Čas alergií

Nějakou formu alergie má u nás asi třetina lidí. Projevy alergických reakcí nacházíme většinou na těch místech těla, kde došlo ke styku s alergeny. Z tohoto důvodu bývá postižena nejčastěji a nejhůře kůže, sliznice dýchacích cest a zažívacího traktu. Proto například alergie na potraviny vyvolávají nejčastěji průjmy, bolesti břicha nebo otoky rtů. Alergeny vznášející se ve vzduchu, jako jsou rostlinné pyly nebo chemikálie v plynném skupenství (například rozpouštědla barev nebo lepidel), naopak dráždí sliznice dýchacích cest. Otok sliznic vede k ucpání nosu. V horších případech je následkem i silná úporná rýma, bronchitida nebo dokonce astma.

Jinou formou těchto kontaktních alergií jsou kožní vyrážky, ekzémy nebo zarudnutí, která nacházíme lokálně. To znamená, že jsou omezeny pouze oblasti, které přišly do přímého styku s alergenem. Dostane-li se však taková látka do krevního oběhu, rozšíří se příznaky na celý organismus. To je případ alergenů obsažených v potravě. Hyperalergickou reakci vyvolávají také některé léky. Pokud je lék obsahující alergen podáván formou injekce, riziko hyperalergické reakce se zvyšuje. I v těchto případech jsou následkem ekzémy a astma. Typickou alergickou reakcí je všem známá kopřivka, nepříjemně svědivá kožní vyrážka, která vytváří po celém těle červené skvrnky nebo pupínky, které připomínají popálení kopřivami. Nejtěžší alergickou reakcí je tzv. anafylaktický šok, který se může vyskytnout jak u osob alergických, tak i u osob, které tyto problémy nikdy předtím neměly.

Celá problematika alergií nebyla dodnes zcela objasněna, přestože se jejím výzkumem zabývá velké množství odborníků. S určitostí lze pouze říci, že se jedná o neobvykle silnou odpověď imunitního systému na domnělého útočníka.

Obrana vůči útoku

Úkolem bílých krvinek je potírat všemi způsoby původce nemoci a nebezpečné cizorodé látky, které vnikly do těla. O neškodné látky se v normálních případech nestarají. V případě alergie je to však jinak: při ní bývají jako tělu škodlivé látky napadány normální součásti potravy a jiné nevinné látky. V některých extrémních případech dokonce podobnou reakci vyvolávají i tkáně vlastního těla.
Bílé krvinky se okolo domnělého vetřelce shluknou a začnou produkovat speciální protilátky. Protilátky se naváží na tkáňové žírné buňky, které obsahují histamin, který může dále vyvolat vyrážky, otoky, zúžení dýchacích cest, a rozšířením krevních cév i následný pokles krevního tlaku.

V okamžiku, kdy se vrhne žírná buňka ve spojení s protilátkami na alergen, obvykle při pokusu o jeho zneškodnění praskne. Tím se uvolní značné množství histaminu, který působí v organismu největší škody. Působením histaminu se totiž rozšíří nejmenší tepénky, jejich stěny se stanou více propustnými a krev vystoupí do okolní tkáně. Dojde k zarudnutí a otokům tkání. Tak vzniká i senná rýma. Nateklé sliznice v nose a vedlejších nosních dutinách ucpou dýchací cesty a současně vylučují nadměrné množství řídkého hlenu, pacient pak trpí rýmou.

Lékaři mají k dispozici dvě skupiny léků. Do první patří antihistaminika, podávaná při těžkých, akutně vzniklých vyrážkách. Tyto látky obsahují substance, které rozkládají histamin. Jejich působením dojde sice k vymizení vyrážek, ale pacienti se cítí v průběhu léčby unaveni a jejich reakce jsou zpomalenější. Antihistaminika způsobují útlum reakcí organismu, proto ten, kdo je musí užívat, nemá řídit vozidlo nebo obsluhovat stroje.
Také ostatní léky bývají nasazovány jen v těžkých případech, protože i ony mají vedlejší účinky. Jedná se především o hormony nadledvinek z kortizonové skupiny. I léky této druhé skupiny působí pouze proti příznakům alergií a nezaléčí základní onemocnění. Léky, po nichž by alergie vymizela, zatím neexistují.

Vedle celoročních alergiků, které trápí například alergie na roztoče nebo na zvířecí srst, se na jaře rozvíjí alergická reakce u tzv. sezónních alergiků. K nejčastějším alergenům patří pyly – potíže mnohým z nás ale začínají už koncem února.
Pylové alergie se často objevují už v dětství, zároveň ale platí, že nás mohou postihnout i ve vyšším věku. Stačí k tomu, aby byl náš imunitní systém nepřiměřeně přetížen například stresem nebo přechozenou virózou. Svou roli hrají při vzniku alergie samozřejmě geny. Jsou-li alergici oba rodiče, pravděpodobnost, že se jednou rozvine toto onemocnění u dítěte, je 75 procent.

Diagnostické možnosti

Diagnostický proces zahrnuje několik vzájemně se doplňujících postupů. Základem vyšetření je podrobná anamnéza – během rozhovoru s pacientem se zjišťují veškeré podrobné informace, hledají se souvislosti onemocnění přímo v rodině, spojitosti s dalšími zdravotními obtížemi.
Následuje fyzikální vyšetření pacienta se zvláštním zaměřením na stav kůže, očních spojivek a víček, sliznice nosní a poslechovým nálezem na dolních cestách dýchacích. Důležité je samozřejmě správné stanovení příčinného alergenu daných obtíží. To je možné několika souběžnými metodami.

Provádí se kožní alergologické testy pro zjištění přítomnosti přecitlivělosti časného typu (vbodový takzvaný prick test pomocí standardizovaných alergenů nebo u potravin například i testace nativním alergenem), či též intradermální kožní testy (aplikace alergenu jehlou pod kůží). Vyšetření napomáhají laboratorní metody: stanovení koncentrace specifických IgE protilátek, test aktivace bazofilů nebo nově stanovení alergenových komponent (izolované antigenní komponenty, které nesou alergenní potenciál). Právě díky využití alergenových komponent se výrazně zpřesňuje profil specifických IgE protilátek, což může značně zlepšit diagnostiku i léčbu samotné alergie na základě odhalení vedoucích alergenů a tak možnosti nalézt správné složení směsi pro alergenovou imunoterapii nebo posouzení pravděpodobnosti vzniku systémové reakce. Tento postup umožní rozlišit, co je primárním zdrojem senzibilizace a co pouze důsledkem zkřížené reaktivity (zkřížené alergické reakce). Zdroj alergie se totiž skládá z tisíce molekul, z nichž pouze některé jsou alergenní – a právě tyto stejné molekuly se pak mohou vyskytovat například v různých potravinách. Jednoduše řečeno, nejde tedy jen o to, že jste alergický na vejce nebo broskev, ale je třeba přesně určit, na kterou komponentu (složku) v nich obsaženou přehnaně reagujete.

Alergenový extrakt pro testování vzniká izolací z přírodního alergenového zdroje a obsahuje desítky až stovky molekul, přičemž některé z nich mají alergenní potenciál (=alergenové komponenty), jiné nikoli. Proto alergenový extrakt vždy obsahuje směs různých alergenových komponent. Testováním pouze jednotlivých komponent dochází ke zpřesnění protilátek IgE u daného člověka.

Provokační testy alergenem pro vyhodnocení klinicky významné senzibilizace v indikovaných případech jsou limitovány kvůli určitému riziku, potřebuje též určité zázemí a jejich provedení vyžaduje vstřícný postoj pacienta. Podávají se zvyšující se dávky alergenů a vyhodnocují se pacientovy reakce na ně.
Eliminační, eventuálně reexpoziční testy s potravinovými alergeny spočívá ve vysazení určitých druhů potravin z jídelníčku asi na 2 až 3 týdny (mléko, mléčné výrobky, vejce, sója) a následném sledování situace. Pokud se stav pacienta zlepší, znamená to, že vyřazené potraviny skrývají alergen. Reexpoziční test znamená podávání zvyšujícího se množství např. kravského mléka pod lékařskou kontrolou.
Spirometrické vyšetření představuje funkční vyšetření plic, tedy parametry schopnosti nádechu a výdech. Patří mezi běžná vyšetření v alergologické ordinaci. Pacient dostane kolíček na nos, pevně obejme náustek přístroje a pak dýchá podle pokynů lékaře, přičemž je mimo jiné požádán o maximální nádech a maximální výdech, prudký výdech apod. Výsledkem vyšetření je graf, který odhaluje závislost objemu plic na čase, další pak ukáže závislost průtoku vzduchu dýchacími cestami na objemu plic. Měří množství vzduchu, jež se vejde do plic, a rychlost, jakou se daný člověk dokáže nadechnout a vydechnout.

Obecně vzato, člověk může být alergický prakticky na cokoli (na jakoukoli látku ve svém okolí), přičemž samozřejmě existuje určitý „typický“ rizikový okruh potravin, léků nebo pylů. Proč se ale v některých případech určité alergické projevy (například reakce na jednotlivé potraviny) během života mění, co vše to může ovlivňovat? Nejčastější původci alergických obtíží jsou pyly rostlin, stromů, plísně, roztoči a jejich výměšky, bílkoviny ve zvířecí srsti a epitelu, určité léky a také potraviny, u kterých byl v posledních letech zaznamenán velký nárůst. Existují též některé raritní alergie, například na sperma či na barviva. Na otázku, proč se některé alergie během života mění, je třeba hledat odpověď především v zevních vlivech. Některé druhy alergií pak navíc bývají spíše spjaty s určitou věkovou skupinou, kupříkladu alergie na bílkovinu kravského mléka a vejce se ponejvíce vykytuje v dětském věku.

Všudypřítomný pyl

Alergie na pyl vznikne u geneticky disponovaného jedince po opakované expozici pylu. Projevuje se nejčastěji kýcháním, silnou vodnatou sekrecí z nosu, otokem, svěděním či pálením očí. Může se však projevit i dechovými obtížemi, které mohou přejít až v astma. Objevit se mohou i kožní problémy, například se může zhoršit atopický ekzém. Zmiňovaná alergie na pyl vzniká u jedinců geneticky disponovaných, takzvaných atopiků, kterých je v naší populaci polovina. Alergie se pak během života projeví asi u třetiny lidí. U dětí a dospívajících může sezonní alergie významně ovlivnit schopnost učení. Alergická rýma se může při neléčené léčba zhoršit. Bylo prokázáno, že u pacientů trpících alergickou rýmou existuje 3,5x vyšší pravděpodobnost vzniku astmatu než u zbývající části populace.

Lékař po zhodnocení stavu pacienta zahájí léčbu. Jednou z možností je zmírnění alergické  reakce pomocí alergenové imunoterapie. Léčba funguje tak, že se pacientovi dlouhodobě podává malé množství alergenu. Zcela se sice alergie nevyléčí, ale platí, že po absolvování této léčby jsou pacienti v podstatě bez obtíží. Pacienti se závažnějšími příznaky se léčí  mikrodávkami inhalačních kortikosteroidů, a to i když žádné potíže nepociťují. Dlouhodobá protizánětlivá léčba pacientům velmi pomáhá, k dušnosti nebo k akutním stavům dochází při dlouhodobé léčbě naprosto výjimečně. Léčby, založené na užívání inhalačních kortikoidů, se lidé nemusejí bát. Do organismu se dostávají jen mikrodávky kortikosteroidů v inhalační podobě. Působí pouze v místě zánětu, tedy v průduškách. Pozitivní účinek zde výrazně převyšuje nežádoucí účinky, které jsou v tomto případě naprosto minimální.

V léčbě pylové alergie jsou důležitá režimová opatření. V sezoně se doporučuje nevětrat či větrat jen po nezbytně dlouhou dobu, pečlivěji uklízet prach s pylem nafoukaným do bytu, vyhýbat se místům s vysokou koncentrací pylů, chodit méně do přírody a v případě větších potíží jezdit v autě se zabudovanými pylovými filtry.

Doba alergií

Pylová sezona u nás začíná v únoru a končívá říjnem. Při teplém počasí mohou olše a lísky rozkvést i dříve. K hlavním jarním pylovým alergenům patří pyl břízy, který má podobné alergeny jako pyly dalších čeledí kvetoucích na jaře – lískovitých a bukovitých. Alergici na břízu proto reagují na všechny tyto pyly a jejich obtíže trvají od února do května. Většina osob postižených pylovou alergií je citlivá na několik druhů pylu a může též reagovat na některé potraviny, které obsahují podobné proteiny. Tato reakce se nazývá zkřížená alergie. Typickým příkladem je zkřížená alergie mezi pylem břízy a jablkem.

Pacienti s jarní pylovou alergií by se na sezonu měli přichystat s předstihem. Pokud mají v zimě léky vysazené nebo omezené, měli by už koncem ledna léčbu opět nasazovat. Žádná alergie, ani ta pylová, by se neměla podceňovat. Některým pacientům stačí ke zvládnutí problémů občas tableta antihistaminika, ale tam, kde jsou potíže intenzivnější, každodenní a chronické, je velmi vhodné odborné vyšetření alergologem a adekvátní léčba. Je to důležité proto, aby se alergie nezhoršovala a nepřešla postupně v těžší formy, kam se řadí i průduškové astma. Každá alergická rýma totiž může být spouštěčem průduškového astmatu.

Chraňte si oči

oční alergie je důsledkem poruchy imunitního systému. Naše oči při ní reagují na alergeny jako je například pyl, plíseň, srst zvířat nebo roztoči. V momentě, kdy se alergeny dostanou do očí, způsobují podráždění oční spojivky, která se zanítí. Oči začnou svědit, pálit nebo otékat. Nejdůležitější je zamezení kontaktu s alergenem, takže v době maximálního výskytu pylových zrn či jiných alergenů v ovzduší je nejlepší vycházet ven co nejméně. Při příchodu domů pak je vhodné oči důkladně propláchnout, ale ideální je osprchovat se celý a nejlépe i vyměnit oblečení.

Mozková a nervová alergie

Potravinové nebo pylové alergie jsou veřejnosti celkem známé, ale co znamená mozková či nervová alergie? Podle všech dosavadních zkušeností existuje úzké propojení imunitního systému s endokrinním systémem a centrální nervovou soustavou. Takzvaná  alergie centrální nervové soustavy, projevující se hyperaktivitou, poruchami soustředění a paměti, nutkavým jednáním a podobně, bývá spojována s alergií či intolerancí na pšenici, lepek. V této souvislosti se často hovoří o propojení mezi trávicím traktem a mozkem (existují dokonce diety pro zlepšení chování hyperaktivních dětí), svou roli tady sehrávají nesprávné stravovací návyky, jež způsobují nedostatek potřebných minerálních a biochemických látek.

Léčba alergií vyžaduje komplexní přístup

Náročná odborná vyšetření nestačí, je třeba se pokusit zjistit skutečnou příčinu vzniku obtíží a zahájit terapii, samozřejmě nezbytně podpořenou spoluprací s pacientem. Začíná se úpravou denního a nočního režimu, vyloučením alergenů z okolního prostředí a nastolením správné životosprávy. Pacient dostane k dispozici úlevové léky k odstranění případných akutních alergických obtíží. Důležité je pravidelné užívání léků preventivních (protizánětlivých), což snižuje klinické projevy alergie, nebo dokonce zabraňuje jejich vzniku. Běžnou součástí léčebného postupu je též specifická alergenová imunoterapie, tedy terapie specifickým alergenem/vakcínami. Základní podmínkou pro účinnou vakcinační léčbu je především správné stanovení příčinného alergenu, příprava kvalitní očkovací látky a nezbytná je též spolupráce a součinnost pacienta po dobu několika let, kdy je nutné tyto vakcíny podávat. Výsledkem je zmírnění nebo úplné vymizení příznaků alergie, redukce běžně užívané úlevové medikace a snížení rizika vzniku nových senzibilizací či bronchiálního astmatu. Účinek navíc přetrvává po ukončení léčby po delší čas.

Povolení cookies

V ČPZP používáme cookies a jiné technologie za účelem poskytování našich služeb, vylepšení vašeho uživatelského zážitku, analýzy používání našich stránek a při cílení reklamy.