Nemůžete si vzpomenout?

Zapomínání představuje v jistém smyslu slova obranný mechanismus, pokud však nepřesáhne hranici únosnosti. Neustálé hledání klíčů a peněženky můžeme omluvit roztržitostí, „okno“ při zkoušce může být důsledek trémy atd. Jestliže výpadky paměti narušují běžnou existenci a dotyčný se stává čím dál závislejší na pomoci druhých osob, je nutné vzít v úvahu skutečnost, že se jedná o degenerativní změny mozku. Mezi typické příznaky patří vybavení si zážitků z minulosti, ale jedinec netuší, co se událo ráno.  Dochází k potížím s orientací a známá místa najednou tak známá nejsou, může následovat ztráta schopnosti používat zcela běžné věci. Toto mohou být počínající symptomy Alzheimerovy choroby, která byla objevena v roce 1910 a svůj název dostala po svém objeviteli.I když Alzheimerovi následovníci s nemocí bojují již více než sto let, doposud nevědí, co degenerativní změny mozku způsobuje.

Statistické okénko

Zákeřný a nevratný zánik mozkových buněk postihuje zhruba třináct osob, které jsou starší šedesáti let. A až polovinu populace nad pětaosmdesát let. V České republice se tento problém týká asi 80 000 jedinců. V souvislosti s prodlužujícím se průměrným věkem, odhadují odborníci, že do roku 2030 bude touto nemocí postiženo více než 65 miliónů lidí. Vědci zkoumají geny způsobující Alzheimerovu chorobu a v návaznosti s tímto výzkumem hledají lék, který by pomohl alespoň zmírnit nebo zastavit průběh onemocnění. Rizikovým faktorem je věk, jedinci před šedesátým rokem trpí Alzheimerovou chorobou pouze výjimečně. Existuje reálný předpoklad, že počet nemocných se do roku 2050zmnohonásobí, což zvýší také náklady na léčbu i na péči.

Kognitivní funkce

Kognitivní neboli poznávací funkce umožňují vnímat vnější prostředí a současně také i naše vnitřní psychické pocity. Tyto funkce používáme vždy, když přemýšlíme nebo se učíme něčemu novému. Dále kognitivní funkce představují časovou orientaci, logické a abstraktní myšlení, řešení problémů, pozornost, řeč, zrakové a prostorové schopnosti nebo funkce jako jsou plánování a organizování. Dále řídí naše jednání, ovlivňují náš citový život, hodnoty, umění vést samostatný život.

Jiné příčiny únavy

Příčiny únavy mohou také souviset s únavou, bolestí, stresem, nějakých onemocnění, léky, depresemi, úzkostí apod. Pro diagnostiku Alzheimerovy choroby je důležité zjištění příčiny postižení kognitivních funkcí a zda se jedná o normální zapomínání, či o pomalé rozvinutí onemocnění.

Poruchy paměti

Mezi jiné poruchy paměti patří např. amnesie (ztráta paměti), kdy si jedinec nic nepamatuje a může se jednat o úplnou amnesii, částečnou nebo retrográdní (nic si nepamatuje před úrazem) a anretrográdní (nic si nepamatuje po období úrazu). Hypermnezie je zvýšená výbavnost paměti a hypomnezie je její  opak (při zvýšené únavě). Pseudologie a fantastika je chorobná lhavost s tendencí si vymýšlet a být zajímavý. Běžné výpadky paměti (nemůžeme si vzpomenout na jméno někoho, koho jsme dlouho neviděli, potřebné číslo apod.) mohou souviset s běžnou únavou nebo vyčerpáním.

Zmatenost

O Alzheimerově chorobě koluje celá řada vtipů, avšak osobní kontakt s touto zákeřnou nemocí již taková legrace není. Jedinec se podmaňuje pomalu a s jistotou neodvratného konce. K počátečním potížím s pamětí, které se projevují zapomínáním se přidává zmatenost a nepřiměřené reakce, útočnost až agresivita. S postupující chorobou se jedinec není schopen postarat sám o sebe, je nesoběstačný a není schopen dodržovat ani základní hygienické návyky.

Naděje v červeném víně?

Vědci po dobu tří let sledovali čtyři tisíce lidé starších pětašedesáti let a došli k závěru, že konzumace tří až čtyř deci červeného vína denně snižuje riziko vzniku Alzheimerovy choroby až o pětasedmdesát procent.

Procvičujte svůj mozek

Paměť stejně jako svaly potřebuje stimuly a podněty a musí se cvičit. To můžeme docílit pomocí různých paměťových cvičení, luštěním křížovek, sudoku, čtením a řešením různých situací. Důležitý je také kontakt s lidmi, kteří nás něčím obohacují a setkání s nimi nám přináší radost a potěšení.