Degenerativní změny páteře

Degenerativní změny páteře jsou charakterizovány dlouhodobými a vleklými změnami, které ovlivňují pojivové tkáně, chrupavky a kosti a vznikají z různých příčin. Jednou z častých příčin bývá nerovnoměrné zatěžování páteře a dlouhodobé přetěžování některých úseků páteře, při kterých vznikají drobná mikroskopická poškození kostěné i vazivové tkáně. Postupně dochází k degenerativním změnám, které jsou projevem reakce páteře na opakovaná drobná poranění. Degenerativní změny vznikají v segmentech, kde je zvýšená pohyblivost – hypermobilita, která vzniká uvolněním vazů nebo kloubního pouzdra. Na vzniku těchto změn se mohou také podílet různé poruchy látkové přeměny (osteoporóza, cukrovka atd.).

Rentgenový snímek

Některé degenerativní procesy mohou probíhat tak, že nejsou patrné na rentgenovém snímku, což se týká zejména degenerace meziobratlových destiček. Degenerace meziobratlových destiček se na rentgenovém snímku projevuje snížením meziobratlového prostoru. Při snížení meziobratlové destičky se snižuje také její schopnost tlumit nárazy a tím se zvyšuje zatížení okolních struktur, což má za následek opotřebování a přestavbu kloubní chrupavky a krycích destiček obratlových těl.  Na povrchu meziobratlové destičky vznikají drobné nerovnosti a mikroskopické trhlinky. U pokročilých degenerativních změn meziobratlové destičky nacházíme podél obratlových těl známé zobáčkovité výrůstky, které mohou být velmi mohutné.

Degenerativní změny a funkce páteře

Degenerativní změny ovlivňují funkci páteře, jestliže je pohyb obratlů prováděn nevhodným mechanismem, nebo je v důsledku degenerativních změn omezován, nebo když při něm vlivem degenerativních změn dochází ke dráždění okolních struktur, především míšních plen a míšních kořenů. Příkladem jsou výrůstky osteofyty na zadním okraji obratle na krční páteři, který vyčnívá přímo do meziobratlového otvoru a mechanicky dráždí nervový kořen. Osteofyt může také vyčnívat přímo do páteřního kanálu.

Opakující se potíže

Tam, kde jsou příčinou potíží degenerativní změny, jedná se většinou o opakující se potíže, léčebně těžko zvládnutelné. U některých nemocných, zejména po předchozím nesprávném ošetření (nejčastěji o násilné manipulaci) je porucha trvalá. Samotné degenerativní změny bolest nevyvolávají. Postupným zvětšováním však mohou omezovat správnou funkci kloubu nebo mohou mechanickým drážděním různých struktur vyvolávat různé klinické příznaky. Degenerativní změny nezpůsobují vertebrogenní poruchy, ale svým účinkem se spolupodílí na jejich vzniku.

Hybné děje

Veškeré hybné děje se jsou svou podstatou reflexní. Každý pohybový stereotyp je v podstatě

reflexním dějem. Každý pohybový stereotyp má svůj reflexní oblouk, který je různě složitý podle charakter a významu pohybu a odehrává se na různé úrovni centrálního nervového systému. Složité pohyby jsou regulovány až mozkovou kůrou. Opakováním pohybů se vypracují podmíněné spoje, které umožní provádět pohyb úsporněji, rychleji a s menší únavou. Z těchto důvodů si již od mládí vypracováváme pohybové stereotypy, na jejichž podkladě každý jedinec provádí jednotlivé pohyby. Schopnost nebo neschopnost vypracovat pohybový stereotyp je také jednou z příčin šikovnosti nebo nešikovnosti některých lidí. Z obecného hlediska představuje pohybový stereotyp dočasně neměnnou soustavu podmíněných a nepodmíněných reflexů, které vznikají na podkladě stále se opakujících pohybů. Příkladem vypracování pohybového stereotypu jsou pracovní pohyby, trénink sportovců apod.

Stálost pohybových stereotypů

Pohybové stereotypy nejsou neměnné, v průběhu vývoje  a času se mohou měnit, a to v důsledku změn organismu a změn zevního prostředí. Kvalita pohybových stereotypů a stupeň jejich fixace jsou závislé n mnoha, daných individuálními vlastnostmi centrálně nervových složek hybného systému. Velmi podstatné je, jakým způsobem jsou stereotypy vybudovány. Jednou vypracovaný stereotyp se velmi těžce přebudovává a v některých případech je to dokonce nemožné.

Nesprávné pohybové stereotypy

Příkladem nesprávného pohybového stereotypu může být např. vadné držení těla. Při něm dochází k zvětšenému prohnutí bederní páteře v křížobederním spojení. Pánev se klopí směrem dopředu, břišní svaly se uvolňují, hrudní páteř se více vyklenuje, hlava se předsunuje vpřed. Současně se změnou držení těla vzniká  porucha dynamiky, protože dochází ke zkrácení svalů, zejména zádových, a k ochabnutí břišních a hýžďových svalů. Výsledkem je přetížení křížobederního přechodu a kyčelních kloubů, a to jak statické, tak i dynamické, protože pohyb se provádí špatným mechanismem. Na jedné straně dochází k přetěžování některých úseků páteře, na druhé straně k nedostatečnému zatěžování. Jestliže dojde k fixaci špatného pohybového stereotypu, dochází ke vzniku poruchy pohybového stereotypu, která přetrvává i po odeznění funkční poruchy páteře a stává se zdrojem dalších subjektivních i klinických potíží.

Funkční kloubní blokády

Funkční kloubní blokáda není lokální poruchou v určitém segmentu, ale může vyvolávat poruchy i dalších úseků páteře, někdy od původní poruchy značně vzdálených. Je proto důležité, aby nebyla soustředěna pozornost pouze na postižený segment, ale na páteř jako celek, protože páteř je součást hybného systému a celého organismu. V oblasti pánve jsou velmi významné poruchy v sakroiliakálních (křížokyčelních kloubech). V těchto úsecích se právě nejvíce vyskytují funkční poruchy.

Autor: - bb -

Facebook

Infocentrum
810 800 000, 597 089 205
(částečně hrazeno)

kód pojišťovny: 205