Konzumace sladkostí u dětí

Touha po sladkém je přirozená a dospělí rádi učí své děti na oblíbené chutě.

Příbuzní nosí dětem pamlsky, čokolády a různé dobroty, aby se dětem zavděčili a získali tak jejich pozornost. Existuje nepřeberné množství reklam na sladkosti a není proto žádný div, že děti spotřebují více cukru než je zdrávo. Děti však řepný cukr sacharózu vůbec nepotřebují a dobře se bez něj obejdou a nebudou při tom nijak strádat. Nejlepším zdrojem krevního cukru glukózy je škrob, ze kterého se glukóza enzymaticky postupně uvolňuje.

Vhodné zdroje cukru a škrobu

Dobrým zdrojem cukrů a škrobu a dalších prospěšných látek je pro děti ovoce, zelenina, brambory, obiloviny, celozrné pečivo a luštěniny. Polysacharidy v přirozených potravinách dodávají i potřebné vitamíny, minerální látky a vlákninu. Častější konzumace cukrem slazených jídel a sladkostí narušuje výživu velmi citlivého dětského mozku a zvyšuje kazivost chrupu. Doporučte proto svým známým a příbuzným, aby dětem nosili raději ovoce a nepoškozovali dětem zdraví přemírou bonbónů a čokolád. Ze zdánlivě neškodných trošek a kousků cukru se to postupně načítá a dítě zkonzumuje za rok 20 - 30 kilogramů řepného cukru.

Zvláštnosti dětské výživy

Děti mají malý žaludek a rychlejší metabolismus, proto je důležité, aby jedly 5 - 6 jídel denně.

Další zvláštností je, že děti mají zvýšenou spotřebu vody, protože mají vyšší obsah vody ve tkáních a jsou labilnější vodní bilanci. Ve věku od dvou do deseti let potřebují děti 100ml na kg a dále potřeba vody klesá a nad čtrnáct let potřebují 50 ml na kg tělesné hmotnosti. Proto je důležité dávat dětem dostatek tekutin. Nadměrné pití však zvyšuje vylučování minerálních látek.

Stravování mimo domov

Z hlediska zdraví je stravování v jeslích, mateřské školce a školních jídelnách nedostačující. Jaký je hlavní nedostatek takovéhoto stravování? V minulosti jedly děti doma oběd ihned po uvaření. Při společném stravování stojí jídlo po uvaření často několik hodin, než je děti konzumují.

Ideální je, když je vařené jídlo snězeno do půl hodiny po uvaření a čím dříve, tím lépe. Delším odstavením pokrmu klesá jeho biologická hodnota. Velkým nedostatkem je nesprávné složení stravy, nadměrné používání bílé mouky, velká konzumace masa a mléčných produktů. Děti by měly mít syrovou zeleninu a ovoce denně, což mají málokdy. Tradovaná představa, že hodnotná jídla jsou pouze ta vařená, neplatí ani pro výživu dětí. Je však nutné dbát na to, aby syrové potraviny byly hygienicky nezávadné.  

Zdraví dětí

Pro děti platí více než pro dospělé, že jejich zdraví nepoškozuje jen to, co nesprávně jedí, ale také to, co by měly jíst a nejedí. I v tom je také nepřímá škodlivost větší konzumace rafinovaných potravin a produktů, protože sami toho příliš pro dětský organismus neposkytují, a přitom jsou podávány na úkor hodnotných potravin. I když se v současné době rodiče snaží zajistit dětem maximum materiálního pohodlí, strádají děti ve skutečnosti více než dříve, protože nemají to nejzákladnější co mají mít a tím je zdravá výživa. Každodenní strava rozhoduje o tom, jaký bude jejich zdravotní stav v nejbližších dnech a také v příštích letech. Nemoci totiž nepřicházejí jen tak náhodou, ale postupně se vyvíjejí.

Důsledky špatné výživy

Při špatné výživě mohou vzniknout dokonce degenerativní choroby už u dítěte nebo  v mladém věku. Počátky aterosklerózy jsou zjišťovány v 10 letech, nádory tlustého střeva , i když výjimečně ve 12 letech. Naopak správně vyváženou stravou je možno se vyhnout některým onemocněním.

Výživa dětí nad jeden rok

  • maso 3 - 4x za týden (libové, vařené, dušené nebo slabě pečené), popř. každý den menší porci
  • vejce 3 - 4ks na týden nesmažené
  • luštěniny 3x za týden ( nahrazují částečně maso a obsahují více nedostatkového hořčíku)
  • tuky ( do jídla přidává kvalitní rostlinný olej v množství 1 - 3polévkové lžíce na den podle věku)
  • při vaření používat trochu sádla, popř. na chléb použít kvalitní pomazánkových tuků

Sledování televize

Na zdraví dítěte má vliv také sledování nevhodných televizních pořadů, které u nich vyvolává stres. Toto napětí může poškozovat činnost nadledvinek a dát vznik vážným zdravotním potížím ve středním věku. Napětí celkově zhoršuje i trávení potravy a působí větší potřebu hořčíku, kterého  je v současné stravě dětí nedostatek.

Stres a nedostatek pohybu na čerstvém vzduchu snižuje funkci imunitního ochranného systému, a tím se zvyšuje náchylnost k infekčním chorobám.