Slevy s ČPZP 2019

O jídle mluvíme často

Jsme zvyklí, že si denně můžeme vybírat z obrovského množství základních i předpřipravených pochutin a jídel. Jídlo je častým námětem hovorů při přátelských setkáních, novinky diskutujeme na sociálních sítích, probíráme, kde co koupíme a uvaříme, přicházejí k nám lákavé nabídky toho nejlepšího.
Nejnovějších trendů ve výživě je spousta, ale ne vše, co je nové, musí být to nejzdravější a optimální jídlo pro určitého člověka. Na každého funguje něco jiného, a nejinak tomu je ve výživě. To, co je považováno za optimální, je pestrá strava, se zastoupením co nejvíce přirozených, co nejméně průmyslově zpracovaných potravin, dostatečným podílem zeleniny a ovoce. Stále více a častěji se objevuje množství různých speciálních výživových směrů, které si najdou své zastánce. Před třiceti lety patřila k hitům životosprávy makrobiotika, někteří lidé se přikláněli k vegetariánství. Obecně se však lidé, pokud neměli nařízenou některou zdravotní dietu, zajímali o „hubnoucí“ diety hollywoodských hvězd.

V dřívějších dobách lidé nejedli tak veliké porce jako dnes a díky tomu si udrželi zdraví. V dobách, kdy se střídala období hladu a dostatku mohli lidé také konzumovat velké porce jídla, ale v celkovém souhrnu v průběhu roku toho snědli méně než dnes – a hlavně složením živin se strava lišila. Dnes je jídlo nejvíce dostupné, co kdy bývalo. Podle kalorického příjmu na hlavu a den se nacházíme na 28. místě na světě.  Kritérií na posuzování množství jídla může být mnoho – zda jde o celkový energetický příjem, objem jídla, složení jednotlivých živin (podíl jednotlivých cukrů, obsah tuků atd.) V úvahu musíme brát také fyzickou aktivitu. Musíme tedy posuzovat celkový kontext životního stylu, nikoli pouze velikost porcí. Ze studií obecně vyplývá, že pro udržení pevného zdraví je optimální udržet dostatečnou fyzickou aktivitu do co nejvyššího věku a konzumovat stravu spíše energeticky chudší – ve stáří se snižuje bazální metabolismus, využívání energie svalovými buňkami, proto mírné lačnění má pozitivní efekt.

Co se změnilo?

V čem se změnil pohled na výživu a co se dnes nejvíce kritizuje? Stále se zkoumá vliv jednotlivých komponent stravy na lidské zdraví, kdy se mnohdy dochází k protichůdným závěrům. Pak záleží na stravovacím směru, kterému dá dotyčný přednost. Stále více se naštěstí dává stravování do kontextu s celým životním stylem, hlavně pohybovými aktivitami - kdo se dostatečně hýbe, nemusí tolik dbát na přesné složení jídelníčku.
Různým lidem mohou chutnat různé věci, což je ovlivněno hlavně návyky získanými v dětství (tzv. dědičnost rodinného talíře). Jídelní zvyklosti může ovlivňovat i mediální tlak, ale i v tom dobrém slova smyslu, neboť informací o zdravé nebo nezdravé výživě je opravdu spousta – problémem však zůstává jejich častá protichůdnost. Často se objevují tlaky veřejnosti na kvalitu potravin, preference lokálních zdrojů, snahy o eliminaci palmového tuku ve výrobcích a další.

Stravovací témata by se dala rozdělit do několika základních kategorií. Nejpočetnější skupinu u nás stále tvoří lidé, kteří si neumějí svůj život představit bez masa. Vzrůstá ale i skupina lidí, kteří ze svého jídelníčku maso vylučují a stávají se vegetariány. V České republice jde zhruba o 1-2 %. Dnes jde o velkou populaci vegetariánů, o některých ani nevíme, v klidu si jedou tento styl a nemají nejmenší potřebu jej nutit dál. Na rozdíl od dob minulých, kdy jsme odmítali maso, protože nám bylo předkládáno v nepoživatelné formě školních jídelen, se dnes stáváme vegetariány hlavně z etických a ekologických důvodů. Absolutní odmítnutí všech živočišných produktů se nazývá veganství. Ve Velké Británii žije přes půl milionu veganů- jejich počet se za posledních deset let ztrojnásobil. Jde především o mladé lidi – 42 % veganů je podle průzkumu ve věku mezi 15 a 34 lety. Pokud má člověk dostatek času a znalostí na přípravu pouze z rostlinných zdrojů, nebezpečí jeho zdraví nehrozí – je doporučováno doplňovat vitamin B12 formou doplňků stravy, neboť ve veganské stravě je ho naprosté minimum. Nevýhodou tohoto stravovacího typu je poměrně velká časová náročnost např. při domácí přípravě alternativ mléka (mandlové mléko atp.). Samozřejmě je lze koupit, ale již se jedná o suroviny leckdy výrazně průmyslově upravené, konzervované. Výhody jsou podobné jako u vegetariánství – vyšší přísun zeleniny, ovoce, oříšků či semínek.
Hrozí ze zdravotního hlediska problém, staneme-li se vegetariány nebo vegany? Při vyváženém jídelníčku žádné problémy nehrozí. Důležité je dbát na dostatečný přísun rostlinných bílkovin, případně bílkovin z vajec a mléčných výrobků, které bez problémů nahradí bílkoviny z masa. Navíc je výhodou, že vegetariáni přirozeně zkonzumují více zeleniny, což zdraví jen prospívá. Stále více přibývá lidí, kteří svůj jídelníček mění ne ze zdravotních, ale z ekologických důvodů. Nasměrování k základním potravinám rostlinného původu má obrovský význam, je to celosvětový trend.

Dost velký počet lidí v poslední době inklinuje k syrové raw stravě. Příznivce raw stravy konzumuje pouze potraviny, které se nevaří: nejvyšší teplota, za které může být pokrm připravován, je 42°C. K přípravě raw pokrmů tak potřebujete pouze sušičku na ovoce a výkonné mixéry a drtiče. Výhodou této stravy je bezesporu to, že do sebe dostanete živiny v čerstvém stavu. Mnohem více přemýšlíte o tom, co sníte. A cítíte také obrovský přísun energie. Ne každému však tento typ stravy sedne. Zvláště v zimním období je náročné nejíst teplé pokrmy – možná více náročné psychicky než fyzicky. Někomu také tento typ stravy může přinést trávicí obtíže.
Biopotraviny jsou u nás již více než 25 let. Potraviny označené jako BIO musejí splňovat přísná, zákonem nařízená a kontrolovaná kritéria, která zaručují produktu tu nejvyšší kvalitu. Při pěstování nesmí být použita žádná syntetická hnojiva, chemické postřiky, přidaná barviva ani antibiotika. Českým logem biopotravin je biozebra.

Facebook

Infocentrum
810 800 000, 597 089 205
(částečně hrazeno)

kód pojišťovny: 205