Nesčítat jablka a hrušky

Oba tyto oblíbené druhy ovoce mají podobně blahodárný vliv na naše zdraví. Jablka se mohou pyšnit tím, že jsou nejrozšířenějším ovocem na světě. V Evropě se začala pěstovat za vlády Karla Velikého, v Čechách o nich máme zprávy z 11. století. Trochu ve stínu jablek stojí neprávem opomíjené hrušky. Zprávy o jejich pěstování máme už ze starověku, jejich domovem je patrně Přední Asie. Nevydrží tak dlouhé skladování jako jablka, a tak se s nimi setkáváme v podobě kompotu.

Koulelo se, koulelo...

Jablka jsou bohatá na vitaminy, minerální i stopové prvky. Jablko obsahuje asi 85% vody, ovocné cukry, draslík, v menším množství fosfor, hořčík, železo, provitamin A, vitaminy skupiny B, menší množství vitaminu C.

Napomáhají trávení a regulují kyselost žaludku, proto jsou užitečná při překyselení, žaludečních vředech a jaterních potížích. Stahujícími vlastnostmi mohou pomoci i při průjmu. Podporují činnost střev a zmírňují příznaky dráždivého tračníku, jako je nadměrná plynatost a nadýmání po jídle.
Čerstvě vymačkaná šťáva zvýší imunitu, takže budete méně náchylní k rýmám a chřipkám.

Jablka regulují hladinu krevního cukru - proto nezvyšují potřebu inzulinu a mohou je jíst i lidé s cukrovkou. Dvě až tři jablka denně snižují hodnotu LDL („špatného") cholesterolu, který se usazuje v cévách. Jejich antioxidační vlastnosti a schopnost působit proti houstnutí krve chrání tepny před poškozením.V jablku obsažené kyseliny napomáhají trávení tuků v těžkých mastných jídlech, proto se jablka tradičně jedla s vepřovým i husou. Pektin v jablku zvyšuje objem stolice, takže tvoří projímadlo pro lidi trpící zácpou. Dokáže navíc na sebe vázat jedovaté kovy a odstranit je střevy z těla. Pro odstranění škodlivin z těla stačí sníst jedno jablko ráno a jedno večer. Mají-li pektiny působit, musí být ovoce syrové, varem přechází na rosol.

Navzdory rozšířenému mýtu nedokážou ovšem nahradit zubní kartáček před spaním. Zbytky potravy mezi zuby leptají sklovinu a umožňují množení bakterií, a jablko tomu nezabrání.
Jablko snižuje chuť k jídlu, což je velká výhoda, držíte-li dietu.

Sladké plody se staly neodmyslitelnou součástí lidové léčby a o jejich příznivých účincích se píše i ve starých lékařských knihách. Tak například kašička z čerstvých jablek se aplikovala na popáleniny, špatně se hojící rány a jizvy. Čerstvá jablečná šťáva se dodnes doporučuje ke zvlhčování a regeneraci pokožky tváře, prsou a šíje.

Dětem jablko chutná

Jablko je zpravidla prvním ovocem, které děti ochutnají. S podáváním kvalitního čerstvého jemně strouhaného jablka nebo čerstvě vylisované jablečné šťávy se začíná v druhé polovině prvního roku. S dušeným jablkem bez slupek je možné začít o měsíc či dva dříve.

Malým dětem čerstvě strouhané jablko nepřislazujeme cukrem ani medem, ponecháme mu přirozenou chuť. Dětem podáváme jablko jen tehdy, je-li celé zdravé, je bez nahnilých či plesnivých a strupovitých míst. Nemáme-li jinou možnost než jablka koupit, omyjeme je v octové vodě, opláchneme a slupku s asi 1 mm dužniny odloupneme spolu s okvětím a okolím stopky. Nelitujeme vlákniny, v tomto případě je plná „chemie". Slupky z jablek „bez chemie" nevyhazujeme, ale sušíme v troubě při teplotě 40°C. V zimě ze slupek vaříme skvělý dětský čaj.

Symbol zdraví

Hrušky jsou tradičním evropským symbolem zdraví, štěstí a naděje, pro Číňany představují dlouhověkost a dobrý úsudek.

V čerstvých hruškách převažují vitaminy ze skupiny B, z minerálů má největší podíl draslík. 25% všech výživných látek obsažených ve hruškách se ukrývá ve slupce. Díky vysokému obsahu draslíku a nízkému obsahu sodíku jsou vhodné pro všechny, koho trápí potíže oběhového ústrojí a ledvin. Při problémech s močovými kameny pomáhá hrušková šťáva nebo odvar, na kašel zase vařené nebo pečené hrušky. Vařené hrušky jsou snadno stravitelné a užitečné při onemocněních v břiše, protože se hodí při pálení žáhy, překyselení žaludku, gastritidě i zánětu tlustého střeva, mají také močopudný účinek.

Hrušky vám pomohou, když vás trápí otoky a přílišná zavodněnost organismu, a podpoří vylučování kyseliny močové, což ocení nemocní s dnou. Bor v hruškách zlepšuje duševní činnost a pomáhá proti osteoporóze, hrušková šťáva léčí močový měchýř.

Sladké hrušky samozřejmě chutnají čerstvě utržené, ale dají se také vymačkat na léčivou šťávu. Ta se vzhledem k vitaminu P užívá při potížích s cévami, například při jejich křehnutí nebo ztenčení.. Šťáva z jedné hrušky se užívá asi čtyřikrát denně. Díky vysokému obsahu draslíku je předurčena pro osoby po infarktu, s nemocným srdcem, anginou pectoris a nadváhou. Pije se mimo jídlo nebo i po jídle.

Doma si můžete ze zředěné převařené hruškové šťávy vyrobit i hruškové víno, které patří mezi vína těžká a sladká, a proto je po něm brzy těžká hlava.
Drcené, mleté nebo strouhané křížaly se dříve přidávaly do perníku nebo se jimi posypávaly kaše, škubánky, ovocné koláče. I když chutnají sladce, většinou se před použitím ještě spékaly s cukrem, případně skořicí.

Při používání hruškových produktů s močopudným zaměřením se nedoporučuje kombinace s bílkovinnou stravou, tedy s masem, vejci, mléčnými produkty, protože kyselé trávicí šťávy sníží dezinfekční diuretický efekt hrušek. Poměrně vysoký efekt má v tomto směru list, který obsahuje větší množství diuretických látek. Zápar listu z hrušně se pije třikrát až pětkrát denně při zánětech v urologickém traktu, ledvinách, močovodech, měchýři, prostatě a při ledvinovém písku či kamenech.