Srdce potřebuje naši péči
Stejně jako u jiných chorob, i u infarktu platí, že mnohem lepší než ho léčit je mu předcházet. Důležité je nezanedbávat preventivní prohlídky. Až 42 % lidí na prevenci nechodí. Znát hodnoty lipidového spektra (hladinu tuků v krvi), hodnoty krevního cukru a výši svého krevního tlaku je však pro předejití infarktu velmi důležité.
Jídelníček pro zdravé srdce
Hlídejte si velikost porcí. Jezte na malých talířích, přidejte na nezpracovaných potravinách (zelenina, ovoce) a omezte slaná jídla.
Omezte živočišné tuky, zvyšují hladinu LDL – špatného cholesterolu v krvi. Třeba vnitřnosti, uzeniny, smažené pokrmy, smetanu, potraviny s vysokým podílem cukru si dejte jen občas. Dopřejte tělu hojně rostlinné varianty tuků. Omezte nasycené a transmastné tuky; nejezte hodně tučné maso, hydrogenovaný margarín, kakaové máslo, kokosový nebo palmový olej, vhodnější jsou olivový či řepkový olej, oleje z ořechů či margariny bez transmastných tuků nebo ty, které snižují hladinu cholesterolu.
Jako zdroj proteinů si vybírejte potraviny, které nejsou zbytečně tučné: vejce, ryby, drůbež bez kůže, mleté maso a podobně. Vyhýbejte se uzeninám, vnitřnostem nebo smaženému masu.
Některá jídla jsou považována za superpotraviny, které jsou pro srdce zvlášť vhodné – ta si do jídelníčku zařazujte častěji. Jde například o mastné ryby (losos, tuňák, sardinky, makrela), ořechy (vlašské, mandle, kešu, lněná či chia semínka), borůvky, maliny a další bobule, luštěniny, ovesné vločky, tmavou čokoládu, avokádo, mandlové máslo, citrusy, sóju, brambory, rajčata, zelený čaj, granátová jablka, brokolici, kapustu a špenát nebo červené a černé hrozny. Pohanka obsahuje rutin, důležitý pro pevnost a pružnost cév. Součástí sóji jsou fytoestrogeny, jež pomáhají snižovat hladinu cholesterolu. Cibule, česnek, pórek a paprika povzbuzují prokrvování a urychlují průtok krve cévami.
Občas si zahřešte. Jedna věc je zdravá strava, druhá věc je stres z pravidel. Dovolte si občas nějakou tu nezdravost.
Omezte příjem soli, zvyšuje riziko vzniku vysokého krevního tlaku a zatěžuje ledviny. Zmenšete porci soli na jednu čajovou lžičku denně. Dodávejte tělu vlákninu, v rozpustné formě v rybízu, jablkách, avokádu, v nerozpustné formě v celozrnných výrobcích a zelenině. Vláknina na sebe ve střevě naváže část cholesterolu.
U obézních lidí existuje větší riziko vzniku fibrilace síní než u osob s normální váhou. S vyšší hmotností je spojena i řada dalších komplikací, například cukrovka, která může zvyšovat možnost vzniku poruchy srdečního rytmu.
Na stav tepen v těle má vliv nadměrná konzumace sladkostí, uzenin, tučných druhů masa, Jsou zdrojem cholesterolu, který je rizikovým faktorem pro vznik aterosklerózy, tukové látky se usazují na stěnách cév, postupně je zužují a snižují i jejich pružnost. V některých případech může dojít k omezení průtoku krve a nedostatečnému vyživování některých orgánů včetně srdce. To pak nemusí dostatečně přečerpávat krev a může se narušit srdeční rytmus.
Aniž bychom si to uvědomovali, celá léta jíme příliš mnoho špatných tuků (nasycených tuků nebo nasycených mastných kyselin). Abyste se naučili jíst jinak, musíte se naučit rozeznávat potraviny, které obsahují špatné tuky zanášející tepny.
Navzdory dost rozšířenému názoru je ve skutečnosti množství cholesterolu v potravinách velmi nízké (kromě mozečku a vnitřností, které obsahují příliš mnoho cholesterolu). Důležitější je potlačovat ve stravě špatné tuky, než stále sledovat množství cholesterolu v potravinách.
Nevařte na másle. Nahraďte máslo olivovým nebo slunečnicovým olejem. Na chleba si mažte margarin. Některé margariny dnes obsahují látky (rostlinné steroly nebo omega-3), které prospívají tepnám i srdci.
Všechny uzeniny si nechte na výjimečné příležitosti.
Volte libové maso: králíka, kuře bez kůže, netučnou šunku, biftek. Vyhněte se roštěnkám, skopovému, jehněčímu, vepřovým kotletám a játrům. Ryb jezte, kolik chcete, hlavně tučné ryby.
Jezte odtučněné nebo polotučné mléčné výrobky. I když jíte sýry rádi, raději jejich spotřebu trochu omezte. Vezměte si jen jednu porci denně. Stejně tak tepnám neprospívají všechny dezerty z plnotučného mléka.
Máte rádi čokoládu? Čokoláda sice obsahuje nezanedbatelnou část špatných tuků, ale na druhé straně i ochranné látky (polyfenoly nebo antioxidancia), která hrají příznivou úlohu.
A co vejce? Jejich špatná pověst je přehnaná. Obsahují mnoho cholesterolu, ale velmi málo nasycených tuků. Jestliže se slepice krmí vhodným způsobem, lze dokonce docílit vajec s vysokým obsahem omega-3 tuků velmi zdravých pro věnčité tepny.
Když jsou srdeční tepny nemocné, hladina špatného LDL-cholesterolu nemá přesáhnout 2,5 mmol/l. Ve skutečnosti je ideální mít hladinu špatného cholesterolu co nejnižší. Dnes dokonce odborníci doporučují lidem, kteří mají onemocnění koronárních tepen, aby se snažili srazit špatný cholesterol pod 2,0 mmol/l.
Obávaná cukrovka
Normální hladina cukru v krvi by neměla přesáhnout 6 mmol/l nalačno. Riziko infarktu je třikrát vyšší u diabetiků než u lidí, kteří cukrovku nemají.
Většina diabetiků má nadváhu. V devíti případech z deseti patří k léčbě cukrovky především snížení váhy a cvičení. To je základ protidiabetické léčby, i když k udržení normální hladiny cukru v krvi bývá nutné užívat i léky.
Snížením váhy o několik kilogramů se sníží tlak a případně se i normalizuje hladina cukru v krvi. Přechod na anticholesterolovou dietu umožní zhubnout a s větší dávkou tělesného pohybu to půjde lépe. Zkrátka výživa dobrá pro tepny je slučitelná s výživou pro snížení váhy.
Normální tlak
Tlakem rozumíme tlak krve v tepnách, tepenný tlak. Vysoký tlak je stresující pro srdce i tepny, které při zvýšeném tlaku rychleji stárnou.
Jaký tlak je normální? Neměl by přesáhnout 140/90. a jestliže máte cukrovku, měl by být nižší než 130/80. Navzdory dost rozšířenému mylnému názoru nízký tlak nezpůsobuje únavu. Jestliže vám naměřili 100/70, máte naději žít mnohem déle než někdo s 150/90.
Snížit tlak není příliš obtížné. Obvykle bývá potřeba brát léky, ale jejich účinek můžete podpořit změnou některých svých zvyklostí.
Tlak se zvyšuje holdováním alkoholu. Víc než tři sklenky jakéhokoli alkoholu denně u mužů a dvě sklenky denně u žen působí na zdraví nepříznivě. Tlak zvyšuje také sůl. Ti, kdo málo solí, mají nižší tlak. Dále vám tlak klesne, pokud o několik kilogramů zhubnete.
Vyhýbejte se stresovým situacím a nepřecházejte nemoci.
Vliv vysokého tlaku na práci srdce je známý, ale existují případy, kdy i pacient pravidelně a správně užívající léky má stálé potíže s tlakem, například v noci. Může jít o takzvanou rezistentní hypertenzi, kterou je třeba vyšetřit na specializovaném pracovišti. Mohlo by se jednat o esenciální, nebo o druhotnou hypertenzi, která souvisí se zvýšenou produkcí hormonu nadledvinek či s nezhoubným nádorem. Lékař doporučí kompletní vyšetření, změnu a optimalizaci léčby.
Správným životním stylem se ovlivní až 70 % případů hypertenze bez léků.
Zahoďte cigarety
Pokud kouříte, je bezpodmínečně nutné s kouřením přestat. Kouření patří k zapřisáhlým nepřátelům srdce a tepen. Po roce od chvíle, kdy jste s tabákem skončili, máte poloviční riziko dalšího infarktu. Po pěti letech už žádné riziko infarktu způsobného tabákem není. Bez cigaret se vám bude také lépe dýchat, budete lépe vypadat, méně se unavíte, zbystří se vám čich a zjemní chuť.
Všichni víme, že kouření je jedem pro zdraví. Navíc je známý jeho neblahý vliv na plíce. Mnohem méně se však ví, jak je škodlivé pro srdce a tepny. U kuřáků je riziko smrtelného infarktu třikrát až pětkrát vyšší než u nekuřáků. Na následky kouření zemře v ČR víc než 18 000 pacientů, z toho víc než polovina úmrtí je způsobena kardiovaskulárními onemocněními.
Jaké jsou hlavní škodlivé účinky kouření na srdce a tepny?
- Kouření zvyšuje tlak a nutí srdce bušit rychleji. Následek – kouření srdce unavuje a urychluje jeho stárnutí.
- Kouřením se snižuje hladina dobrého cholesterolu. Následek – tepny se rychleji zanášejí a stárnou, je větší riziko ucpání některé koronární tepny.
- Kouření, i mírné, krev zahušťuje. Následek - hustší krev má tendenci se srážet, mnohem snáze vytvářet sraženiny (tromby). Přitom infarkt způsobuje právě krevní sraženina, která ucpe koronární tepnu.
- Kouření značně zvyšuje riziko náhlé smrti. Čím víc cigaret se denně vykouří, tím víc je srdce ohroženo.
- Toxicita tabáku zasahuje i další tepny, nejen koronární. Pořádně dostávají zabrat také tepny v mozku. Kouření zvyšuje riziko mozkové mrtvice, Na kouření jsou velmi citlivé tepny nohou. Kouření zvyšuje riziko ischemické choroby dolních končetin (obdoba onemocnění věnčitých tepen, zde se ucpávají tepny nohou). Chůze je stále obtíženější a někdy dojde až k amputaci nohy.
- Kouření zvyšuje srážlivost krve, narušuje stěny tepen, na kterých se snáze ukládají tukové látky. Tím se snižuje průtok krve, srdce je nedostatečně zásobené kyslíkem. Aby mohlo správně fungovat, musí zvýšit svůj výkon a to se často projeví zvýšením krevního tlaku. Právě vysoký krevní tlak bývá jednou z příčin poruch srdečního rytmu.
Nenahraditelný pohyb
Je prokázáno, že fyzická aktivita snižuje riziko kardiovaskulárních chorob. Cvičením se zlepší využití kyslíku v srdci, zvýší se tolerance fyzické zátěže; naopak se sníží tukové zásoby, krevní tlak a zlepší se kompenzace diabetu. 180 minut sportovní aktivity týdně sníží riziko kardiovaskulárních chorob o 40 %. Ideální je chůze, alespoň 30 minut denně.
Pravidelná tělesná aktivita šetří srdce a zlepšuje fyzickou kondici. Z dlouhodobého hlediska se zlepšuje výkon svalů a také výkon srdce (které je také sval) – srdce buší pomaleji a lépe se stahuje. Při stejné námaze nemusí srdce tolik pracovat a méně se unavíme.
Těžké je začít se víc pohybovat a potom to dělat každý den. Je to životní změna, které se musí věnovat trochu času. Na začátku se musíte do pohybu nutit a zařadit si ho do denního programu. Ale pak si rychle zvyknete a pohyb se vám stane přirozenou součástí života.
Která fyzická aktivita je dobrá? Taková, která se vám líbí a přitom vás nevyčerpává ani při jejím řádném provádění. Chůze, jízda na kole, jogging, plavání, běžky jsou vytrvalostní aktivity, stejně jako práce na zahradě. Tenis se stejně starými partnery, kteří mají stejnou úroveň, je dobré řešení.
Kardiologové doporučují půl až tři čtvrtě hodiny fyzické aktivity nejméně třikrát, čtyřikrát týdně.
