Když je únava nemoc

Chronický únavový syndrom převrátí člověku život vzhůru nohama.  Chronic fatigue syndrome (CFS), zánět centrální nervové soustavy, chronický únavový syndrom dá člověku pořádně zabrat. Jedná se o komplexní multisystémové  vysilující onemocnění, které výrazně omezuje běžné aktivity a vyřazuje pacienta z běžného života. Provázejí jej četné příznaky – od bolesti až po těžkou únavu.

 Postižený pociťuje podstatné snížení své výkonnosti, vysokou unavitelnost při mírné námaze, může mít pocit, že ho postihla viróza. Nemocný si stěžuje na bolesti v krku, bolesti svalů, hlavy, výjimečné nejsou ani poruchy vidění (rozmazané vidění, přecitlivělost na světlo, bolest očí), bolestivé záněty dásní, opary.
Stres – fyzický či emoční – onemocnění často předchází nebo stojí na jeho počátku a později zhoršuje jeho průběh. U těžší formy CFS se objevují i neurokognitivní poruchy, například obtížné vybavení si náročného slova, potíže s porozuměním čteného textu, zapamatováním přečteného, neschopnost běžných početních úkonů, může se objevit i porucha řeči.

V Česku trpí chronickým únavovým syndromem asi 40 tisíc lidí, často ve věku mezi 30 a 40 lety. Problém se týká daleko více žen. Vysvětluje se to především tím, že mají kromě svého pracovního zatížení i více povinností v domácnosti a podstatně méně na regeneraci a oddech. Tyto problémy se projevují nejen dlouhodobou vyčerpaností. Mohou se objevit také bolesti svalů a kloubů, hlavy a krku a otok mízních uzlin. Přesto laboratorní výsledky mohou být stále v normě.

Hrozí nám únavový syndrom?

Nabízejí se dvě hlavní teorie o příčině onemocnění: uvažuje se o infekčním původci nebo o komplexní imunitní poruše. Na vzniku CFS se podílí mnoho faktorů. Vzniká u jedinců s vrozenou vnímavostí, po prodělání známé či neznámé infekce, za současného působení stresového faktoru. Postupně se rozvíjí „bludný kruh“ vzájemně se ovlivňujících souher – zevního prostředí, opakovaných infekcí s nesprávnou a nedostatečnou imunitní odpovědí. Průběh onemocnění  lze přitom těžko odhadnout – někteří nemocní se zcela vyléčí, u jiných onemocnění probíhá ve střídání období relativní pohody a zhoršení, u jiných se stav postupně zhoršuje. Podle některých studií se uzdraví 45 % nemocných; naděje na uzdravení přitom klesá po pěti letech trvání nemoci.

Kdy je lékař nezbytný?

Trpíte-li nevysvětlitelnou únavou trvající déle než šest měsíců, trvalou nebo stále se vracející, většinou s náhlým začátkem, často po akutním virovém onemocnění, která nevzniká následkem tělesné zátěže, není významně ovlivnitelná odpočinkem a vede k podstatnému omezení dříve dosahované úrovně v zaměstnání, vzdělání a sociální, tělesné a osobní aktivitě (minimálně na 50% výkon), je pak důvod navštívit lékaře.
Rozhodující vyšetření a rozpoznání problému je na praktikovi, pak se nemocný dostává k dalším specialistům. Diagnóza může být stanovena až po několika vyšetřeních a sledování pacienta. Stanovení diagnózy vyžaduje velké klinické zkušenosti, nezbytná je pečlivá anamnéza, důsledné fyzikální vyšetření a další postupy i vyloučení jiných tělesných a psychických příčin, vyvolávajících dlouhodobou únavu.

Léčba se liší podle druhu obtíží. V některých případech lékař předepisuje protivirový lék. Jako doplňková léčba nemocným jednoznačně prospívá zvýšený příjem vitaminů, minerálních látek a stopových prvků, injekce vitaminu B12 a užívání koenzymu Q10, vitaminu E a selenu.
Prokázaný je pozitivní efekt přípravků z třapatky nachové, ženšenu, paměť posiluje lecitin či výtažky z jinanu dvoulaločného. Individuálně může pomoci i homeopatická léčba, fototerapie, výborné výsledky přináší ajurvédská medicína či tradiční čínská medicína.
K doplňkové léčbě patří lehké nenáročné cvičení. Příliš častá tělesná aktivita bývá následována neadekvátním zhoršením stavu. Naopak úplné vynechání fyzické námahy vede k atrofii svalů a k většímu riziku relapsu. Mezi vhodné sportovní aktivity patří plavání, jóga, procházky. Pomáhá i autogenní trénink s cílem odstranit svalové napětí, dosáhnout sebeuklidnění, zmírnění bolesti, zlepšení sebevědomí.

Většina z nás si neumí představit, jak se nemocný cítí, protože příznaky nejsou na první pohled vidět. Lidé jsou překvapení, když se dozvědí, že kognitivní potíže (zahrnující paměť a koncentraci, pozornost, řečové funkce, rychlost myšlení, schopnost pochopení informací) se projevují u člověka s CFS jako nemožnost dívat se třeba na televizi, pracovat na počítači nebo číst knížku, udržovat konverzaci, nebo to vydrží jen velice krátkou dobu.

Běžná únava odezní

Zvykli jsme si na rychlé tempo, musíme stíhat spoustu povinností, ale odpočinek bývá až na posledním místě. Většinou doufáme v to, že se nám podařit odpočinout si během víkendu. Pocity únavy a ztráty energie zná každý z nás. Mohou být buď krátkodobé, nebo chronické, což už je důvodem k zamyšlení. Každopádně jsou spojeny vždy s nějakou zátěží, s předchozím vynaloženým úsilím, ať už fyzickým, nebo psychickým.

Mluvíme-li o krátkodobé fyzické únavě, jde o přirozený jev. Vzniká během pohybové aktivity v důsledku nahromadění odpadů metabolismu v krvi či svalech a celkem rychle vymizí, aniž by zanechala na těle nějaké následky. Pokud samozřejmě nejde o extrémní případy přetrénovaných sportovců nebo lidi dlouhodobě vykonávajících těžkou fyzickou práci. Fyzická únava se projevuje pocity tíhy až bolesti svalů.
Oproti tomu psychická únava se projevuje jinak. Vnímáme ji jako pocity totálního vyčerpání, kdy se špatně soustředíme, jsme ospalí, malátní, dochází ke zhoršení paměti a nechce se nám vůbec nic. Na druhou stranu můžeme mít problémy se spánkem, dostaví se změny nálad a nechuť do jakékoli další činnosti. Psychická únava se může s tou fyzickou kombinovat, a to většinou ve chvílích, kdy je tělesná práce dlouhotrvající a monotónní. Často také souvisí s dlouhotrvajícím zatížením naší mysli a bývá úzce spojena se stresem. Můžeme dokonce říci, že psychická únava bývá horší než ta fyzická.

Příčiny únavy

Únava se objevuje po fyzickém výkonu. Ovšem může mít i řadu dalších důvodů. Může být následkem problémů se spánkem. Když nedáme tělu šanci na minimálně 6-8 hodin nepřetržitého spánku, nemůže se dostatečně regenerovat, což pak vede k pocitům vyčerpanosti.
Bez energie se můžeme cítit také v případě, že se špatně stravujeme. Jídlo je jakýmsi „palivem“ pro naše tělo. Skladba jídelníčku má vliv na hladinu krevního cukru a tím na vyplavování inzulínu, ale i dalších hormonů. Ty pak ovlivňují naši energii a vitalitu. A samozřejmě také psychickou pohodu a kvalitu spánku.
Neustálý pocit únavy však mohou způsobit rovněž psychické problémy a stres, deprese, pocity úzkosti, alkoholismus nebo užívání některých léků. Patří mezi ně například antidepresiva, antihistaminika, sedativa či steroidy či léky na snížení krevního tlaku.

Únava může být projevem závažnějšího onemocnění, a proto je žádoucí odhalit příčinu a zkusit ji co nejdříve řešit. Bývá symptomem řady chorob – mezi nejčastější patří infekční choroby, při nichž bývá vyčerpán imunitní systém. Další příčinou bývá chudokrevnost. Nedostatek hemoglobinu způsobuje, že kyslík není z plic dostatečně roznášen do ostatních částí těla. Když tkáně o orgány nejsou adekvátně zásobeny kyslíkem, nastává stav únavy. Ten provází také sníženou činnost štítné žlázy, potravinové intolerance či nediagnostikovaná onemocnění srdce, onkologické či revmatologické choroby, systémový lupus nebo onemocnění tkání a svalů. Únavu je třeba zmínit i v souvislosti s vedlejšími účinky náročné léčby, například chemoterapie nebo radioterapie.

Největším pomocníkem je odpočinek. Krátkodobě lze dodat energii také volně prodejními přípravky zmírňujícími únavu, například s obsahem kofeinu či guarany. V případě vleklé psychické zátěže a následné únavy je třeba s odborníkem vyřešit, zda se nemůže jednat o projev depresivního onemocnění. Důležité je taktéž dodat tělu vitaminy a minerály. Zvláště důležité jsou vitaminy C, E a B. U žen a sportovců je nejčastější příčinou únavy chybějící železo.