Přechodem život nekončí

Klimakterium, přechod nebo menopauza. Všechny tyto názvy označují období, které se vyskytuje u žen mezi čtyřicátým pátým až šedesátým rokem. Je to etapa, ve které současná žena prožívá třetinu svého života. V tomto období zvolna usíná hormonální činnost vaječníků a snižuje se množství hormonu estrogenu. To způsobuje řadu obtíží, které ve většině případů žena na sobě neomylně pozná - nepravidelný menstruační cyklus, návaly horka, noční pocení, deprese, zapomínání, ztráta libida, bolesti hlavy a kloubů, bušení srdce, závratě atd. Tyto příznaky jsou individuální, probíhají u každé ženy jinak. Jde o dlouhé období od prvních příznaků kolísání hladin estrogenů až do vymizení všech potíží spojených s ukončením období plodnosti. U některých žen může trvat i 12 let.

Naše ženy se přechodu a následného stárnutí bojí, naopak ženy v Indii, Indonésii, Africe a jinde se na přechod těší, protože teprve až teď získají úctu, vyšší pozici ve společnosti. Západní kultury naopak oslavují mládí a sexuální přitažlivost. Proto mají ženy z této etapy života někdy oprávněný strach. Vědci však potvrdili, že je možné udržet tělo i ducha několik desítek let na úrovni čtyřicítky.

První příznaky

Po čtyřicítce se začíná výrazně zpomalovat produkce estrogenů ve vaječnících, až ustane docela. Měnící se hormonální hladiny se zpočátku projevují nepravidelností menstruačního cyklu a s různě dlouhým odstupem následují další potíže. Ty doprovázejí až osmdesát procent žen. Jejich soubor odborníci nazývají klimakterickým syndromem. Lékaři nicméně upozorňují: nepříjemnými příznaky trpět nemusíte. Dají, a dokonce by se měly léčit. Zjistilo se totiž, že u téměř třetiny žen se v důsledku neléčení menopauzálních příznaků poškozuje metabolismus.

V časné fázi ženu obtěžuje:

• nepravidelná menstruace
• návaly horka, výrazné noční pocení
• nespavost, deprese, změny nálad
• bolesti hlavy, páteře a kloubů
• bušení srdce a závratě
• urychlená tvorba vrásek a degenerativních procesů na kůži
• urychlení stárnutí sliznic

Návaly horka nejsou pro ženu nijak nebezpečné, přesto mohou být velmi nepříjemné a omezující. Jejich projevy jsou totiž viditelné okolím a pro ženu, jejíž povolání vyžaduje práci s lidmi, tak někdy znamenají i společenský handicap. Ženy udávají, že je „polije horko", které většinou postupuje od hrudníku přes krk až do obličeje . Návaly se opakují v různých intervalech - od jednoho za měsíc, za týden či za den až po několik během jedné hodiny. Návaly trvají několik sekund, výjimečně i déle. Většina žen, které dosud preferovaly teplo, teď najednou začne vyhledávat chladnější prostředí.

Pocení přichází nejčastěji v noci, často přichází s návaly. Může se vyskytovat jedenkrát za měsíc, ale také třikrát za jedinou noc. Pro ženu to znamená vstát, osprchovat se, převléct sebe i ložní prádlo. Pokud se tento stav opakuje každou noc po dobu několika měsíců, začne se hlásit chronická únava.

Ženy v přechodu popisují dva typy nespavosti. Buď bez problémů usnou kolem desáté hodiny večerní, ale probudí se kolem třetí - čtvrté hodiny ranní a již nemohou usnout. Anebo nemohou usnout dlouho po půlnoci, a když konečně kolem druhé v noci usnou, ráno je probudí nemilosrdný budík. Poruchy spánku mohou trvat i několik let.

Deprese postihuje i ty ženy, které byly doposud plné optimismu. Objevuje se i určitý druh nadměrné vztahovačnosti - žena v každé větě hledá podtext, který ji uráží.

Ženy také často popisují, že se s nimi zatočila nebo rozhoupala země, případně se jim podlomila kolena.

Několik měsíců poté se mohou objevit i další příznaky (střednědobé):

• snížení pružnosti v oblasti močového měchýře a močové trubice a z toho plynoucí obtíže s udržením moči, častější močení
• sušší a křehčí sliznice, které jsou snadno zranitelné
• opakované výtoky z pochvy, svědění
• vypadávání vlasů, zubů, zhoršené vidění
• bolesti při pohlavním styku a s tím související ztráta chuti k pohlavnímu styku

Sexuální prožitek se nemusí po přechodu dramaticky měnit. Ženy s pravidelným sexuálním životem či hormonální substituční léčbou nepozorují při sexu podstatné rozdíly. Erotika v tomto věku nebývá už tak bouřlivá, prodlužuje se doba nástupu sexuálního vzrušení. Zvlhčení pochvy není tak rychlé a někdy ani dostatečné. Orgastický prožitek bývá kratší, jeho intenzita slábne. Ženy v tomto věku hledají obtížněji než muži nového sexuálního partnera. Partner často není, nechce nebo nemůže. Dožívají se průměrně vyššího věku, a proto je jejich výběr ve vyšších věkových kategoriích omezen. Společné stárnutí často nabízí přijatelné alibi pro pozvolné ukončení sexuálního života. Pomalé vyhasínání touhy většinou vyhovuje oběma. Problémy nastávají při jednostranném naléhání či neochotě druhého. Přechod rozhodně není obdobím, kdy bychom měli na sex rezignovat. Mýtus asexuálního stáří byl dávno překonán. Starší lidé někdy naráží na předsudky a odsuzování mladší generace. Mladí považují starší za asexuální bytosti a jejich potřeby si vůbec neuvědomují. Starší ovdovělé ženě rozmlouvají nového partnera nebo se jim takový vztah zdá nepatřičný.

Nejvyšší stupeň pohotovosti si však podle odborníků zasluhují dlouhodobé příznaky. Jsou často skryté, vyvíjejí se léta a ze všeho nejvíce ohrožují zdraví ženy. Projeví se obvykle až několik let po menopauze a patří k nim:

• zvýšený výskyt srdečně-cévních onemocnění, vysoký krevní tlak, infarkt
• náhlé mozkové příhody
• osteoporóza
• předčasný výskyt stařecké slepoty a demence
• zvýšený výskyt nádorů tlustého střeva

V období menopauzy se často objevují poruchy metabolismu tuků spojené se zvýšenou hladinou cholesterolu. Proto je třeba hlídat si ve stravě množství vnitřností, živočišných tuků, uzenin, tučných mléčných výrobků a vaječného žloutku.

Úprava životosprávy

Řadu klimakterických potíží a zdravotní rizika s tímto obdobím spojená lze výrazně omezit i správnou životosprávou. Správným jídelníčkem a dostatkem pohybu se můžeme vyhnout nevítanému přibývání na váze, zlepšit stav kůže, vlasů a nehtů, ale také se do velké míry ochránit před zvýšeným rizikem cévních  onemocnění a osteoporózy.

Pravidelnost je důležitá kvůli rovnoměrnému rozvrstvení energetického příjmu. Nejlépe tak předejdete nadváze. Pestrá strava dodá organismu všechny potřebné látky. Je třeba si uvědomit, že nestačí, že nejíte víc než dřív, vy musíte snížit příjem potravy, abyste udržela stávající váhu.

Neškodí zařadit na jídelníček i potraviny s obsahem přírodních fytoestrogenů. Tyto potraviny mohou zmírňovat návaly horka, pocení, vysychání sliznic. Kromě sóje a výrobků z ní jsou na fytoestrogeny bohaté luštěniny, rybíz, lněná semínka a obiloviny. Více je jich i v brukvovitých rostlinách, rýži, celeru, brokolici, zeleném čaji. Dostanete je i ve formě potravinových doplňků v lékárnách. I když jsou volně prodejné, o jejich užívání se raději poraďte s lékařem.

Nesmírně důležitý je pro ženy v menopauze pitný režim. Prospívá nejen metabolismu, ale i pleti. Denně je třeba vypít dva až tři litry tekutin, nejlépe vody, ovocných čajů a neslazených nápojů.

Kvůli esenciálním mastným kyselinám, které jsou pro tělo nezbytné, by měly převážnou část přijímaných tuků tvořit rostlinné oleje. Dobrým zdrojem těchto kyselin jsou mořské ryby. Měly by být na vašem jídelníčku dvakrát týdně. Esenciální mastné kyseliny mají příznivý vliv na tvorbu hormonů, kůži, nervy a srdce.

Dostatek vápníku je důležitý pro prevenci osteoporózy. Nejvhodnějším zdrojem jsou mléčné výrobky a mléko s nižším obsahem tuku. Dobrým zdrojem vápníku jsou také sardinky. Nevhodné jsou tavené sýry, které díky tavicím solím a vysokému obsahu fosforu organismus vápníku naopak zbavují. Potraviny obsahující vápník je výhodné jíst večer, protože vápník se dobře ukládá během spánku.

Omezte konzumaci alkoholu, potravin s kofeinem a příliš kořeněných jídel, které mohou podporovat návaly horka, prohlubovat výkyvy nálad a negativně ovlivnit množství vápníku v těle.

Léčba

Ke zmírnění či úplnému odstranění velké části nepříjemných příznaků klimakteria pomáhá v současné době především nízkodávková hormonální substituční terapie (HRT), což je v podstatě náhrada chybějících hormonů. Existuje celá řada moderních preparátů, které mají minimální nebo nulové vedlejší účinky. Navíc se postupem času zjednodušilo i jejich podávání. Ženy si mohou vybrat z tablet, injekcí, čípků či pohodlných náplastí.

Hormonální substituční terapie není všespásná, není však ani tak škodlivá, jak se říkalo. Definitivní analýzy svědčí pro ochranný vliv samotných estrogenů proti karcinomu prsu, proti zlomeninách způsobených osteoporózou, proti rakovině tlustého střeva a konečníku a onemocněním srdce u žen do šedesáti let, které doposud netrpěly srdečním onemocněním, cukrovkou a zvýšeným krevním tlakem. Vedle podávání vápníku, vitaminu D a pohybové aktivity je dostupnou a velmi účinnou prevencí osteoporózy, kde snižuje riziko zlomeniny krčku stehenní kosti o třetinu a zvyšuje celkovou kostní hmotu (hustotu kostí).

Je chybou nenabídnout hormonální léčbu ženě, která ji potřebuje, ale stejným pochybením je nutit ji ženě bez jakýchkoli příznaků.

Jednou z možností léčby je podávání velmi malých dávek estrogenů, které mají tu obrovskou výhodu, že působí přesně v místě aplikace, což znamená přímo v pochvě. Ženy téměř v 95 % udávají nastupující potíže v oblasti pohlavních orgánů. Se ztrátou estrogenů totiž odchází pružnost i potřebná vlhkost poševních stěn. Ženy mají problémy se suchostí poševní sliznice, která se tak stává křehkou a je náchylná na jemná poranění a nasedání sekundární infekce. Ta se projevuje především svěděním a pálením v oblasti zevních rodidel a v pochvě. Velkou výhodou vaginální hormonální léčby je, že se nevstřebává do krevního oběhu, ale působí lokálně, takže případné obavy z rakoviny prsu nejsou vůbec opodstatnělé.

Správně zvolená hormonální substituční terapie při správné indikaci přináší mnohem více prospěchu než možných rizik. HST je třeba zahájit s nejnižší účinnou dávkou, která má minimální riziko vedlejších účinků. Dávku je možné později zvýšit, pokud by k žádoucímu efektu nízká dávka nestačila. A naopak při výskytu nežádoucích účinků u standardní dávky je doporučeno převést pacientku na nízkodávkovou HST. Jen s individuálně navrženou léčbou bude žena spokojena a po dostatečnou dobu u ní vytrvá.

Substituční hormonální léčba ale není pro všechny ženy. Některým ženám ji nedovoluje užívat zdravotní stav, jiné nemají důvěru k hormonálním lékům. Ale i pro tyto ženy existuje řešení: nehormonální přípravky na bázi fytoestrogenů. Alternativní hormonální léčba se uplatňuje zejména u žen s karcinomem prsu či dělohy, u žen se zvýšeným rizikem žilní trombózy nebo mamografického nálezu a dále v případech, kdy má HST na pacientku nežádoucí účinky. Pokud chce žena vyzkoušet přírodní medicínu, pak by měla dát přednost té, která je skutečným lékem. V každém případě by měla její užívání probrat se svým gynekologem. Mnohé z těchto přírodních potravinových doplňků mohou totiž dočasně ulevit od potíží, ale jejich účinky mají jen omezené působení.