Pupeční kýla u dětí
Pupeční kýla je nejčastější odchylka v dětském věku. Jedná se o vyklenutí pobřišnice v oblasti pupku, kde se nachází oslabené místo stěny dutiny břišní již po porodu. Novorozenci a kojenci mají v místě pupku tenkou vazivovou ploténku. Po porodu novorozence se celý otvor po několik dní až týdnů uzavírá. Jestliže k takovému uzavření nedojde nebo se pupeční jizva v místě oslabení protrhne, jedná se o vrozenou pupeční kýlu. Tříselná kýla je také vyklenutí pobřišnice, avšak do míst tříselného kanálu, kde je fyziologicky břišní stěna oslabena v oblasti průchodu chámovodů u mužů a děložními vazy u žen. Tříselné kýly rozdělujeme na nepřímé a přímé.
Velká část pupečních kýl se většinou spontánně upraví, záleží na rozsáhlosti defektu.
Jaké jsou možnosti léčby?
Metody léčby kýly můžeme rozdělit na konzervativní a operativní. Většinou se nejprve aplikuje konzervativní přístup, který spočívá ve sledování odchylky a později se přidává zejména kineziotaping.
Kineziotaping
Tato podpůrná terapie spočívá v aplikaci elastických tejpovacích pásek ze 100% bavlny. Kineziologický tejp je prodyšný a z části také voděodolný a svou tloušťkou se podobá lidské kůži. Patří mezi vhodné konzervativní metody při terapii dětské kýly. V místě, kde došlo k uvolnění břišní stěny se lepí pružné pásky. Pokud se jedná o pupeční kýlu, dávají se pásky ve tvaru písmene X a tvar kříže. U tříselné kýly se tejp aplikuje vějířovitým způsobem do oblasti vyklenutí. Používá se taková technika, při které jsou kraje pásky volné a střed natažen na 50 - 70 % nebo i více. Páska tak tlačí více na střed a napomáhá většímu stažení kýly. Tah pásky však nesmí být příliš velký, protože by mohlo dojít k zvětšování kýly. Také nesmíme nijak násilím zatlačovat kýlu směrem dovnitř, střed pásky se pouze nalepuje na vyklenuté místo.
Co naopak nedělat
Podle současných terapeutických metod se již neprovádí zatlačování kýly pomocí knoflíku, mince, smotku gázy dávaných pod tejp. Tyto předměty mohou spíše podráždit jemnou pokožku dítěte a podle odborníků často dochází spíše k automatickému protitlaku a efekt je tímto naprosto opačný. Tejp ponecháváme na kůži maximálně týden, nejlépe 4 dny. Poté je vhodná pauza 1 – 2 dny a další aplikace tejpu. Vždy kontrolujeme, jakým způsobem pokožka reaguje. Četnost opakování se odvíjí od reakce kůže a výsledného účinku. Tejp neaplikujeme v případě porušení nebo podráždění pokožky, při uskřinutí kýly nebo v případě ekzémů a při přecitlivělosti pokožky. Před zahájením tejpování by měl být zdravotní stav posouzen lékařem pediatrem nebo dětským chirurgem, aby se vyloučily možné komplikace zdravotního stavu.
Jiné příklady konzervativního přístupu
Rehabilitační lékaři dále doporučují uložení dítěte v leže na bříško v bdělém stavu po různě dlouhou dobu (asi 2-3 minuty 10 -15 krát denně nebo 15-20 minut 3-4 krát denně). Speciální masáže bříška mohou pomoci přiblížit k sobě strany kýly a přilehlé části břicha. Důležitá je také aktivace břišní stěny vleže na zádech a aktivace šikmých břišních svalů při změně polohy ze zad na bok a na břicho.
Operativní zákrok
Jestliže nedojde k výrazné úpravě zdravotního stavu konzervativním přístupem do 4 let věku dítěte a objeví se komplikace v podobě zvětšených bolestí nebo uskřinutí kýly, přistupuje lékař k operativnímu výkonu. Operace se provádí laparoskopicky a poté následuje 14 denní rekonvalescence.
Diastáza břišního svalstva
Také diastáza břišních svalů se vyskytuje u novorozenců a kojenců poměrně často. Jedná se o stav, při kterém dochází k zvětšení obvyklé vzdálenosti mezi mm.recti abdominis. Za příčinu tohoto stavu se považuje porucha vývoje vazivových tkání v oblasti linea alba (vazivová střední čára břicha) a špatná koordinace svalstva břišní stěny. Pupeční kýla se může a nemusí vyskytovat současně s diastázou břišních svalů. Vždy je nutné zhodnotit motorický vývoj dítěte, aby se předešlo možným komplikacím.
Bříško
Bříško u novorozenců je důležitá oblast, kterou bychom měli sledovat. Různé potíže, které souvisí s bříškem, mohou mít různorodé příčiny. Vnitřní orgány se učí pracovat, potřebují přiměřenou výživu – mateřské mléko nebo umělo výživu, pokud maminka nemůže kojit. Střeva potřebují podporu břišní stěny: dobrou svalovou aktivitu a pohyb dolních končetin až na břicho. Pokud je bříško hypotonické, dochází k nedostatečné stimulaci vnitřních orgánů, naopak hypertonické bříško stimulaci vnitřních orgánů zabraňuje. Napětí břišní stěny můžeme upravit jemnou masáží. Vždy sledujeme reakci miminka, protože v případě neklidu a pláče od masáže upustíme. Doporučuje se také aplikace lokálního tepla (klidná teplá dlaň), nošení miminka na předloktí.
Napětí bříška
Vysoký nebo nízký tonus (napětí) břišní stěny výrazně ovlivňuje jak pohyb, tak i stabilitu celého trupu. Nízký tonus se může vyskytovat současně s volným vazivem nebo novorozeneckými kýlami. Podstatná je dlouhodobá práce na stimulaci napětí a také podpora vývoje svalů a vaziva do pevnosti. Jestliže je děťátko spontánně aktivní a pohybuje se, tak také posiluje. Dětský lékař při preventivních prohlídkách miminko sleduje a pokud vidí, že je potřeba motoriku stimulovat, je maminka poslána na dětskou rehabilitaci, kde se učí, jak s miminkem může cvičit také doma.
