Mozková mrtvice se netýká jen seniorů
Cévní mozková příhoda je u nás druhou nejčastější příčinou úmrtí. Každoročně postihne 30 tisíc pacientů. V případě tohoto onemocnění hraje důležitou roli čas – pokud je léčba zahájena do šesti hodin od vzniku příznaků, zcela se zotaví více než dvacet procent pacientů. Většina lidí ale typické příznaky mozkové mrtvice nepozná.
Mrtvice se objevuje náhle a nečekaně. Projevuje se slabostí na jedné straně těla, poklesem koutku úst a potížemi s řečí nebo porozuměním řeči. Pro cévní mozkovou příhodu je také typická náhlá porucha zraku, ztráta rovnováhy nebo porucha koordinace či prudká a velmi silná bolest hlavy. Právě to by nás mělo varovat a přimět zavolat lékaře. Zdravotníci příznaky mrtvice poznají bezpečně a pacienta okamžitě převezou do tzv. iktového centra, kde pacient ihned podstoupí intervenční zákrok. Při cévní mozkové příhodě zanikají každou minutu miliony mozkových buněk a nervových spojení. Proto je rychlost pomoci nesmírně důležitá.
Cévní mozková příhoda patří u nás s kardiovaskulárními a nádorovými onemocněními mezi tři nejčastější příčiny úmrtí. Příčiny onemocnění jsou různé, u ischemické cévní mozkové příhody je to nejčastěji porucha normální cévní anatomie způsobená zvýšeným krevním tlakem, cukrovkou, kouřením nebo alkoholem. Mnoho pacientů také dostane mrtvici na základě poruchy srdce. Nejčastěji jde o arytmii – fibrilaci síní, která je až za patnácti procenty všech mozkových příhod. Při fibrilaci síní dochází k poruše kroužení elektrických vzruchů v obou srdečních síních. To vede ke ztrátě čerpacích schopností síní a ke zpomalenému toku krve, který má za následek snazší vznik krevních sraženin. Fibrilace síní se může vyskytnout u úplně zdravých jedinců (až ve dvaceti procentech). Jedním z hlavních projevů je pocit rychlé srdeční akce. Někteří pacienti pociťují výraznou nepravidelnost srdečního tepu, jiní vnímají nízkou výkonnost při tělesné zátěži – více se zadýchávají a potí. Existují však i nemocní, kteří o své arytmii vůbec nevědí a u kterých může být fibrilace síní objevena náhodně na EKG nebo při některé z komplikací – třeba právě při mrtvici.
Ačkoli máme mrtvici spojenou se seniory, není to pravda. Ojedinělé nejsou ani případy mrtvice u lidí ve věku kolem dvaceti let. Podílí se na tom nezdravý životní styl ve spojení s alkoholem a drogami. Především se jedná o stimulující drogy, které jsou dnes velkým hitem a u kterých je cévní mozková příhoda přímým rizikovým faktorem. O tom, jestli nás postihne mrtvice, může rozhodovat prakticky cokoliv, třeba i počasí, přechod, velká porce jídla. Musí k tomu ale existovat podklady, které máme ve svých rukou. Jedná se o omezení rizikových faktorů: zvýšený krevní tlak, cukrovka, obezita, kouření, zvýšený cholesterol, alkohol, omezení pohybu a cvičení. Nemoc souvisí samozřejmě s věkem, riziko se postupně zvyšuje hlavně po padesátce. Ženy mezi 20. a 40. rokem života, které žijí zdravě, pravidelně se hýbou a zároveň pravidelně užívají perorální antikoncepci, se mrtvice bát nemusejí. Riziko však roste u kuřaček, kterým by lékař neměl předepsat ani antikoncepci.
Léčba cévní mozkové příhody (CMP) zaznamenala obrovský pokrok. V určitých případech veškerá postižení, která pacienta potkají, mohou ve velmi krátké době, často během několika hodin či dokonce minut zmizetí. Díky moderní medicíně umíme aplikovat léky, které zprůchodní ucpanou cévu, nebo ji pomocí velmi tenkého katetru dokážeme mechanicky znovu otevřít. Aby k tomu mohlo dojít, musí se pacient co nejdříve dostat na specializované pracoviště. Bohužel člověk si často řekne, že počká do rána, jestli potíže nepřejdou, a pak bývá pozdě. Takzvaná ischemická cévní mozková příhoda, která tvoří 85 procent všech případů CMP, je způsobena nedokrevností mozku při uzávěru některé z mozkových tepen. U ischemických CMP odumírají vlivem nedostatku kyslíku a živin mozkové buňky. Během několika minut až hodin zemře kus mozku. Podle toho člověk přežije, nebo ne. Rehabilitace po CMP je velice individuální – souvisí to s mírou postižení a se všeobecnou schopností organismu se zotavit a zapojit zdravé části mozku k přebírání nových úkolů. Velmi důležité je mít pod kontrolou především základní rizikové faktory. Rehabilitaci je nutné zahájit do 24 hodin po vzniku příhody. Čím dříve se rehabilitace zahájí, tím jsou lepší konečné výsledky.
