Infarkt myokardu
Postihuje v České republice každoročně zhruba 40 000 lidí a pro 25 procent bohužel končí vážnými komplikacemi nebo úmrtím. Srdeční sval neboli myokard potřebuje neustálý přísun kyslíku a živin. Za běžného stavu srdce vyživují srdeční (koronární) tepny. Jestliže dojde k zúžení těchto tepen, nebo k úplnému uzavření, dochází k nedokrvení – ischemii srdečního svalu a odtud název ischemická choroba srdeční – ICHS. Projevuje se angínou pectoris – svíravá bolest na prsou za hrudní kostí, vystřelující do levého ramene a do ruky. Infarkt myokardu - ischemická choroba srdeční (ISCH) vzniká přerušením krevního zásobení některé části srdce a odumřením srdeční svaloviny. Dochází k němu náhlým uzavřením srdeční koronární tepny krevní sraženinou. Za dlouhodobou příčinu je pokládána ateroskleróza.
Postižená oblast srdce
Postižená oblast srdce se přestává stahovat a srdce do těla pumpuje menší množství krve. Tím také dochází k poklesu výkonnosti srdce, zásobení těla kyslíkem a živinami, a to je často spojeno se zvyšováním tlaku i tepen. Tep se stává nepravidelným, nebo zrychleným. Zvýšený tlak a zrychlený tep zatěžují srdce, a tím se riziko jeho selhání zvyšuje. Při větším infarktu může množství „pumpované“ krve klesnout na polovinu a při opakovaném až na 20%. Infarkt myokardu ve větším rozsahu může vést k srdečnímu selhání a náhlé smrti. Jestliže není proudění krve v tepně do 2 hodin obnoveno, dochází k nevratnému poškození postižené části srdce. Následkem uzavření koronární tepny může být zástava krevního oběhu (náhlá srdeční smrt). Obnova průtoku i po 2 hodinách je však záchranou. Proto je při podezření infarktu vždy nutné zavolat záchrannou službu.
Nejčastější příčiny infarktu myokardu
Příčinou vzniku infarktu je zužování a ucpávání cév ukládáním cholesterolu – ateroskleróza. Dochází ke vzniku sklerotických změn, tzv. kornatění cév. Cévy se zužují a ztrácí pružnost a může dojít k:
Krvácení (hemorrhagii) – křehké cévy snadno praskají a v důsledku prasknutí dochází ke krvácení a ke vzniku krevní sraženiny.
Ucpání – uzavření cév jejich zarůstáním (trombóza) nebo ucpání vlivem vmetku sražené krve (embolie). Více než 80% infarktů nastává v důsledku trombózy nebo embolie a následně nedokrevností – ischemií postižené části těla (srdce, mozek, plíce, končetina).
Jak se projevuje infarkt myokardu?
Odhaduje se, že až desetina případů nemá žádné příznaky a až třetina případů má příznaky atypické a mírnější, kde počítáme např. dušnost nebo bolest v zádech nebo v rameni. Mezi příznaky infarktu patří také pálení žáhy, bolest břicha, zvracení, nevolnost, závratě, mdloby nebo studené pocení. V nejtěžších případech může postižený upadnout do bezvědomí, a to v důsledku srdeční zástavy. U některých osob se infarkt projeví rychlým nástupem bolesti nebo také srdeční zástavou, u jiných dochází k „upozornění“ s předstihem několika hodin nebo dokonce dnů. Na infarkt mohou poukazovat například opakující se bolesti na hrudi, které se zhoršují při námaze a v klidu naopak zeslábnou. V situaci, kdy bolest neustoupí ani po podání nitroglycerinu, je pravděpodobné, že nejde pouze o projev anginy pectoris, ale došlo k rozběhnutí infarktu.
Poskytnutí první pomoci
Podmínkou záchrany postiženého infarktem je včasné poskytnutí první pomoci. V současnosti je základní léčebnou metodou ošetření srdce pomocí katetru, kde v srdci kater odsaje krevní sraženinu, roztáhne uzavřenou cévu a vyztuží poškozenou cévu. Pouze ve zvlášť závažných případech se provádí bypass, což je přemostění postižené cévy. Nemocní, jimž je proveden tento zákrok, přežívají infarkt ve více než 90 procentech případů zcela bez následků. Jestliže se vyskytneme v situaci, kde člověk postižen infarktem, můžeme mu pomoci následujícím způsobem:
- Umístit postiženého do polosedu a povolit mu těsné oblečení,
- Podat nitroglycerin, jestliže ho nemocný užívá.
- V případě, že sed, zklidnění a lék od příznaků do tří minut nepomáhá, volat linku 155.
- Jestliže postižený upadne do bezvědomí, pak je nezbytné volat 155 a provádět okamžitě nepřímou masáž srdce, a to v poměru 30 stlačení srdce a dva dechy umělého dýchání do té doby, než přijedou záchranáři.
- Je potřeba se informovat záchranářů po telefonu, zda nepomohou postiženému také další léky.
Ideální je, když se postižený dostane do nemocnice do 45 minut, maximálně do hodiny od prvních příznaků infarktu. Jestliže se pacient nedostane k lékaři včas, jeho srdce se může vážně poškodit nebo zničit, hrozí např. vznik arytmií, potíže s chlopněmi nebo srdeční selhání.
Prevence
Podobně jako u jiných onemocnění, také u infarktu platí, že je mnohem lepší mu předcházet, než ho léčit. Pravidla nesou příliš složitá, mezi základní doporučení patří:
- Nekouřit a vyhýbat se zakouřeným místnostem.
- Pravidelně cvičit, nemusí se jednat o žádné zuřivé posilování, pomůže např. každodenní svižná procházka.
- Udržovat si optimální tělesnou hmotnost a myslet na zdravé stravování.
- Omezit konzumaci alkoholu.
- Hlídat si krevní tlak a hladinu cholesterolu a cukru v krvi.
- Chodit pravidelně na preventivní prohlídky.
Doporučení se týká zejména mužů starších 45 let a žen nad 55 let a také osob, kteří mají v rodinné anamnéze kardiovaskulární onemocnění.
Mrtvice - cévní mozková příhoda
Cévní mozková příhoda vzniká přerušením dodávky okysličené krve do určité části mozku. Prvotní příčinou je zužování cév a jejich ucpávání, často spojené s krvácením do mozku. Mozek je nejcitlivější orgán a na nedostatek kyslíku reaguje jako první. Při zástavě srdce reaguje rychle, do 10 vteřin upadáme do bezvědomí. Pokud se zásobení kyslíkem rychle neobnoví nebo se krev z krvácení neodstraní, dochází k vážnému poškození mozku.
Příčina cévní mozkové příhody
Příčinou cévní mozkové příhody je zhruba v 80% případů ucpání cév - trombóza nebo embolie. V ostatních případech dochází ke krvácení do mozku prasknutím oslabené cévy, případně kombinací obou. Jedná se o nejčastější spojení s vysokým krevním tlakem. Postižená část začne během několika minut odumírat a je nezbytná okamžitá pomoc. Příčinou může být také druhotné selhání mozkového oběhu v důsledku špatné srdeční činnosti. Mozková mrtvice není samostatná choroba, ale jedná se o příznak onemocnění systému srdce, cév a celého kardiovaskulárního systému na podkladě aterosklerózy.
Mozková trombóza – vznik krevní sraženiny, která zablokuje průtok krve v mozkové cévě, nebo v cévě vedoucí do mozku. Vytváří se nejčastěji na místě, kde dochází k zúžení cév ukládáním tukových cholesterolových plátů.
Mozková embolie – ucpání mozkové cévy krevní sraženinou vytvořenou v jiné části těla a odtud odcestuje do mozku, velké nebezpečí hrozí při fibrilaci srdečních síní.
Krvácení do mozku – je vyvoláno prasknutím porušené cévy a výronem krve do okolní mozkové tkáně. Je způsobeno většinou vysokým krevním tlakem. Následky bývají závažnější a stupeň poškození vyšší.
Jaké jsou příznaky cévní mozkové příhody?
Projevuje se nejčastěji ztrátou hybnosti různých částí těla, nekoordinovanými pohyby a ztrátou citu v nohou, rukou a obličeji. Poruchami řeči, vidění, ochrnutím částí obličeje, silnou bolestí hlavy a ztrátou orientace v prostoru. Příznaky bychom neměli v žádném případě podceňovat a mělo by následovat okamžité lékařské ošetření.
Fibrilace síní
Příčiny vzniku fibrilace nelze zcela jasně určit. Může se jednat o dědičné predispozice nebo kumulaci různých rizikových faktorů, kde patří např. vzrůstající věk. Vyšší pravděpodobnost vzniku při vysokém tlaku, vadách chlopní, po infarktu, přepracování, působení dlouhodobého stresu a nevhodná životospráva. Fibrilace síní patří mezi nejčastější poruchu srdečného rytmu – arytmie. Srdce funguje jako výkonná pumpa a pravidelným stahováním srdečního svalu pumpuje krev do celého těla. Fibrilace se projevuje nepravidelným pulzem – arytmií nebo zrychleným pulzem nad 90 tepů za minutu.
Vznik fibrilace síní
Fibrilace síní je porucha přenosu elektrických impulzů. Pumpování krve - stahování srdečního svalu je řízeno pomocí elektrických impulzů. Elektrický impulz projde síněmi a odtud se šíří do srdečních komor. Komory se stáhnou a „pumpují“ krev do těla. Každému elektrickému impulzu odpovídá jeden srdeční stah. Problémy nasávají, když síně nejsou schopny přenést pravidelný rytmus do komory. Dojde k poruše převodu impulzů a srdeční rytmu ztrácí pravidelnost - srdce vypadne z rytmu a odborně se tomu říká arytmie.
Jaké jsou následky arytmie?
Ztráta čerpací schopnosti síní vede ke zpomalenému toku krve a její hromadění. To má za následek snadnější vznik krevní sraženiny. Zpravidla k tomu dochází ve výběžku síně, kterému říkáme ouško. Sraženina se odtud může uvolnit do krevního oběhu a způsobit:mozkovou příhodu – mrtvicí tím, že sraženina docestuje k některé z periferních tepen a vznik srdečního selhání – narušením čerpací funkce celého srdce.
Léčba a prevence fibrilace
Není pouze léčbou vlastní fibrilace síní, ale rovněž léčba a prevence tromboembolických příhod – trombózy a embolie. Léčba by měla být zcela individuální a přizpůsobena konkrétnímu pacientovi a jeho potížím. Při léčbě fibrilace se nemocnému indikují tzv. antirytmika. V případě, že léčba nezabírá tak se provádí tzv. kardioverze (elektrický výboj). Jestliže se fibrilace neustále opakují nebo s ohledem na zdravotní stav nemůže dojít k odstranění, je nutné, aby pacient v takovém případě bral léky stále.
Jak předejít infarktu nebo mrtvici?
Hlídejte a udržujte si svůj krevní tlak a tep, hladinu cholesterolu.
Dbejte na přiměřenou životosprávu a dostatek adekvátního pohybového režimu.
Nejsou žádoucí žádná nadbytečná kila, a proto se zbavte obezity pod vedením odborného poradce na výživu.
Vyvarujte se nadmíry cukru, alkoholu a tabákových výrobků.
Pozor na nadměrný stres a duševní vypětí.
Kvalitní spánek a dobré mezilidské vztahy mají velký pozitivní vliv na naše zdraví.
Doplňky stravy
Kromě hodnotné vyvážené stravy je pro naše zdraví a srdce prospěšný rutin (vitamin P), který je obsažený v kvalitním množství v pohance, routě nebo rakytníku. Na naši kondici je odborníky také doporučovaný lecitin. Cholesterol nám pomohou udržet borůvky, cibule, česnek, dostatečné množství vlákniny. Naše cévy ochraňuje celá řada vitaminů a antioxidantů.
