Dát dítěti to nejlepší

Mateřské mléko je pro dítě nejoptimálnější výživou. Nejenže dítě získává potřebné látky, ale chrání je i před řadou onemocnění. Kojení však není povinnost, ale právo vaše i vašeho dítěte. Přestože se mateřské mléko doporučuje jako nejvhodnější potrava pro všechny děti po dobu prvních šesti měsíců, netrapte se, kdybyste kojit z nejrůznějších důvodů nemohla. Na kojení by se maminka měla připravovat už během těhotenství. Po porodu bývá totiž zcela zaujata miminkem a nevnímá tolik potřebné informace.

Mateřské mléko je vždy k dispozici v čerstvém stavu, nemusí se připravovat. Je ideální svým složením i množstvím, teplotou i sterilitou. Obsahuje dostatek obranných látek proti běžným infekčním nemocem a kojence chrání do té doby, dokud není sám schopen protilátky vytvářet. Ideální je, kojí-li matka alespoň šest měsíců. Kojení snižuje riziko výskytu rakoviny prsu a vaječníků a kojící ženy mívají menší výskyt zlomenin krčku stehenních kostí.

Proč kojit

Vaše mléko obsahuje všechny důležité živiny, vitaminy a minerály, které dítě potřebuje. S výjimkou vitaminu D (který je potřeba dodávat uměle například pomocí kapek Infadin) a vitaminu K (kapky Kanavit) obsahuje mateřské mléko dostatečné množství všech vitaminů nutných pro zdravý růst miminka.

  • Je menší pravděpodobnost, že dítě onemocní závažným respiračním onemocněním, ušním, střevním či žaludečním onemocněním, cukrovkou nebo onemocněním močových cest.
  • Dítě bude lépe chráněno proti ekzému, alergiím a astmatu.
  • Výzkumy dokazují, že kojené děti mají vyšší IQ a že se lépe vyvíjí jejich mozek a nervový systém.
  • Ve 100 ml zralého mateřského mléka je obsaženo 3,8 - 4,5 g tuků. Tyto tuky většinou obsahují nenasycené mastné kyseliny, které podporují vývoj mozku. Kromě toho je ve 100 ml 0,9 - 1,3 g bílkovin přizpůsobených zvláště pro lepší stravitelnost.
  • V mateřském mléce je přítomno až 7 % mléčného cukru a laktózy, které se po štěpení mění v cukry, ovlivňující vstřebávání vápníku a selenu a osazení střevní sliznice bakteriemi důležitými pro boj s infekcí.
  • Vaše děloha se po porodu rychleji vrátí do původního stavu a poporodní ztráty krve budou nižší.

Nástup laktace

Tvorba a regulace množství mléka závisí především na dvou hormonech: oxytocinu a prolaktinu. Oxytocin má vliv na uvolňování už vytvořeného mléka. Tento vypuzovací reflex se dostavuje zpočátku jako reakce na sání dítěte, později však třeba i jako reakce na pouhou vzpomínku maminky dítěte. Prolaktin se tvoří v menším množství už koncem těhotenství. Nejsilnějším podnětem pro jeho vylučování do krve je sání dítěte, zvlášť v první půlhodině po porodu. I proto je tak důležité, aby se první přiložení dítěte k prsu uskutečnilo tak brzy po narození. Hladina prolaktinu stoupá významně do tří hodin po porodu a zůstává vysoká v průběhu celého prvního týdne po porodu, a to ať dítě saje, nebo ne. V průběhu druhého týdne až asi do 12. týdne po porodu přetrvává ještě 2-3x vyšší základní hladina prolaktinu, která však sáním dítěte stoupá 10-20x. Po třetím měsíci hladina prolaktinu klesá k normálním hodnotám, ale laktace už pokračuje dál. Některé ženy mají opožděný nástup laktace, tj. 5.-6. den, kdy většina žen již své dítě kojí. Po propuštění z nemocnice se u některých maminek dostavují kritická období, kdy potřeba dítěte přesáhne dostupné množství mléka, což je způsobeno nerovnoměrným růstem dítěte. V období tzv. růstového spurtu (zrychlení), ve 3. a 6. týdnu a ve 3. a 6. měsíci života, vyžaduje dítě častější kojení. Skutečný nedostatek mateřského mléka z důvodu hormonální nedostatečnosti matky se vyskytuje pouze u 2-3 % žen.

Kojení je sice přirozené, ale to neznamená, že to každé matce a dítěti jde samo od sebe. Naopak - každá druhá maminka potřebuje zpočátku pomoc odborníků. Nechte si ještě v těhotenství prohlédnout prsa, abyste zjistila, nemáte-li vpáčené bradavky (vyskytují se asi u 6,7 % žen). Spadáte-li náhodou do tohoto nízkého procenta, měla byste od 6. měsíce těhotenství nosit speciální formovače a prsa tak na kojení připravit. Ploché či krátké bradavky se dobrou technikou sání většinou podaří zvládnout.

Připravte si speciální podprsenky na kojení, které by měly splňovat následující požadavky: prodyšný, snadno udržovatelný a rychleschnoucí materiál, model o 1-2 velikosti větší než v době nákupu (tj. mezi 7.-8. měsícem těhotenství), bezešvé se širokými elastickými a snadno nastavitelnými ramínky, zapínání vpředu nebo oboustranně snadno odklopitelné, prsní podpěra zapracovaná do ramínek. Dále si připravte vložky do podprsenky, které zachycují odkapávající mléko. V těhotenství nikdy nenoste podprsenky s kosticí, které mohou poškodit mléčné žlázy a zkomplikovat kojení.

Zásady přikládání prsu

Správné držení prsu

Prsty se nesmí dotýkat dvorce, prs je podpírán zespodu všemi prsty kromě palce, palec je položen vysoko nad dvorcem. Tlak palce na prsní tkáň umožní napřímení bradavky, prs musí být dítěti nabídnut tak, aby uchopilo nejen bradavku, ale co možná největší část dvorce.

Vzájemná poloha matky a dítěte

Poloha musí být pro vás a dítě pohodlná.

Poloha vleže - ležíte oba na boku, máte podloženou hlavu tak, aby se vyrovnala poloha s výší ramene. Dítě leží v ohbí vaší paže a nesmíte se opírat o loket. Miminko leží na boku - obličej, hrudník, bříško i kolena směřují k vám, jeho ucho, rameno a kyčle jsou v jedné linii. Tělíčko miminka přitahujete rukou za ramena a záda k sobě, nikoli za hlavičku. Zbytečně se nedotýkejte hlavičky ani tváří dítěte, aby nedocházelo k matení sacího reflexu. Dítě přikládáte k prsu, nikoli prs k dítěti. Brada, tvář i nos dítěte se dotýkají prsu, hlava dítěte je v prsu hluboce zabořená. Neodtahujte prs do nosu dítěte, nebojte se, že by se udusilo.

Poloha vsedě - hlavička miminka je v ohbí vaší paže, předloktí opírá dítěti záda. Vaše prsty jsou na hýždích nebo stehně výše umístěné končetiny dítěte. Prs pak přidržujete druhou rukou. Spodní ruka miminka je položená kolem vašeho pasu.

Boční neboli fotbalové držení - je vhodné pro ty maminky, které mají velké prsy nebo ploché bradavky nebo jsou po císařském řezu. Miminko leží na vašem předloktí, podpíráte mu ramínka a prsty obepínají hlavičku. Nohy miminka jsou podél vašeho boku, chodidla se nesmějí o nic opírat.

Správná technika přisátí

Bradavka musí být vždy v úrovni dítěte. Drážděním úst bradavkou se vyvolá hledací reflex. Dítě otevře doširoka ústa jako při zívání a prs musí být nabídnut tak, aby dítě uchopilo nejen  bradavku, ale co možná největší část dvorce, hlavně pod bradavkou. Dítě musí uchopit prs široce otevřenými ústy, jazyk přesahuje horní ret, ten je ohrnut ven, ne dovnitř.

Správná technika sání

Jazyk přesahuje dolní ret. Bradavka i s dvorcem musí být uložena na jazyku, dásně stlačují dvorec, bradavka se protahuje směrem k zadní části ústní dutiny dítěte, tlak dásní posunuje mléko směrem k bradavce. Vlnovitý pohyb jazyka posunuje bradavku i s dvorcem na patro dítěte, tlakem jazyka o patro je mléko z mléčných sinusů, které jsou na dvorci, vytlačeno, zpočátku dítě saje rychlými doušky, které pak nahradí pomalé a dlouhé sání. Dítě by nemělo špulit rty, srkat ani mlaskat.

Jak často?

Zdravé dítě se v prvních několika týdnech potřebuje krmit 3-4 hodiny, někdy i častěji. I když je zpočátku (často následkem novorozenecké žloutenky) většinou spavé, ve vlastním zájmu ho v tomto intervalu buďte a nuťte ho do jídla. Pokud se vám to nedaří, pravidelně odstříkávejte. Zpočátku kojte z obou prsů, později, v průběhu jednoho kojení jen z jednoho. Kojte podle potřeby, neomezujte délku ani frekvenci. Pokud je ale vaše dítě u prsu více než 45 minut, asi nebude něco v pořádku a už nesaje, jen nasává vaši blízkost a teplo. Nelekejte se, dítě může pít zpočátku 12 - 15x za den. Máte-li pocit, že se tvoří méně mléka, začněte dítě častěji přikládat k oběma prsům během jednoho kojení s několikerým vystřídáním, z toho alespoň dvakrát kojte v noci. Mezi kojením byste měla odstříkávat každý prs 10 - 15 minut. Máte-li pocit, že opravdu neděláte nic jiného, než jen kojíte, odstříkáváte a zase jen kojíte, nebojte se, časem se to spraví. Většinou po 4 - 6 týdnech dojde k určité pravidelnosti.

Každé dítě po narození ubývá na váze, je to naprosto normální jev - mění se obsah a rozložení vody v jeho těle. Kojené dítě může dosáhnout porodní váhy až 21. den po porodu. To, že tedy „hubne", není projevem nedostatku mléka. Dostatečně kojené dítě má asi 6 - 8 pomočených plenek za den, v prvních šesti týdnech má 3 - 6 stolic denně s pozdější i několikadenní absencí. Má dítě zelenou stolici? Není to tzv. hladová stolice, jak se často traduje.

Orientačně platí, že v půl roce miminko zdvojnásobí a v roce ztrojnásobí svou porodní hmotnost. Dostatečně kojené dítě přibírá na hmotnosti:

  • 1.- 2. měsíc průměrně 18 - 20 g / den
  • 3. - 4. měsíc průměrně 10 15 g / den
  • 5. - 6. měsíc  průměrně 5 - 8 g / den

Nedostatečně kojené dítě do tří týdnů nedosáhne porodní váhy, má málo pomočených plen. Stolice je hlenovitá, páchnoucí, nahnědlá (ale ne zelená). Dítě zaostává v percentilových grafech (v délkovém i váhovém), neustále křičí, nebo je naopak spavé.

Kojení dvojčat

Ideální je kojit dvojčata současně, hned po narození je důležité včasné přiložení dítěte k prsu, aby se laktace co nejrychleji rozběhla. První dny přikládáme děti k prsům jednotlivě, abychom se přesvědčili, zda mají správnou techniku přisátí a sání, později je výhodou využití kojení současně. Při kojení dvojčat můžeme využít těchto poloh - fotbalové boční držení, kojení vleže (nejčastěji), poloha do kříže. Některé maminky si nedokáží představit kojení dvojčat bez kojicího polštáře, jiné dávají přednost křeslu s područkami.

Každé dítě může mít svůj prs. I když je zpočátku těžké sjednotit potřeby obou dětí, je dobré už během pobytu v porodnici zkoušet kojit obě děti současně. Kojení každého dítěte odděleně vám poskytne možnost poznat ho jako samostatného jedince a zpočátku je to nejjednodušší způsob kojení. Zkoordinovat časy kojení dvojčat může být obtížné, zvláště pokud se různí jejich potřeby a jedno vyžaduje kojení častěji, nebo pokud jedno saje mnohem silněji, čímž způsobuje příliš rychlé vytékání mléka z druhého prsu, a tím i zakuckávání se dítěte sajícího slaběji.

Když je jedno z dětí nemocné, nebo jen špatně jí či pije z lahve, jeho dvojče pro něj udržuje zásobu mléka, dokud se nevrátí k normálnímu kojení. Čím více děti spotřebují, tím více mléka se vytvoří. Hormony kontrolující tvorbu mléka jsou stimulovány sáním z prsu. Dvě děti znamenají dvakrát větší stimulaci než jedno, takže se tvoří dvakrát tolik mléka a každé dítě dostane při svém kojení dostatečnou výživu právě z jednoho prsu.

Ukončení kojení a následné odříhnutí vám může způsobit zpočátku potíže. Ze začátku pro vás může být jednodušší převrátit dítě, které první dopilo, na bříško na polštář. Praxí brzy zjistíte, že zvládnete opřít si jedno dítě o rameno na odříhnutí a druhé ještě kojit.

Každý má odlišný metabolismus, ale pravděpodobně při kojení dvou dětí bude matka potřebovat dalších 1500 kalorií. Kojící matky mají většinou hlad, ale pokud se unaví, mohou přijít o chuť k jídlu, a pak musí věnovat zvláštní pozornost tomu, co jedí.

Co jíst při kojení?

Když kojíte, můžete zvýšit energetický přísun o 350 - 400 kcal. Nezbavujte se ale všeho dobrého, na co jste si zvykla v těhotenství. Pokud je žena zdravá, není třeba nijak upravovat jídelníček, žádnému druhu potravin nedáváme v průběhu kojení zvláštní přednost.

Co byste tedy měla v tomto období jíst a pít?

Především dostatečné množství ovoce a zeleniny, mléčné výrobky, především dobře stravitelné, zakysané a tzv. bi-fi produkty. Krůtí, kuřecí maso a ryby jsou pro vás důležité z hlediska obsahu bílkovin a vápníku. Často také zařazujte do svého jídelníčku výrobky z celozrnné mouky, ovesné vločky, pohanku, obilné klíčky, neloupanou rýži, zajistíte tak svému tělu příjem vitaminů skupiny B, kyseliny listové, selenu a železa. Jídlo si kořeňte zelenými bylinkami a používejte mořskou sůl.

Váš pitný režim by měl zahrnovat 2,5 až 3 litry tekutin denně. Vybírejte si stolní vody nesycené, z džusů si dopřávejte pouze ty stoprocentní a řeďte si je vodou.

Z důvodu konzumace nevhodných potravin - týká se to například hrachu, květáku, cibule nebo ředkviček - trpí kojenci plynatostí a stejně tak jim škodí i příliš kyselé pokrmy - citrusové plody, zelí, rybíz. U některých kojenců mohou bílkoviny obsažené například v mléce, vejcích, sóji, pšenici, mořských korýších či rybách vyvolat různé alergie. Obezřetná buďte také v případě již zmíněných citrusových plodů, burských oříšků, kakaa, konzervačních látek, barviv a koření. Omezte také kávu a kolové nápoje - mohou u dítěte způsobit neklid a nespavost, ale také raný návyk.