Neurologická onemocnění

Jedná se o skupinu onemocnění, která se projevuje „předčasným stárnutím“ mozku. V současných podmínkách se dožíváme stále vyššího věku a tato skutečnost s sebou přináší také vyšší výskyt onemocnění, která naší předkové mnohdy ani neznali nebo se jich nedožili. Příčinou jsou zejména mnohé civilizační vlivy, životní styl, absence pohybu, nízký mentální trénink, působení chemických látek, atd. Mnohá onemocnění vznikají také z nadbytku, protože lidé s dostatkem neumí zacházet a chtějí stále více (jídla, zážitků, atd.). V mnoha případech nelze zjistit ani přesnou příčinu onemocnění.

Parkinsonova nemoc

Parkinsonova choroba je známá již od starověku. Poprvé byla popsána roku 1817 londýnským lékařem Jamesem Parkinsonem. Onemocnění spočívá v degeneraci mozku, které je způsobeno úbytkem nervových buněk v části mozku, které se nazývají bazální ganglia, konkrétně substantia nigra.  Tyto buňky produkují mediátor dopamin, což je přenašeč, který zajišťuje přenos signálů mezi nervovými buňkami. Nedostatek dopaminu způsobuje, že pacient postupně není schopen pohybu a projevy choroby se začínají projevovat až při úbytku 80% dopaminu v mozku. Začátek onemocnění je velmi plíživý a onemocnění má progresivní charakter.

Příznaky

Mezi typické příznaky patří porucha schopnosti koordinace a dynamiky pohybu. Potíže jsou zejména na začátku pohybu, kdy nelze pohyb tzv. nastartovat. Chůze je těžkopádná a namáhavá, lze ji přirovnat jako chůze po pás ve vodě. Onemocnění se objevuje také u relativně mladých jedinců, kolem padesátého roku věku, ale často také o deset let dříve. Nejedná se tedy o typické onemocnění vysokého věku. Nejprve se u nemocných objevuje zejména únava a neschopnost realizace plánovaného pohybu, člověk je jakoby zpomalený, těžko artikuluje, někdy převládá třes končetin a hlavy. Problémy při chůzi mohou zavinit těžké pády, protože pacient má narušené automatické obranné pohyby rukou, pomocí kterých se zdravý člověk zpravidla ubrání před těžkým poraněním tváře nebo hlavy. Onemocnění je rovněž doprovázeno poklesem krevního tlaku vestoje, což s sebou přináší riziko mdlob. Takový stav se nazývá posturální hypotenze.

Jiné příznaky

Postupně dochází také ke zhoršení písma a obličej dostává amimický výraz. Zhoršuje se také čich a chuť. Stavy jsou velice proměnlivé, místy je nemocný jakoby bez příznaků, později se objevují tzv. stavy OFF, kdy pacient stojí uprostřed místnosti nebo na ulici a není schopen se pohnout. Později bývá narušena pacientova psychika, kdy dochází k depresím. V pozdějších stádiích onemocnění stav progreduje do demence. 

Terapie

Léčba neexistuje, lze pouze použít prostředky zmírňující průběh onemocnění. Jedná se o látku L-dopa, což je aminokyselina, která se vstupem do mozku mění na dopamin, tedy doplní chybějící mediátor. V některých případech nemoc rychle progreduje a postupuje se neurochirurgickými prostředky, kdy se provádí tzv. mozková stimulace, kdy se zavádí hluboko do podkorových center tenké elektrody, které jemnými impulzy stimulují patřičné mozkové struktury.

Alzheimerova choroba

Toto onemocnění se projevuje ztrátou nervových buněk v některých částech mozku. Přesná příčina onemocnění není zcela známá, existují pouze teorie o vzniku nemoci. Jedná se buď o vlivy genetické nebo o vlivy prostředí. Onemocnění bylo popsáno německým lékařem Aloisem Alzheimerem.

Příznaky onemocnění

Mezi nejčastější příznaky patří ztráta kognitivních funkcí, zejména ztráta orientace, porucha krátkodobé paměti, ztráta intelektuálních funkcí. S postupem nemoci dochází ke snížení fyzických schopností a nemocný postupně ztrácí kontrolu nad svým tělem. Onemocnění má několik stadií, kterými se nemocný postupně propracovává. Dochází ke ztrátě schopnosti zorganizovat si běžné denní činnosti, nemocný nepoznává své blízké, neorientuje se v prostoru ani v čase, celoživotně známé věci se mu začínají zdát zcela cizí. Mluva a komunikace je zjednodušená s postupem času jen velmi obtížná, protože nemocný si přestává vybavovat slova, výrazy a slovní spojení. Nejprve při běžném sledování nemocného nemusí být změna výrazně zjevná, bývá i schopnost konfabulace, mnozí se za svůj deficit stydí, postupně však již kontrolu ztrácejí a ztrácejí se celkově. Postupně dochází k celkovému rozpadu osobnosti, sebereflexe, orientace a sebeobsluhy.

Terapie

Léčba je pouze podpůrná, specifická terapie bohužel doposud neexistuje. Diagnostika patří do rukou lékařů, specialistů z oboru neurologie a psychiatrie. Podle projevů se zjišťuje stadium demence a dle toho je nastavena terapie. Součástí terapie je také psychoterapie.

Vaskulární demence

Mezi další onemocnění pozdního věku a opotřebování mozkové tkáně patří vaskulární demence. Pokročilá ateroskleróza, způsobující často nenápadné, ale opakované drobné infarkty v mozkové tkáni, zapříčiní posupnou difuzní poruchu mozkových funkcí. Projevy mohou být zpočátku podobné Alzheimerově nemoci. Pomocí psychologických testů je možné obě nemoci spolehlivě rozlišit, vaskulární demence nemá tak tristní projevy jako Alzheimerova demence. Existuje ještě mnoho typů jiných demencí.