Jak se vyrovnat s cukrovkou
V České republice se léčí s cukrovkou již přes 900 000 pacientů, což je přibližně devět procent obyvatel. Každý rok v minulých dvaceti letech přibylo zhruba 19 tisíc pacientů. Chronickými komplikacemi diabetu trpí téměř 241 tisíc z nich. Více než 90 procent onemocnění patří k 2.typu, který je nejčastěji diagnostikován ve středním a starším věku.
Diabetes mellitus 1. stupně se často objevuje v mladším věku. Nesouvisí s tím, zda je někdo štíhlý nebo má nadváhu. Nesouvisí ani s tím, zda člověk má rád sladká jídla. Za jeho vznik člověk nemůže, na vině je nedostatečná produkce inzulinu v buňkách pankreasu. Inzulin je hormon, který řídí procesy látkové výměny, a je tedy pro život velmi důležitý. Nemocní jsou proto závislí na jeho dodávání zvenku tak, aby se hladina glukózy v krvi pohybovala ve zdravém rozmezí – výkyvy nad doporučené hodnoty poškozují buňky a tkáně. V případě, že pacient léčbu nedodržuje, vystavuje se riziku akutních i chronických komplikací.
Při diabetu 2. typu člověk má inzulinu sice dost, ale organismus ho neumí využít. Léčba je proto závislá na dietním režimu a na podávání antidiabetických léků. V případě komplikací, jako je například diabetická neuropatie s postižením nervového systému, a hlavně dolních končetin, nefropatie s poškozením ledvin se současným postižením kardiovaskulárního systému, je pak více než žádoucí lázeňská péče zaměřená na prevenci a léčbu chronických příznaků.
Lázeňská péče
Kromě pobytu v prostředí s příznivými klimatickými podmínkami s pravidelným režimem a dietou je vhodný vliv jednotlivých lázeňských procedur. A to od pitné kúry přes vodoléčbu, masáže rehabilitaci, individuální i skupinovou pohybovou aktivitu až po elektroléčbu či zábaly. Ke zlepšení zdravotního stavu zajisté přispívá i snížení tělesné hmotnosti díky dietním, pohybovým a režimovým aktivitám.
Uhličité koupele rozšiřují periferní cévy, a tak pomáhají k lepšímu prokrvení končetin. Přispívají také ke snížení systolického a diastolického tlaku a tepové frekvence, čímž se řadí k nenahraditelným pomocníkům v boji proti kardiovaskulárním obtížím u diabetiků. Uhličité koupele navíc stimulují diurézu, tj. množství vyloučené moči za 24 hodin. Podobný účinek mají i suché uhličité koupele, které jsou doporučovány hlavně kardiakům; odpadá zde totiž zátěž hydrostatickým tlakem a teplotou vody.
Diabetes 2. typu je velmi časté onemocnění, nemoc je vázána na nadváhu a obezitu, nikoli na věk – tradované označení stařecká cukrovka je vysloveně zavádějící. Není to onemocnění dětí či dospívajících, i když i zde se ojedinělé případy u značně obézních nacházejí. Nejvíce případů se odhaluje po 40. roce věku, ale onemocnění začíná (nepozorovaně) o 10-15 let dříve.
K čemu potřebujeme inzulin
Inzulin si člověk vyrábí ve speciálních buňkách roztroušených v slinivce břišní. Řídí v těle hospodaření s glukózou. Tento krevní cukr je nejdůležitějším zdrojem energie pro všechny buňky lidského těla a získáváme ho z potravy. Z trávicího ústrojí se vstřebává do krve, koluje v těle a slouží jako zdroj energie buňkám. Druhá část glukózy, která je v aktuálním okamžiku nadbytečná, se z krve ukládá do zásob na horší časy – na dobu, až nebudeme tolik jíst. Do krve se vrací teprve ve chvíli, kdy ji člověk potřebuje.
Množství glukózy v krvi se nazývá glykémie. Vyjadřuje se v chemických jednotkách – v milimolech na litr (mmol/l). U zdravého člověka glykémie neklesne pod 3,3 mmol/l. Nalačno se pohybuje v intervalu 6,1-6,9 mol/l. Po jídle jsou hodnoty vyšší – přesahují 7,8 mmol/l (max. 11 mmol/l). Bez inzulinu stoupá gykémie rychle do velmi vysokých hodnot, někdy i přes 30 mmol/l. Buňky v těle však strádají, protože glukózu bez inzulinu nedokážou využít. Při cukrovce bývají hodnoty nalačno nad 7 mmol/l, dvě hodiny po jídle neklesají pod 11,1 mmol/l.
Víte, co je diabezita?
Pojem „diabezita“ se objevil v 21. století. Vychází ze skutečnosti, že velká část obézních lidí trpí zároveň diabetem. Souvislost je oboustranná – až 90 % pacientů s diabetem 2. typu má nadváhu nebo jsou obézní. A riziko onemocnění cukrovkou 2. typu stoupá úměrně s rostoucí hmotností. Je-li váš body mass index (BMI) 27, riziko vzniku cukrovky je u vás 3x vyšší. Výsledky mnoha studií ukazují, že již poměrně nevelká redukce hmotnosti (o 5-10 %) a její následné udržení vedou ke snížení výskytu cukrovky až o 50 %.
U obézních lidí pravděpodobně dochází k přetížení přirozeného skladiště tuků (tukových buněk). Tyto přeplněné tukové buňky začnou dlouhodobě zvýšeně uvolňovat tuky do krevního oběhu. Tuky se pak ukládají mimo svá obvyklá skladiště, a to do jater, svalů, slinivky a začnou ovlivňovat působeni inzulinu.
Vhodný jídelníček
Co se týče zdravé životosprávy, mezi dietou diabetika a zdravého člověka není příliš významný rozdíl. V současné době již striktně nemluvíme o diabetické dietě, ale o racionální stravě. Doporučení pro prevenci a léčbu ostatních civilizačních nemocí, například srdečně-cévních, se v podstatě neliší.
Jak se tedy zařídit, aby se vám podařilo dosáhnout snížení váhy a přejete si, aby to tak zůstalo? Zcela zásadní je udržet na stabilní hladině množství tuků.
Především je dobré vyvarovat se těch tuků, které na první pohled „nejsou vidět“ a které jíme v tučných masech, uzeninách, tučných sýrech a dalších mléčných výrobcích. Na omezení cukru se sice neklade takový důraz jako v minulosti, dnes ale odborníci doporučují konzumovat spíše sacharidy společně s vyšším podílem vlákniny. Vláknina snižuje glykemický index (GI) potravin. GI určuje, jak dalece konzumace dané potraviny vychyluje hladinu cukru – pro diabetiky je velice důležité, aby právě z tohoto důvodu dali přednost potravinám s nízkým GI, které zajistí pocit sytosti po delší dobu. Podle odborníků je k udržení stabilizované hladiny glykemie optimální rozdělit si jídlo do 5-6 denních dávek.
K pití se hodí nízkoenergetické tekutiny. Rozdíl ve stravování u diabetiků s 1. a 2. typem však existuje. Diabetik druhého typu může mít větší pauzy mezi jídly, a pokud není na inzulinu, nemusí dodržovat tak přísný časový rozvrh stravy a malá jídla může vynechat. Typický diabetik 2. typu vyrůstá často z ukázkového konzumenta tzv. staré české kuchyně. Někdy se proto stává, že dokáže-li diabetik 2. typu zhubnout, upraví se metabolismus do takové míry, že už nejsou žádná další opatření třeba. Bohužel takových pacientů je rok od roku méně. Přesto by měl každý nemocný cukrovkou 2. typu vědět, že nebude-li dodržovat dietu, začne brát léky. Nebude-li dále dbát doporučení lékařů, bude si muset píchat inzulin.
Jakmile nás „dostane“ stres, začne se vyplavovat stresový hormon kortizol, zvaný též hormon hladu. Ten má na starosti regulaci inzulinu. Většina z nás prostě stres zajídá. A v těle zatím dochází k nadprodukci kortizolu, což může – pokud jde o dlouhodobý stav – vést k inzulinové rezistenci a postupně též k chronickým zánětlivým změnám.
Hlídejte si hladinu cukru v krvi
Za vznikem prediabetu, ale i pozdějšími komplikacemi již vzniklé cukrovky 2. typu stojí permanentně vysoká hladina cukru v krvi – hyperglykemie. Tu lze, pokud už není pozdě a není již třeba inzulin, docela dobře ovlivnit.
Aby vám cukr v krvi kolovat v „odpovídajícím“ množství, aby hladina glykemie příliš neklesala ani nestoupala, a to se můžete postarat sami. Do seznamu jídel proti hyperglykemii lze zařadit rajčata, brokolici, kapustičky, třešně, pomeranče, mrkev či celozrnné pečivo a rýži. Pokrmy doplňujte kvalitními tuky lisovanými zastudena, hotové jídlo sypejte lněnými či konopnými semínky, která dodají vlákninu. Vyhýbejte se rozvařeným těstovinám, bílé rýži a pečivu, sladkostem, suchým kukuřičným lupínkům. Takovouto potravu obsahující sacharidy doplňte jídlem s obsahem tuku nebo bílkovinami, jež mají nízký GI. Potrava se pak daleko pomaleji vstřebává, a do krve se tak vyplaví mnohem méně glukózy.
O černém čaji se od nepaměti ví, že podporuje imunitu, snižuje riziko vysokého krevního tlaku. Černý čaj má navíc schopnost zpomalit vyplavování glukózy. Polysacharidy, jež jsou jeho součástí, vykazovaly velkou schopnost zbavovat buňky volných radikálů.
Chcete-li se dostat na trvale udržitelnou hladinu glykemie, zařaďte do jídelníčku nízkotučná jídla bohatá na bílkoviny, vlákninu, vitaminy a minerální látky. Jezte pravidelně a malé porce jídla. Jezte naposledy dvě hodiny před večerním zklidněním. Omezte tuky. Dbejte na nízký GI u sacharidů. Před smaženými pokrmy dejte přednost dušeným či vařeným.
Hladinu glykemie pomohou udržet na přijatelné hranici také: libové maso jatečných zvířat, drůbež a rybí maso, mléko a mléčné výrobky, vejce (bílek), luštěniny. Ač je kolem nás neustále poukazováno na to, že příliš soli škodí, solíme stále jako o život. Málokdo dodržuje přijatelnou denní dávku soli (6-7 g soli). Vysoké dávky soli mohou stát za zvýšeným krevním tlakem, ale i nadměrnou zátěží ledvin. Téměř 80 % soli dostáváme v hotových výrobcích.
Dvě lžíce jablečného octa denně snižují hladinu cukru v krvi. Hladinu cukru v krvi dokáže snížit i skořice. Jednou z cest, jak udržet diabetes v přijatelných mezích, je pravidelný příjem čerstvé zeleniny, doplněné o fazole, ořechy a semena. Dobrým příkladem je středomořská strava. Východiskem by mohlo být sójové maso – pomáhá regulovat hladinu glykemie a inzulinu, je nízkokalorické a pomáhá snižovat hladinu špatného cholesterolu.
Pohyb léčí
Fyzická aktivita snižuje hladinu cukru v krvi a zvyšuje citlivost buněk na inzulin. Po 10 až 15 minutách pohybové aerobní aktivity se ve svalu otevřou kanály pro glukózu. Ta vnikne do svalu, aniž by potřebovala inzulin. Říká se tomu noninzulin-dependentní přenos. Pohybová aktivita je na zcela stejné úrovni jako farmakologická léčba diabetu.
Výsledky studií prokázaly, že u diabetu 2. typu je fyzická aktivita klíčová, podle některých dokonce významnější než dieta. Jaký druh pohybu je doporučován? Například turistika, chůze, vytrvalostní běh, kondiční aerobní cvičení, jízda na kole, plavání, lyžování, tenis, tanec. Pozor na adrenalinové sporty nebo potápění, pro diabetika jsou rizikové z důvodu možné hypoglykemie a rychlého vyčerpání. Zvýšenou pozornost je třeba zachovávat také u starších osob, u nichž se mohou objevit nežádoucí reakce na cvičení – stavy slabosti, pocity na omdlení, pálení na hrudi, pocení či třes. Je dobré mít u sebe něco sladkého – banán, kousek pečiva či džus.
Pohyb s rozumem
Diabetik musí i při „hýbání se“ dodržovat určitá pravidla. Pohyb se musí přizpůsobit individuálním potřebám. Dotyčný musí věnovat pozornost vhodné obuvi, případné puchýře či oděrky se musí ošetřit hned. Pohyb je třeba přizpůsobit celkovému zdravotnímu stavu pacienta za současné kontroly glykemického stavu, aby nedošlo ke vzniku hypoglykemie. Při závažnějších komplikacích se intenzivnější trénink nedoporučuje.
Jste-li diabetikem a chystáte se provádět fyzickou aktivitu, pak byste měli mít na paměti několik skutečností: Pohyb, zvláště ten nadměrný, dlouhodobý, může způsobit přílišné snížení hladiny cukru v těle. Tato nepříjemnost se může stát ve chvíli, kdy cvičíte – buď hned bezprostředně po cvičení, nebo třeba s denním odstupem. Pokud se tedy cítíte roztřesení, bez energie, jste rozčilení, nevrlí, hladoví a unavení, měli byste zpozornět. Když se hladina v krvi dostane příliš nízko, můžete dokonce omdlít. Zásada zní: Nikdy nesportovat nalačno! Vhodné je spíše vytrvalostní a silové cvičení.
Opakované sprinty nejsou kvůli riziku hypoglykemie vhodnou pohybovou aktivitou. Vždy je potřeba se nejprve poradit s lékařem. Doporučená „denní dávka“ cvičení pro diabetika je 30-60 minut 7x týdně. Před jejím započetím je potřeba zahřát svaly (10 minut) a po cvičení ještě 10 minut setrvat v klidu. To je velice důležité, protože svaly diabetika rychleji metabolizují inzulin a mohou tak přerušit či podcenit inzulinovou odpověď.
Je-li váš diabetes ve stadiu, kdy hrozí problémy s očima, měli byste se vyvarovat aktivit, jež vyžadují zatížení krevních cév přivádějících krev do očí, například zvedání těžkých předmětů. Hrozí-li vám diabetická neuropatie, která postihuje nohy, měli byste chození změnit na plavání. Pokud máte diabetes 1. typu, buďte obezřetní, neboť hrozí častěji riziko hypoglykemie.
Slunce má nezastupitelný vliv na produkci vitaminu D, který hraje důležitou roli také při vyplavování inzulinu. Máte-li jej v těle dostatek, můžete podle vědců z univerzity v Chicagu oddálit nástup cukrovky a vznik komplikací. Únavu z nedostatku spánku často zaháníme tím, že stále něco uzobáváme. Výsledek se brzy dostaví – tloustneme a hrozí nám cukrovka. Kuřáci mají o 50 % větší šanci, že je cukrovka dostihne, než nekuřáci.
Kontroly na očním jsou samozřejmostí
Dvě z komplikací cukrovky 1. i 2. typu, které je velmi těžké zvládnout, se nazývají diabetická neuropatie (postižení periferních nervů vedoucí k diabetické noze) a diabetická retinopatie.
Diabetická retinopatie patří mezi nejčastější příčiny slepoty. Podle statistik chodí po světě až 45 % diabetiků s určitým stupněm diabetické retinopatie. K diabetické retinopatii neboli poškození sítnice dochází v důsledku dlouhodobě zvýšené hladiny krevního cukru, který mimo jiné poškozuje stěny malých cév vyživujících sítnici. Struktura, tvar a vlastnosti těchto malých cév se začnou měnit, cévky se stávají křehčími a častěji krvácejí. V oblasti sítnice rovněž začíná docházet k jizvení, jež může stát za pozdějším odchlípením sítnice a vést až k slepotě.
Zrada diabetické retinopatie spočívá mimo jiné v tom, že se dlouhou dobu vůbec nemusí projevovat, a když nemocný začne příznaky pociťovat, může už být pozdě.
Jak diabetik pozná, že jsou jeho oči v nebezpečí? Krev, která se kvůli procesu v drobných očních cévách snadněji dostává do sklivce, se usazuje na zadní části oka a tam krystalizuje. Tato situace se projevuje jako rozmazané vidění. V zorném poli může nemocný vidět jakoby malé vločky – jedná se o malé skvrnky krve. V centru vidění nemocný vidí tmavá či slepá místa, mnozí diabetici si stěžují na špatné vidění při slabém světle. Pokud je poškození sítnice odhaleno včas, lze podstoupit nebolestivý zákrok – laserovou fotokoagulaci sítnice. Těžké případy se řeší prostřednictvím operačního zákroku. Včasné odhalení problému a léčba doslova zachraňují před zbytečnou ztrátou zraku.
