Když zima leze pod kůži

Spoléhejte na funkční oblečení

Nechceme-li se klepat zimou, měli bychom investovat do první vrstvy oblečení, která je v kontaktu s pokožkou. Funkční prádlo máme zažité jako termoprádlo, tedy takové, které hlavně zahřeje.
Lidské tělo nejlépe funguje při teplotě kolem 37°C, jakákoli výraznější odchylka může narušit tělesné procesy. Proto je důležité teplo zadržet, či naopak v horku odvést. K tomu se nejlépe hodí  syntetická vlákna s nízkou nebo téměř nulovou nasákavostí. Termoprádlo by mělo mít vždy mírně přiléhavý střih. Jedině tak je schopno nasát a odvádět pot od těla. V mezivrstvě nesmí být bavlněné prádlo, které by převádění vlhkosti zastavilo.

Nejlépe se zahřejete, budete-li oblečení vrstvit. První vrstvou je vždy dobře padnoucí a správně fungující termoprádlo – tričko s dlouhými rukávy a dlouhé spodky. Tato vrstva bývá zpravidla slabší, neboť jejím úkolem je rychle transportovat pot od těla do dalších vrstev. Jako druhá vrstva je vhodná fleecová mikina a tepláky. Jako vnější ochrana a poslední vrstva pro sport slouží zimní bunda a kalhoty, které by měly být z větruodolného a voděodolného materiálu.
Záda, ledviny, močový měchýř, vaječníky – to vše jsou části těla, které bychom měli v zimě udržovat v teple, ať už jsme venku, doma, nebo v práci. Existuje chytré spodní prádlo i funkční pyžamo.

Ani koncové části těla bychom neměli zanedbávat. Bez čepice se připravujete o 30 % tělesného tepla. Každý z nás už zažil pocit, když z mrazu vešel do vyhřáté místnosti – uši nám málem „odpadnou“ a trvá nějakou dobu, než přestanou pálit a vyblednou. Krevní oběh do této periferní oblasti se při mrazu omezí, aby zůstal zajištěný dostatek tepla uvnitř hlavy. Jde však o výdej energie, který postupně vede ke snížení imunity a k nastuzení. Používáním čepice se před nastuzením venku chráníte.

Teplo od nohou je základ a ovčí vlna splňuje hned několik příjemných úkolů. V létě chladí, v zimě hřeje. Navíc je vlněné vlákno napuštěno lanolinem, který působí blahodárně na pokožku. Nedocenitelných vlastností vlny využívají výrobci funkčního prádla a spojují tak tradiční s novým – používají k tomu nejjemnější vlnu merino v kombinaci s polypropylenem. Velká pozornost se věnuje právě vývoji ponožek a jejich konstrukce umožňuje výbornou ventilaci, odvod vlhkosti od povrchu těla a optimální tepelnou regulaci. Některé ponožky jsou speciálně tvarované, jiné mají zesílenou zdvojenou část a holeni proti otlakům z vysokých bot, zdvojenou část na patě (proti otlakům) či odlehčený nárt. Funkční ponožky se vyrábějí z různých materiálů, například ze syntetických vláken.
Namrzlý chodník i horský terén lépe zdoláte v trialových botách v nepromokavé úpravě a se vzorkem na podrážkách. Nechcete-li přijít o své každodenní běhání, jsou k mání i různé zateplené běžecké boty.

Teplo na talíři

V zimě je dobré zahřát žaludek, ledviny a močový měchýř a ušetřit tak tělu energii. Do jídelníčku bychom měli zařadit mák, pohanku, mořské řasy a množství kořenové zeleniny. Zároveň bychom měli posilovat imunitu konzumací zimních salátů z kvašené zeleniny, křenu, zelí a červené řepy. Skvělým „ohřívačem“ je zázvor, který má všestranné využití. Vynikající je horký masový vývar, vhodná je cibule a česnek. Energii dodají tučnější potraviny.
Zahřívací potraviny by podle starých čínských lékařů měli s opatrností konzumovat lidé s vysokým krevním tlakem, lidé po mrtvici, s migrénou, ženy v menopauze, které trpí nočním pocením a nespavostí. Těm udělají dobře tzv. neutrální potraviny, jako jsou telecí a hovězí maso, vejce, brambory, med a lékořice.

Podchlazení

O podchlazení mluvíme, klesne-li teplota našeho organismu pod 35°C, hraniční tělesná teplota pro přežití je 28 °C.
Příčinou podchlazení  bývá déletrvající pobyt v mrazivém nebo chladném vlhkém prostředí. Podchlazení bývá podpořeno nemocí, vyčerpáním, poraněním, vlivem alkoholu. Se zvýšenou rizikovostí je třeba počítat u dětí a starších osob.
Člověk reaguje na chlad nejdříve zúžením cév na periferii, čímž tělo chrání tělesné jádro před podchlazením.

Pijeme-li alkohol, ten cévy rozšiřuje, což vede k tomu, že máme pocit, že je nám teplo, ovšem alkohol rozšíří i cévy na periferii, a tím se v nich krev rychleji ochladí a následně ochladí i jádro – proto rychleji prochladneme.

Při prolomení ledu a pádu do vody se snažte co nejrychleji dostat na hladinu a co největší částí těla na led. Jde skutečně o vteřiny, v ledové vodě prochladnete výrazně rychleji než na vzduchu.

Projevy podchlazení (hypotermie)

Lehká hypotermie – 32 - 35° C, normální vědomí, chladový třes, zvýšení tepové frekvence (bledá, nafialovělá místa na kůži při oteplování zčervenají a palčivě bolí).

Střední hypotermie -28 - 32° C, útlum vědomí, svalový třes již chybí, různé poruchy srdečního rytmu (kůže je bílá až žlutá, mohou se tvořit puchýře, omrzlá tkáň méně bolí).

Těžká – pod 28° C, těžké poruchy vědomí až bezvědomí, závažné poruchy srdečního rytmu – až fibrilace komor (zástava krevního oběhu), dochází k hlubokému poškození tkáně.

Uměli byste pomoci?

Během poklesu tělesné teploty pod 32 °C se výrazně zpomaluje metabolismus, takže mimo jiné klesají nároky těla na kyslík. Při podchlazení tedy provádíme resuscitaci do té doby, dokud se pacient neohřeje na normální tělesnou teplotu.
Postiženého transportujeme do suchého a teplého prostředí. Při středním a těžkém podchlazení nevyžadujeme od postiženého žádný aktivní pohyb – má na periferii výrazně chladnější krev než v jádru, a pokud se rozpohybuje, tak se chladná krev z periferie dostane do jádra, to podchladí a může dojít k fibrilaci komor. Odstraníme mokrý oděv a nahradíme jej suchým teplým oděvem. Podchlazenou osobu položíme na záda, při bezvědomí zvolíme zotavovací polohu. Tělo zahříváme pomocí přikrývek, termofólie, ohřívacích sáčků nebo tělem zachránce. Při vědomí podáváme teplé slazené nápoje.

Vzhůru do sauny

Po mrazivém dni se chceme důkladně prohřát a sauna je skvělou volbou. V sauně se celé tělo maximálně prohřeje, cévy se roztáhnou a rozesílají po celém těle větší množství krve. Tím se posilují, získají větší elasticitu a zajišťují správnou funkci krevního oběhu. Díky tomu se snižuje riziko vzniku kardiovaskulárních chorob. Při pravidelném pobytu v sauně můžete docílit optimálních hladin svého krevního tlaku. Pocením se tělo rychleji zbavuje odpadních látek. Pokožka se čistí a vyhlazuje, svaly se uvolňují. Optimální teplota sauny je 95 °C, dokonalého prohřátí docílíte během 10 až 15 minut. Sauna je vynikající pro prevenci onemocnění a posílení imunity.

Návštěva sauny v nahotě má svůj hygienický a zdravotní důvod. Na těle se působením horka kondenzuje voda a pot obsahující toxické látky, které přes látku nemají kam unikat. Vzniká tu rovněž vlhkost, v níž se snáze množí bakterie. Pokud si na sobě necháte plavky, může se kromě toho povrch vaší kůže nepříjemně podráždit. Zakrytá pokožka navíc podporuje termoregulaci těla, čímž se zhoršuje prohřátí a sauna nemá takový efekt.

Teplota v sauně působí v krátkodobém rozpětí na tělo příznivě, při nepřiměřeně dlouhém kontaktu si můžeme přivodit zdravotní příhodu. Organismus se totiž může přehřát a dehydrovat se či si způsobit abnormální činnost srdce. V případě dospělých proto existuje doporučený limit 15 minut, vždy však záleží na aktuálním zdravotním stavu. Saunování dětí u nás není tak obvyklé jako ve Skandinávii, ovšem pozitivní účinky má i na dětský organismus. Děti mohou začít navštěvovat saunu zhruba od tří let za doprovodu rodičů. Pro děti se používají speciální dětské sauny, kde je teplota snížená na asi 65°C, ale lze využít i klasickou saunu pro dospělé. V té by však dítě mělo sedět v nejnižších patrech, kde je teplota nižší. Rozdílná je oproti dospělým též  délka pobytu v sauně. Dítě by zde mělo setrvat v rozmezí maximálně 3 až 8 minut. Ochlazování po sauně by pak mělo probíhat vlažnou vodou.

Sauna sice uvolňuje svaly a zklidňuje tělo, ale po sportovním výkonu se návštěva sauny nedoporučuje. Tělo totiž ještě není dostatečně zregenerované, vylučováním potu je dehydrované, krevní oběh pracuje na maximum. A sauna tyto projevy znásobuje. Pauza mezi sportovní aktivitou a návštěvou sauny by měla být minimálně třicet minut.
Saunování je vhodné jako prevence, nikoli jako léčba. Při nemoci se má člověk sice vypotit, ale v posteli. Extrémní horko totiž projevy choroby zhoršuje. To znamená, že při horečce se teplota těla ještě zvýší, ucpané nosní dutiny bolí ještě více. Saunování nelze kombinovat ani s léky, které pacienti při onemocnění obvykle užívají. Suna je navíc prostředím pro šíření bakterií a virů, nejen kvůli vlhku, ale také kvůli malému prostoru, kde lze onemocnění snadno předat kapénkovou cestou.

Do sauny však nemohou lidé s vysokým krevním tlakem a s nemocemi oběhového systému. Těhotné ženy  a ženy v době menstruace a v době nemoci (zánětu), taktéž lidé s nemocemi ledvin a jater.

Pára není tak horká jako sauna, může však být až o sto procent vlhčí. Mezi hlavní účinky parní sauny patří svalová a psychická relaxace, pomoc při bolestech svalů a kloubů, detoxikace, zrychlení látkové výměny, pročištění kůže a uvolnění dýchacích cest. Pravidelné návštěvy páry zvyšují otužilost organismu a jeho odolnost proti běžným infekcím horních cest dýchacích, povzbuzují a vylepšují nervové i hormonální funkce a umožňují organismu zbavovat se ve zvýšené míře škodlivých zplodin látkové výměny.

Prohřívárna je vyhřátá na průměrnou teplotu 35 až 45 °C při vysoké vlhkosti vzduchu dosažené parní  mlhou. Tělo je vystaveno v ohřívárně nejen účinkům horka, ale i vlhka ze všech stran a účinku ohřátých lavic, na nichž při návštěvě páry sedíte.
Po odchodu z parní lázně je vhodné se osprchovat – není nutné se ochlazovat, dostačující je vlažná voda.
Do páry nemají přístup lidé s akutním onemocněním, hlavně při zánětech dýchacích cest, se zvýšenou  teplotou, s kašlem, průjmem, bolestí hlavy, dále osoby s chorobami budícími odpor, hlavně s kožními vyrážkami, otevřenými hnisajícími nebo krvácejícími ranami. Vstup také není dovolen osobám trpícím přenosnými chorobami, bacilonosičům nebo osobám, v jejichž blízkém okolí se vyskytly přenosné choroby. Pára se nedoporučuje osobám trpícím ischemickou chorobou srdeční, se stavy těsně po infarktu myokardu a s cévními chorobami.

Infrasauna je vhodná i pro lidi trpící astmatem, vysokým krevním tlakem i srdečními chorobami. Dlouhovlnné infračervené záření proniká přímo do svalové tkáně (do hloubky zhruba 3 až 4 cm), intenzivně ji prohřívá a prokrvuje organismus. Pobyt i infrasauně působí detoxikačně, posiluje imunitní systém, uvolňuje dýchací cesty, zmirňuje nespavost. Infrasauna pomáhá ulevit od bolesti svalů a kloubů, zbavuje únavy a zlepšuje hojení poranění a ekzémů.

Zahřát může i masáž

Při masáži lávovými kameny je pokožka celého těla masírovaná pomocí nahřátých lávových kamenů ve směru energetických drah. Podvodní masáž je prováděna proudem vody v teplé lázni. Jedná se o kombinaci vodoléčby a mechanické léčby. K zahřívacím masážím můžeme počítat i čokoládovou masáž. Pro zimní zahřívací masáže se používají nahřáté aromatické horké oleje, pokožka se totiž prokrví masážními oleji s rostlinnými výtažky. Na mysl vám přijde skořice a chilli paprička, ale podobný efekt má i jalovec nebo rozmarýn. Při koupeli můžete použít zázvorové silice.
K oblíbeným wellness procedurám patří zábaly ze slatiny, přírodní látky, která vznikla rozkladem rostlinných zbytků. Slatina má vysokou akumulační schopnost udržet teplo a organismus prohřeje pomaleji, ale intenzivněji a díky tomu dojde ke zvýšenému prokrvení tkání i celého organismu a uvolnění svalového napětí. Slatina má navíc protizánětlivý a antibakteriální účinek. Užití těchto zábalů však musí posoudit lékař.

Jste po ránu ztuhlí? Jakmile se osprchujete teplou vodou, pusťte studenou a sprchujte si nejprve nohy od chodidel ke kolenům a časem můžete pokračovat výš. Studená sprcha nastartuje váš krevní oběh, takže získáte pocit zahřátí a přílivu energie.
Potřebujete prohřát ztuhlé bohaté místo na zádech nebo kolenní kloub? Rychlým řešením jsou prohřívací náplasti s kapsaicinem. Efekt příjemného tepla vydrží až 8 hodin. Náplasti by však neměli využívat alergici na kapsaicin a jiné látky ze složení nosné látky. Nepoužívají se na poraněnou, poškozenou nebo nemocnou kůži.