Syndrom spánkového apnoe

Jedná se o onemocnění, které je charakterizováno poruchami proudu vzduchu v horních dýchacích cestách s následnými pauzami v dýchání v průběhu spánku, jejichž důsledkem je snížené okysličení krve a nekvalitní spánek. V populaci trpí tímto syndromem zhruba 8% lidí a nejvíce jsou postiženi muži mezi 49 -50 rokem života.

Syndrom spánkového apnoe může mít celou řadu negativních následků, zejména v oblasti srdečně – cévních onemocnění. Z těchto důvodů se doporučuje, včas upozornit lékaře na první příznaky a projít speciálním vyšetřením. Jestliže dojde ke zjištění poruchy, je na místě včasná léčba, pomocí které můžeme zabránit následkům onemocnění.

Vznik syndromu spánkového apnoe

Obstrukční spánkové apnoe je spojena s inzulinovou rezistencí a často také s diabetem II. typu. Vlastní příčinou syndromu je ochabnutí stěn horních cest dýchacích a jejich částečné nebo úplné uzavření v průběhu spánku. Následkem je zvýšení dechového úsilí, které však nestačí kompenzovat snížený proud vzduchu (apnoi. V důsledku vzniká  nedostatečné okysličení krve. Během spánkového apnoe dochází v průběhu spánku k částečnému probuzení, a proto je spánke nekvalitní. Postižený si však čáatečné probuzení ani nemusí uvědomovat a přes den může být snadnou unavený a bez energie.

Rozdělení apnoe

Odborníci rozdělují apnoe na:

• obstrukční – je vyvoláno překážkou v dýchacích cestách a je zachováno dechové úsilí,
• centrální – příčina je v centrální nervové soustavě, je postiženo dýchací centrum a dechové úsilí vymizí,
•  smíšenou – obsahuje v sobě jak překážku v dýchacích cestách, tak vymizení dechového úsilí obstrukční apnoe

Hlavní příznaky spánkového apnoe

 Mezi hlavní příznaky spánkového apnoe patří chrápání, krátkodobé zástavy dechu ve spánku a noční lapání po dechu, nadměrná únava a zvýšená ospalost v průběhu dne, noční probuzení, ranní bolesti hlavy. Mezi hlavní rizikové faktory patří např.: obezita, příjem alkoholu nebo léků na spaní, užívání tabákových výrobků, zhoršení průchodnosti horních cest dýchacích, deformity hrudníku, poruchy dýchacích svalů.

Jakým způsobem se diagnostikuje spánkové apnoe?

 Pacienti s podezřením na spánkovou apnoe by měli být vyšetřeni specialisty ORL (krční, nosní, ušní) a pneumologem ( plicní onemocnění). Vlastní diagnostika se nejčastěji provádí ve spánkové  laboratoři, screeningově  je možné ji provést i ambulantně. Ve spánkové laboratoři se vyšetřuje tzv. AH index (apnoický/hypopnoický index). Za apnoe je považován zástava dechu po koci výdechu nejméně za deset sekund, hypopnoe je mělké dýchání neboli pokles hloubky normálního dechu, při kterém dochází k poklesu okysličení krve.

Pro screeningové vyšetření, a to i v domácím prostředí, se používají jednodušší vyšetřovací metody, které nejčastěji monitorují vzduchové proudění při dýchání a okysličení krve.

Léčba spánkové apnoe

 V nejčastějších případech se léčba provádí pomocí přístroje, který vyvíjí trvalý přetlak aplikovaný nosní maskou do dýchacích cest, který zabraňuje vibraci a sevření ochablých stěn horních cest dýchacích.  Působí v podstatě jako „dlaha“ držící otevřené dýchací cesty. Další možností je chirurgická léčba, která se provádí po specializovaném vyšetření ORL. Nejčastěji se provádí plastika horního patra, která se doporučuje spíše u nemocných s apnoickými pauzami a nález je posouzen odborníky. Farmakoterapie zahrnuje léčbu plicních onemocnění. Pacienti by neměli užívat tabákové výrobky a měli by udržovat optimální tělesnou hmotnost, nepít alkohol a dodržovat spánkovou pravidelnost.

Rizika spánkové apnoe

Neléčení může vést k vážným onemocněním, jakými jsou např.: metabolický syndrom, hypertenze, srdeční onemocnění, cévní mozkové příhody, vyšší výskyt mikrospánku nebo plicní hypertenze.