Trápení s vyprazdňováním

Z reklam většinou slýcháme, že na „velkou“ bychom měli chodit každý den. Odborníci ale tvrdí něco jiného. Četnost stolice je totiž velmi individuální.
Zácpou (obstipací) nazýváme stav obtížného nebo méně častého vyprazdňování stolice, tedy když je frekvence méně častá než jednou za tři dny. Může být spojena s bolestivými pocity při vyprazdňování, tuhou stolicí nebo pocitem nedostatečného vyprázdnění. Akutní zácpa bývá spojena se změnou stravy či prostředí, častá je také při horečkách, může provázet onemocnění konečníku, například řitní trhlinu nebo hemoroidy. Může ale být příznakem náhlé příhody břišní, zánětu slepého střeva nebo střevní neprůchodnosti. Opakuje-li se zácpa opakovaně po dobu tří měsíců či déle, jedná se o chronický stav. Nejčastěji se jedná o zácpu habituální, návykovou, spojenou s nedostatkem vlákniny a tekutin ve stravě nebo častým potlačováním nucení na stolici. Příčinou tohoto stavu mohou být i některá neurologická onemocnění, poruchy štítné žlázy, cukrovka, gynekologické či močové záněty, deprese, onemocnění konečníku, chronické střevní záněty, ale i střevní nádory. Zácpu způsobuje i užívání některých léků – antidepresiv, opiátů, léků na vysoký krevní tlak nebo preparátů železa.

Chronickou zácpou trpí podle různých kritérií až čtvrtina obyvatel Evropy. Její výskyt se zvyšuje s věkem, chronickou obstipaci udává 26% mužů a 36% žen ve věku nad 65 let. Při normální defekaci je pocit potřeby přiměřený, vyprázdnění koordinované a pocit po defekaci uspokojivý. U prosté zácpy pocit potřeby chybí, vyprázdnění je namáhavé a přetrvává i po něm pocit neúplného vyprázdnění. U spastické zácpy je potřeba doprovázena bolestmi břicha, jež převládají i po úkonu, a samotné vyprázdnění je obtížné.

Pro vznik zácpy je rozhodující obsah vody ve stolici. Jakmile poklesne pod 70 %, stává se stolice tuhou a její průchod trávicím traktem se zpomaluje. Zácpu může mimo jiné způsobovat i dlouhodobé užívání a nadužívání laxativ – léků, jež mají za úkol pomoci právě při zácpě. Užívají-li se jinak, než je doporučeno, mění peristaltiku střeva, což vede k degenerativním změnám svalů a nervů střeva.

Některé potraviny vyvolávají u řady lidí zácpu, u jiných průjem. Otestujte se. Například mléko může vyvolat u někoho zácpu, u jiného průjem. Máte-li zácpu, která je způsobena dráždivostí tračníku, pak byste měli zapomenout na fazole, květák, zelí, čokoládu, silný černý čaj či čerstvé bílé pečivo.

Zácpa obvykle není nebezpečná, ovšem pokud se objeví u akutní zácpy břišní bolest, nevolnost, zvracení, zvýšená teplota či krev ve stolici, je nutné vyšetření u lékaře k vyšetření náhlé příhody břišní.

Správný jídelníček

Špatné stravovací návyky, nepravidelná strava, nedostatek vlákniny ve stravě, špatný pitný režim, nedostatek pohybu a stres – to vše přispívá ke vzniku zácpy. Obecně se zácpa objevuje častěji s přibývajícím věkem. Podle odborníků trpí zácpou velmi často ženy, které drží dietu a jedí třeba jen jednou denně. Příjem potravy je pro střeva signálem k aktivitě. Jakmile tedy nejíte, práce střev se zpomalí. Když se střeva nehýbají, trávenina v nich nepostupuje a nedochází k vylučování stolice. Základem dne by měla být snídaně, protože nastartuje sekreci trávicích šťáv na celý den.

Denně byste měli sníst aspoň 20-35 g vlákniny. Máte-li zácpu, mělo by to být minimálně 30 g. Jezte proto dostatek ovoce, které vlákninu obsahuje. Nemusíte spolykat půl kilogramů vloček za den, stačí, když si dáte během dne tři porce zeleniny a dva kousky ovoce. S vlákninou to ale nepřežeňte, její přemíra může pro změnu vyvolat průjem či plynatost. Ideální ovoce je jablko. Cukr v něm je totiž hůře stravitelný a co tělo nedokáže rozložit, toho se zbavuje. Proto jsou jablka skvělé přírodní projímadlo. Stačí jenom jedno za den. V případě tzv. habituální zácpy je vhodná i rozpustná vláknina. Tu můžete koupit v lékárně ve formě doplňku stravy a přimíchat ji do jakéhokoli jídla.

Zdravý jídelníček si bez přítomnosti vlákniny nelze vůbec představit. Zdrojem vlákniny jsou jen potraviny rostlinného původu, živočišné potraviny vlákninu neobsahují. Právě rostlinné potraviny jsou kromě vlákniny bohaté na řadu dalších preventivních výživových složek, jako jsou vitaminy, minerální látky a látky fytoprotektivní, které většinou působí jako antioxidanty (brání vzniku civilizačních nemocí).

Proč potřebujeme vlákninu?

Rozpustná vláknina ovlivňuje hladinu cukru v krvi a některé druhy vlákniny (například ovesné beta-glukany) i hladinu krevního cholesterolu. Rozpustná vláknina zvětšuje svůj objem a vytváří v žaludku viskózní roztok, který zpomaluje jeho vyprázdnění a prodlužuje tak pocit nasycení. Zdrojem rozpustné vlákniny je ovoce a zelenina, částečně obiloviny. V obilovinách se vyskytuje zároveň rozpustná a nerozpustná složka vlákniny.

Nedostatek nerozpustné vlákniny je jedním z faktorů, které podporují vznik zácpy. Nerozpustná vláknina zlepšuje střevní peristaltiku, protože urychluje průchod tráveniny zažívacím systémem. Naprosto nutnou podmínkou je dodržení pitného režimu, jedině tak může vláknina ať už z potravy, nebo z doplňků, plnit svou roli. Zdrojem nerozpustné vlákniny může být celozrnné pečivo, műsli, rýže natural, celozrnné těstoviny, luštěniny. Velmi vysoký obsah vlákniny má lněné semínko nebo pšeničné klíčky (lze je přidávat do mnoha pokrmů).

Vláknina není zázračným prostředkem na hubnutí, pravdou ale je, že činí redukční režim příjemnější a zdravější. Omezuje pocity hladu (žaludek je déle plný, hladina krevního cukru je stabilnější) a brání zácpě, která je často průvodním jevem přechodu na redukční stravování.

V ideálním případě je obsah vlákniny uveden na obalech výrobků, někdy to však ale není možné (zelenina, ovoce). Laboratorní stanovení obsahu vlákniny je dnes přesnější. Může se stát, že objevíte produkt, na jehož obalu je současná hodnota obsahu vlákniny vyšší než dříve. Není to tím, že by si výrobce záměrně přidával, ale právě použitím přesnější metody.

Vláknina pro doplňky výživy se získává z jitrocele vejčitého, ovsa a dalších obilovin, mořských řas, čekanky (inulin) a jablečných slupek. Vlákninu vždy důkladně zapijte minimálně 2 dcl vody. Nejvhodnějším spojením pro vlákninu jsou kysané mléčné výrobky, protože vláknina spolu s mléčnými kulturami vytváří příznivé prostředí v dolní části zažívacího systému. Dávku doporučenou výrobcem v žádném případě nepřekračujte. Denní dávka vláknin vyšší než 60 g vede k poruchám vstřebávání minerálních látek a vitaminů. Nespoléhejte se jen na vlákninu z doplňků, vždy se snažte jíst ovoce a zeleninu a celozrnné pečivo. Střídejte jednotlivé druhy vláknin od různých výrobců. Obsah čisté vlákniny v doplňku je různý – může se pohybovat mezi 30 až 100 %. Tento údaj by měl být na etiketě vyznačen. Některé produkty jsou ještě obohaceny o nutričně vhodné složky (lecitin, vápník, vitamin C), jiné obsahují látky, které jsou zrovna „populární“ (např. karnitin), ale v množství nutričně bezvýznamných.

Pohyb a tekutiny

Střevům pomáhá pohyb. Pravidelné cvičení urychluje průchod potravy zažívacím traktem. Nemusíte vymýšlet žádný složitý cvičební plán, stačí i obyčejné procházky. Chůze je zvlášť vhodná pro těhotné ženy, které trpí zácpou poměrně často.
Nezapomínejte na dostatek tekutin. Začněte den vypitím sklenice vody nalačno, během dne je pak třeba vypít dva až tři litry tekutin. Dobrým doplňkem jsou i minerální vody s vyšším obsahem magnézia.
Trénujte svůj organismus. Spousta lidí si vytrénovala návyk chodit na WC ne tehdy, když mají nucení na stolici, ale ve chvíli, kdy jim to umožňuje jejich denní pracovní rytmus. Když budete odkládat stolici až do chvíle, kdy se vám to hodí, můžete si časem přivodit zácpu. Ideální je chodit na toaletu ve stejnou denní dobu, nejlépe ráno, se zhruba půlhodinovým odstupem po jídle. V případě nucení na stolici neodkládejte návštěvu toalety na později. Nezvykejte si na časté užívání glycerinového čípku.
Když jste ve stresu, pohyb ve střevech ustává. Je to podle odborníků jeden z prvků reakce: bojuj nebo uteč. Pokud se domníváte, že zácpa, kterou trpíte, je způsobena nadměrným nervovým vypětím, naučte se relaxovat.

Můžete vyzkoušet akupresuru. Touto technikou lze povzbudit trávení i činnost střev. Mezi palec a ukazováček jedné ruky sevřete měkkou oblast mezi palcem a ukazováčkem druhé ruky a stiskněte. Místo držte stisknuté dvě minuty. Opakujte denně, pokud potíže nezmizí. Tato technika není vhodná v těhotenství.

Zácpa a přibývající věk

Podle některých studií trpí zácpou 15-20 % seniorů žijících v domácnostech a až 50 % starých lidí v ošetřovatelských zařízeních. Velmi častou příčinou zácpy u seniora bývají nevhodné stravovací návyky, především nedostatek tekutin a vlákniny ve stravě. Z metabolických příčin může být zácpa způsobena některými chronickými chorobami, například diabetem, hypotyreózou, roztroušenou sklerózou, parkinsonismem, vliv mají rovněž některá gynekologická onemocnění, vředy v trávicím traktu nebo urolitiáza (tvorba částeček či kamínků v ledvinách a močových cestách).

 Často bývá zácpa průvodním jevem deprese a některých dalších duševních onemocnění. Na zhoršení stavu se rovněž mohou podílet některé léky. Jde například o léky na snížení kyselosti žaludku (antacida), některá antidepresiva, opioidy, kodein, diuretika a léky s obsahem alkaloidů. U seniora často dochází k poruše motility, například v důsledku systémové poruchy pojiva, v trávicím traktu může dojít ke vzniku zánětu, nádorů, nebo zánětlivých stenóz (zúžení), senior může trpět poruchami defekace v důsledku mechanických vlivů (rektální prolaps, nekoordinovaná funkce pánevního dna) nebo potíží v anální oblasti (např. hemoroidů či poranění kostrče). Příčinou akutní funkční zácpy může být snížení příjmu tekutin, zvýšené ztráty při pocení nebo třeba nově nasazené léky.

Každý člověk stárne a jeho organismus prodělává změny. Chybějící chrup, poruchy polykání, snížené množství slin v ústech – i tyto maličkosti mohou vyústit v poruchy vyprazdňování. Poruchy polykání způsobené sníženou formou slin mohou vést k odmítání pokrmů bohatých na vlákninu, změněná hybnost vede ke zpomalení času potřebného k tranzitu potravy střevem, změna v mikroflóře střev způsobí neudržení vody v místech střeva, kde je zapotřebí pro dobrou pasáž.  Snížení svalové síly a pružnosti v oblasti pánevního dna a břišních svalů vede k nedostatečnému tlaku na evakuaci stolice.

Na zácpě se mohou podílet i psychosociální faktory: ztráta zájmu o pohybovou aktivitu při psychickém zatížení, strach z pádu a zlomeniny, nechuť chodit na procházky. Při pobytu seniora v ústavu může hrát roli v rozvoji zácpy stud, nedostatek času, nedostatek soukromí.