Slevy s ČPZP 2019

Pozor na klíšťata

Pobyt v přírodě obvykle přináší osvěžení pro tělo i duši. Letní měsíce jsou však obdobím, kdy byste si měli dávat pozor na mimořádně nebezpečné obyvatele trávy - na klíšťata obecná. Potkat je můžete od dubna do října, mohou se ale objevit i dřív. S největší pravděpodobností na ně narazíte ve vlhkých nížinách, ale také v podhorských oblastech do 1200 m n.m., v listnatých a smíšených lesích s nízkým podrostem i v příměstských lesoparcích. Je omyl si myslet, že klíště na vás spadne ze stromu - čeká na vás v trávě, nejvýše do jednoho metru nad zemí. K lidské pokožce nejčastěji proniknou nechráněným prostorem mezi kalhotami a botami. Pak lezou směrem nahoru. Vyhledávají teplá místa. Obvykle je objevíme na krku, podbřišku či břichu, ale není to žádné pravidlo.

Kousnutí klíštětem není žádná malichernost, tato nepříjemná zvířátka jsou často nositeli dvou vážných onemocnění: lymeské boreliózy a klíšťové encefalitidy. Proti té druhé existuje očkování, proti první nikoliv. Tyhle choroby toho mají dost společného, především nenápadné počáteční příznaky a obtížné určení diagnózy. I proto se někdy pletou.

Klíšťová encefalitida

Středoevropská klíšťová encefalitida nepatří mezi onemocnění s vysokým výskytem. Kdysi měla vysokou úmrtnost a i teď ještě existuje riziko následků po prodělaném onemocnění ve formě různých neurologických poruch včetně přetrvávajících obrn.

Výskyt klíšťové encefalitidy v České republice je bohužel na vzestupu. V minulém roce vzrostl počet nakažených až o šedesát procent, na 1028 případů, z toho tři lidé zemřeli. Odborníci to dávají do souvislosti s velmi teplým počasím. Češi se totiž vloni mohli nakazit i v listopadu a v prosinci, které se vyznačovaly nadprůměrnými teplotami.

Vysoký počet onemocnění klíšťovou encefalitidou je hlášen z jižních Čech a Šumavy, z okolí Prahy, Brna a Bruntálu, z Plzeňska a Opavska. Infikovaná klíšťata se hojně vyskytují zejména podél vodních toků a v okolí vodních ploch. U nás hlavně v povodí Vltavy, Sázavy, Berounky, Labe, Dyje a v okolí Vranovské přehrady.

Klíšťová encefalitida je vlastně virové onemocnění. Nakazit se přitom můžeme nejen přisátím klíštěte, ale i požitím tepelně nezpracovaného mléka či jiných mléčných výrobků, hlavně kozích a ovčích. Má obvykle dvoufázový průběh.

První stadium je obdobné jako u boreliózy, mezi 3. a 30. dnem od nakažení se objeví zvýšená teplota, bolesti hlavy a kloubů a „rozlámanost". V lepším případě tím vše končí a protilátky, které si organismus vytvořil, ho v nejbližších letech budou částečně chránit.

Na pár dnů, asi na pět až patnáct, se pak postiženému uleví, to ale neznamená, že je vyléčen. U jedné třetiny infikovaných pacientů první fáze chybí a nemoc se projeví druhou fází. Ta má závažnější průběh. Projevuje se příznaky typickými pro postižení nervové soustavy, vir už totiž pronikl do mozku. Nemocný si stěžuje na prudké bolesti hlavy, zvrací, pak začne tuhnout šíje, objevují se poruchy vidění a spavost. Tato fáze trvá 1-3 týdny. Onemocnění je v mnoha případech následováno dlouhou rekonvalescencí, která může trvat až dva měsíce.

I když se pacient vyléčí, mohou mu zůstat celoživotní následky, například omezená hybnost. Hlavně lidi nad šedesát let může encefalitida připravit i o život. Na nemoc přitom neexistují léky. U dětí je průběh většinou lehčí než u dospělých. Základem léčby je klid na lůžku, podávání vitaminů a léků tlumících horečku, zánět a zvracení.

Základní očkovací schéma se skládá ze tří dávek

V České republice je dostupná vakcína, která obsahuje usmrcené viry. Očkování se doporučuje zejména osobám, které jednak žijí v rizikových oblastech, jednak v nich budou krátkodobě pobývat, např. na letním táboře.

Vakcinaci provádí na požádání praktický lékař a musíte ji zaplatit. Některé zdravotní pojišťovny poskytují svým klientům příspěvek na očkování.

Očkování lze provést během celého roku, nejen v zimních měsících. Zimní období je dobré z toho důvodu, že vakcína začíná plně působit až po čtrnácti dnech od podání druhé očkovací dávky. Klíšťata nás v zimě obvykle neohrožují, a tak není riziko, že onemocníte, i když jste už očkovaní. V jarních anebo letních měsících se to už ovšem může stát.

  1. dávku je tedy vhodné aplikovat v zimních měsících, možná je ale kdykoliv.
  2. dávka následuje 1-3 měsíce po 1. dávce.
  3. dávka až po 9-12 měsících po 2. dávce.

Před klíšťaty vás pak celé očkování ochrání na dobu tří let, někteří lékaři udávají dokonce až pět let. Podle vědců očkování ochrání osm lidí z deseti. U zbylých dvou je průběh nemoci jen velmi mírný. V žádném případě neplatí, že očkování chorobu ještě zhorší, nebo dokonce vyvolá, jak si mnoho lidí myslí. Očkování sice mohou provázet mírné teploty či zarudnutí, to jsou ale běžné vedlejší účinky, ne projev klíšťové encefalitidy.

Je to dost pomalé schéma, takže se alternativně přistupuje ke zrychlenému schématu očkování, kdy je druhá dávka podána po 14 dnech, což u očkovaného dítěte zajistí dostatečnou ochranu. Ty jsou do jednoho měsíce po očkování 2 dávkami chráněny krátkodobě, pro vytvoření dlouhodobé ochrany se pak podává ještě třetí dávka po 9-12 měsících.

Jiné zkrácené schéma je tvořeno třemi dávkami po 7 a 14 dnech. Očkování v tomto zrychleném režimu vydrží 12 až 18 měsíců.

Lymeská borelióza

Získala své jména podle městečka Old Lyme ve státě Connecticut v USA. Původcem nemoci je baktrie borrelia, objevená roku 1982. Původcem v Evropě však není jen Borrelia burgdorferi, ale i nově objevené druhy Borrelia garini a Borrelia afzelii.

Borrelie cirkulují mezi divoce žijícími zvířaty (hlodavci, lesní zvěř). Přírodní ohniska nákazy jsou po celé České republice. V některých lokalitách je infikováno až 25 klíšťat ze sta vyšetřených. Čím déle klíště nebo jeho vývojové stadium saje krev, tím je větší možnost přenosu borrelie.

Nečekejte týdny, než se projeví příznaky nemoci, a nechte si zkontrolovat přímo samotné klíště. Vyjmuté klíště můžete poslat do specializované laboratoře, kde z něj izolují DNA, která slouží pro odhalení přítomnosti bakterií způsobujících borreliózu, popřípadě viru klíšťové encefalitidy. Tento způsob odhalení rizika nákazy vás může uchránit před komplikacemi. Do 5 dnů vám přijde poštou výsledek na dobírku.

Lymeská borelióza se až v polovině případů nijak neprojevuje, a proto nemocní přijdou často k lékaři pozdě. Zatím proti ní neexistuje očkování. Lymeská borelióza má nejen časné, ale i pozdní stadium.

Spolehlivým průvodním znakem je erytrém - červená skvrna v místě přisátí klíštěte, která nebolí, ale denně se zvětšuje a mívá ohraničený lem s centrálním vyblednutím, zarudnutí je obvykle větší než 5 cm. Může se vytvořit během pár dnů po přisátí klíštěte, ale také za několik týdnů. Nejčastější inkubační doba je 7 až 14 dní. V některých případech se ale nemusí vytvořit vůbec, což je zrada. Další příznaky jsou v počátečním stadiu neurčité: zvýšená teplota, únava, bolesti ve svalech. Může tak připomínat obyčejnou chřipku. Proto  lidé k lékaři nejdou, přestože právě v této fázi je borelióza dobře léčitelná antibiotiky.

U dětí, méně u dospělých, se někdy nalezna na kůži ušního lalůčku modročervený uzlík (1 až 5 mm), který může být provázen zduřením příslušných mízních uzlin.

Po několika týdnech, většinou však ne déle než za tři měsíce, se mohou vyskytnout další potíže. Postižení nervové soustavy se projeví bolestmi hlavy, ztuhlostí šíje, poruchami citlivosti a hybnosti, obrnami.

Pozdní stadium má podobu chronického postižení nervového, srdečně-cévního a kloubního systému. Projeví se po 6 až 12 měsících.

Odstranění klíštěte

Pokud už klíště objevíte, je nutné je co nejrychleji odstranit. Nákaze tak můžete zcela zabránit. Prokázalo se totiž, že klíšťata nemoc na člověka přenesou až po několikahodinovém sání, zhruba po čtyřech hodinách.

  • Dezinfekce - postačí přiložit vatový tampon napuštěný alkoholovým nebo jodovým dezinfekčním prostředkem, po nakapání počkejte asi pět minut.
  • Odstranění - uchopíte klíště pinzetou co nejtěsněji u kůže (vhodné je použít jednorázové gumové rukavice, ochráníte si tím kůži před případnou infekcí) a za plynulého viklání do stran (je jedno, zda ve směru hodinových ručiček nebo proti němu). Zásadně klíště uchopte u hlavičky, ne u zadečku, jinak hrozí, že do rány vmáčknete obsah jeho střev - i se všemi choroboplodnými zárodky.
  • Po skončení celé akce místo opět vydezinfikujete.
  • Není rozumné klíště jakkoliv mastit.

Co do přírody?

  • Chystáte-li se do smíšených či křovinatých lesů, na louky nebo k vodním plochám, oblékejte si světlý oděv s dlouhými rukávy a nohavicemi, které si zastrčte do ponožek. V parném létě je to sice nepohodlné, velmi se ale zvyšuje šance, že se na vás klíště nepřisaje.
  • Používejte ochranné repelentní prostředky, které klíšťata odpudí. Počítejte ale s tím, že jejich ochrana není zcela stoprocentní.
  • Po návratu z vycházky si pečlivě zkontrolujte celé tělo, včetně vlasů. Pravidelně také kontroluje své domácí miláčky, kočky a psy, zda nemají klíště. Pokud ano, postupujte, jako byste odstraňovali klíště sobě.

Spěchejte k lékaři, když:

  • najdete skvrnu, která vypadá jako erytrém
  • zaznamenáte ztuhlost šíje, obličejových svalů nebo sníženou citlivost končetin
  • objevíte červenou bulku v blízkosti ucha, prsních bradavek nebo genitálií, provázenou zvětšením mízních uzlin (jde o boreliový lymfocytom, příznak častý hlavně u dětí) po několik týdnů pozorujete nevysvětlitelné bolesti kloubů nebo zad, píchání u srdce.
Facebook

Infocentrum
810 800 000, 597 089 205
(částečně hrazeno)

kód pojišťovny: 205