Slevy s ČPZP 2019

Zrakové ústrojí

Zrakové ústrojí nám umožňuje orientovat se v prostoru a podílí se také na udržování rovnováhy. Oko se skládá z oční koule a přídatných orgánů oka. Oční koule se nachází v kostěné dutině očnicové, v obličejové části lebky. Měří asi 2,5 cm a je uložena na tukovém polštáři sloužící jako ochrana oční koule před nárazy. Mezi další útvary, které chrání oko patří oční víčka, řasy a  lzy chránící oko před vysycháním a infekcí. Současné pohyby obou bulbů jsou umožněny díky okohybným svalům.

Stavba stěny oční koule

Stěna oční koule se skládá z e zevní vazivové vrstvy, střední a vnitřní vrstvy oka. Zevní vazivovou vrstvu tvoří bělima, což je sílá neprůhledná tkáň tvořící pevný obal oka. Barva bělimy se mění s věkem. Střední vrstva oka se nachází v zadní části a je tvořena cénatkou, v přední části přechází v řasnaté tělísko a duhovku. Cévnatka obsahuje velké množství pigmentu, které ji dodává hnědočervené zabarvení. V přední části volně přechází v řasnaté tělísko, které má tvar věnečku. Z řasnatého tělíska vystupuje duhovka a svým typickým zbarvením udává barvu oka. Vnitřní vrstvu oka tvoří sítnice vystýlající zadní část oční koule až k okraji duhovky.

Oční čočka

Je průhledný útvar, který se nachází ve vnitřním prostoru oka a jejím úkolem je zaostřovat zrak. Čočka mění své zakřivení při pohledu do dálky nebo do blízka pomocí působení svalu řasnatého tělíska. Při pohledu do blízka dochází k jejímu většímu vyklenutí, při pohledu do dálky se oplošťuje. Tyto změny nazýváme akomodace čočky. Vnitřní prostor očního bulbu je vyplněn komorovou tekutinou a sklivcem.

Šedý zákal

Šedý zákal vniká nejčastěji v důsledku změn zapříčiněný stárnutím. Za takové situace nejprve zákal postihuje střední část čočky a k slepotě dochází velmi pozdě.V některých případech je zákal čočky vrozený. Méně závažné formy zákalu se projevují pouze lehkým povlakem na oku a čočka vypadá jako poprášena. Zákal čočky může bát zapříčiněn deficitem vápníku  v krvi nebo se může vyvinout u  nemocných s diabetem. Úder do oka nebo úraz může také zapříčinit potíže s čočkou.

Jaké jsou příznaky šedého zákalu?

Typickým příznakem šedého zákalu je ztráta ostrého vidění, nebo neschopnost vidět v ostrém světle. Postupně dochází ke zhoršení vidění na blízko a nakonec lze rozeznat pouze světlo a tmu. Ve většině případů je postiženo jedno oko dříve než druhé, ale může se také stát, že příznaky šedého zákalu projeví najednou na obou očích. 

Léčba

V případě, že je zákal ještě ohraničen pouze na střed čočky, může stav zlepšit aplikace kapek s obsahem látek, které rozšiřují zornici. Bohužel většina zákalů postihuje celou oblast čočky a v takových případech bývá jedinou účinnou léčbou operativní zákrok, jehož způsob provedení se liší věkem nemocného a typem zákalu.

Šilhání

Šilhání představuje neschopnost zaměřit obě oči v jedné chvíli jedním směrem. Tato vada může postihnout také dospělé osoby, ale mnohem častěji se vyskytuje u dětí. V průběhu prvních šesti měsíců po narození se oči dítěte mohou pohybovat celkem náhodně v jakémkoliv směru, ale po uplynutí této doby se již měly otáčet společně. Pokud se oči nedívají souběžně, hovoříme o šilhání neboli strabismu. Běžně jsou děti schopny používat obě oči s tím, že se obrázky získané z každého oka navzájem překrývají a v mozku vzniká jednotný a trojrozměrný obraz. Šilhající dítě toho však není schopno, protože oči se dívají různými směry. Děti to kompenzují tak, že vidění oka, které šilhá potlačují, aby zabránily dvojitému vidění. S ohledem na to, že dětský systém vidění není zcela vyvinutý, může se toto potlačení zafixovat a stát se tak trvalým.  Šilhání by proto mělo být léčeno včas.

Jaké jsou příčiny a rizika šilhání?

Některé typy šilhání vznikají již na základě vrozené vady, avšak většin případů dětské šilhavosti se projeví ve věku od čtyř let, často p nějaké infekci nebo onemocnění, kdy je dítě daleko více unavené. Na vzniku šilhání se podílí více faktorů, ale ty ty bývají většinou zkombinovány s nerovnováhou  mezi zaostřovacími mechanismyočí a řízením okohybných svalů.  Vývoj zraku trvá zhruba do pěti let a teprve poté je schopnost vidění naplno rozvinuta. Jakákoliv porucha, která tento postupně vyvíjející se proces přeruší, a která není náležitým způsobem léčena, může vést k tupozrakému oku s defektivním viděním. Mezi nejčastější příčinu patří právě šilhání. Šilhání se může objevit také později, i když se jedná spíše o výjimku. S ohledem na skutečnost, že u dospělých jedinců je již zrakový systém plně vyvinutý, provází šilhání, které vzniklo v dospělosti navíc dvojité vidění,které pacient není schopen potlačit.  V dospělém věku stojí za nejčastější příčinou šilhání poškození okohybných nervů nebo svalů, popř. cukrovka, vysoký krevní tlak nebo hypertenze.

Léčba

Šilhání se zpravidla koriguje pomocí speciálních brýlí, které by dítě mělo neustále nosit. V některých případech stačí samotné nošení těchto brýlí. Dítě také provádí speciální cvičení za spolupráce specialisty. Jestliže dojde k rozvinutí tupozrakosti , spočívá léčba v zakrytí zdravého oka, aby se tupozraké oko přinutilo k lepšímu vidění. V případě nutnosti operačního výkonu dochází zhruba do čtyř týdnů ke zhojení. Šilhání,které vzniklo v pozdějším věku je léčeno podle příčin vzniku šilhání. 

Facebook

Infocentrum
810 800 000, 597 089 205
(částečně hrazeno)

kód pojišťovny: 205