Odkud známe vůně?

Moderní aromaterapie, která využívá esenciální oleje začala být používána v Německu někdy okolo 16. Století a trvalo jí 400 let, než dosáhla současného stavu vývoje.  K rozhodujícímu rozvoji aromaterapie došlo v tomto století.  Nicméně určitý druh aromaterapie byl praktikován již před 5000 lety a to s velkou pravděpodobností díky Egypťanovi Imhotepovi, který byl později uznán za boha  medicíny a léčení. Ve  všech starověkých civilizacích se hojně používala kombinace aromatických olejů a masáže a před zhruba 4000 lety to byla docela běžná forma lékařské praxe. Zhruba před 1000 lety začalo používání této kombinace postupně upadat a vlastně až do 50. Let tohoto století nebylo obnoveno.  V minulých stoletích se esenciální oleje používaly k nejrůznějším věcem a postupům.  Byly používány i terapeuticky, ale nikoliv v kombinaci s masáží.

Destilace

Nejstarší prostředek sloužící k získání vůní je destilační přístroj  z pálené hlíny, který byl  objeven ve vykopávkách  v Mohenžo- Dáro a je datován do doby 3000 let př.n.l. Tento destilační přístroj je vystaven v muzeu v Taxile. Skládá se z kulatého hrnce, nad kterým je umístěna báň. Z ní výchází horizontální trubička s ústím ve zvonu, který leží na misce. Spodní část destilačního kotle se položí na přímý oheň a misku plnou studené vody, aby se zajistilo srážení. V Tutanchamově hrobce se nacházely stopy po četných esencích: cedru, borovice, tůje, myrhy apod.  Královna Hatšepsut nechala vyrýt do skal Dér el- Bahri kresby třiceti pryskyřicovitých stromů, které jely její výpravy hledat do Puntu.

Balzámování

Masti a vonné látky byly používány také při balzámování mrtvých. Mrtvému byly vyjmuty vnitřnosti, byl umytý ve víně z vonné palmy, vysušen v natronu, potom naplněn vonnými látkami, ošetřen mastmi, zabalen do proužků, které byly napuštěny pryskyřicí, posléze ozdoben látkami, šperky, natřen rituálním olejem a uložen do sarkofágu. Bohatý zemřelý dostal do svého hrobu sedm kanonických neboli posvátných voňavek, aby ho doprovázely na věčnost.

Vůně pro Evropu

Voňavky se do Evropy dostaly přes Krétu zhruba okolo 2000 př.n.l. díky styku cestovatelů a námořníků z Malé Asie, Kypru, Fénicie a Egypta. Významnou úlohu v této dobové epopeji sehrál olivovník, z něhož se vyrábělo velké množství oleje, konzumovaného v potravinách a sloužícího také jako nosné médium pro nové voňavky. Kréta obchodovala s celým Středomořím a stala se prostředníkem Egypta při rozvoji Řecka. V Řecku nacházíme „Pojednání o vůních“, které byly sepsány 300 let př. n. l. Theofrastem, který popisuje voňavky a pryskyřice. V Říme jsou popisovány vůně okolo roku 60 Plinius starší, a to na základě textů egyptských voňavkářů. Galénos je považován za otce lékárnictví. Při vstupu do Galie Římané zaznamenali, že druidové již rostliny v lékařství používali.  Galové měli kontakty s ostatními národy Středozemí daleko dříve než Římané, kteří přišli později. Okolo 5. Století vedlo pronásledování katolíků k útěku nestoriánských mnichů, nositelů dobové vědy, do Persie. To zanechalo v lékařském vědění velké vakuum, takže o tři století později se v kapituláři Karla Velikého dovídáme pouze o 88 léčivých rostlinách pěstovaných v klášterech.  V té době vytvořil muslimský svět syntézu lékařství západního, řeckého, indického i arabského, a obsazením jihu Evropy umožnil návrat vědy a vůní.

Holistická aromaterapie

Holistická aromaterapie je mnohem více než pouhý esenciální olej v kombinaci s masáží. Jedná se o celý proces léčení, ve kterém hrají jak terapeut, tak i pacient důležité a nezastupitelné role. Léčebný proces je stav bytí, jedná se o vztah mezi vlastním já a okolím. Aromaterapie se zabývá celým pacientem, nepotýká se pouze s nemocí jako takovou. Je však třeba také předeslat, že aromaterapie se nezabývá vážnějšími nemocemi. Aromaterapie může být nápomocna nejen při akutních nemocech, ale také v případě chronických potíží. Jedná se např. o inhalaci v případě nachlazení, chřipky nebo akutní bronchitidy.  Prostřednictvím aromaterapie můžeme také ulevit emocionálním potížím. Tento typ terapie je také kompatibilní se všemi ostatními přírodními léčbami.

Nadměrná psychická zátěž

V současné době se zvyšuje počet různých civilizačních onemocnění (např. obezita, hypertenze, diabetes apod.). Mnohé z nich jsou výrazně propojeny se stresem, který vzniká v důsledku velké fyzické nebo psychické zátěže. Samozřejmě, že určitý stupeň stresu je pro organismus zdravý. Potřebujeme k tomu, aby nás motivoval k činnosti. Aromaterapie sice stres neodstraní, ale může zmírnit jeho následky a zklidnit náš psychický stav. Stres zahrnuje nejen psychickou stránku člověka, ale jedná se o fénomem, který zahrnuje tělo, mysl a pocity. Aromaterapie pomáhá tím, že vyrovnává poruchy a posiluje slabší místa na všech úrovních.

Aromaterapie a masáž

Esenciální oleje a masáž mají mnoho společného. Mohou mít hluboký relaxační efekt, zmírňovat bolest, snižovat krevní tlak a stimulovat imunitní systém a také mohou zbavovat veškerých svalových bolestí a dalších forem úzkosti. Síla aromaterapie tkví zejména v tom, že nemá žádné vedlejší účinky a startuje samoléčebné mechanismy v organismu. Bolest a stres jsou dvě spojené nádoby. Přesto, že žádný z esenciálních olejů není považován za silný utišující prostředek, existuje celá řada bolestivých situací, ve kterých se aromaterapie uplatnila jako prostředek, který poskytl velikou úlevu. Je velmi pravděpodobné, že esenciální oleje nepůsobí jako přímé, bolest utišující prostředek, ale působí nepřímo tím, že stimulují uvolnění přírodních analgetik, které jsou obsaženy v lidském organismu. 

Přírodní rovnováha

V každém okamžiku probíhá v našem těle velké množství různých procesů, jejichž cílem je udržet stav rovnováhy a harmonie. Tento stav se nazývá homeostáza. A zahrnuje každý orgán a každou tělesnou funkci. Jedním takovým docela jasným příkladem je tělesná teplota, která je do značné míry ovlivňována vnějšími podmínkami. Kdybychom neměli zabudovaný termostat, měnila by se naše tělesná teplota s tím, jak by se měnila vnější teplota nebo v závislosti na tom, zda jsme vypili studený nebo teplý nápoj. Různé varovné signály nás chrání před dalšími a dalšími nerovnováhami. Žízeň nás chrání před dehydratací, hlad před vyhladověním. Lidé, kteří neustále ignorují varovné signály a únavu a kteří překračují svoje přirozené hranice v zaměstnání, mohou nadmíru zatížit svoje srdce.  Výkon a zvýšené napětí jsou, pokud nepřekročí určité hranice, docela zdravé a normální. Jestliže však neustále překračujeme bod únavy, pak nám hrozí nebezpečí ve formě vyčerpání, špatného zdraví a zhroucení, které mohou být rázu jednak fyzického a jednak psychického. Z hlediska homeostázy je zvláště nebezpečné vyčerpání ze vzteku a zoufalství. Nejbezpečnějšími příčinami jsou nadměrný časový tlak a odmítání změn, které zaváděj jiní.

Esenciální oleje

Esenciálníoleje jsou vysoce citlivé organické kapaliny, které se pokud nejsou uchovávány ve správných podmínkách, rychle kazí. Ztratí své léčivé schopnosti, svoji „životní sílu“ a v tom smyslu se tedy jedná o dynamické kapaliny.  Pokud jsou aplikovány na lidské tělo, velmi rychle působí. Pronikají stěnami krvinek a tělesné tkáně. Jsou dynamické, protože vstupují do těla, vykonají zde svojí práci a z těla opět hladce vystoupí. Jedním z důvodů, proč se esenciální oleje zpravidla ředí rostlinným olejem, je že se tím poněkud zpomalí jejich působení. Přesto, že v těle nezůstávají déle než nějaké tři možná čtyři hodiny, jsou schopny spustit proces léčení, který pak pokračuje celé dny nebo třeba i týdny. Jsou dynamické, protože působí na více než na jedné úrovni. Ovlivňují orgány, funkce, tkáně, tekutiny, buňky  a subtilní energii. Jsou také dynamické z důvodu, že i velmi nízké koncentrace bývají efektivní. Studie o působení citronového oleje na uvolnění plicního slizu odhalila, že na průměrnou osobu při inhalování působily naprosto stejné dávky 68 kapek, nebo jedné třicetiny kapky.

Prevence

Esenciální oleje působí buď přímo nebo preventivně. Tak jak chrání rostliny (slouží odpařování esenciálních olejů z jejich povrchu obraně bakteriím, houbám a škůdcům), chrání také nás před bakteriemi, viry, houbami, parazity, toxiny a látkami, které způsobují alergie. Veškeré esenciální oleje mají antibakteriální vlastnosti, ale jednotlivé oleje působí pouze proti určitým bakteriím. Současně s tím, jak jsou esenciální oleje toxické vůči bakteriím, jsou docela neškodné pro lidský organismus, čehož nejlepším příkladem je olej z čajovníku. Jedná se o nejúčinnější jednoduchý antibakteriální esenciální olej, který má současně nejmenší škodlivé účinky.

Protiparazitální účinek

 Esenciální oleje jsou velmi účinné proti parazitům, včetně vší, muňkám, svrabu, střevním červům a bičíkovcům. Esenciální oleje jsou sice toxické pro parazity, ale nejsou vůbec toxické pro lidský organismus. Např. levandule a čajovník jsou účinné proti kousnutí moskytů, ale i proti žihadlům včel a vos.  Čajovník je účinný proti štípnutím pavouků a levandule má neutralizující vliv na štípnutí pavoukem. Některé esenciální oleje působí velmi pozitivně proti toxickým vlivům alkoholu.

Způsoby aplikace

Základním principem aplikace v holistické aromaterapii je aplikace prostřednictvím pokožky, to znamená masáží s použitím směsi esenciálního a rostlinného oleje. Je samozřejmě možné používat také další prostředky aplikace aromaterapie, ale tyto jsou obecně používány za spíše doplňkové metody. Esenciální oleje e možno používat i jako příměsi do různých ústních vod, kloktadel, lze je používat k inhalaci, masážím nebo koupelím.

Pachové asociace

Lidský nos vyčnívá téměř jako anténa a testuje vzduch, ve kterém se pohybuje a který vdechuje. Svůj smysl pro čich zapojujeme nejdříve proto, abychom zjistili o jakou stravu jde a teprve potom jídlo vychutnáme.  Někdy nám činí radost už pouhá vůně připravovaného jídla a totéž se dá říci o vůni parfémů a vonných rostlin. V rostlinách mají esenciální oleje dvě základní funkce.:přivábit a odpudit. Oleje velmi často působí jako látky přitahující určitý hmyz, který pak pomáhá rostlinám v procesu oplodnění. Oleje také chrání rostliny před bakteriální infekcí, ale také před přirozenými nepřáteli. Něco podobného, pokud se jedná o pachy, můžeme zjistit u lidí – odpuzování je spojováno s nebezpečím, zatímco vábení s rozmnožováním.

Sexuální signály

V živočišné říši samičky často vydávají afrodiziakální vůně v momentě, kdy jsou připraveny k páření. Afrodiziakální pachy vznikají nejen v oblasti pohlavních orgánů, ale také při pocení. Vůně vlasů, pokožky a dokonce dech může fungovat jako afrodiziakum a vliv těchto pachů se zvyšuje během pohlavního styku. V aromaterapii se afrodiziakální oleje používají při léčbě impotence, frigidity a podobných sexuálních problémů. Spousta z těchto olejů má rovněž euforický vliv – působí proti depresi a vyvolávají příjemný pocit. Existuje také několik antik – afrodiziakálních olejů, které jsou známy jako anafrodiziaka a mezi něž patří např. olej z majoránky. Oblast mozku, která je nám známá jako limbický systém, obsahuje hlavní centra,  a to jsou jak paměti, tak čichové ústrojí. Tato centra jsou uložena blízko sebe ve jedné a té stejné oblasti. Limbický systém nám vyhodnocuje zda nám daný esenciální olej voní, či nikoli. 

Difuzéry

Éterické oleje můžeme aplikovat do odpařovačů nebo aromalampy, které fungují na principu zahřívání a umožňují rozptýlení molekul éterických olejů do vzduchu a následně do našeho dýchacího systému. Tímto způsobem můžeme aplikovat 1-6 kapek do vody. K osvěžování vzduchu můžeme rozprašovač naplněný vlažnou vodou a přidáme jeden nebo více éterických olejů. Poté protřepáme a rozstříkáme do vzduchu, na koberce nebo závěsy.

Ovlivnění mozku

Podle odborníků ovlivňují éterické oleje mozkovou aktivitu a procesy centrálního nervového systému.  Např. citrusy napomáhají zlepšit duševní výkonnost a svěžest organismu.  Éterické oleje fungují jako velmi dobré stimulanty při únavě, zvyšují pracovní motivaci a zlepšují náladu. Velmi doporučovaným éterickým olejem je levandule, která napomáhá regulovat zvýšenou i sníženou hladinu serotoninu a má antidepresivní účinky. Také jasmín dobře stimuluje uvolňování endorfinů a ovlivňuje emoční stavy.

Práce voní

Také pracovní prostředí a celkovou pracovní atmosféru můžeme provonět některým z éterických olejů. Mezi doporučené patří např. tyto:

  •          Mandarinka – používá se na zklidnění podráždění a nervozity.
  •          Pomeranč – doporučuje se při stavech úzkosti, přepracovanosti a při nadměrném psychickém vyčerpání.
  •          Citron – je vhodný při potížích s koncentrací.
  •          Grep – pokud nám chybí sebevědomí a odvaha je dobrou volbou. 

Jak vybrat vhodný éterický olej

Na našem trhu existuje velká spousta firem nabízejících aromaterapeutické oleje. Pokud však chceme zakoupit opravdu kvalitní éterický olej, měli bychom ho vybírat opravdu pečlivě. Pančované nebo synteticky upravené oleje určitě nejsou pro cílenou aromaterapii vhodné. Na obalu éterického oleje musí být uvedeny následující údaje: název, datum expirace, adresu výrobce a distributora, místo původu a mělo by se jednat o 100% přírodní éterický olej a nikoliv o vonnou kompozici.

Kontraindikace

V případě pochybností ohledně alergických reakcí provedeme test pokožky 24 hodin před použitím. Olej aplikujeme na ušním lalůčku nebo nemalém kousku kůže předloktí a průběžně sledujeme stav kůže a celkovou reakci dítěte. Oleje se nesmí dostat do oblasti očí, nikdy nepoužíváme éterické oleje na podrážděnou nebo poraněnou pokožku, při infekčním onemocnění nebo při horečce.