Život s bolestí

Bolest se dnes řadí k civilizačním nemocem. O závažnosti tohoto problému svědčí skutečnost, že se zkoumání bolesti věnuje samostatný medicínský obor a její léčbě specializovaná centra pro léčbu bolesti.

Bolest je nepříjemný vjem, který pociťujeme, jestliže v našem těle probíhá nějaký patologický proces. Bolest si můžeme představit jako jeden ze signálů poruchy fungování našeho těla. Fyzická bolest vzniká podrážděním receptorů, které se nacházejí ve většině lidských tkání. Informace o tomto ději je vedena nervy do míchy a mozku. V mozkových centrech dochází ke zpracování tohoto vjemu, který je předán do mozkové kůry a člověk si uvědomí, že jej něco bolí.

Nově objevený gen GCH 1 „může" za to, jak silně bolest prožíváme. Jinými slovy, práh naší bolesti dědíme. Ženy mají obecně vyšší práh bolesti, což znamená, že bolest snášejí lépe než muži.

Zatím neexistuje přístroj, který by intenzitu bolesti objektivně změřil. Proto se k porovnání (např. při sledování účinnosti léčby) používá škála od jedné do deseti, jednička znamená velmi lehkou bolest a desítka tu nejhorší, jakou si postižený dovede představit.

Bolest jako nemoc

Základní funkcí bolesti je ochrana organismu před poškozením. Může jít o důsledek úrazu, namožení, přetrénování, ale i zánětu. To platí, máme-li na mysli akutní, náhle vzniklou bolest. Ta, která trvá déle než tři měsíce, tento signální význam ztrácí. Chronická bolest se pak stává sama nemocí.

Bolest může mít i varovný charakter, například při onemocnění cév. Prudké bolesti v lýtkách při chůzi by měly vést pacienta k lékaři, neboť signalizují poškození cév dolních končetin. Bolesti na hrudi spojené s dušností mohou být projevem srdečního infarktu. Formou bolesti vysílá tělo signály, že ten který orgán nefunguje tak, jak by měl.

Většinu případů akutní a neznámé bolesti bychom měli konzultovat s lékařem. Jde především o neznámé bolesti břicha (může se jednat například o zánět slepého střeva, uskřinutou kýlu), nový typ bolesti hlavy (zánět mozkových blan, krvácení z mozkové výduti apod.), prudké bolesti končetin (zlomeniny, v případě osteoporózy i po nepatrném úrazu, případně i bez něj) a  všechny bolesti, které jsou vysoké intenzity a doposud nepoznaného charakteru.

Rozdíl mezi akutní a chronickou bolesti vyplývá už z jejich názvu. Zásadní roli hraje doba trvání bolesti. V případě akutní bolesti snese člověk větší intenzitu bolesti a bude v lepším fyzickém i psychickém stavu než při menší intenzitě bolesti chronické čili dlouhotrvající.

První pomoc od bolesti

Pokud trpíme nějakou bolestí, máme zpravidla jen jediné přání: aby lék rychle zabral a byl bez vedlejších účinků. Bolesti jsou různé: z nedostatku energie, mírné, silné, vytrvalé, střídavě přicházející a ustupující či provázeny závratěmi. Bolesti jsou časté i při přepracovanosti.

Asi každý z nás zná dobře své „bolístky", které dovedou velice znepříjemnit den či týden. Jako takový charakteristický případ lze jmenovat tzv. tenzní bolesti hlavy po přepracování či večírku, bolesti kloubů a šlach po nadměrné zátěži, menstruační bolesti, bolesti zubů, známé bolesti páteře.

V těchto případech může pacient zvolit některý z volně prodejných přípravků. Je nutné zdůraznit, že léky proti bolesti nejsou škodlivější než bolest sama, jak se obvykle tvrdí. Moderní přípravky na bázi paracetamolu nebo ibuprofenu jsou vhodné v určitých případech i k samoléčbě.

• Lék je nutné užít ve fázi, kdy se bolest objevila, před tím, než dosáhne svého maxima. Tak bolest zvládneme rychleji a s menším počtem prášků.
• Na začátku je dobré užít vyšší dávky léků (podle příbalové informace). Musíme bezpodmínečně dodržet maximální denní dávku, po jejímž překročení by mohlo dojít až k otravě, případně k poškození funkcí životně důležitých orgánů.
• Kardiaci, diabetici, pacienti s nemocnými ledvinami by se měli o vhodném analgetiku poradit s ošetřujícím lékařem.
• Volně prodejné přípravky nebývají účinné u chronické bolesti.

Dlouhodobá bolest

Trvá-li bolest déle než tři měsíce, hovoříme o chronické bolesti. Chronická bolest přináší pacientovi jak tělesné utrpení, tak i psychické problémy. Vede totiž, pokud není léčena, k sociální izolaci, depresi a mnohdy k rozvratu osobnosti, případně k sebevražednému jednání. Pacienti si stěžují na dlouhodobé poruchy spánku, které vedou k únavě a vyčerpání organismu.

Příčin chronické bolesti může být celá řada:

• Pozánětlivé stavy (bolesti spojené s poškozením nervů po prodělaném onemocnění, jako je např. borrelióza nebo pásový opar - ten se nejčastěji objevuje v oblasti žeber).
• Chronické záněty (chronické záněty šlach, kloubů).
• Bolesti související se změnami na páteři, ať již při změnách degenerativních, při výhřezech meziobratlových plotének nebo při poruchách funkce svalového a vazivového aparátu páteře.
• Důvodem bývají také bolesti kloubů způsobené artrózou.
• Revmatoidní artritida je onemocnění, které nás obtěžuje dlouhodobě. Zánět zanechává změny nejen na kloubech, ale projevuje se i celkovými příznaky - zvýšenou teplotou, únavou, slabostí. Lékaři nevědí, jak revmatoidní artritida vzniká, a nedokáží ani její výskyt předpovědět. Může nás zasáhnout v kterémkoli věku, některá období jsou však pro ni typická. U každého probíhá nemoc trochu jinak. Někdy je začátek bouřlivý - uhodí vysokými teplotami, nesnesitelnými bolestmi kloubů, jindy se rozvíjí velmi nenápadně.
• Bolesti související např. s některými typy nádorových onemocnění. Bolest může mít u těchto pacientů různé příčiny. Může to být sám nádor, který prorůstá do jiného orgánu nebo do kostí. Rostoucí nádor může utlačovat okolní tkáně nebo orgány. Nádorová bolest ale může souviset i s onkologickou léčbou. Ozařování může vyvolat chronickou bolest nervů.

Dlouhotrvající bolest postihuje nejvíce oblasti pohybového systému, zad a hlavy (obojí velmi často v souvislosti s problémy v okolí páteře). U dlouhodobých bolestí jsou léky tlumící vhodné jen tam, kde se jí nemůžeme zbavit, nebo ji zmírnit jiným způsobem, např. odstraněním příčin bolesti. To, že je bolest chronická, neznamená, že musí být doživotní. Určitá část nemocných šanci na vyléčení určitě má.

V několika posledních letech vznikají ve zdravotnických zařízeních specializované ambulance, ve kterých se odborníci věnují pacientům trpícím chronickou nebo nádorovou bolestí. Trpíte-li touto bolestí, nesnažte se zvládnout ji vlastními silami. Rozhodně si sami neordinujte volně prodejná analgetika, mohli byste si spíš ublížit. Řada těchto léků, užívá-li se dlouhodobě, může vážně poškodit zažívací systém. Hrozí také vypěstování si návyku na léku tlumícím bolest. Při problémech proto vyhledejte pomoc odborníků.

Bolesti hlavy

Třikrát víc žen než mužů trápí bolesti hlavy. Nejčastější důvody? Stres, změna počasí a hormony. Ukazuje se totiž, že ženské mozkové závity jsou na všechny tyto vlivy citlivější.

S bolestmi hlavy se alespoň jednou v životě setká téměř každý z nás. Pokud je bolest hlavy příznakem určitého onemocnění (mozku nebo jiného orgánu), je nutné odstranit příčinu, následně dojde k vymizení bolesti hlavy.

Bolest hlavy je jedním z nejčastěji se vyskytujících příznaků. Doprovází řadu onemocnění: chřipku, glaukom, záněty vedlejších dutin, zánět mozkových blan a jiná vážná onemocnění mozku, vysoký krevní tlak nebo poruchy krční páteře.

Druhou skupinu pak tvoří bolesti hlavy, jejichž příčinu přímo neznáme. Život bezprostředně neohrožují, zato však značně znepříjemňují.

Není bolest jako bolest. Její typ je důležité rozeznat kvůli správné léčbě. Tenzní bolest - tupá bolest mírné intenzity, která se šíří jako pás kolem hlavy a může trvat jakkoli dlouho. Pomohou vám od ní léky na bolest hlavy, které koupíte v lékárně.

Cluster headache - při ní vám „polezou oči z důlků" a budete slzet. Bolest je trhavá, intenzivní a krutá. Zabrat by měla volně prodejná analgetika, klid a spánek.

Lékařské studie prokázaly, že k zahnání bolesti nejlépe poslouží kombinace dvou účinných látek - ovšem jakých, to vědí lékaři, ne my laici. Pro organismus není nic horšího než náhodný „koktejl"z domácí lékarny. Znásobí totiž nepříjemné vedlejší účinky a v buňkách udělá zmatek. Držte se tedy delší dobu jednoho léku, který se vám osvědčil.

Migréna je záchvatovité onemocnění, které může mít různé podoby. U některých pacientů se v průběhu 24 hodin před záchvatem bolestí objevují příznaky, které ohlašují příchod záchvatu. Může to být pocit duševního napětí a podrážděnosti. Vyskytují se případy, kdy pacienti mívají před záchvatem tzv. auru, projevující se zamlženým viděním, barevnými tečkami, skvrnami či jiskřičkami pohybujícími se v zorném poli. Někteří pacienti si stěžují na brnění, mravenčení nebo slabost končetin. Bolest začíná na jedné straně hlavy a přechází na druhou. Je pulsující a provází ji většinou žaludeční nevolnost a světloplachost. Trvá čtyři až 72 hodin.

Přepadá-li vás migréna častěji než dvakrát do měsíce nebo se průběh zhoršuje, měli byste navštívit praktika nebo neurologa. Pomohou vám moderní léky - triptany, které působí přímo na centrum v mozku, kde sídlí příčina bolesti, avšak jsou pouze na lékařský předpis.

Místo pilulek hudba, to je nový způsob, jak se zbavit mučivých bolestí hlavy a migrény. Výsledky dosažené touto psychofonií jsou překvapivé. Neurologové vyvinuli pomocí tzv. zvukové terapie speciální léčbu bolestí hlavy. V období, kdy je pacient bez obtíží, se zaznamenají mozkové proudy. Takto natočené EEG pak vyhodnotí počítač. Počítač odfiltruje delta vlny, které přicházejí z mozku a které jsou pro terapii důležité. Podle delta vln se vypočítá sled zvuků a ten se zhudební. Pacient musí při probouzející se bolesti tuto hudbu poslouchat. Lidský mozek pak poměrně snadno rozpozná impulsy svého ideálního stavu a snaží se jim přizpůsobit.

Hlava je citlivá na nedostatek tekutin a také jídla. Proto pijte nejméně dva litry denně. Naopak se vyhýbejte hladovění a drastickým dietám. Ty totiž pěkně zamávají s hladinou krevního cukru, který je pro fungování mozku důležitý. Pokud ho mozek nemá dost, nefunguje tak, jak má. Bolesti hlavy všech druhů mohou způsobit dokonce i různé potraviny.

Migrenózní stavy mohou vyvolat různé mechanismy. Někteří pacienti jsou citliví na změny počasí, jiným vadí alkoholické nápoje nebo čokoláda. Migréna se může dostavit při menstruaci.

Nevhodné potraviny

• Citrusové plody - bolesti hlavy může u někoho vyvolat látka synefrin obsažená v citrusových plodech stejně jako měď v pomerančích a oříškách.
• Čokoláda - tyramin stejně jako kofein ovlivňuje krevní oběh. Čím je čokoláda čistší, tím se riziko bolesti snižuje.
• Takzvaná „éčka" v potravinách, zejména glutamát. Čtěte proto etikety.
• Alkohol - nebezpečné jsou všechny druhy v množství „více než malém", ovšem zvláště červené víno - při zvýšené citlivosti může bolest vyvolat pouhá jedna sklenička.
• Sýry - bolest vyvolávají syřidla společně s vysokým obsahem tuku ve většině sýrů. Opatrní bychom měli být zejména u sýrů s modrou plísní.
• Sušené ovoce - sloučeniny síry mohou vyvolat bolesti hlavy stejně jako látka tyramin v rozinkách, která ovlivňuje krevní oběh.

Alternativní způsoby léčby bolesti

Patří sem metody, které tzv. klasická medicína alespoň částečně toleruje, např. akupunktura nebo používání různých přírodních produktů (čaje, éterické oleje). Patří sem i homeopatie, která u některých lékařů není moc v oblibě.

Česnek platí na šíji. Nové výzkumy prováděné v Nizozemsku ukázaly, že česnek působí při odstraňování napětí šíjové oblasti opravdové zázraky. Jeden čerstvý stroužek česneku zapůsobil u 70 procent pacientů stejně jako fyzikální léčba. Vysvětluje se to tak, že přírodní léky zvyšují prokrvení cév a patrně také otupují receptory bolesti v nervových zakončeních.

Dalším přístupem k léčení dlouhodobých bolestí je práce s psychikou. Sem patří z alternativních metod např. kineziologie, regresní metody nebo v posledních letech stále více používané rodinné konstelace. Zde se vychází z předpokladu, že stres prožitý třeba již před porodem, v době porodu nebo raném dětství dlouhodobě negativně ovlivňuje fungování organismu a může vést po řadě let k fyzickým obtížím.

Muzikoterapie - poslech hudby vám uleví od chronické bolesti. Intenzita vašeho utrpení se sníží asi o 21 %, deprese dokonce o 25 %. Není důležité, zda posloucháte svou oblíbenou hudbu nebo hudbu relaxační, účinek je stejný. Jak dlouho bude tlumicí efekt trvat, záleží jen na tom, jak jste právě naladěni.

Magnetoterapie - na určitou část těla, která vás bolí, se působí magnetickým polem 2x-5x denně v intervalu 25-90 minut. Metoda je vhodná zejména při bolestech svalů, u ischiasu a uskříplých nervů.

Úspěšná léčba

Aby mohl lékař pacientovi pomoci, je velmi důležité, jak mu pacient své potíže popíše. Důležité je určení místa bolesti a podnětů, které ji vyvolávají nebo naopak zmírňují. Při diagnostice lékaři hodně napoví i popis charakteru bolesti. Ta může být tupá, řezavá, palčivá, svíravá nebo vystřelující. Důležité je uvést lékaři, zda se intenzita bolesti během dne mění.

Pacient trpící dlouhodobou bolestí musí však přistupovat k léčbě aktivně.