Mozek a paměť

Mozek představuje centrum, ve kterém se sbíhají nervy z celého těla. Spolu s míchou tvoří jednotku, která se nazývá centrální nervový systém, jehož úlohou je řízení celého těla prostřednictvím signálů přenášených nervy. Lidský mozek váží zhruba jeden kilogram, což přestavuje trojnásobek hmotnosti oproti našim předkům. Mozek je rozdělen na tři části: zadní mozek, střední mozek a přední mozek. V každé z těchto části se nachází oblasti, které zajišťují rozdílné funkce a jsou složitým způsobem propojeny s ostatními částmi mozku. Největší část zadního mozku představuje mozeček. K zadnímu mozku patří mozkový kmen, který obklopuje horní konec míchy. Tento původní mozek ovládá základní životní funkce. Má na starosti nejprimitivnější lidské pudy.

Střední mozek

Střední mozek obsahuje talamus, který představuje přepojovací stanice pro příchozí informace. Na spodní straně se nachází hypotalamus, kde je centrum pro příjem potravy a tekutin a odtud se rovněž řídí tělesná teplota, pohlavní chování a spánek. V blízkosti se nachází velmi důležitý limbický systém, který je představuje evolučně mladší část mozku starající se o emoce a projevuje se různou impulzivností v chování. Největší část představuje přední mozek, který je rozdělen na dvě poloviny neboli hemisféry. Žádná z mozkových částí nemůže pracovat samostatně. Každá instrukce je výsledkem kolektivním rozhodnutím buněk.

Limbický systém

V průběhu vývoje v limbickém systému došlo k rozlišení dvou důležitých funkcí: učení a paměti. Tento evoluční vývoj zprostředkoval zvířeti daleko inteligentnější jednání. Jestliže vedla určitá potrava k nevolnosti, již se jí příště živočich vyhnul. V současnosti převzala úlohu rozlišení a poznávání pachů nervová spojení mezi čichovou kůrou a limbickým systémem.  Rozvoj mozkové kůry a jejího nervového propojení s limbickým systémem umožnil např. také prohloubení pouta mezi matku a dítětem. U živočišných druhů, které nemají šedou mozkovou kůru (např. plazi) se mateřské city nevyskytují.

Paměť

Paměť patří mezi nejdůležitější schopnosti mozku, protože nebýt paměti, začínali bychom každý den od nova. Paměť je v podstatě neoddělitelná součást naší mysli a zprostředkovává nám vědění o světě a také o sobě. Podstatou lidské paměti je pravděpodobně zvláštní oblast mozku tzv. hipocampus, který je ukrytý pod vrstvou šedé mozkové kůry. Existuje několik typů paměti: deklarativní, procedurální, krátkodobá a dlouhodobá paměť.

Deklarativní paměť

Deklarativní paměť je podstatná pro zapamatování faktů nebo příběhů, které se staly. Jestliže si zrovna nevzpomínáme, kam jsme dali klíče od auta, tak právě používáme deklarativní paměť.

Procedurální paměť

S ohledem na tento typ paměti nikdy nezapomeneme pohybové dovednosti jako např. plavání, jízdu na kole ne lyžování. Existuje ještě mnoho dalších typů paměti. Někteří odborníci hovoří např. o sluchové, zrakové, mechanické nebo prostorové paměti.

Krátkodobá paměť

Do krátkodobé paměti jsou ukládána události, na které se právě soustředíme. S ohledem na krátkodobou paměť jsme schopni orientovat se v přítomnosti. Může se v ní ukrývat vše, co jsme prožili před okamžikem nebo to, co jsme zažili během celého týdne.

Dlouhodobá paměť

Tento typ paměti chovává události, které se již staly a přechází do ní některé situace a události, které předtím byly uloženy v krátkodobé paměti. Ukládáním prožitků do této paměti si změnami v síti nervových buněk vytváříme tzv. paměťové stopy.

Jak si uchovat dobrou paměť

Pro lepší funkci mozku je podstatná správná a vyvážená strava se správným poměrem bílkovin, sacharidů a tuků a dostatkem vitaminů a minerálů. Bílkoviny mají přímé účinky na paměť a zpracovávání informací.