Jak se vyhnout zlomeninám ve stáří

Nový diagnostický model by měl napomoci předvídání rizika vzniku zlomenin u starších žen. Především zlomenin krčku i u žen, které trpí prvními příznaky osteoporózy. Nejlepším ukazatelem zmíněného rizika je dosud měření hustoty kostní density. Na základě výsledků tohoto měření lze určit poměrně přesně riziko zlomeniny. Podle některých údajů však zlomenina krčku potka až polovinu z lidí, kteří nesignalizují příznaky osteoporózy.

Vědci z Kalifornské University připravili dotazník o jedenácti otázkách zaměřených na ženy v postmenopauze (50-79 let). Dotazník byl určen na odhalení rizika vzniku zlomenin. Údaje pocházely ze vzorku téměř 95 000 žen. Výzkum s příslušným webovým kalkulátorem určujícím riziko vzniku zlomenin je dostupné na internetových stránkách Fred Hutchinson Cancer Research Center.

K základním faktorům určujícím kalkulaci rizika vzniku zlomeniny patří:

• věk
• tělesná hmotnost
• výška
• rasová příslušnost
• celkový zdravotní stav
• fyzická aktivita
• osobní historie se zlomeninami ve věku nad 55 let
• Zlomeniny rodičů ve věku nad 40 let
• kouření
• používání kortikosteroidů
• léčba diabetes

Poměřování hustoty kostní hmoty je důležité, ale je podle odborníků příliš úzce zaměřené. Tímto způsobem lze vysvětlit pouze polovinu zlomenin. Je nutné nalézt jiné způsoby odhalení zvýšeného rizika. Z výzkumu ještě vyplývá, že například Afroameričanky mají snížené riziko vzniku osteoporózy než bělošská ženská populace. Problémem je, že řada faktorů signalizujících možnost zlomeniny je ignorována. Dosud není jasné, zda lze podobným způsobem postupovat při odhalování rizika vzniku u mužů. Bylo také potvrzeno, že zlomeniny vznikající při traumatických událostech jako jsou autohavárie, pády na ledě a jiné, mají souvislost s hustotou kostní hmoty.

Osteoporóza - nemoc stáří

Vznik osteoporózy má často svůj počátek již v období, kdy se s chorobou vlastně vůbec nepočítá. Z posledních poznatků totiž vyplývá, že rozhodující období mineralizace kostí (tj. ukládání vápníku spolu s fosforem do kostního "základu") probíhá v období růstu a dospívání. Maxima mineralizace se dosáhne asi ve 22 letech věku. Pak nastává období stacionární, trvající asi do 30-ti let, během kterého se množství vápníku v kostech již nezvětšuje, ale také nezmenšuje. Od tohoto období, se již zcela zákonitě množství vápníku v kostech snižuje. Jde jen o to, zda tento pokles odpovídá průměru zdravých jedinců, nebo je výraznější. V druhém případě hrozí riziko zvýšené křehkosti kostí a tím i k nebezpečí zlomenin, neboli projevují se důsledky osteoporózy jako choroby.

Z uvedeného tedy vyplývá, že riziko osteoporózy lze nejvíce ovlivnit prevencí v mládí. Proto bychom měli věnovat velkou péči stravě svých dětí. Z hlediska optimálního vytvoření "kostního základu" by měla strava dětí a adolescentů obsahovat dostatek vhodných zdrojů vápníku a dalších látek, které jsou důležité pro ukládání vápníku do kostní hmoty. Děti by měly mít také dostatek rozmanitého pohybu na čerstvém vzduchu, který by přiměřeně zatěžoval pohybový aparát a také zvýšil zásobení jejich organismu vitaminem D.

Geneticky podmíněné dispozice

Především je třeba vědět, že v souvislosti se vznikem osteoporózy existují určité geneticky podmíněné dispozice. Pokud víme, že se u našich předků vyskytovaly ve vyšším věku časté zlomeniny, zejména krčku kosti kyčelní nebo zhroucení páteře s následnou deformitou, je zřejmě zvýšená pravděpodobnost vzniku osteoporózy i v naší generaci.

Známý je rovněž vztah snižující se hormonální aktivity a urychlený rozvoj osteoporotických změn u žen v postmenopauze. Proto je nutné věnovat pozornost zejména ženám, u nichž došlo k předčasnému klimakteriu, např. po gynekologické operaci. Těmto ženám je prakticky nezbytné podávat hormonální přípravky, které zamezí rychlému úbytku kostní hmoty.

K faktorům, které zvyšují vylučování vápníku z organismu, patří také některé nevhodné návyky, např. nadměrné pití černé kávy (více než 4 šálky denně), pravidelné nepřiměřené pití alkoholu, kouření, strava s nadměrným obsahem bílkovin a nedostatek fyzické aktivity. Z uvedeného výčtu je patrné, že řada těchto návyků je součástí životního stylu mnohých z nás. Jmenované faktory zvyšují riziko vzniku osteoporózy nejen u žen, ale ve vyšším věkovém průměru i u mužů, takže ve věku 75 - 80 let je nebezpečí vzniku osteoporózy již prakticky stejné u obou pohlaví.

Výživy může pomoci

K faktorům, které mohou do určité míry snížit riziko nadměrného vylučování vápníku z kostí je především výživa a vhodná pohybová zátěž. Naše strava by měla obsahovat dostatečné množství vápníku a dalších látek, které pozitivně ovlivňují jeho vstřebávání a ukládání do kostní hmoty. Nejvhodnějším a pro lidský organismus nejdostupnějším zdrojem vápníku je mléko a mléčné výrobky. Z celé řady odborných studií vyplývá, že také soja působí příznivě, díky svému obsahu fytoestrogenů.

K účinným prostředkům, jak napomoci tomu, aby se kost zbytečně nezbavovala vápníku, je pravidelná fyzická zátěž. Je nutné zatěžovat nejen kosterní aparát, zejména páteř a kyčelní kosti, u kterých se porotické změny objevují nejčastěji, ale také posilovat svalstvo. Nejvhodnější formou pohybu z hlediska prevence osteoporózy jsou pravidelné procházky, běh nebo jízda na kole.

U žen s nedostatkem estrogenů (ženský pohlavní hormon), je účinné podávání malých dávek tohoto hormonu. Ale to je již věcí příslušného lékaře, aby tento léčebný postup ordinoval a pacientku také pravidelně kontroloval.