Zlobí vás metabolismus?

V našem těle může dojít k poruše zpracování veškerých potravin, které konzumujeme. Narušený metabolismus je většinou příčinou celé řady nemocí, na které umíráme. Mezi nejčastější příčinu úmrtnosti patří srdečně – cévní onemocnění a zhoubné bujení.

Metabolity

Metabolity jsou nesprávně rozložené nevyužité a nevyloučené součásti stravy a ty se stávají nebezpečnou složkou, která ohrožuje naše zdraví, popřípadě život. Dochází k usazování hlenu v různých orgánech a ten zabraňuje koloběhu důležité energie. Čím více je člověk nemocen, tím má zhoršený koloběh energie. Výsledkem je pak únava, přibírání na váze, nekoncentrovanost. Zahlenění způsobuje ztížené vstřebávání vitaminů, minerálních látek a stopových prvků a také dalších živin ve střevech.

Tvorba infekcí

Mezi nepříjemnou komplikaci usazování hlenu patří tvorba infekčních ložisek. V hlenových obalech, nejčastěji mléčných a pšeničných se usazují různé mikroorganismy, které se do organismu dostávají během těhotenství z těla matky a pak během života z okolního světa. I když nedojde k vyvolání infekce, postupně dochází k rozkládání našeho těla a produkci vlastních toxinů. Infekční ložiska se během života rozpadají a vytvářejí se nová, a tak mohou být zdrojem opakujících se infekcí. Mezi typický příklad patří například borreliová infekce.

Porucha metabolismu rostlinných bílkovin

Jestliže v organismu chybí enzym štěpící obilnou bílkovinu, dochází k nemoci zvané celiakie. Jedná se o celiakii prvního typu, která j e vrozená a zakazuje konzumaci lepkových obilovin. Dotyčný jedinec musí celoživotně dodržovat bezlepkovou dietu, která dovoluje použití rýže, kukuřice, jahel a pohanky. Nesnášenlivost pšeničného lepku nezpůsobuj závažné onemocnění, ale zpomaluje metabolismus, což vede ve většině případů k přibývání na váze.

Komplikace

Mezi nejzávažnější důsledek nesnášenlivosti pšeničného lepku patří zánět ledvin.

Do lepku usazeného v ledvinových kanálcích se vysrážejí některé soli. Dojde k vytvoření hlenové zátky neboli měkké kameny nebo infekční ložiska, které následně využívají mikroorganismy, aby se v nich ochránily před imunitním systémem. Měkké kameny v ledvinách mají dopad nejen na samotné ledviny, ale také na další orgány, které spadají pod ledviny (kosti, klouby – kolena, páteř, vlasy, uši) a vyvolávají úzkost. Přibývá jedinců, kteří trpí vypadáváním vlasů, trpí potížemi s klouby nebo mají psychické potíže.

Porucha metabolismu živočišných tuků

Živočišný tuk má mezi potravinami nedobrou pověst, ale i přesto ho konzumujeme nadměrné množství. V naší stravě převládá maso a mléčné výrobky, které jíme i třikrát denně. Špatně metabolizovaný tuk může být zdrojem rakovinotvorných látek a současně vytváří obdobné měkké kameny jako pšeničný lepek, ale ve žlučových cestách v játrech. V případě těchto kamenů se jedná o nadměrný cholesterol. Ložiska v játrech mohou mít vliv na podřízené orgány – nehty, některé klouby, oblast páteře mezi lopatkami.

Obezita

Jedná se o velký nešvar 21. Století. Počet obézních jedinců převyšuje počet podvyživených. Obrovský nárůst obezity je také příčinou předčasného úmrtí, neboť obezita je rizikovým faktorem mnoha dalších onemocnění.

Metabolický syndrom

Představuje soubor několika zdravotních poruch, které ovšem lidé podceňují a berou je jako zcela běžné. Ve svém důsledku však vedou k závažným chorobám. Jedinec s metabolickým syndromem má vysokou hladinu cukrů v krvi, vysokou hladinu tuků v krvi, vysokou hladinu cholesterolu v krvi, nadváhu a zvýšené jaterní testy.

Porucha metabolismu rostlinných tuků

Jedná se o nejméně závažnou poruchu, která nemá na naše zdraví žádný vážný dopad. Existují však lidé, kteří mají s používáním rostlinných tuků menší potíže, protože dochází k ucpávání drobných žilek, které následně praskají a zhoršuje se prokrvení dolních končetin. Těmto lidem se velice snadno tvoří modřiny a trpí pocitem chladných nohou.

Porucha metabolismu cukrů

Tato porucha se vyskytuje poměrně často a známe ji v podobě cukrovky neboli diabetu I. Typu. Jedná se o vadu tvorby hormonu inzulinu, který se tvoří v Langerhansových ostrůvcích slinivky břišní, které podléhají játrům. Porucha metabolismu cukrů může mít také méně závažnou formu, cukrovku II. Typu (nemusí se dodávat inzulin). Tento typ cukrovky se nemusí nějak zvláště projevovat a někdy se podobá kolísání hladiny cukru v krvi, zejména stavů hypoglykemie, kdy jde o nízkou hladinu, která může být způsobena náhlým nadměrným vyloučením inzulinu a následným prudkým zpracováním cukru v krvi. Lidé při hypoglykemii konzumují nadměrné množství sladkostí. Jiným důsledkem hypoglykemie může být malátnost, třes nebo poruchy spánku.

Závislost na cukru

Je potřeba si uvědomit, že čím dříve vznikne u dětí závislost na cukru, tím déle, respektive po celý další zbytek života bude trvat. S věkem dítěte se odvykání sladkostem stává obtížnější. Je rozhodně vhodnější konzumovat sladkosti s rozumem. Lákavé pamlsky na nás útočí ze všech stran, a tak je mnohem těžší se tomuto tlaku ubránit.

Existence plísní

Jestliže je porucha metabolismu cukrů skrytá, zbývající cukry se vylučují na povrch kůže nebo sliznic. Vytvářejí tak vhodné prostředí pro existenci plísní, protože ty potřebují k životu jedině cukr. Nemají totiž chlorofyl jako rostliny, a tak energii získávají rozkládáním cukrů. V poslední době velice narůstá počet plísní, které napadají lidský organismus. Na vině je kromě životního prostředí také to, že se snižuje protiplísňová odolnost a dále porucha metabolismu cukrů. Protiplísňová imunita sídlí v ledvinách /ledviny jsou plísněmi nejvíce zasaženy).

Cukrovka

Cukrovka představuje nedostatek hormonu inzulinu, který udržuje v normálu hladinu krevního cukru. Ten je důležitý jako prvotní zdroj energie a je dodáván potravou. Jednoduché cukry v podobě sladkostí zvyšují jeho hladinu prudce, což vyžaduje také prudké zvýšení produkce inzulinu. Pro organismus jsou daleko přijatelnější složité cukry (škroby), které se do krve uvolňují postupně, takže nevyžadují okamžitou a vysokou aktivaci produkce inzulinu.

Diabetes I. typu

Je vrozená a znamená, že inzulinu máme málo, nebo vůbec. To vyvolává vysokou hladinu krevního cukru, která mnohonásobně převyšuje normální stav. Z toho důvodu se lidem postiženým tímto typem cukrovky musí inzulin dodávat, nejčastěji injekčně. Dnes již existuje celá řada šetrných a efektivních metod, jak dostat inzulin do těla. Jedná se o inzulinová pera, která tenoučkou jehlou tvoří pouze malý vpich v kůži, dále inzulinové pumpy, které jsou do těla trvale zavedeny a hormon dodávají průběžně a tak se tělo vyhne glykemickým skokům. Mezi typické příznaky patří časté močení, velká žízeň, velký hlad, hubnutí, únava až slabost, zamlžené vidění nebo časté infekce v dásních, či poševní infekce.

Cukrovka II. typu

V minulosti se tomuto typu cukrovky říkalo stařecká, avšak to již v současné době neplatí, vyskytuje se u osob také středního věku. Projevuje se tím, že tělo sice inzulin produkuje, nicméně již na něj nereagujete, jak by mělo, a tak dochází k tomu, že se hladina glukózy rovněž zvyšuje. Je charakterizovaná vysokou hladinou tuků v krvi, protože inzulin se podílí na zpracování tuků přijatých z potravy. Pokud je ho nedostatek, tuk není uložen do buněk jako nutná zásoba, ale je naopak uvolněn. Příznaky cukrovky II. typu jsou častější močení, nadměrné množství moči, únava, snížená výkonnost, hubnutí, odvodnění a žízeň. Někdy může být signálem i suchá svědící kůže, časté infekce nebo pomalé hojení ran a odřenin. Léčba cukrovky spočívá v podávání antidiabetik, které mají snížit hladinu cukru v krvi. Součásti léčby je dieta a pohybový režim.

Rizikové faktory

Mezi hlavní rizikový faktor vzniku cukrovky II. typu patří nadměrná hmotnost. Jedinci s nadváhou by měli dbát na to, aby jejich hladina cukru v krvi byla v pořádku. Pokud váha dlouhodobě přesáhne zdravé hodnoty (BMI 25) a obvod pasu je větší než 88 cm u žen a u mužů 94 cm je potřeba udělat rozhodně změnu stravovacích návyků. Nejvíce případů se odhaduje po 40. roce věku, ale ojedinělí nejsou ani dětští pacienti. Onemocnění často začíná nepozorovaně daleko dříve, než se objeví viditelnější příznaky.

Dodržujte léčebný režim

Pokud onemocníte cukrovkou, je nezbytné dodržovat léčebný režim. V opačném případě se vystavujete riziku diabetické nohy nebo kožní infekce. Dále nemocným s cukrovkou hrozí kardiovaskulární choroby včetně infarktu nebo mozkové mrtvice, poškození nervů, které se projevuje například sníženou citlivost v končetinách nebo trávicími potížemi nebo poškozením ledvin.

Myslete na prevenci

Než rozebírat komplikace, je určitě vhodnější myslet na prevenci, která není nikterak složitá. Důležité je dodržovat vhodnou životosprávu, hlídat si tělesnou hmotnost a věnovat přiměřený čas pohybu. Každé dva roky by měl lékař zkontrolovat dospělému hladinu cukru v krvi a zjistit další projevy, který by mohly s rizikem vzniku cukrovky souviset.

Porucha metabolismu živočišných bílkovin

Při nadměrné konzumaci živočišných bílkovin a tuků může vznikat velké množství jedovatých látek s karcinogenním účinkem. Ve zvýšené míře dochází k tvorbě žluče a žlučové kyseliny, které samy o sobě hrají důležitou roli při vzniku nádorů. Některé jedovaté sloučeniny jsou vázány na jiné látky a odcházejí se stolicí. Velká část se jich však může vstřebávat a zatěžovat játra. U jedinců trpících nádorem byly nalezeny poruchy střevní mikroflóry se vznikem karcinogenních látek z živočišných bílkovin a tuků. Je tedy více než nutné hlídat si složení střevní mikroflóry. Tu narušují alergické a autoimunitní reakce.

Špatné složení mikroflóry

Při špatném složení mikroflóry se ve střevě produkuje alkohol. Aldehyd, merkaptan a mnoho dalších velmi škodlivých látek. Dále je nutné vědět, jaký sklon k trávení problematických potravin máme. Jestliže k výše uvedeným problémům máme predispozici, můžeme ji výrazně snížit vhodnou dietou.

Kasein

Obdobným způsobem jako na bílkovin živočišnou i rostlinnou může organismus reagovat také na bílkovinu kravského mléka – kasein. Nezpracovaný kasein je nervový jed, takže mnoho psychických a nervových poruch má v pozadí metabolickou poruchu kaseinu.