Péče o duševní zdraví

Řada odborníků poukazuje na skutečnost, že s rostoucí délkou života bude přibývat starších lidí, což s sebou přináší také mnohé změny v oblasti sociální a zdravotní. Lidé se mnohdy zcela mylně domnívají, že stáří znamená mentální a fyzický úpadek, se kterým nelze nic udělat. Noční můrou mnohých lidí je strach ze schopnosti soběstačnosti a koordinace pohybů. Společnost je v dnešní době příliš orientována na výkon a opěvuje kult mladosti. Vždy platí pravidlo, že o zdraví je potřeba se starat ještě v době, kdy ho máme dostatek a nejen v případě, že nám odchází.

Chybějící energie

Jistě si často přejeme více energie alespoň malou trošku navíc, která by nám pomohla ještě stihnout věci, které jsme nestihli. Jako děti jsme takový problém neměli, bylo energie taka na rozdávání. Bohužel s postupující dospělostí a po ní se nám energie mnohdy nedostává. Jsme obvykle ochotni akceptovat, že s postupujícím časem stárneme, dochází k poklesu energie - stejně jako v baterii nějakého strojku. Rozhodně bychom s tím však měli něco dělat, dokud je ještě čas.

Volné radikály

Oxidanty jsou vysoké reaktivní látky, které se rády slučují s kyslíkem. Ničí citlivé molekuly, zatímco antioxidanty, je naopak chrání. Tyto látky najdeme zejména v zelenině, ořechách, ovoci nebo zeleném čaji. Jejich úkolem je „chytat“ volné radikály, které se uvolňují při oxidaci molekul. Mezi nejznámější antioxidant patří kyselina askorbová, známá jako vitamin C. Mezi doporučované typy zeleniny patří např.: brokolice, cuketa nebo rajčata.

Jezte ryby

Ryby by měly patřit do našeho jídelníčku zcela samozřejmě, a to ať sladkovodní nebo mořské. Nejvíce doporučované jsou losos, tuňák, makrela nebo sardinka. Obsahují omega – 3 – mastné kyseliny, které udržují naši duševní svěžest. Bylo prokázáno, že úpadek poznávacích schopností se při pravidelné konzumaci ryb zpomaluje zhruba o deset procent. TI, kteří ryby konzumují neradi, mohou omega -3 mastné kyseliny konzumovat v podobě rostlinných olejů, např. řepkovém, lněném nebo ořechovém, ale také v masu, jestliže pochází ze zvěřiny.

Pohybová aktivita

Tělesná cvičení velmi prospívají mozku. Podle názorů odborníků pomáhá sport také starším lidem, kteří jsou ohroženi duševním chřadnutím. Lidé, kteří se pohybují, pomáhají mozku rozlišovat důležité od nedůležitého. Zcela postačí sportovat alespoň půl hodiny třikrát týdně. Mozek sportujících lidí je dobře prokrvován, a proto lépe odolává poškození. Ten, kdo se dobře a vyváženě stravuje, pravidelně sportuje a trénuje mozek, zůstává déle duševně fit. Choroby stáří lze pomocí zdravé životosprávy přinejmenším odsunout na pozdější dobu, nebo je dokonce zastavit.

Zapomnětlivost

Zapomnětlivost vždy patřila k neklamným známkám stárnutí. Odborníci na výživu však upozorňují, že je možné paměťovým problémům spojeným s věkem předejít nebo je alespoň zmírnit. Prospěšné účinky byly zaznamenány u vitamínů skupiny B a užívaní některých doplňků stravy. Výzkumy rovněž poukazují na to, že po šedesátém roce věku může být schopnost reagovat, učit se a přemýšlet snížená až o 40%.

Parkinsonova choroba

Parkinsonova choroba je neurodegenerativní onemocnění, jehož příčiny jsou doposud neznámé. Změny se přičítají vlivu genetických dispozic, které vedou k postupné degeneraci neuronů produkujících dopamin, spolu v kombinaci s vlivy vnějšího prostředí (toxické látky, infekce). Určitou roli hrají také poruchy krevního zásobení mozku nebo opakovaná poranění hlavy. Projevy, které jsou podobné Parkinsonově chorobě, se mohou objevit také v souvislosti s užíváním některých léků, které se používají při léčbě psychóz. Onemocněním trpí jak ženy, tak i muži a nejčastěji vzniká mezi 50 -60. Rokem věku, ale vzácně neobjevuje i před dosažením 40 let.

Jaké jsou příznaky Parkinsonovy choroby?

Prvotní příznaky Parkinsonovy choroby jsou nenápadné a patří zde např.: poruchy spánku, bolesti kloubů a páteře, pocity tíže nebo tuhnutí končetin,

křeče, větší únava, závratě mimovolné pohyby. Později se objevují již typické příznaky, kde patří svalová ztuhlost, výrazné zpomalení pohybů, potíže se zahájením pohybů, nekoordinovanost, šouravá chůze. Někdy může dojít k tzv. zmrznutí, kdy postižený nemůže udělat jediný krok. Typický je klidová třes, a to na horních končetinách (zpočátku jednostranný – tzv. syndrom počítání peněz), později se třes objeví na dolních končetinách nebo dolní čelisti. Při pohybu stres vymizí. Mění se také rukopis nemocného, řeč se stává skandovanou a monotónní. Při dlouhodobém průběhu nemoci dochází k poruchám intelektu (rozvoj demence). Dále se objevují deprese, halucinace, spontánní bolesti.

Pokročilá stadia nemoci

V pokročilém stadiu Parkinsonovy choroby dochází k tzv. dyskineze, což jsou mimovolné různé kroutivé pohyby nebo křeče., poruchy stability, kolísání krevního tlaku, zácpa. Parkinsonici trpí často zvýšeným sliněním vlivem obtížného polykání a to jim také znesnadňuje příjem potravy, což společně se ztrátou chuti k jídlu a čichu může postupně vést ke ztrátě hmotnosti.

Určení diagnózy

Zcela jednoznačný test pro určení diagnózy Parkinsonovy choroby neexistuje. Provádí se podrobné neurologické vyšetření, které zahrnuje rozbor stupně a těžkostí příznaků u nemocného. Dále se provádějí krevní testy i nejrůznější přístrojová vyšetření (např. magnetická rezonance, počítačová tomografie). Diagnóza je zpravidla potvrzena až po pozitivní odpovědi na zahájenou specifickou léčbu, která je vedena pod lékařem – neurologem.

Léčba Parkinsonovy choroby

Tuto nemoc nelze zcela vyléčit. V současné době terapeutické možnosti umožňují zmírnit projevy onemocnění a zlepšit tak kvalitu života. Doba od prvních příznaků do rozvoje celkové neschopnosti nemocného může trvat 10 – 20 let. Většina postižených osob dospívá ke komplikovanému stadiu do 7 -9 let. Nemocní umírají na komplikace onemocnění. V rámci farmakologické léčby se používají látky, které doplňují mozku chybějící dopamin. Aplikují se nejčastěji ve formě tablet, ale také pomocí transdermálních náplastí nebo speciálních pump, které umožňují podání látky přímo do dvanáctníku. Během průběhu léčby je nezbytné měnit způsob terapie, protože původní léčba se může postupně stát neúčinnou nebo mohou pacienta zužovat nežádoucí činky léčby.

Hluboká mozková stimulace

Jestliže není úspěšná farmakologická léčba, provádí se na vybraných specializovaných pracovištích léčba chirurgická, při níž se do postižených částí mozku implantuje elektrostimulátor (tzv. hluboká mozková stimulace). Základní léčbu se doporučuje doplnit rehabilitací a pravidelným přiměřeným pohybem, aby bylo možné co nejdéle udržet schopnost nemocného vykonávat běžné denní činnosti.

Alzheimerova demence

Demence se projevují velkým snížením paměti a intelektu. Postupně dochází k poruchám vnímání, soustředění, změnám nálad a celkově se mění osobnost i chování jedince. Potíže jsou zejména s krátkodobou pamětí a zpracováním nových informací. Naopak v paměti zůstává uchováno to, co se událo v mládí a opakovaně se k těmto událostem vrací. Dochází k problémům s vykonáváním běžných činností (např. vaření, nákupy, používání telefonu apod.). Nastává dezorientace v čase i místě a nemocný často dává své věci na nesmyslná místa. U nemocných dochází k poruše abstraktního myšlení (např. nechápe fungování kreditní karty), nechápe určitý typ komunikace, ztrácí přehled o běžném dění. Jedinec může propadat naprosté pasivitě nebo může mít návaly vzteku.

Diagnostika

Stanovení diagnózy demence provádí specializovaný lékař a pro objektivitu vyšetření je důležité, aby se s postiženým dostavili také jeho blízcí, protože on si sám své potíže ani neuvědomuje. Kromě podrobného zhodnocení aktuálního stavu a nedávných změn kognitivních funkcí, paměti a chování nemocného se provádí také laboratorní testy a příslušná přístrojová vyšetření.

Léčba demence

V rámci léčby se uplatňuje podávání některých léčiv, dále se provádí i léčba nefarmakologická, která zahrnuje psychoterapii, rehabilitaci. Je nutné léčit také doprovodné příznaky demence a trénování běžných denních činností.