Krev a cévní soustava
Krev je tekutý orgán, jehož hlavním úkolem je roznášet do tkání kyslík, živiny a další důležité látky a odvádět z nich oxid uhličitý a ostatní zplodiny látkové výměny. Dále se krev účastní likvidace škodlivých mikroorganismů.
Červené krvinky
Červené krvinky neboli erytrocyty jsou velmi malé buňky elastického charakteru a při průchodu tenkými kapilárami mají schopnost ve značné míře změnit svůj tvar. Červené krvinky nemají ve zralém stavu jádro a na jejich povrchu je cytoplazmatická membrána. Uvnitř je buňka vyplněna červeným krevním barvivem, neboli hemoglobinem. Hemoglobin se skládá z bílkoviny globinu a pigmentu hemu. V hemu je obsaženo železo ve dvojmocné formě s jednou volnou chemickou vazbou, na kterou se může volně vázat kyslík. Veškerá stavba erytrocytů je podřízena hlavní funkci červených krvinek, a to přenosu kyslíku z plic do tkání. Nedostatek červených krvinek je příčinou anémie.
Bílé krvinky
Bílé krvinky neboli leukocyty jsou pohyblivé buňky, které se od červených krvinek výrazně liší. Jsou součástí obranného systému těla. Počet bílých krvinek klesá i u zdravého jedince, protože je závislý na celé řadě faktorů (pohlaví, věk, aktivita apod.). Jestliže je prováděno vyšetření počtu bílých krvinek, je nutné tento výkon provádět nalačno a ve stavu naprostého fyzického i psychického klidu. Bílé krvinky dělíme do tří skupin na polymorfuonukleární leukocyty, lymfocyty a monocyty. Nejpočetnější skupinu tvoří neutrofilní leukocyty zasahující proti choroboplodným bakteriím.
Krevní destičky
Krevní destičky neboli trombocyty jsou oválná tělíska (ne buňky). Jedná se o nejmenší formovaná tělíska krve - jsou mnohem menší než červené krvinky. Zhruba dvě třetiny destiček cirkuluje s krví, třetina je uložena v cévách sleziny. Destičky nejsou buňky, jedná se o úlomky, odštěpené části buněk. Krevní destičky nemají jádro a jejich doba života se pohybuje mezi 9- 12 dny. V cytoplazmě je množství granul, které obsahují serotonin, což je látka, která vyvolává zúžení cév. Krevní destičky jsou velice křehké a snadno se oplošťují.
Červená kostní dřeň
Červená kostní dřeň se skládá z různých typů buněk, retikulárních vlásečnic, tukových buněk a tzv. volných buněk, které jsou v různém stadiu vývoje bílých i červených krvinek, destiček a tzv. plazmatických buněk. Dřeň je prostoupena širokou sítí krevních vlásečnic. Vývoj červených krvinek je charakterizován dvěma procesy: jedná se o tvorbu červeného krevního barviva a vytváření buněk s velkým povrchem. Z hlediska tvaru tento proces charakterizuje vypuzení buněčného jádra a redukci počtu buněčných organel.
Cévní soustava
Cévní soustava je vybudována na principu uzavřené soustavy trubic, které se v jednotlivých úsecích odlišují svou stavbou, svými vlastnostmi a propustnosti svých stěn. Z levé srdeční komory vystupuje silnostěnná tepna – srdečnice, neboli aorta. Aorta je základem tepenné části velkého krevního oběhu. Větvemi srdečnice jsou velké tepny, které se dále dělí a vstupují do orgánů a tkání. Tepny svým postupným větvením stále zmenšuje svůj průsvit, a proto jsou stále užší. Arterioly obsahují ve své stěně poměrně velké množství svaloviny, která svým smrštěním vyvolává rozsáhlé změny průsvitu. Arterioly se dále větví do sítí vlásečnic. Žilní část řečiště začíná žilními konci tkáňových kapilár, z nichž vznikají malé žilky venuly.
Vnitřní vrstva cév
Je tvořena výstelkou složené z plochých endotelových buněk. Endotel je orgán vážící asi 1,5 kg a hraje významnou roli v regulaci krevního proudění. Endotelové buňky produkují lýtky, které regulují průsvit cév a molekuly , které jsou schopné vázat leukocyty na krevní destičky., regulují průchod některých iontů a uvolňují tkáňové hormony. Pod endotelem se nachází slabá vrstva tzv. bazální membrány. Bazální membrána je složena z pletiva kolagenních vláken, dalších makromolekulárních látek a cukrů.
Střední vrstva cévní stěny
Je tvořena tzv. hladkou svalovinou, jejíž svalové buňky jsou spirálně a kruhovitě orientovány. Vrstva hladké svaloviny umožňuje průsvitu cév, regulaci krevního průtoku (krevního talku) a dodává cévní stěně pružnost. Velké cévy, především tepny, mají tuto vrstvu velmi silnou.
Vnější obal cév
Vnější obal cév je tvořen vazivem. Ve vazivu se nachází množství elastických vláken, které zvyšují pružnost cévní stěny. Vazivo je současně tkání, ve kterém probíhají nervy pro svalovinu cév. Jednotlivé typy cév se odlišují tím, že mají některou z vrstev více nebo méně redukovanou.