Ztráta sluchu
Ke ztrátě sluchu dochází v případě narušení průchodu zvukových vln k mozku. Může se jednat o ztrátu částečnou nebo úplnou, dočasnou nebo trvalou, a to v závislosti na příčině poruchy. Diagnóza stupně ztráty sluchu je komplikovaný proces, který zahrnuje několik testů. Lékaři dělí ztrátu sluchu do dvou základních kategorií: přenosovou ztrátu sluchu, ke které dochází, když je průchod zvukových vln narušen ve vnějším nebo středním uchu, a smyslově – nervovou ztrátu sluchu, která vzniká důsledkem poškození struktur nebo průchodností vnitřního ucha. Přenosová ztráta sluchu může být způsobena faktory, jako je tvorba nadměrného množství ušního mazu, infekce a zánět středního ucha, nebo nadměrná pevnost drobných kůstek ve vnitřním uchu, které přenášejí vibrace ušního bubínku do struktur vnitřního ucha. Smyslově nervová ztráta sluchu může být důsledkem poškození akustického nervu, který přenáší informace z vnitřního ucha do mozku, nebo poškození vlasových buněk. Smyslově – nervová ztráta sluchu může být přítomna již od narození, nebo může být způsobena drogami, popř. onemocněním. Může být také procesem stárnutí.
Počáteční symptomy
Zpočátku se ztráta sluchu ohlašuje poruchami slyšení vyšších tónů, později i tónů nižších, ve kterých je pronášena lidská řeč. Mohou se také vyskytovat smíšené ztráty sluchu, kdy dochází ke kombinaci přenosové ztráty a smyslově nervové ztráty sluchu. Ke ztrátě sluchu může dojít postupně, ale i náhle. Náhlou ztrátu sluchu může vyvolat infekce, úraz, změny atmosférického tlaku a tvorba nadměrného množství ušního mazu. Infekce a zánět často následují po infekci horních cest dýchacích nebo po úrazu ucha, jakož i po nadměrném nebo nevhodném užívání vatových ušních ucpávek. Také koupání nebo plavání ve vodě, která je chlorovaná nebo zamořená bakteriemi a plísněmi, může vést ke vzniku ušních infekcí. Trvalé přítomné a opakovaně se vracející ušní infekce často souvisejí s plísňovými infekcemi a jsou často zjišťovány u lidí trpících alergiemi, rakovinou nebo diabetem, popř. jinou chorobou.
Uvědomění si potíží
Jestliže ke ztrátě sluchu dochází postupně, postižená osoba si nemusí nic uvědomit až do momentu, kdy je porucha ve značně pokročilém stadiu.
V praxi se stává, že ztráty sluchu si nejprve všimnou přátelé a okolí, než samotný pacient. Mezi důležité signály, že něco není se sluchem v pořádku patří např. neobvykle hlasitý slovní projev, zdánlivá nepozornost zdánlivá nepozornost apod.
Ztráta sluchu provázená bolestí
Ztráta sluchu provázená bolestí může být způsobena poškozením bubínku, námahou nebo proražením, infikovanou cystou v ušním bubínku nebo středním uchu, mastitidou (zánětem sklípků bradavkového výběžku spánkové kosti), metabolickými poruchami, cévními poruchami (hypertenze), neurologickými poruchami jako je skleróza, krevními poruchami jako je leukemie, a dokonce i potížemi v oblasti zubů a ústní dutiny.
Ztráta sluchu probíhající bez bolesti
Ztráta sluchu, která probíhá bez bolesti může být zapříčiněna akustickým neuronem (nezhoubným nádorem v buňkách kryjících akustický nerv), infekcí vnitřního ucha, osteosklerózou (přerůstáním kostí ve středním uchu), poruchami ledvin nebo Pagetovou kostní chorobou.
Stařecká nedoslýchavost
Stařecká nedoslýchavost (presbyakuzie) a tinitus (ušní šelesty) patří k nejčastějším poruchám, které vedou ke ztrátě sluchu. Stařecká nedoslýchavost se projevuje postupně v důsledku procesu stárnutí. V převládající míře se vyskytuje u lidí starších padesáti let. Tinitus se projevuje trvalým hučením nebo zvoněním v uších bez zjevné příčiny. Tento stav se může objevit sám o sobě, nebo jako projev jiné poruchy, zejména infekce, ucpání ušního kanálku, poranění hlavy nebo v důsledku Meniérovy choroby.
Ztráta sluchu u dětí
V případě podezření na poruchy sluchu u dětí je potřeba podrobného a okamžitého vyšetření, protože nezjištěná porucha může způsobit opoždění nebo snížení vývoje řečových schopností, popř. schopnosti učit se. K rizikovým faktorům hovořícím pro ztrátu sluchu u dítěte patří výskyt poruch sluchu v rodině, známé dědičné poruchy, vrozené ušní anomálie, vrozené poruchy nosu nebo krku, onemocnění matky v době těhotenství. Mezi další faktory patří předčasný porod, úraz, zástava dýchání při porodu, nízká porodní hmotnost novorozence.
Zánět středního ucha
Zánět středního ucha patří mezi nejobvyklejší příčinu ztráty sluchu u dětí. Ve většině případů se jedná o dočasný stav, ale opakované nebo chronické infekce mohou vlivem zánětů způsobit trvalou poruchu sluchu. Také smyslově – nervová ztráta sluchu může u dětí nastat, a to působením dětských nemocí, jako je zánět měkkých plen mozkových, příušnice nebo zarděnky.
Příznaky poruchy sluchu u dětí
Mezi příznaky poruchy sluchu u dětí patří absence mrkání nebo leknutí při hlasitých zvucích, absence otáčení za známými zvuky, trvalá schopnost spát za hlasitého hluku, výraznější reakce na hluk, nežli normální zvuk hlasu a monotónní žvatlání. U batolat se k příznakům připojuje neschopnost jasného slovního projevu do věku dvou let, nezájem o poslech četby nebo slovní hry, výraznější reakce mimické než slovní sdělení a častá nejistota. U starších dětí jsou příznaky poruchy sluchu obdobné jako u dospělých, takže sem patří absence reakce na slovní požadavky, nevhodné reakce na otázky nebo jiné zvukové podněty a zdánlivá nepozornost.
Nadměrná hladina hluku
V současné době je stále větším problémem porucha sluchu, způsobená nadměrnou hladinou hluku. Jestliže jsou jemné struktury vnitřního ucha zasaženy nadměrným hlukem, dochází k tzv. dočasnému posunu sluchového prahu. K tomuto jevu může dojít např. po koncertě. I když spánek většinou tuto poruchu odstraní, jedná se o signál, že došlo k poškození vlasových buněk vnitřního ucha, a jestliže k němu bude docházet dlouhodobě nebo opakovaně, může být důsledkem i trvalé poškození nebo ztráta sluchu. Většina lidí trpících poškozením sluchu z důvodu zvýšené hladiny hluku, tvrdí, že si neuvědomovala žádné změny až do okamžiku, kdy se u nich projevil tinitus nebo přestali zřetelně slyšet slovní projevy svého okolí. K poškození sluchu však dojde mnohem dříve, než dojde k těmto k těmto projevům, a dočasný posun sluchového prahu bývá jeden z prvních příznaků.