Rozumíte bolesti?
Bolest představuje varovný signál, že něco v organismu není v pořádku. Známe ji odjakživa a vždy existovala snaha bolesti porozumět a léčit ji. Každý člověk reaguje na bolest zcela odlišným způsobem, protože máme odlišný práh bolestivosti. Bolest je vjem, který je ovlivněn kulturou, ze které člověk pochází, očekáváním bolesti, předchozím zážitkem a emočními i kognitivními funkcemi. Jedná se o proces, ve kterém jsou zahrnuty komplexní fyziologické a psychické děje, které jsou zcela individuální.
Co je to nocicepce?
Nocicepci můžeme zcela jednoduše vysvětlit jako vjem bolesti. Jedná se o výsledek stimulace nocireceptorů, což jsou speciální receptory reagující citlivě na poranění a jsou umístěny v kůži nebo ve stěnách vnitřních orgánů. V těle se nachází miliony nocireceptorů a některé z nich identifikují popálení, jiné pořezání, chemické a jiné změny. Nocicepce nemusí vždy způsobit vnímání bolesti. Nocicepce má několik fází a to: transdukci, transmisi, percepci a modulaci. Nyní si tyto fáze popíšeme blíže.
Transdukce a transmise
Transdukce znamená přeměnu mechanické, chemické nebo tepelné informace na elektrickou aktivitu nervového systému. Speciální senzorická nervová zakončení v kůži, hlubokých tkáních a v měkkých vnitřních orgánech změní mechanickou, termální a chemickou energii na energii elektrickou. Různé receptory mají různý stupeň specifity na různé podněty a liší se počtem akčních potenciálů, které způsobil daný podnět. Transmise je druhá fáze nocicepce, kdy zde dochází k předávání depolarizovaných neuronů elektrickými impulzy do centrální nervové soustavy, kde jsou z vybírány ty správné informace.
Percepce
Je dynamický a proměnlivý děj, který se odehrává v závislosti na stupni vývoje člověka, jeho prostředí, nemoci nebo poranění. Percepce bolesti může bát krátká (sekundy až hodiny), prodloužená (hodiny až týdny), nebo dokonce permanentní.
Modulace
Modulace se také nazývá přizpůsobení a znamená vnitřní a vnější způsoby snížení nebo zvýšení bolesti. Stres, úzkost a strach velmi specificky přispívají ke zvětšení bolesti, avšak například při rozsáhlém polytraumatu, může dojít ke zvýšené produkci adrenalinu a jiných látek a může tak dojít k potlačení bolesti.
Typy bolesti
Bolest má svá specifika a můžeme ji rozdělit do několika kategorií. Akutní bolest, chronická nenádorová bolest a nádorová bolest. Akutní bolest přichází zcela náhle (například po úrazu, operaci, akutním onemocnění). Způsobí obranný reflex a může spustit mimovolní tělesné reakce, jako je pocení, zrychlený pulz, dýchání a zvýšený krevní tlak. Akutní bolest vymizí v případě, že je léčena její příčina a používají se léky a invazivní procedury.
Chronická nenádorová bolest
Bolest považujeme za chronickou v případě, že přetrvává déle, než je obvyklého zhojení poranění nebo vyléčení nemoci. Chronická nenádorová bolest může způsobit vážné potíže jakými je například artritida. Léčba chronické nenádorové bolesti zahrnuje několik léčebných metod (léky, nefarmakologická terapie, alternativní léčba, komplementární léčba). V mnohých případech se léčba chronické nenádorové bolesti zaměřuje na rehabilitaci, kdy je maximální snahou maximalizovat fyzické a psychické funkční schopnosti nemocného.
Nádorová bolest
Nádorová bolest je komplexní problémem a může být způsobena jak nemocí, tak následnou léčbou. Bolest také může být výsledkem tlaku nádoru na orgány, kosti, nervy, krevní cévy. V rámci léčby nádorových onemocnění se nejčastěji používá chemoterapie, radioterapie nebo analgetika. Bohužel musíme konstatovat, že nádorová bolest často zůstává nedostatečně léčena, a to zejména z důvodu neznalosti nebo obav ze svislosti na morfinu. Nádorová bolest, která je nedoléčena, omezuje aktivitu nemocného a narušuje jeho psychický stav.
Práh bolesti
Jedná se o intenzitu podnětů, které jsou potřeba, aby člověk cítil bolest.
Trvání a intenzita bolesti je zcela individuální. Určení prahu bolesti a tolerance jsou velice zásadní pro hodnocení bolesti a pro vytvoření plánu managmentu bolesti.
Anamnéza a fyzikální vyšetření
Přesné vyšetření bolesti nás informuje o tom, jaký je pacientův zdravotní stav. Mezi důležité ukazatele patří: nástup a délka trvání bolesti, místo bolesti, intenzita, kvalita (bodavá, řezavá, tupá apod.), zmírňující faktory a zhoršující faktory.
Fyzikální terapie
Pomocí fyzikální terapie využíváme fyzikálních vlivů a metod k rehabilitaci a k obnovení normální funkčnosti jedince po nemoci nebo poranění. Tyto terapie jsou celkem jednoduché a dostupné. Do fyzikální terapie můžeme zahrnout: hydroterapii, terapii pomocí chladu, terapii pomocí vibrací, transkutánní elektrickou stimulaci nervu, cvičení a imobilizaci. Hlavním cílem fyzikální terapie je podpora zdraví, prevence tělesného postižení, rehabilitace nemocných, kteří jsou postiženi bolestí, nemocí nebo poraněním. Fyzikální terapie napomáhá mírnit bolest, redukuje zánět, zmírňuje spasmy svalů a navozuje stav relaxace.
Hydroterapie
Využívá ke svému léčení vodu, která má spoustu léčivých účinků. Využíváme především její teploty, tlaku a vztlaku a případně obsahu minerálních látek. Blahodárné účinky vody a bolest tlumící vlastnosti vycházejí především z fyziky a mechaniky. Hydroterapie pomocí horké vody tlumí bolest a stimuluje krevní oběh.
Léčba teplem
Léčba teplem využívá aplikaci suchého a vlhkého tepla, aby došlo ke snížení bolesti, zmírnění ztuhlosti kloubů, zmírnění bolestí a spasmů svalů, zlepšení cirkulace a zvýšení prahu bolesti. Such teplo můžeme vytvořit v nahřívací lahvi, sáčky s chemickou látkou, která uvolňuje teplo nebo elektrická poduška. Vlhké teplo můžeme vytvořit pomocí horkého zábalu, teplého obkladu nebo speciálního nahřívacího polštáře.
Nejčastější indikace léčby teplem
Léčba teplem se nejčastěji používá při těchto potížích:
Bolesti hlavy, bolesti svalového aparátu, spasmy, menstruační bolesti, syndrom chronické bolesti svalů a měkkých tkání okolo kloubů. Pomocí terapie teplem lze zvýšit krevní průtok, metabolismus tkání a snižuje vazomotorický tonus. Produkuje analgezii ovlivněním volných nervových zakončení. Při aplikace teplem vždy kontrolujeme pokožku, zda nedochází k podráždění pokožky. Jestliže se bolesti nemocného zvyšují, je potřeba proceduru ukončit. Nikdy bychom neměli aplikovat teplo na zanícená místa.
Terapie pomocí chladu
Terapie pomocí chladu se aplikuje například ke snížení otoku, horeček a ke snížení bolesti. Ledová masáž má dočasný anestetický účinek a používá se při krátkých bolestivých procedurách. Terapie chladem se používá často při akutních bolestech – především u zranění při sportu. Dále můžeme chlad aplikovat při akutních traumatech, onemocněních kloubů, bolestech hlavy, po operačních stavech.
Kontrastní terapie
Jedná se o střídání aplikace chladu a tepla. Kontrastní terapie může být prospěšná například u jedinců trpících revmatoidní artritidou. Procedura začíná zpravidla ponořením nohou a rukou nemocného na 10 minut do teplé vody a následují střídavě 4 cykly ponoření do studené vody (každý trvá 1-4 minuty) a do teplé vody (trvá 4-6 minut). Terapie pomocí chladu zužuje krevní cévy v místě poranění, což snižuje průtok krve do tohoto místa. Dojde k zahuštění krve a ve výsledku dojde ke snížení krvácení a zvýšení srážení krve. Aplikace pomocí chladu také zpomalí vytvoření edému, zabraňuje dalšímu poškození tkání a minimalizuje tvorbu modřin.
Aplikace chladu při výronech
Jestliže aplikujeme chlad během 24-72 hodin po úraze, pomáháme tlumit bolest a edém. Chlad je vhodné aplikovat na bolestivé místo čtyřikrát denně pokaždé na 20-30 minut. Můžeme použít tolik drceného ledu, aby byla pokryta celá bolestivá oblast. Led dáme do igelitového sáčku a sáček vložíme do povlaku na polštář nebo ho zabalíme do kusu látky.
Vibrační metody
Terapie pomocí vibrací zmírňuje bolest navozením necitlivosti léčené oblasti. Tato technika účinkuje jako elektrická masáž a může pomoci například při: bolesti svalů, bolestech hlavy, chronické nenádorové bolesti, nádorové bolesti, frakturách neuropatické bolesti. Vibrační přístroj může být stojící nebo ruční. Tyto pomůcky mohou sloužit jako polštářky, do křesla nebo na celé lůžko. Ručních vibračních přístrojů existuje celá řada. V případě, že má nemocný nepříjemné pocity, bolesti nebo má příliš červenou pokožku, musíme terapii ukončit.
Transkutánní elektrická stimulace
Jedná se o přenosný přístroj, který přenáší střídavý elektrický proud do periferních nervů nebo přímo do bolestivé oblasti. Používá se například po operačních stavech, u nemocných, kteří trpí chronickými bolestmi. Po aplikaci této terapie dochází ke snížení potřeb analgetik a pomáhá nemocnému provádět běžné aktivity. Tato terapie musí být předepsána lékařem.
Cvičení Také cvičení může být velice cennou terapií pro nemocné s akutní i chronickou bolestí. Při aktivním cvičení dochází ke kontrakci svalů, které vycházejí z vlastního úsilí nemocného. Jedná se o nejlepší způsob, jak dosáhnout brzké mobilizace a normálního fungování. Pomocí cvičení můžeme vytvořit svalovou sílu, zvýšit vytrvalost a kloubní flexibilitu, zlepšit držení těla, koordinaci a rovnováhu a zaktivovat nemocného k léčbě. Podstatné je, aby byl vybrán takový cvičební program, který bude pro nemocného nejvhodnější. Program lze zaměřit od jednoduchých strečinkových cvičení po mírné aerobní cvičení, jako je chůze.
Cvičení zlepšující kloubní rozsah
Jedná se o velice jednoduchou techniku, kdy nemocný vykonává všechny pohyby, které mu daný kloub dovolí. Každý kloub má svůj fyziologický kloubní rozsah a pokud chceme tento rozsah zachovat, je nutné s kloubem pravidelně pohybovat. Omezený rozsah pohybu může vést k vyšší bolestivosti a zhoršení funkčního stavu (například schopnost chůze). Cvičení kromě toho napomáhá také snížit bolestivost, která je způsobená ztuhlostí a svalovými spasmy. Dále pomůže nemocnému zachovat nebo zvýšit flexibilitu a svalovou sílu.
Pasivní cvičení
Tento typ cvičení pomáhá udržet rozsah pohybu kloubu bez aktivní kontrakce svalů. Cvičení provádí terapeut nebo druhá osoba, popřípadě existují elektricky napájené přístroje, které provádějí pasivní pohyby postižené končetiny.
Aktivní cvičení
Aktivní cvičení napomáhá udržet kloubní rozsah za pomoci kontrakce svalů a cílem je navrátit tělo k normální funkčnosti. Pomocí cvičení můžeme zmírnit bolest uvolněním endorfinů, což navozuje pocit uvolnění a pohody a také mění vnímán bolesti. Pohyb také napomáhá k větší soběstačnosti sebedůvěře nemocného.
Aby bylo cvičení účinné
Pokud chceme, aby bylo cvičení účinné, je potřeba cvičit pravidelně, nejlépe i několikrát denně. Pasivní cvičení provádíme vždy pomalu a jemně a pouze v rámci fyziologického rozsahu. V žádném případě nepérujeme v kloubu a nic neděláme přes bolest a na sílu. Jestliže se objeví spasmus, pohneme s kloubem dále a držíme ho v této poloze.
Imobilizace
Imobilizace představuje problém pro nemocného, protože se projevuje omezením pohybu jedné nebo více částí těla. Nejčastěji je ordinována během akutního stadia poranění. Mezi používané metody imobilizace patří. Trakce, sádrové obvazy, ortézy. Imobilizace bývá nejčastěji indikovány v případě zmírnění akutní bolesti, ke stabilizaci fraktury, k podpoře bolestivého, oslabeného kloubu v průběhu aktivity.
Trakce
Jedná se o aplikaci tažné síly na páteř nebo končetinu. Zpravidla se používá systém závaží a kladek. Trakce může být indikována především ke stabilizaci zlomené končetiny, jako terapie zlomenin a dislokací obratlů, které jsou spojeny s poraněním míchy.
Sádrování a ortézy
Sádrování znamená imobilizaci zlomeniny za použití sádrových obvazů. K dispozici jsou různě pohodlné a lehčí materiály. Ortézy se používají k selektivní imobilizaci a narovnání částí těla při léčbě fraktur a kloubů. Ortéza poraněného nebo oslabeného kloubu ochraňuje a umožňuje nemocnému brzké vstávání. Imobilizací postižené oblasti ortéza snižuje bolesti a zlepšuje funkčnost. Ortézy mohou být používány dočasně a dlouhodobě. Ortézy jsou indikované u bolestí při různých problémech s cervikální a lumbální páteří. Páteřní ortézy zmírňují bolesti zad a krku a snižují riziko dalšího poranění.
Účinky trakce
Trakce způsobuje optimální postavení těla pro hojení. Tažná síla od sebe oddělí povrch kosti nebo zvětší prostor kloubu, aniž by došlo k porušení vazů. Použití ortézy nebo sádry na bolestivé místo nebo poraněné části těla, například koleno, zabraňuje dalšímu poranění a bolesti a poskytuje oporu během aktivity. Klouby by měly být imobilizovány v optimální poloze pro funkci, nikoli v maximální poloze. V případě delší imobilizace by mohlo dojít ke vzniku kontraktur a poškození svalové tkáně. Trakce nesmí být aplikována umělý kloub.
Alternativní a doplňkové terapie
Tyto způsoby léčení výrazně rozšiřují možnosti léčby. Alternativní terapie se používá místo konvenčních a tradičních terapií, například použití akupunktury místo analgetik při tlumení bolesti. Některé typy z alternativních a doplňkových terapií se od pradávna používají pro léčebné postupy v určitých kulturách, především na východě. Mnoho lékařů je těmto terapiím otevřeno a sami je aplikují. Jiní však namítají, že se tyto metody nezakládají na vědeckém výzkumu a působí spíše jako psychická podpora.
Léčebné postupy a náhledy
V kulturně různorodých zemích (například v USA), existuje velké množství léčitelských postupů a názorů na zdraví organismu. Některé jsou založeny na stejných principech jako alternativní a doplňková terapie. Mnoho lidí také vítá, že alternativní terapeuti stráví s nemocným daleko více času a bere v úvahu osobnost nemocného (temperament, chování, osobní potíže apod.). V dnešním stále více stresujícím světě lidé hledají někoho, kdo na ně bude mít čas je vyslechnout a vlídně jednat.
Působení masáže
Masáž jako terapeutický prostředek proti bolesti a jako způsob relaxace existoval odjakživa téměř ve všech kulturách. Byly vytvořeny různé způsoby terapeutické masáže, které se v současné době hojně používají. Terapeutická masáž se používá především k redukci stresu a relaxaci. Dále slouží jako doplňková terapie při řešení různých problémů. Hlavním fyziologickým účinkem masáže je zlepšení krevní cirkulace. Dále dochází k odstranění kyseliny mléčné a jiných toxinů ze svalové tkáně. Pomocí masáže můžeme také zmírnit bolest stimulací určitých částí těla.
Kdy nepoužívat masáž?
Při masáži bychom měli sledovat neverbální reakce těla masírovaného. Určitě bychom neměli masírovat blíž než 15 cm od modřiny cysty, porušené pokožky nebo zlomeniny. Masáže zásadně neprovádíme u nemocných s diabetem, varixy, vaskulárními problémy, výrazným edémem.
Chiropraktická léčba
Pomocí chiropraxe lze zmírnit myoskeletální bolesti a postižení a dochází k obnově funkce vnitřních orgánů. Chiropraktická léčba se osvědčila především u bolestivých stavů hlavy, sportovních poranění, bolestí zad a ramen. Její přístup je především preventivní a její hlavní zásadou je, že lidské tělo se snaží zachovávat rovnováhu a má vrozenou schopnost se samo vyléčit. Chiropraktická léčba se nedoporučuje u pacientů s osteoporózou a u nemocí, které se mohou vlivem manipulace zhoršit.
Baňkování
Jedná se o umístění skleněných nebo umělohmotných baněk na pokožku nemocného, kdy dojde k vytvoření vakua a dojde k odstranění patologických látek. Pomocí baňkování můžeme příznivě ovlivnit zdravotní stav i během nachlazení nebo bolesti hlavy. Baňkování také příznivě ovlivňuje vnitřní orgány těla a odstraňuje bolesti zad a pohybového aparátu.
