Mobilní aplikace

Oslabená imunita

Potíže s oslabenou imunitou trápí jak děti, tak dospělé. Zejména začátek podzimu  a konec zimy je v našem zeměpisném pásmu charakteristický minimem slunečního svitu, nízkými teplotami a zvýšenou koncentrací škodlivin v ovzduší. Toto období je provázeno vysokým výskytem respiračních a infekčních onemocnění, méně hodnotnou skladbou stravy a nedostatkem vitaminů a tělu prospěšných látek. Imunita patří k nejsložitějším systémům lidského organismu. I když bez imunity nelze žít, imunitní systém může být na druhou stranu velmi destruktivní. Může se jednat např. o odmítnutí transplantovaných orgánů, nejrůznější autoimunitní onemocnění, při kterých imunitní buňky vyrážejí do boje na život a na smrt s vlastními tkáněmi a orgány.

Porucha imunity

Každý člověk má zcela odlišnou odolnost proti nemocem. Již v období peloponéských válek bylo počítáno s tím, že jedinec, který přežil mor, je schopen pečovat o nemocné. Uplynula velmi dlouhá doba než byl vyvinut odborný systém vakcinace, který má své přesné zákonitosti. Poruchy imunity mohou být buď vrozené nebo získané. Vrozené jsou spíše vzácnějšího charakteru a týkají se zejména poruch imunodeficience, která se projevuje zejména sníženou obranyschopností vůči infekcím. Mezi poruchy „nadměrné“ imunity patří např. alergické a autoimunitní choroby a při těchto onemocněních existuje  většinou  genetické dispozice.

Autoimunitní onemocnění

Autoimunitní onemocnění zahrnují celou řadu chorob počínaje diabetem 1. Typu přes celiakii, revmatoidní artritidu, onemocnění štítné žlázy, až po roztroušenou sklerózu. Některé nemoci lze léčit snadněji, jiné potřebují speciální imunosupresivní léčbu. Autoimunitu neumíme doposud vyléčit, avšak zdravotní stav se alespoň stabilizovat tak, aby nemocný dokázal žít plnohodnotným životem. Imunitní systém můžeme přirovnat k nervovému, kdy v každé částečce lidského těla jsou přítomny nervy, podobně jako tam najdeme imunitní buňky. Ty v určitých centrech, např. v kostní dřeni a v brzlíku vznikají a odtamtud se dostávají do lymfatických uzlin a do všech tkání, kde vykonávají své funkce.

Imunita a obezita

Podle nových studií má naše imunita také vliv na naši hmotnost. V situaci, kdy jedinecpřibírá na hmotnosti, bývá její redukce obtížná a jednoduché pravidlo: jezte méně a více se pohybujte, příliš nefunguje. Z evolučního hlediska může být náhlá nebo rychlá ztráta hmotnosti ještě větší hrozbou pro přežití než samotné onemocnění. Z těchto důvodů je k léčbě obezity nutno přistupovat daleko komplexněji. Také část naší osobnosti může být do jisté míry ovlivněna imunitním systémem. Některé rysy našeho chování se mohly vyvinout v důsledku imunitních odpovědí na patogeny.

Mikroorganismy

Z obecného pohledu platí, že své imunitě příliš nepomáháme, jelikož konzumujeme malé množství ovoce a zeleny. Na rozdíl od předchozích generací trávíme daleko méně času venku a jsme více choulostivější. Řadu potíží spojenou s obranyschopností odborníci připisují narušení naší střevní mikroflóry – mikrobiomu. Tento soubor rozličných kmenů bakterií, které obývají naše střevo a všechny sliznice na těle, je částečně dán geneticky, většina bakterií však kolonizuje naše tělo v důsledku různých vnějších událostí. Prospěšné i potencionálně škodlivé bakterie vytvářejí společně pozoruhodný ekosystém. Vědecké studie stále více zdůrazňují skutečnost, že pro naše zdraví má mikrobiom klíčovou roli. Nejedná se pouze o laktobacily.  Užívání probatik, pokud není „na míru“, nemusí být účinné. K vážnému narušení mikrobiomu může dojít v důsledku častých redukčních diet, nadužíváním antibiotik, v důsledku stresu nebo kontaktu s chemickými látkami. Na střevní mikrobiom mohou negativně působit různé čistící prostředky.

Změna životního stylu

Současný životní styl zahrnuje přemíru sladkostí, vysoce rafinovaných a nezdravých potravin, konzumaci alkoholu, analgetik. Zcela nepochybně žijeme v daleko větším stresu než naši předkové nebo se s ním umíme hůře vypořádávat. V našem těle se pod vlivem stresu a v prostředí s tolika škodlivými látkami uvolňuje větší množství volných kyslíkových radikálů, na jejichž vyvázání a zneškodnění již obranné mechanismy organismy nestačí. Daleko horší obranyschopnost mají lidé trpící s cukrovkou, nádorovým onemocněním, podvýživou, HIV pozitivní.

Obranyschopnost organismu

Obranyschopnost organismu reprezentují především bílé krvinky (leukocyty), dále pak imunitní orgány (brzlík, a lymfatické uzliny). Lidé, kteří vážným onemocněním netrpí a jsou „jen“ častěji nachlazeni, mohu svoji imunitu relativně snadno zvýšit zvýšeným příjmem některých vitaminů, minerálů a enzymů.  Mezi nejvýznamnější z nich patří vitamin E, C, betakarotén, selen, některé hormony (např. melatonin). Doporučuje se pít mléčné zakysané výrobky, nejlépe z domácí výroby. Vždy platí, že nikdy není pozdě a vždy se najde pravá chvíle zlepšit svůj zdravotní stav a způsob života.

Vitamin E

Je tvořen skupinou chemicky příbuzných látek – tokoferolů a tokotrienolů. Jejich podstatnou funkcí je udržování důležitých vlastností buněčných membrán.  A ochrana před oxidací. Bylo prokázáno, že u starších jedinců vitamin E zvyšuje imunitu a zpomaluje projevy stárnutí imunitního systému. Přirozeně je obsažen ve stolním oleji, slunečnicových semínkách, ovesných a pšeničných klíčcích. 

Doplňky stravy

Jedná se o potraviny, které se od potravin pro běžnou spotřebu odlišují vysokým obsahem vitaminů, minerálních látek nebo jiných látek s nutričním nebo fyziologickým účinkem, a které byly vyrobeny za účelem doplnění běžné stravy spotřebitele na úroveň příznivě ovlivňující jeho zdravotní stav.

Vitamin C

Vitamin C řadíme mezi antioxidanty a jeho potřeba stoupá v obdobích vyšší koncentrace škodlivin ve vzduchu, při častějších respiračních infekcích a zvýšené stresové zátěži. Přirozeně ho najdeme v ovoci a zelenině, zejména v citrusech, bramborách a paprikách. Denní doporučená dávka činí u dětí 40 mg, u dospělých 60 mg. Kuřáci by ho měli přijímat více, protože kouření hladinu vitaminu C snižuje.

Vitamin A a betakarotén

Pod názvem vitamin A jsou chápány dvě látky. Vlastní vitamin A – retinol – přirozeně se vyskytující v mléčných výrobcích, v mase ryb a provitamin A – betakarotén – obsažený v mrkvi, meruňkách, listové zelenině. Karoteny patří k významným vazačům volných kyslíkových radikálů. Denní potřeba je přibližně obsažena v jedné mrkvi nebo deseti meruňkách.

Koenzym Q10

Řadíme ho do skupiny vazačů volných kyslíkových radikálů. Bylo prokázáno, že ve výživě obsažené antioxidanty (např. koenzym Q10 nebo vitamin E) neutralizují v organismu vzniklé kyslíkové radikály a ochraňují tak buněčné membány i jádra. V současné době existuje na trhu velké množství doplňků stravy, které obsahují Q10.

Selen

Působí imunostimulačně a aktivuje přirozené fyziologické detoxikační a reparativní mechanismy. Bylo prokázáno, že lidé, kteří žijí v oblastech, kde je malé množství selenu v potravě, se dožívají nižšího věku a jsou a jsou častěji postiženi infarktem myokardu. Přirozeně je obsažen v mořských rybách, luštěninách a obilninách.

Šitake

Houba vyzdvihovaná v japonské tradiční medicíně, kde doporučována k léčbě zánětů a nádorů a zejména k prevenci infekcí. Je zdrojem betaglukanů, díky čemuž má příznivé účinky na imunitní systém. Přirozeně se vyskytuje v teplém a vlhkém podnebí jihovýchodní Asie, u nás můžeme sehnat různé tinktury. 

Autor: - bb -

Facebook

Infocentrum
810 800 000, 597 089 205
(částečně hrazeno)

kód pojišťovny: 205