Osteoporóza

Kosti jsou ukryté v našem těle, a tak těžko můžeme pozorovat, jak se mění. Jejich oslabení nijak necítíme, přesto k němu dochází. Na ubývání kostní hmoty bývají upozorňovány hlavně ženy, které dosáhly menopauzy.

Proč právě kosti nezůstávají v takovém stavu, jak nám narostly?

Osteoporóza přichází zejména s nedostatkem vápníku a vitaminu D, když se málo hýbeme, kouříme a konzumujeme alkohol, podstatný vliv má také dědičnost. U žen se bohužel přičítá obvyklý spouštěcí faktor v podobě poklesu hladiny estrogenů.

Slovo osteoporóza se skládá z řeckých základů „osteo“ (kost) a „poróza“ (řidnutí). Všeobecně je známo, že u každého člověka se s postupujícím věkem stále prohlubují degenerativní procesy, tedy procesy chátrání. Zdravý člověk přijde mezi 40. a 70. rokem života asi o třetinu kostní hmoty. U stárnoucího člověka činí ztráta kostní hmoty přibližně jedno procento ročně. To je normální ztráta podmíněná stárnutím. Když však dojde ke zvýšenému úbytku kostní hmoty, máme co dělat s klinickým obrazem osteoporózy. Ta postihuje 80 % žen, ale trpí jí také stále více mužů. U osteoporózy bohužel neexistují žádné včasné výstražné symptomy a nemoc je často diagnostikována až ve chvíli, kdy dojde k první zlomenině. Pokud jste si tedy v minulosti zlomili kost, aniž došlo k výraznému těžkému pádu, je na místě vyhledat lékaře.

Osteoporóza je „podceňovanou nemocí“, protože v počátku nebolí a výrazný podíl má podceňování choroby a jejího nebezpečí. A to jak pacienty či ohroženými skupinami, tak i mnoha lékaři. Osteoporóza patří k chorobám s vyšším výskytem v pokročilejším věku, ale není nezbytným průvodcem stáří.
Česká republika patří mezi země s vysokým rizikem vzniku choroby a bohužel přitom k zemím, kdy je léčen jen malý podíl nemocných. Základem je na riziko osteoporózy vůbec myslet. Existuje řada rizikových faktorů – od dědičnosti (především v ženské linii) přes poruchy vstřebávání a trávení, nedostatek pohlavních hormonů (například po operačním odstranění vaječníků), kostní hmotu okrádají chronické zánětlivé procesy, revmatoidní artritida, dlouhodobé užívání kortikoidů a mnohé další skutečnosti. Obecně lze také říci, že velmi hubené ženy jsou ve vyšším riziku, především ve vyšším věku.

Stejně jako cukrovka patří osteoporóza k nemocem látkové výměny. Osteoporóza je onemocnění charakterizované nízkou kostní hmotou a zhoršením stavby kostní tkáně. To způsobuje vyšší lámavost kostí a tím větší riziko zlomenin. Onemocnění se zjišťuje na základě výsledků měření hustoty kostí - denzitometrií. Díky takovému měření lze včas učinit opatření předcházející zlomeninám.

Příčin vzniku onemocnění je více

Dnes už víme, že existuje mnoho geneticky daných i získaných rizikových faktorů, které mohou za vznik osteoporózy. Projevy těchto rizikových faktorů a jejich vzájemná kombinace zvyšují pravděpodobnost vzniku osteoporózy.
Na jedné straně jsou faktory, které jsou vrozené, a proto je nelze ovlivnit. Na druhé straně se vykytují rizika vzniku osteoporózy, za něž odpovídáme sami. Ne vždy se zjistí pouze jedna příčina vzniku osteoporózy. V takovém případě hovoříme o idiopatické osteoporóze.

Výzkumy bylo zjištěno, že zvýšené riziko hrozí Severoevropankám, ženám se světlou pletí nebo ženám se všeobecným dědičným zatížením, tedy těm, v jejichž rodinách bylo zachyceno už několik případů tohoto onemocnění.
U rodového zatížení je třeba mít na zřeteli skutečnost, že dcera dědí nemoc po matce. Jestliže matka trpí častými zlomeninami, jestliže se podstatně snížila její tělesná výška nebo si přivodila zlomeninu krčku stehenní kosti, je její dcera velmi pravděpodobně riziková pacientka a měla by se podrobit příslušnému vyšetření. V zásadě je prokázáno, že jak maximální hustota kostí, tak pozdější řídnutí kostí jsou geneticky předem naprogramované.
Nedá se z větší části ovlivnit, jak intenzivně a jak rychle postupuje geneticky podmíněný úbytek kostní hmoty.

Výstavba kostí převažuje u žen a mužů do 30. roku věku. Mezi 30. a 35. rokem se přestavba kostí nachází v rovnováze. Po menopauze a s ní spojeným úbytkem estrogenu dochází u žen ke značnému zvýšení počtu zlomenin. U mužů naproti tomu značně stoupá riziko zlomenin až po 75. roku věku. Úbytek kostní hmoty probíhá v zásadě rychleji u ženy než u muže. Dříve byla osteoporóza považována za osudové onemocnění starých lidí.

Dnes už známe rizikové faktory vedoucí ke vzniku onemocnění, proto máme možnosti, jak tyto faktory oslabit a zabránit vzniku choroby. Z rizikových faktorů stojí na prvním místě chronický nedostatek pohybu. Když nedochází k pohybové aktivitě, látková výměna kostí se sníží natolik, že i u mladých pacientů upoutaných na lůžko hrozí zvýšené riziko vzniku zlomeniny. Je prokázáno, že při inaktivitě, způsobené třeba dlouhodobější nemocí, se během několika málo měsíců zmenší kostní hmota až o 30 %.

Přidat pohyb

Není tedy nejmenší pochybnosti o souvislosti mezi pohybem a výstavbou kostí, popř. mezi nedostatkem pohybu a úbytkem kostní hmoty.
Aby se mohly do kostní struktury zabudovat potřebné materiály, musí se lidské tělo pravidelně hýbat. Při pohybu přenášejí svaly a šlachy pozitivní vzruchy na kosti a povzbudí je, aby budovaly kostní hmotu a byly schopny odolat zátěži. Kosti a svaly tvoří symbiotický systém.

Kdo má dobrou kondici, může bezpečně chodit, bez problémů se shýbat. Zdravý člověk nemívá sklon k závratím, což automaticky zabraňuje pádu. Navíc se prokázalo, že u pravidelně trénujících osob se znatelně lépe hojí zlomeniny a jiná zranění.

Zapomeňte na nikotin

Vůbec si neuvědomujeme, jak významně ovlivňuje kouření látkovou výměnu kostí. Na jedné straně dochází ke zúžení cév a tím ke zhoršení regenerační schopnosti a výstavby kostí. Na druhé straně škodí kouření především játrům, což vede ke snížené aktivitě důležitého vitaminu D. Kvůli kouření se v kostech ukládají škodlivé látky kadmium a olovo. Kouření navíc snižuje funkci plic a příjem kyslíku, což se negativně projevuje na výstavbě kostní hmoty.

Mladé kuřačce hrozí stejné riziko, že onemocní osteoporózou, jako ženě po přechodu. Vyšetření prokázala, že kuřačky mají v průměru o 5 až 10 % kostní hmoty méně než nekuřačky. Dvacet procent všech zlomenin krčku stehenní kosti lze odůvodnit kouřením.

Vznik osteoporózy mohou po letech způsobit chronická onemocnění zažívacího traktu nebo plic. Ohroženi jsou zvláště pacienti trpící revmatickými chorobami. Důvodem je dlouhodobé užívání léků s obsahem kortikoidů.

Důvody, proč se nechat vyšetřit

Mnoho lidí své problémy mylně pokládá za přirozený projev stárnutí. Zakulacující se záda, snížení výšky postavy i o tři centimetry, bolesti páteře a dlouhých kostí nebo potíže při hlubokém nádechu do břicha nepovažují za podstatné a přehlížejí je. Včasná diagnostika přitom výrazně napomáhá zpomalit nebo zastavit zhoršování nemoci. Jak již bylo řečeno, rozvoj osteoporózy může způsobovat i dlouhodobé užívání léků ovlivňujících metabolismus vápníku, jako jsou například glukokortikoidy.

Osteoporóza je onemocněním, které nedoprovázejí varovné signály. Proto by měl každý člověk kromě preventivních vyšetření absolvovat měření hustoty kostí. Je to jediná možnost, jak rozpoznat osteoporózu v raném stadiu. Je jasné, že je snazší předejít zlomeninám než vyléčit zlomenou kost. Současné běžně používané diagnostické postupy měření hustoty kostí pacienta téměř nezatěžují.

Hustota kostí

Hustota kostí se měří na různých místech kostry. Naměřené hodnoty umožňují lékaři zjistit, kde může později případně dojít ke zlomenině kosti. Toto vyšetření je také rozhodující pro posouzení průběhu nemoci a ověření účinnosti podávaných léků.

Za nejbezpečnější a nejlepší metodu měření hustoty kostí je všeobecně považována tzv. metoda DXA - denzitoemtrie, někdy nazývána rovněž metoda Dexa. Jde o zkratku výrazu dual energy x-ray absorption. Pomocí této metody se měří, kolik paprsků kost propustí. Čím má kost větší hustotu (denzitu), tím méně paprsků propustí.
Měří se především v místech, kde hrozí velké riziko zlomeniny - na bederní páteři a kyčelním kloubu. Zatížení zářením je nepatrné. Vyšetření není pro pacienta nepříjemné a trvá zpravidla dvacet až třicet minut. Při kontrolních vyšetřeních je třeba dbát na to, aby je prováděl stejný lékař na stejném zařízení.

Denzitometrie je dnes hrazeným screeningovým vyšetřením.

Druhou metodou měření hustoty kostí je tzv. kvantitativní počítačová tomografie. U této metody dochází k většímu zatížení pacientů zářením, a proto se nehodí pro častá kontrolní vyšetření.
Další metodou měření hustoty kostí je ultrazvukové vyšetření. Výhody tohoto vyšetření spočívají v tom, že nikoho nezatěžuje zářením, a v jednoduché manipulaci.

Vhodný jídelníček

Aby kosti mohly správně fungovat, potřebují kromě pohybu i minerální látky a vitaminy, zejm. vápník a vitamin D. Je proto vhodné tyto látky tělu dodávat ve vhodných potravinách. Nejbohatšími zdroji vápníku jsou mléčné výrobky, semínka, listová zelenina, tofu a některé druhy ořechů. Mezi potraviny bohaté na vitamín D patří ryby (např. losos, tuňák), mléčné výrobky, houby, obohacené cereálie a vejce. Vitamin D získáváme i sluněním, v zimních měsících je vhodné jej pak doplňovat i v tabletách nebo kapkách.

Zveřejněno 10. 4. 2026