Výživa školáků

Školní věk se týká dětí od šesti do patnácti let. Během tohoto vývojového období dochází k významným hormonálním změnám. Ve výživě dětí hraje velmi důležitou roli vedle skladby stravy a množství jídla také způsob stravování. Ke správným zásadám stravovacího režimu patří:

  • Pravidelnost příjmu potravy (jíst střídmě a častěji, nepřejídat se a nejíst těsně před spaním)
  • Denní rozložení stravy (snídaně, přesnídávka, oběd, svačina, večeře)
  • Nutriční hodnota potravy (strava musí být pestrá s optimálním obsahem tuků, nepřeslazovat a nepřesolovat, nekonzumovat alkohol)

Bufetové stavování

Dospívající si začínají svůj potravinový režim volit samy a velmi často se můžeme setkat s tzv. bufetovou stravou. Je chudá na živiny, nezdravá, jednostranná a nedostačující z hlediska růstu a  vývoje dospívajících. U mladistvých je také dost často zanedbáván pitný režim a zvyšuje se příjem alkoholických nápojů. Velkým problémem je, že se v tomto období začínají fixovat nesprávné stravovací návyky, kterých se člověk později jen těžko zbavuje.

Tempo růstu

Ve školním období je tempo růstu oproti jiným věkovým obdobím pomalejší a nárůst spotřeby energie i živin se úměrně zpomaluje. Kojenci potřebují zhruba 100 kalorií na kilogram váhy denně, v šesti letech je to 80 kalorií a v deseti 65 kalorií na kilogram váhy za den. Rozdíly jsou také ve správném poměru energie z jednotlivých zdrojů. Sacharidy by měly pokrýt o něco více než polovinu celkové energie, bílkoviny přibližně 15% a tuky 25 -35%. V tomto věkovém období by se děti měly vyhýbat umělým sladidlům. Co se týče spotřeby tuků, tak  není zdravé, aby se školáci zcela vyhýbali tukům.

Ideálně a rozumně

Denní strava by měla být rozdělena do 5 - 6 porcí za den a jídelníček by měl být co nejpestřejší a měl by  obsahovat tři porce zeleniny a dvě porce ovoce za den, dostatek celozrných obilnin, mléčné výrobky, libové maso, luštěniny, kvalitní rostlinné oleje, ryby. Rozhodně omezit by se naopak mělo podávání sladkostí, sladkých nápojů, smažených a přesolených potravin, uzenin a přehnaně tučných potravin.

Důležité minerály

K nejvíce chybějícím stopovým prvkům u dětí patří calcium a vitamín D. Tyto prvky jsou důležité pro růst a vývoj kostí, zubů, nervosvalovou dráždivost a ke krevní sráženlivosti. Jestliže chybí calcium, nedochází k dostatečnému vytvoření kostní hmoty, což může mít za následek vznik osteoporózy a náchylnosti ke zlomeninám. S tím také souvisí absence pohybu současné školní mládeže. Ideálním zdrojem calcia je tvaroh, mléčné výrobky, sardinky. Vitamín D je obsažen např. ve vejcích , mléce, rybím tuku. Důležitý je také přiměřený přísun slunečního záření.

Vhodný pitný režim

Pro správnou funkci organismu je důležitý dostatečný pitný režim (zhruba 1,5 -2,5 litru denně). Je tedy nezbytné zajistit, aby školní mládež měla k dispozici tekutiny. Optimálním řešením nejsou rozhodně automaty na sladké nápoje typu cola, fanta atd. Ovocné nápoje a džusy jsou sice prospěšné, ale jejich nadbytek může není vhodný vzhledem k vysokému obsahu cukrů.

Nesprávné vzory

Bohužel v mnoha rodinách se vaří rychlá jídla, vaří se nepravidelně a děti tak nemají již od dětství vštěpovány hlavní stravovací zásady. Současný trend a doba přeje štíhlým a není výjimkou, že dietu drží již osmi nebo jedenáctileté holčičky. V obavách z nadváhy se také často nevečeří. Boj s nadbytečnými kilogramy však nelze nikdy vyhrát žádnými extrémy. Jestliže je dítě obézní, je potřeba upravit složení jídelníčku a ne pouze omezit energii.

Rodinné stravování

To, jaké bude mít naše dítě stravovací návyky, nejlépe ovlivníme rodinným stravováním  od útlého dětství. Jestliže např. rodiče nejedí ovoce a zeleninu, učí  své děti tomu, že se budou těmto potravinám dříve nebo později vyhýbat. Také alternativní stravování není pro děti tou nejlepší cestou. Veganská strava, vyloučení všech potravin živočišného původu, makrobiotická dieta jsou příliš jednostranné a pro dětský organismus nevhodné. Doporučuje se např. kupování bio potravin a racio výrobků, které jsou vyráběny bez konzervantů a průmyslových hnojiv. V současné době se také objevuje ve zvýšené míře porucha příjmu potravy (bulimie, anorexie).  Ve svém důsledku jsou tato onemocnění daleko obtížněji léčitelné než obezita. I když bývají ve větší části touto nemocí postiženy dívky, objevují se tyto problémy i u chlapců.