Když je nakupování závislostí

Zvyk, který se stal tradicí ve většině rodin. Sotva se zbaví dětí na letním táboře, u babiček či kamarádů, nastupuje střelka kompasu neomylně směrem k nejbližšímu nákupnímu centru. Některá centra nabízejí své regály plné zboží a slev 24 hodin denně, téměř 365 dní v roce. Žijeme v době internetu, náhlá imobilita znesnadňující přenos naší tělesné schránky do nákupních chrámů je suplována tzv. e-komercí. Zboží si objednáme přes počítač, dovezou nám ho až domů, platit často nemusíme v prvním okamžiku nic, splátky bují všude a první platbu můžeme provést až s odstupem.

Mnoho lidí nevidí v nakupování nic zvláštního. Za zvláštní obsesi nákup nepovažují, přesto existují lidé, kteří jsou na každodenním utrácení peněz za x-krát nakoupené zboží závislí. Podle průzkumů se jedná až o psychickou poruchu, kterou trpí až každý dvacátý člověk. V angličtině pro tento stav existuje výraz compulsive shopping. Tedy volně přeloženo něco jako nutkavé nakupování.

Nákup se tedy může stát nejenom potěšením, ale i nezvladatelnou závislostí. podobně jako pití alkoholu, kouření a jiné obsese. Zkrátka začnete nakupovat věci bez reálného pohledu na stav vaší peněženky, na skutečnou potřebu. Nakupování tak může vyvolávat pocit viny, působit vzájemné konflikty, nabourávat vztahy, působit problémy v zaměstnání, finanční potíže. V nejhorších případech může nezvladatelnost nákupních choutek vést až k páchání kriminálních činů. Někdy končí podobné případy sebevraždou, depresemi, sebeponižováním. Podle mnohých expertů je podobné chování blízké depresím a je nutné mu věnovat pozornost. Především ve spojitosti s rostoucí životní úrovní a náboženstvím konzumu.

Kdy se jedná o nemoc?

Až dosud není nezvladatelné nakupování považováno oficiální vědou za psychickou poruchu. Podle mnohých k tomu však není daleko. Zatím je považováno za impulzivní záležitost, neschopnost odolat náhlému nutkání, pocitu vzrušení z aktu nakupování a pocitu po osvojení (koupi) vytouženého předmětu.

Existují však experti, kteří oponují a tvrdí, že se jedná v tomto případě o psychickou poruchu a závislost na peněžence. I když absentují některé příznaky pro závislost a posedlost, najdeme v podobném chování příznaky typické pro euforickou mánii. Podle některých expertů pochybujících o tématu mentální poruchy se jedná spíše o sociální problém. Je tak snadné získat půjčku, spotřebitelský úvěr, inzeráty jsou tak chytlavé a dnes je k mání vše.

Sociální vliv je velký, bez pochyb. Existují však i určité psychologické spojitosti. Je dokázáno, že lidé podléhající nezvladatelné touze nakupovat často propadají změnám nálad, jejich okolí, příbuzní, rodinní příslušnící častěji trpí psychickými poruchami jako jsou deprese, alkoholismus, užívání drog.

Patologické nakupování nenajdeme přímo zmíněné v Mezinárodní klasifikaci nemocí ani v klasifikaci nemoci Americké psychiatrické asociace. Někteří odborníci ho řadí spíše k nutkavým poruchám, jiní spíše k návykovým a impulzívním poruchám, kam patří i patologické hráčství nebo kleptománie. V tom případě by šlo patologické nakupování kódovat jako "jiná návyková a impulzívní porucha (kód F63.8 Mezinárodní klasifikace nemocí). Ustálená není ani terminologie, takže někteří odborníci hovoří o nutkavém utrácení (compulsive overspending), jiní o oniománii, další o nutkavém nakupování (compulsive shopping) nebo dokonce o závislosti na nakupování (shopping addiction).

Elektronika, kosmetika...

O tom, že se nejedná o okrajový problém, svědčí výzkumy prováděné v USA, Kanadě, Německu a Velké Británii. Podle nich má 2 - 10 % dospělé populace při nakupování přinejmenším určité nutkavé tendence. Psychologové uvažují o některých faktorech, které mohou náchylnost k chorobnému nakupování zesilovat. Tak se uvažuje o velkém rozporu mezi tím, jak se člověk vnímá a jak by se chtěl vnímat (rozpor mezi reálným a ideálním já). Např. mladý muž, který je nejistý v mužské roli, může nedostatek sebevědomí kompenzovat nákupem výrazně chlapského oblečení. Dalo by se říci, že hmotné předměty mají sloužit k tomu, aby posílily nízké sebevědomí. K dalším typicky mužským předmětům chorobného nakupování patří elektronika, a sportovní potřeby. Ženy nejčastěji chorobně nakupují předměty související se jejich sebeobrazem, jako je kosmetika, oblečení a šperky.

Chorobné nakupování patří k těm nemnoha návykovým problémům, kde ženy jasně převažují nad muži. Zajímavé je také to, že sklon k těmto problémům má jasně sezónní charakter a bývá nejsilnější v zimním období. Nepřekvapí, že tendence chorobně nakupovat roste ve stresujících situacích.
Člověk trpící touto poruchou nakupuje v tazích (podobně jako pije v tazích závislý na alkoholu), mezi nákupními "tahy" bývají přestávky trvající od pár dní do týdne nebo i déle. Objevuje se také nutkání a silná touha po nakupování. Člověk bažící po nakupování přichází většinou do obchodu, aniž by předem věděl, co chce kupovat. Uspokojení potřeby nakupovat vede typicky nejprve k uklidnění a poklesu úzkosti, po čemž následují pocity viny, hněvu, smutku nebo apatie. Typicky dochází k zadlužení a finančním problémům.

Na úrovni deprese

Podle studie zveřejněné v americkém odborném časopise American Journal of Psychiatry podléhá zmíněnému chování až 6 procent populace. Záleží na mnoha faktorech, od vyspělosti životní úrovně, nákupních zvyků zákazníků až po psychologický profil respondenta. Výskyt je až čtyřnásobně vyšší ve srovnání s kvalifikovanými nemocemi jako jsou deprese. V poněkud strohé variantě výzkumu, kdy je komentovaný typ nakupování srovnáván s procesem nákupu, pocitu vzrušení a následně neklidem, ztrátou nálady a kontroly nad svým chováním, v takových případech klesá i četnost výskytu takto klasifikovaného chování na 1 až 2 procenta. Možná k překvapení, výskyt mužů a žen v daném vzorku je stejný. Ženy však hledají na rozdíl od mužů častěji pomoc.

Existuje pravděpodobně mnoho důvodů a příčin nezvladatelného nakupování, podobně jako v případě depresí. Léčba může být různá, záleží však na odpovědích k následujícím otázkám.

• Trpíte depresemi? Zažíváte stavy náhleho střídání nálad?
• Trpíte dalšími projemy poruch sebeovládání?
• Lze vaše návyky charakterizovat slovem „závislost"? Podobně jako v případech závilosti na alkoholu, gamblerství, užívání drog?
•  Lze ostatní návyky charakterizovat obsesí ke hromadění věcí? Bez skutečného účelu?
• Patří proces nakupování k vaší cestě úniku před samotou, prázdnotou života?
• Vede nadměrné utrácení k ohrožení celkové finanční stability?
•  Vede nakupování k problémům v soužití, ve vztazích v rodině?
•  Nakupujete on-line nebo v obchodních centrech?
•  Jste si vědomi problému?

Nezvladatelné nakupování rozhodně nepatří k nemocem s jednou vyzkoušenou a zaručenou medicínou. Jasko doporučené postupy z pasti nakupování jsou nejčastěji doporučovány:

• Kognitivní behaviorální terapie, která sníží závislost
• Antidepresiva - nevedou tak přímo k odstranění zmíněné závislosti jako spíše k potlačení projevů dperese.
• V případě výskytu dalších poruch, je nutné řešit i na první pohled nezajímavé a bezvýznamné nakupování. Koexistence s ostatními chorobami může projevy zhoršit.
• Klíčovými lementy mohou být vzdělání, podpora rodiny, zvláště v kritickém okamžiku výskytu deprese.

Někdy nezbývá, než zkusit uplatnit všechny přístupy najednou. Někdy i za cenu na „drastických" opatření jakým jsou například omezení přístupu k internetu nebo zamězení čerpání z kreditní karty.

Podobně jako u jiných návykových problémů je důležité identifikovat spouštěče návykového chování a hledat cesty jak přerušit řetězce myšlenek, emocí a chování vedoucích k setkání se spouštěči, řetězce vedoucí od spouštěčů k návykovému chování i řetězce vedoucí od návykového chování k debaklu (viz třístupňová obrana zmíněná v další části knihy). Uvažuje se také o vhodnosti některých antidepresiv, používá se psychoterapie a postupy zlepšující sebeovládání. Prospěšné bývají zdravé způsoby, jak posilovat sebevědomí. Jako u jiných návykových problémů i zde vznikla organizace pracující na principech dvanácti kroků po vzoru Anonymních alkoholiků. Ta se v tomto případě nazývá Deptors Anonymous (Anonymní dlužníci). O tom, že se jedná o rozšířený problém svědčí okolnost, že uvedená organizace měla podle amerických materiálů z roku 1997 jen v USA kolem 400 skupin. I v tomto případě může mít svůj význam vytvoření realistického splátkového kalendáře, racionální přístup k zvládání finančních problémů a splácení dluhů. Důležité mohou být i adaptivní způsoby, jak zvládat stres, úzkosti a další nepříjemné duševní stavy za pomoci relaxačních technik, psychoterapie a jinými bezpečnými způsoby.

Potěšení bez viny

Sociologové mají zřejmě pravdu, pokud tvrdí, že nezvladatelné nakupování je důsledkem ekonomiky nadbytku. Impulzivní zákazníci nejsou ve svých prvních spontánních reakcích opatrní v úsudku. Pod vlivem šikovnosti prodejců, účinné a všudypřítomné reklamy podléhají svodům nákupní horečky. Prevencí nadměrného nakupování může být to, že do obchodu, a to jakéhokoli, vstoupíte pouze za účelem plánovaného nutného nákupu, se seznamem potřebných věcí, jehož položky nezvýšíte za nic na světě. Tomu napomůžete tím, že na nákup vezmete pouze odhadnutou předpokládanou sumu. V případě, že jste zvyklá platit kartou, přejděte raději na platby v hotovosti. Když si myslíte, že nedokážete odolat i přes tato opatření, a obáváte se, že u pokladny budete muset polovinu obsahu vrátit, nenakupujte sama, ale s manželem nebo spolehlivou přítelkyní. Když nejdete nakupovat, nenoste v peněžence větší částku peněz. Snížíte pravděpodobnost krádeže, ale i možnost podlehnutí lákavé nabídce ve výloze každého druhého obchodu.

Jednou ze součástí léčebné kůry by měla být kniha hospodaření s domácími financemi. Podělte se o problémy, požádejte o radu zkušenější, odborně zdatnější poradce. Cílem není zastavit kompletně utrácení, ale nakupování s rozvahou, pořizování věcí v rámci svých finančních možností, podle skutečných potřeb a hlavně... nakupovaní bez pocitu viny.