Hypertenze - problém pro miliardu lidí


Ta čísla jsou šokující. Téměř miliarda lidí po celém světě má zvýšený krevní tlak a trpí hypertenzí. Nejde pouze o problém tloustnutí západní civilizace. Dokonce i v chudobou zmítané Africe je vysoký krevní tlak u tamní populace problémem. Tento problém je transformován do statisíců a miliónů úmrtí na srdeční nemoci po celém světě. K pozorností slouží i skutečnost, že enormní výskyt případů vysokého krevního tlaku nevyvolává zdaleka takovou publicitu jako  například ptačí chřipka, která zabila 200 lidí po celém světě. Jedná se  o nesrovnatelné údaje.

Vysoký krevní tlak není zkrátka v módě. Nyní přichází doba, kdy je nutné obrátit celosvětovou pozornost k tomuto přehlíženému fenoménu. Ani populace ve vyspělých zemích není adekvátně léčena v případech vysokého krevního tlaku. Přitom nejde o nic menšího,  než  o jeden z klíčových orgánů, srdce. K dalším ohroženým partiím naší tělesné schránky patří například riziko mozkové mrtvice, možnost selhání ledvin, jater, demence, slepota. Pacienti přitom zřídka pocítí příznaky až do doby, kdy dojde k poškození orgánů. Nebezpečí hypertenze je v její nenápadnosti. Vysoký tlak totiž nijak nepociťujeme, nic nás nebolí, a pokud si tlak nezměříme, zpočátku o nemoci nevíme. Někteří nemocní si občas stěžují na únavnost, nesoustředěnost, bolesti hlavy, poruchy spánku, pocity bušení srdce nebo tlak na hrudi. Tyto příznaky jsou však natolik nespecifické, že většinou nevzbudí velkou pozornost.

V prvních fázích onemocnění nevznikají žádné změny na cévách ani orgánech. Teprve po delší době dochází k postižení srdce, cév a ledvin. Orgány jsou však i při určitém stupni poškození schopny pracovat, aniž by byla ovlivněna jejich funkce. Až v poslední etapě nemoci se choroba projeví naplno. Srdce již nezvládá pracovat pod vysokým tlakem a začíná selhávat. Stejně tak selhávají i ledviny. V důsledku poškození malých cév je mnohonásobně zvýšeno riziko mozkové mrtvice, ušetřena není ani oční sítnice.

Preventivní léčba a opatření jsou tím nejlepším a nejlevnějším přístupem. Úprava stravovacích návyků, zvýšení fyzické námahy, nestojí téměř nic ve srovnání s pozdějšími náklady. Přitom podle střízlivých odhadů bude trpět v roce 2025 podle střízlivých odhadů zvýšeným krevním tlakem 1,56 miliardy lidí.

Existují v tomto případě i určité rasové specifika. Například ve Spojených státech je hypertenzí ohroženo až 40 procent černošské populace. Paraguay, Mexiko, Venezuela patří k zemím, kde je hypertenzí ohrožen každý třetí muž.

Normální hodnoty krevního tlaku jsou mezi 120 až 80. Obezita, pasivita, přejídání, solení zvyšuje riziko hypertenze a hodnoty krevního tlaku k hranicím 140 a více. Světová populace vyspělých zemí stárne, v Evropě je situace dokonce horší než v USA. Hypertenze z pohledu výskytu mezi dospělou populací postihuje v Německu 55 procent populace, Ve Švédsku a Itálii 45 procent, ve velké Británii 38 procent atd.

Co se vůbec rozumí pod pojmem krevní tlak? Aby se krev v tělním oběhu pohybovala, musí ji pohánět srdce svými stahy. Srdce jako pumpa nepracuje plynule a nepřetržitě, ale nárazově. S každým stahem - úderem - vypudí do oběhu určité množství krve.

Nelze si však představovat, že krev v cévách nějak „poskakuje". Cévy jsou z pružné svaloviny, a proto jsou schopny náraz proudu krve ze srdce utlumit tím, že se mírně roztáhnou. Naopak ve chvíli, kdy srdce nepracuje, se cévy opět smrští a tlačí tak krev dál. Důsledkem tohoto mechanizmu je plynulý tok krve.

Čím je dán krevní tlak?

Jeho hodnota závisí zejména na síle srdečního stahu, množství vypuzené krve a na pružnosti a odporu cév. Je proto zřejmé, že jeho hodnota se bude měnit v závislosti na stavu a aktivitě organismu. Při těžké práci bude krevní tlak mnohem vyšší, než v leže ve spánku. Pro měření krevního tlaku jsou tedy podstatné podmínky, za kterých se tlak měří.

Největší nárůst v podobě skokového vývoje je očekáván v rozvojových zemích. Západní způsob života ovládá stále více kulturu Číny, Indie, Jižní Afriky. Léčba je zatím složitá. Na první pohled nejde o akutní problém, většina pacientu se na první pohled cítí dobře, nepociťuje žádné problémy. Epidemie obezity a hypertense je jenom prvním článkem řetězu k dalším závažnějším onemocněním, především srdce a oběhového systému.

Sedmnáctý květen je Světovým dnem hypertenze. Připomene lidem význam životního stylu pro krevní tlak. Vysokým tlakem trpí v České republice až dva milióny dospělých, třetina o tom neví. Tlak o něco vyšší než doporučených 120/80 má ale značná část obyvatel. Vhodnou dietou a dostatkem pohybu si mohou i bez léků tlak snížit. Klesne tak i jejich riziko, že je postihnou komplikace vysokého krevního tlaku, jako je infarkt, mrtvice či selhání ledvin.

Jak upravit jídelníček

Nejjednodušším opatřením, alespoň na první pohled, je úprava jídelníčku. V něm má mnohem výsadnější postavení sůl. Zde je několik dílčích námětů na úpravu stravy. V konkrétním případě je nutné se poradit s vaším ošetřujícím lékařem, případně navštívit specialistu, dietologa. Prakticky to tedy znamená, že veškeré pokrmy by se měly spíše nedosolovat. Na omezené solení se dá jednak zvyknout, jednak je možno řadu pokrmů chuťově korigovat používáním vhodného koření, jako např. rozmarýn, oregano a podobně.

S omezením soli souvisí také určitá opatrnost při konzumaci minerálek. Je třeba si všimnout, jaké množství minerálních látek je přítomno, zejména jaký je obsah sodíku, a podle toho pak volit minerálky. V každém případě je vhodnější konzumovat spíše nápoje prakticky bez iontů.

Omezit sůl (ale také tuk) výrazně souvisí s konzumací uzenin. Naprostá většina obsahuje poměrně značné množství soli a dále také nasyceného tuku. Ten je především značnou energetickou zátěží. Například šunka a tzv. dietní párky obsahují povětšině alespoň 20 % tuku. Některé nedietní salámy obsahují až kolem 50 % tuku.

V zájmu správné stravy je nutné omezení uzenin, ale vůbec omezení masa, zejména tzv. červeného. Obsahuje hodně tuku s nasycenými mastnými kyselinami, je proto energeticky hodně bohaté. V rámci diety je vhodné omezit jednak množství tuku s nasycenými mastnými kyselinami, jednak konzumovat potravu celkově energeticky méně náročnou. Místo zmíněného červeného masa je vhodné zařadit tzv. bílé maso, tj. zejména drůbež a ryby. Konkrétně právě ryby jsou většinou velmi vhodné, protože obsahují také tzv. omega 3 mastné kyseliny. Doporučuje se, aby týdenní dávka ryb byla alespoň 2 x 200 g.

Na závěr je nutné opět zdůraznit: U diety při hypertenzi platí, podobně jako u naprosté většiny dalších diet, požadavek, aby dieta byla připravena pro konkrétního jedince podle toho, jakou chorobou trpí, přesněji, jaká rizika se u něho projevují.