Nebezpečí ucpaných cév
Infarkt, mozková příhoda plicní embolie nebo ischemická choroba dolních končetin nám hrozí, když zanedbáme péči o své cévy. Faktem je, že na stěnách cév se ukládají nánosy především v podobě tuku, které tam být nemají. Pokud se nebudeme o „pročišťování cév“ starat, hrozí nám jejich neprůchodnost. A ta bude napomáhat kornatění tepen, tedy ateroskleróze.
Neprůchodnost cév způsobuje ukládání tuku na jejich stěnách, kterému napomáhá zvýšený LDL cholesterol. V místech, kde se částečky tuku, tukové plátky neboli aterogeny, ukládají, dochází ke zúžení, takzvanému průsvitu, cévy se stávají křehčími a méně pružnými a krev jimi proudí mnohem obtížněji. Ztížený průtok krve znamená nedostatek kyslíku a nedostatek kyslíku představuje zvýšené riziko vzniku řady život ohrožujících stavů. Pokud tedy nebudeme o cévy pečovat, můžeme si být jisti, že nás čeká dříve či později jejich kornatění.
Ateroskleróza se zpočátku nijak neprojevuje a nebolí, ale v pokročilém stadiu představuje velké nebezpečí. V naší zemi zemře na onemocnění srdce a cév ročně více než 50 tisíc lidí a většina těchto úmrtí je zapříčiněna právě aterosklerózou. Ta se nejčastěji projeví jako srdeční infarkt, angina pectoris nebo cévní mozková příhoda.
Ateroskleróza je složitý proces, který je běžným projevem změn cévní stěny s postupujícím věkem, týká se tedy každého z nás. Záleží však na tom, do jaké míry je cévní stěna postižena. Rychlost stárnutí cév každého z nás je jiná a závisí na přítomnosti a závažnosti rizikových faktorů – rychlost stárnutí se dá zpomalit a rizikové faktory snížit na tu nejmenší míru.
Prevence onemocnění
Ateroskleróza je nevyléčitelným onemocněním a jedinou cestou, jak se vyhnout jejím komplikacím, je prevence. Kdo chce snížit riziko cévních onemocnění, musí volit zdravý životní styl. Změna stravovacích návyků často vede k výraznému snížení hladin cholesterolu či tuků v krvi. Pokud už člověka nemoc postihne, je nutné dodržovat vhodné stravovací návyky i v případě, že pacient bere léky na snižování hladiny krevních tuků.
Ve stravě bychom měli omezit příjem soli, nevhodných tuků, za které jsou považovány hlavně ty živočišné, a zařadit do jídelníčku více ovoce a zeleniny Podstatný je pravidelný pohyb. Naše cévy si zaslouží, abychom místo tučného masa konzumovali mnohem více ryb, místo sádla a másla olivový či řepkový olej nebo olej z konopných, dýňových, lněných semínek. Ovšem pozor, nepatří mezi ně kokosový nebo palmový olej. Protože naše oběhová soustava zajišťuje kromě přenosu kyslíku do tkání také rozvod živin z trávicí soustavy přes játra do všech tělesných orgánů a odpadní látky odvádí do ledvin, vyplatí se na průchodnost cév dbát.
Můžeme cévy „vyčistit“?
Vsaďte na přírodní zdroje. Pomocníků je dostatek. Jedním z nich je česnek, který se po staletí využívá v lidovém léčitelství na problémy spojené se srdcem a vysokým krevním tlakem. Podle řady vědeckých studií hraje lutein důležitou roli nejen při ochraně zraku, ale také při prevenci kornatění tepen. Toto žlutooranžové barvivo patřící mezi karotenoidy produkují výhradně rostliny. Navzdory své barvě se nachází v zelené listové zelenině, dále v mrkvi, paprice, ale i ve vejcích. Zázvor má výrazné léčivé účinky na celou řadu onemocnění, včetně ucpaných cév. Tepelná úprava pomůže s jeho konzumací i těm, kteří se mu vyhýbají, protože se stane méně štiplavým. Kromě čaje můžete jíst také zázvor kandovaný. Denní dávka zázvoru by měla být okolo pěti gramů. Zapomínat bychom neměli ani na vitaminy, zejména B6 a B12 a vitamin C. Podle odborníků právě ony poznávají udržovat stěny tepen pružné a zabraňují poškození, které může vést ke krevním sraženinám a hromadění plaku.
Hlídat si hladinu cholesterolu
Cholesterol je na jednu stranu pro náš organismus nepostradatelný, na straně druhé vysoké hladiny cholesterolu v krvi znamenají zvýšené riziko kardiovaskulárních onemocnění a přidružených zdravotních komplikací.
Cholesterol je tuková látka, která je důležitá pro základní životní funkce, pro buňky (včetně mozkových) nebo některé hormony. Množství cholesterolu je ale nutné udržovat ve správném rozmezí. Cholesterol se do těla dostává z potravy, část si ho ale organismus vytváří sám.
Cholesterolu, který se označuje jako HDL (zkratka z anglického výrazu high density lipoprotein), se přezdívá „hodný“. Jeho úkolem je transport druhého typu cholesterolu z tkání do jater, kde je dále zpracováván. Druhý typ cholesterolu je označovaný zkratkou LDL (z anglického low density lipoprotein) a hovoří se o něm jako o „zlém“ cholesterolu – ten je zodpovědný za přívod cholesterolu z krve do tkání.
Cholesterol je v dnešní době hodně diskutované téma. Co vlastně vysoké hodnoty cholesterolu pro daného člověka znamenají? Od 60. let minulého století se ve studiích opakovaně potvrzoval negativní vztah mezi chorobami oběhového aparátu a hodnotou tuků v krvi. Bylo upřesněno, jakým způsobem dochází k ukládání určité skupiny tuků do aterosklerotického plátu, který je podkladem 95 procent ischemických postižení. Důležitá je tedy nejen hladina cholesterolu, ale také přítomnost aterosklerotických plátů v tepnách. Jsou-li pláty přítomné, hodnotí se jejich vzhled, velikost, odhaduje se riziko dalších komplikací (prasknutí plátu) a podle těchto zhodnocení se dále doporučuje léčba. Dojde-li k ukládání tuků so aterosklerotického plátu, hrozí jeho protržení a tím také ucpání cévy a následné komplikace (infarkt myokardu, cévní mozkové příhoda).
Čím více tučných potravin zkonzumujeme, tím více cholesterolu se dostává do krve. Organismus potřebuje ke zpracování tuků produkovat žluč, a tak část cholesterolu tělo vytvoří i samo. Měli bychom se vyhýbat tzv. transtukům, tedy transmastným kyselinám, které zvyšují hodnotu LDL cholesterolu i triglyceridů. Zaměřit bychom se měli na zdravé tuky, to znamená například omega-3 mastné kyseliny, které jsou obsažené v rybách či semínkách. Cukr a rafinované sacharidy jsou pro tělo opravdu velkým nepřítelem. I ty totiž zvyšují hladinu cholesterolu, protože přebytečný cukr se mění na LDL cholesterol v rámci procesu, který se nazývá lipogeneze.
Zvýšená hladina cholesterolu
Hovoříme-li o zvýšené hladině cholesterolu v krvi, je potřeba se zmínit konkrétní hodnoty. Hladina cholesterolu se zjišťuje z žilní krve, která se odebírá nalačno. Celkový cholesterol by neměl překročit 5,0 mmol/l. Hodnoty HDL cholesterolu by se měly pohybovat pod 3,4 mmol/l, u HDL cholesterolu se za normální považují hodnoty vyšší než1,0 mmol/l u mužů a 1,2 mmol/l u žen. Při kontrole hladiny cholesterolu se sledují také triglyceridy, jejichž hodnota by měla být nižší než 1,95 mmol/l. Zvýšenou hladinu cholesterolu na sobě zpočátku vůbec nepociťujeme, proto je důležité, aby kontrolní odběry probíhaly pravidelně – alespoň jednou za dva roky. Rizika, která s sebou zvýšená hladina cholesterolu přináší, jsou natolik významná, že dodržování tohoto intervalu patří mezi nejdůležitější kroky v péči o naše zdraví. Je třeba si uvědomit, že snížení hodnot cholesterolu je spjato se snížením nemocnosti a úmrtnosti na srdečně-cévní onemocnění. Nejde tedy o jakési virtuální číslo. V každém případě by preventivní vyšetření hodnot krevních tuků mělo proběhnout u mužů ve věku nad 40 let a u žen nad 50 let, v případě zvýšeného rizika samozřejmě dříve.
Jak již bylo uvedeno, zvýšená hladina cholesterolu je nebezpečná především kvůli vyššímu riziku srdečních a cévních onemocnění. Důvodem je usazování cholesterolu v cévních stěnách, což způsobuje jejich zužování a tuhnutí. Krev v takto omezeném prostoru nemůže správně proudit a céva se může celá uzavřít. Pokud se tak stane v cévě, která vede do srdce, může dojít k infarktu myokardu. Naopak uzávěr cévy vedoucí do mozku může být příčinou cévní mozkové příhody. Zvýšená hladina cholesterolu může způsobit také problémy s prokrvováním dolních končetin právě kvůli zúženým cévám.
Léčba
Léčba poruch metabolismu musí být skutečně komplexní. Zahrnuje stravování, pohyb a také medikaci, v rámci níž máme k dispozici několik skupin léků.
Zatímco v některých případech stačí mírně zvýšený cholesterol vrátit do přijatelných mezí režimovými opatřeními, v mnoha případech se pacienti bez léků neobejdou. I farmakoterapii by ale měla doprovázet dlouhodobá úprava životního stylu. Léky, kterými se hladina cholesterolu upravuje, se nazývají statiny. Jejich úkolem je zablokovat tvorbu cholesterolu v těle, ovšem jako každý lék mohou mít i statiny nežádoucí účinky. Tím nejobávanějším je poškození svalů, proto je potřeba při léčbě upozornit lékaře na jakoukoliv svalovou bolest či slabost. Zvýšená hladina cholesterolu může být ovšem způsobena také dědičným onemocněním nazvaným familiární hypercholesterolemie. Porucha schopnosti zpracovávat cholesterol vyžaduje dlouhodobou léčbu a sledování. Pokud se toto onemocnění v rodině vyskytuje, je nutné kontrolovat hladinu cholesterolu i u malých dětí.
Životní styl
Režimová opatření začínají úpravou jídelníčku. Vyloučení živočišných tuků neznamená, že bychom tuk měli ve stravě úplně vynechat. Tělo ho samozřejmě potřebuje a tuk by měl tvořit 30-35 % denního příjmu energie. Vybírat ale bychom měli jen zdravé tuky, tedy například rostlinné oleje se správným poměrem omega-3 a omega-6 nenasycených mastných kyselin. Kvůli omega-3 mastným kyselinám, které chrání cévy, by v jídelníčku neměly chybět ryby. Naopak nadměrně tučné maso, sýry s vysokým obsahem tuku nebo sádlo používané na mazání pečiva je potřeba výrazně omezit.
Do pestrého jídelníčku by měla přibýt také vláknina, zelenina, ovoce či luštěniny. I vláknina má na hladinu cholesterolu příznivý vliv – omezuje jeho vstřebávání z potravy a díky schopnosti na sebe cholesterol vázat ho odvádět z těla ven. Měli bychom si proto pravidelně dopřávat jablka, hrušky, hrách, oves a další obiloviny. V rámci vyvážené stravy bychom neměli zapomínat ani na vajíčka. V souvislosti s cholesterolem se sice často zmiňují jako riziková potravina, ale vejce jsou nepochybně zdrojem řady cenných živin. Jejich vysoký obsah cholesterolu není pro většinu z nás nebezpečný a rozumná konzumace vajec (asi jedno vejce denně) pro nás neznamená závažná životní rizika. Výjimkou jsou pacienti s těžkými dědičnými poruchami látkové výměny tuků a výrazně vysokými hladinami cholesterolu (nad 8-10 mmol/l). U těchto osob je skutečně vhodné snížit konzumaci vaječných žloutků na maximálně dva týdně.
