Zaměřeno na imunitu
Imunitní systém chrání náš organismus proti nebezpečným cizorodým látkám, ale také proti pozměněným buňkám vlastního těla, které jsou příčinou závažných onemocnění. To, v jakém prostředí žijeme, naši imunitu oslabuje, a tak musíme tělu s jeho obrannými systémy pomoci i vlastním přičiněním.
Imunita jednotlivého člověka by měla být vždy v pořádku – nejen připravena na boj s infekcí, případně i s rakovinou, ale v pořádku by měly být i obranné mechanismy, jež odpovídají za případný vznik autoimunitní reakce, která je pro organismus nežádoucí. O svůj imunitní systém bychom měli pečovat celoročně a velmi intenzivně. Co naše vyčerpaná imunita potřebuje? Dostatek spánku, pohyb ve zdravém prostředí a především správnou lehčí stravu s dostatkem zeleniny a ovoce, vitaminů a minerálů.
Největším imunologickým orgánem v těle člověka je zažívací trakt – především střeva. Již Hippokrates řekl, že nemoci začínají ve střevě. Ano, převážná většina infekčních mikroorganismů vstupuje do lidského organismu sliznicemi dýchacího, zažívacího a urogenitálního traktu.
Nesprávné zažívání
Problémy, které nemocný střevní trakt přináší, nejsou jen zácpa, průjem, nadýmání či jiné potíže s trávením. Špatně fungující imunitní systém střeva může být příčinou nemocí zažívacího traktu (Crohnovy choroby, ulcerózní kolitidy nebo celiakie), ale také mnoha jiných závažných onemocnění. Zažívací trakt obsahuje obrovské množství bakterií, které máme v ústní dutině (na jazyku, na zubech, na dásních), ale vůbec nejvíc (přes 99 % !) jich žije v tlustém střevě. Jejich výzkum je velmi složitý, protože velká část z nich se nedá běžnými metodami kultivovat, a jejich účinky a vliv na vývoj některých chorob se tedy dají jen velmi těžko zkoumat.
Každý z nás má jedinečné složení střevní mikroflóry, která se mění, vyvíjí a stabilizuje už v prvních 2-3 letech života. Novorozenec získává těsně po narození mikroby především od matky, mateřské mléko vývoj zdraví prospěšných mikroorganismů u dítěte výrazně stimuluje. Během života zůstává toto složení víceméně stabilní; i po léčbě antibiotiky se za určitou dobu vrací ke svému původnímu složení. Rozhodující pro vývoj imunity je časné období po narození. Zdá se, že život v dětství ve větším kolektivu, například s více sourozenci, sice znamená větší počet infekčních podnětů, ale v dospělosti pak menší potíže s alergiemi. Bylo prokázáno, že složení mikrobioty nejvíce ovlivňuje způsob výživy, tj. složení naší stravy.
Správné stravování je velmi důležitou složkou prevence proti mnoha onemocněním. Základem je vyvážená strava, která neobsahuje příliš tuků, ale není ani nízkokalorická. Jezte v pravidelných intervalech, menší porce, a pokud možno bez stresu. Pokuste se vyřadit ze svého jídelníčku rafinovaný cukr, který přispívá k přemnožení plísní a kvasinek ve střevě. Pokud se bez slazení neobejdete, volte raději med, stévii, javorový sirup nebo třtinový cukr. Imunitě škodí i přílišná konzumace masa, bílé mouky, konzervantů a umělých barviv.
Vědci dnes nacházejí souvislosti mezi individuálním složením střevní mikroflóry (s jejími změnami) a četnými chorobami: idiopatickými střevními záněty (ulcerózní kolitidou a Crohnovou chorobou), celiakií, obezitou, diabetem, revmatoidní artritidou, aterosklerózou, roztroušenou sklerózou a zřejmě nejvíc s kolorektálním karcinomem. Další studie se zaměřují na souvislost s některými psychickými poruchami, např. se schizofrenií a autismem.
Antioxidanty a probiotika
Látky, které omezují aktivitu volných radikálů a neutralizují jejich účinky, se nazývají antioxidanty. Významně přispívají k ochraně imunitního systému. Hlavními přirozenými zdroji antioxidantů jsou ovoce – hrozny, třešně, švestky, jablka, meruňky, kiwi či avokádo, lesní plody – borůvky, brusinky, maliny, samozřejmě zelenina – červená řepa, brokolice, sladké papriky, cibule, česnek, rajčata, mrkev, řeřicha, tykev, meloun a veškerá listová zelenina, ale také bylinky – kopr, rozmarýn, máta, tymián a také zelený čaj. Nejdůležitějšími přirozenými antioxidanty v potravě nebo potravinových doplňcích jsou vitaminy A, C, E, B2, B 13 – kyselina lipoová, selen a zinek, koenzym Q 10 a polyfenoly – látky obsažené v rostlinách s antioxidačním účinkem.
Zdraví prospěšné účinky mají některá probiotika. Jsou obsažena především v kysaných mléčných výrobcích – v jogurtech, sýrech i některých kvalitních potravinových doplňcích. Množení těchto zdraví prospěšných bakterií, především laktobacilů a bifidobakterií, ve střevě podporují prebiotika, například inulin. Výzkumy prokázaly, že některé probiotické bakterie mají protizánětlivé a imunomodulační účinky a dále se studuje jejich vliv na složky imunitního systému. Dobré výsledky byly dosaženy podáváním probiotik určitého typu při rotavirových a cestovatelských průjmech nebo průjmech vznikajících při nebo po užívání antibiotik. Prospěšně působí i na takzvaný dráždivý tračník.
Za nápadem užívat probiotika k léčbě stojí myšlenka, že pokud střevu doplníme či přidáme užitečné bakterie, bude tělo fungovat lépe: zlepší se trávení, imunitní pochody v organismu. Na druhou stranu je třeba říci, že bakterií, které se do těla dodávají (ať už v tabletách nebo mléčných výrobcích), je jen několik druhů, zatímco ve střevech jsou druhů stovky a převažuje mezi nimi Bacterioides. Kritici užívání probiotik se domnívají, že tělo přísun bakterií v tabletách nepotřebuje a že pro optimální fungování tlustého střeva je podstatnější přísun prebiotik: pokud mají bakterie ve střevě dostatek „potravy“, jejich množství se upraví samo a budou fungovat tak, jak mají. Především o dlouhodobějším podávání probiotik by měl vědět lékař. Nejsou totiž zatím nijak prozkoumány dlouhodobé účinky jejich užívání na zdraví, a proto se časem může stát, že se časem objeví komplikace, které se při příležitostném podávání neobjevují. Myslete také na to, že každý člověk a každý preparát je jiný. Zatímco někdo pocítí ohromující účinek, jinému užití pilulek s probiotiky nemusí přinést nic.
Čím si tedy můžeme pomoci? Na kysaná mléka, jogurty s živými bakteriemi a další výrobky pamatujeme v denní stravě vždy, obvykle působí prospěšně na trávicí pochody. Probiotika ve větším množství je žádoucí brát při léčbě antibiotiky. Nejčastěji se používají určité kmeny laktobacilů, bifidobakterií, E. coli, enterokoků a kvasinek. Zlepšují funkci slizniční bariéry, působí protizánětlivě, upravují mikrobiální prostředí ve střevě, zabraňují ulpívání patogenů a regulují imunitu.
Očista těla a správné zavlažování
Organismus po detoxikaci mnohem lépe vstřebává vitaminy a minerály, které mu dodáváme. Vyřaďte z jídelníčku všechny potraviny, po kterých se cítíte těžce a unaveně, nejčastěji to jsou živočišné tuky, uzeniny a sladkosti. Omezte kofein a nikotin a do jídelníčku zařaďte zeleninu, celozrnné pečivo a luštěniny. Dobrý čisticí program by měl začít očistou tlustého střeva. S ní pomohou například chlorela, spirulina, mladá pšenice, mladý ječmen a zelený jíl, které na sebe vážou toxiny, těžké kovy a pesticidy. Lněné semínko zase čistí a snižuje hladinu cholesterolu, kopřiva podporuje látkovou výměnu a grapefruity mají silné alkalické účinky, dužina je bohatá na bioflavonoidy, které zvyšují účinnost vitaminu C, obsažené enzymy povzbuzují látkovou výměnu, posilují imunitní systém, čistí střeva a stabilizují střevní flóru.
Dostatek vhodných tekutin má zásadní význam pro dobrý chod našeho organismu. Pravidelné zavodňování organismu můžete navíc využít také k doplnění řady zdraví prospěšných látek. Zeleninové a ovocné džusy bez přidaného cukru doplňují vitaminy, bylinkové čaje zase třísloviny, které podporují chod zažívacího traktu. Pití čerstvých šťáv, které si připravíte sami, představuje ideální způsob, jak přidat ovoce a zeleninu do naší stravy. Navíc efektivita vstřebávání tekutých látek je až čtyřikrát rychlejší než u pevné stravy.
Imunita a roční období
Podzim je velmi náročnou zkouškou organismu. Imunologický systém je však vystaven mnohem větší zátěži na jaře a vlastně celý organismus mnohem více trpí na jaře. V době podzimních viróz je nejdůležitější slušnost a ohleduplnost. Nákaza kapénkovou infekcí působí na několik metrů, při kvalitním kýchnutí a správném směru větru i na několik desítek metrů. Osobní hygiena – papírové kapesníky, dezinfekce rukou a hlavně pokusit se o vlastní izolaci a snažit se nenakazit ostatní. Pokud je to možné, zůstat doma, nastolit klidový režim, užívat vitaminy, hodně pít vodu a při nekomplikovaném průběhu se můžete čtvrtý den vrátit mezi lidi.
Otužování je jednou z cest jak zvýšit imunitu. Slouží jako nejlepší způsob prevence proti nachlazení, chřipce či angíně, ale navíc pomáhá při bolestech zad, vředových chorobách, vysokém krevním tlaku, alergiích a také zklidňuje psychiku. Do otužování se pusťte postupně. Začnete tím, že teplota u vás doma nebude přesahovat 22 °C, v ložnici by pak měla být okolo 18 °C. Dýchání přehřátého vzduchu vysušuje nosní sliznici, která je pak náchylnější k nákaze. Slizniční ochranná bariéra dýchacího systému je skutečně neustále narušována nepříznivými vlivy. Největším zdrojem znečištění vzduchu je prach, který je zároveň nosičem ostatních rizikových složek, jako jsou například viry, bakterie, plísně, roztoče nebo pylová zrna.
Jak na otužování? U začátečníků by doba studené sprchy neměla překročit dvě minuty. Jeden ze způsobů, jak postupně tělo na chlad připravit, je sprchování s postupným snižováním teploty v intervalu po dvaceti sekundách až do doby, než bude téci pouze voda studená. Pokud zvládnete ranní dávku otužování, přidejte i večerní sprchování.
I kvalitní odpočinek zlepšuje výkonnost obranyschopnosti organismu. Choďte na masáže, v průběhu detoxikace jsou ideální lymfatické, které uvolňují vodu v těle a urychlují metabolické procesy. Myslete na kvalitní spánek. Při jeho nedostatku tělo výrazně oslabujete a snadno pak podlehnete nachlazení, rýmě nebo jiným onemocněním. Ideální doba spánku je osm hodin.
