Děti mléko potřebují

O otázce, zda je mléko vhodnou potravinou pro děti, se stále diskutuje. V prvním roce života by děti neměly dostávat kravské mléko. Obsahuje příliš mnoho bílkovin a minerálních látek, které mohou dát zabrat citlivým střevům  a příliš málo polonenasycených mastných kyselin a stopových prvků. Kromě toho je mléko považováno za možného spouštěče alergie na mléčnou bílkovinu. Propagátoři mléka používají jako hlavní argument konstatování, že mléko a produkty z mléka jsou pro přežití člověka nepostradatelné stovky, ne-li tisíce let. Oponenti namítají, že ve volné přírodě savci po dosažení dospělosti mléko nekonzumují.

Mléko a mléčné výrobky mohou děti ochránit před osteoporózou i zubním kazem. Vápník je totiž základní složkou při tvorbě zubů a kostí, které jim pak budou sloužit celý život. Mléko je tak jedním z nejdůležitějších zdrojů vápníku a podporuje stavbu kostí. Tomu, kdo v dětství přijímá hodně vápníku (pro děti je doporučeno 600 mg denně), pak výrazně klesá riziko pozdějšího onemocnění osteoporózou (řídnutí kostí). Právě v prvních třech letech života dítěte se vytvoří téměř třicet procent kostní hmoty a v pubertě dalších čtyřicet. Nedostatek vápníku nemusí krýt pouze mléko: V zelenině jako jsou brokolice nebo kapusta, v luštěninách a speciálně obohacených minerálních vodách je rovněž dostatek vápníku, který pokryje denní potřebu živin.

Mléko a mléčné výrobky jsou tedy nejvhodnějším zdrojem vápníku. Vápník je z mléka vstřebatelný téměř dvakrát více než z potravin rostlinného původu. Nejlépe se vstřebává v kyselém prostředí, které lze podpořit pitím ovocných šťáv a džusů. Vstřebávání se nejlépe daří v noci, a proto je výhodnější konzumovat sýry odpoledne a večer. Absorpci vápníku napomáhá také vitamin D a kyselina listová. Využití vápníku naopak omezuje vláknina, která urychluje průchod potravy střevem. Z nemléčných zdrojů pak najdeme vápník v máku, luštěninách, sardinkách, lískových oříškách, mandlích, sóji, špenátu, ovesných vločkách, černém chlebu, žloutku, kapustě, pórku, neloupané rýži, v citronech, ostružinách či rozinkách. Pokud hrozí dítěti větší nebezpečí nedostatku vápníku, lze sáhnout i po potravinových doplňcích. O dlouhodobém užívání vápníku v podobě tablet se vždy poraďte s dětským lékařem.

Děti ve věku do jednoho roku by měly denně přijmout 400 miligramů vápníku. Děti od jednoho roku do deseti let 600 až 900 miligramů a dospívajícím doporučují odborníci až 1200 miligramů. Ale kromě vápníku poskytuje mléko tělu všechny základní živiny: bílkoviny, sacharidy, tuky, vitaminy a minerální látky. Bílkoviny jsou nezbytné pro stavbu buněk a také budování imunitního systému. Lidské tělo někdy však na bílkoviny reaguje velmi bouřlivě. Jedna z převažujících mléčných bílkovin - kasein - zvyšuje tvorbu hlenu, provokuje astma a zhoršuje stav při zánětu průdušek a nosních a čelních dutin. Běžné jsou tzv. mléčné ekzémy, což je alergie na mléčnou bílkovinu. Zinek, který je v mléku, pomáhá zase regenerovat organismus a vitamin A ovlivňuje kůži. Kravské mléko obsahuje jen nepatrné množství vitaminu C a i to se zničí pasterizací. Vitamin B2 se ničí působením světla.

Mnoho rodičů věří, že nízkotučné mléko obsahuje nejen méně tuku, ale také méně živin. To sice souhlasí, pokud jde o vitaminy A,D, E a K, které jsou rozpustné v tucích, neplatí to však pro vápník, jód, bílkoviny a vitaminy skupiny B. S ohledem na děti, které mají problém s hmotností, odborníci na výživu doporučují sáhnout po částečně odtučněných mléčných produktech a snížený obsah vitaminů vyrovnat vyváženou stravou se spoustou zeleniny a ovoce. Mléko s nízkým obsahem tuku je vhodné již pro malé děti. Je-li vaše dítě cvalík, je lepší mu dávat vápník spíše ve formě zakysaných výrobků, jogurtů a jogurtových nápojů. Výhodou, kromě nižší energetické hodnoty, je to, že zakysané mléčné výrobky obsahují zdraví prospěšnou bakteriální mikroflóru. U dětských tyčinek, jogurtů a tvarohů se sice často propaguje extra porce mléka, přesto se přitom jedná většinou o skutečně sladké produkty s vysokým obsahem tuku a cukru. Děti, které nemají rády čisté mléko, si mohou oblíbit kysané mléko, lehce slazené kakao, doma uvařený pudink nebo tvrdé sýry.

Pohádka o tom, že čerstvé mléko je mnohem zdravější než mléko trvanlivé, se bohužel úporně dodržuje. Bez ohledu na to, že čerstvé mléko je pro většinu chutnější - po výživové a fyziologické stránce mají oba výrobky téměř stejnou hodnotu. Ztráta vitaminů je jen o deset procent vyšší u tepelně zpracovaného mléka než u mléka čerstvého (pasterizovaného).

Co možná nevíte...

  • Mléko může vyvolat alergické reakce, které způsobují bolesti kloubů, kloubní revmatismus, astma, syndrom dráždivého tračníku.
  • Při pití mléka se ukládá v cévách tuk, hovoříme o kornatění tepen, vznikají poruchy krevního oběhu, oslabuje se paměť, koncentrace.
  • V rozporu s lidovou pověrou mléko podporuje tvorbu žaludeční kyseliny a zpomaluje hojení žaludečních vředů.
  • Mléko může způsobit průjem u všech lidí věkových skupin a nesnášenlivost laktózy může být příčinou nadýmání, bolestí břicha, plynatosti.
  • Odborníci zkoumají hypotézu, podle níž zvýšený výskyt cukrovky má souvislost s použitím umělé mléčné výživy v prvním půlroce věku dítěte.
  • Čerstvé ovčí mléko se pije zřídka. Obvykle se z něj vyrábí ovčí sýr, při jehož zpracování vzniká oblíbený a zdravý nápoj žinčice (je to syrovátka s malými zbytky vysráženého kaseinu).
  • Mléko nemusí být vždy živočišného původu. Mlékem se nazývá sladká bílá tekutina uvnitř kokosového ořechu. Jednak se pije, jednak se používá jako marináda.
  • Relativně nízkokalorické jsou zakysané výrobky. Ty jsou navíc z mléčných produktů nejzdravější a nejracionálnější, protože bakterie mléčného kvašení upravují stav zažívacího traktu a brání přemnožení nevhodných bakterií, kvasinek a plísní. Navíc mají zakysané výrobky zvýšený obsah kyseliny mléčné, která podporuje vstřebávání vápníku.

Alternativní mléka

Ani děti, které mléko nechtějí nebo jej pro alergii nemohou, nemusí nedostatkem vápníku trpět. Je však potřeba zajistit jeho přísun z jiných zdrojů. Mnoho rodičů vyzkoušelo výrobky z kozího, ovčího či sójového mléka.

Kozí mléko má více bílkovin i tuků než mléko kravské, což lze ovšem eliminovat jeho ředěním. V odborné literatuře se uvádí, že bílkoviny kozího mléka jsou lépe stravitelné. Obsahuje také kvalitnější enzymy, o nichž se tvrdí, že mají léčebné účinky, zejména na trávicí systém. I po tepelné úpravě zůstává v kozím mléce koenzym Q, který má léčebné účinky. V případě kozího mléka navíc nejsou tak časté alergické reakce. Je vhodné pro děti od dvanácti měsíců.

Sójová mléka nejsou určena k výživě zdravých kojenců, ale pro děti, které trpí vzácným onemocněním s poruchou vstřebávání mléčného cukru. Jedná se tedy jen o velmi malou skupinu dětí. Tuto léčbu by měl doporučit lékař. Mnoho rodičů se domnívá, že pokud dítě trpí alergií na kravské mléko, sójové mu žádné potíže dělat nebude. Není to ale zcela pravda. Až padesát procent kojenců s alergií na kravské mléko reaguje stejně i na sójovou umělou výživu.

Existují i speciální mléka pro nedonošené děti a děti s porodní váhou pod 2500 gramů. Děti je dostávají na novorozeneckých odděleních nebo v perinatologických centrech. Po propuštění domů je rodiče mohou dítěti nabízet jen do doby, kdy dosáhne běžné hmotnosti donošeného novorozence, tedy kolem 3500 gramů. Od běžných mlék se odlišují vyšším obsahem bílkovin i minerálů. Cukry i tuky v nich jsou upraveny tak, aby byly pro tyto děti dobře stravitelné.

Podle čeho vybírat

 Na trhu je dnes velké množství různých druhů umělé výživy. Vybírejte nejen podle věku dítěte, ale i podle toho, zda vašemu dítěti hrozí alergie, zda trpí blinkáváním nebo mělo nízkou porodní hmotnost.

Počáteční mléko se doporučuje podávat dětem do čtyř měsíců věku. Dítě ho ale může pít i později, pokud je spokojené a dobře prospívá. Výrobci ho nejčastěji označují číslicí 1. S pokračovacím mlékem je dobré začít v době, kdy dítě postupně dostává i nemléčné pokrmy. Není tedy nutné podávat je hned od čtvrtého měsíce. Pokračovací mléka ale nejsou vhodná pro děti do čtyř měsíců, protože by příliš zatěžovala jejich organismus. Tuto umělou výživu najdete pod číslem 2. Mezi desátým a dvanáctým měsícem je možné dítěti podávat mléka pro batolata označená číslem 3 nebo slovem Junior. Oproti kravskému mléku tato výživa obsahuje navíc některé vitaminy, minerály a stopové prvky.

Hrozí-li dítěti, že by v budoucnu mohlo onemocnět alergií, astmatem nebo atopickým ekzémem, je vhodné kupovat mu mléko se zvláštně upravenou bílkovinou. Říká se mu hypoalergenní. Úprava spočívá ve štěpení bílkoviny, která tak ztrácí schopnost vyvolávat v těle alergické reakce.Tato mléka jsou vhodná jako prevence. Případnou již prokázanou alergii na kravské mléko neřeší. Hypoalergenní mléka se označují symbolem HA. Tato mléka mají nahořklou chuť. Rodiče se ale nemusí bát, že by jejich potomku tato strava nechutnala. Nejmenší děti ještě nemají dobře vyvinuté chuťové buňky, a proto si s největší pravděpodobností i na hypoalergenním mléku dobře pochutnají. Hořkou chuť způsobuje právě bílkovina, která se v těchto mlécích speciálně štěpí.

Děti, které nejsou kojeny, mají sklon k ublinkávání. Tento problém pomohou zmírnit mléka, která obsahují speciální zahušťovadlo. Tím se omezí návrat mléka ze žaludku do jícnu. Jako zahušťovadlo se obvykle používá bramborový škrob nebo mouka ze svatojánského chleba.

Mateřské mléko

Pro děti do jednoho roku je nejlepší mléko mateřské také proto, že ho dítě pije zásadně syrové, zatímco kravské mléko je vždy pasterizované. Nenasycených mastných kyselin je v mateřském mléce dvakrát více než v kravském. Tyto kyseliny ovlivňují látkovou přeměnu tuků a jejich odbourávání tak, aby v těle nevznikaly nadbytečné zásoby tuku. Existuje podezření, že u dětí kravské mléko způsobuje koliku, dýchací problémy, nespavost, svědivé vyrážky, migrény, epileptické záchvaty, infekce ucha a dokonce cukrovku, nebo k nim přispívá. Děti, které dostávají od raného věku kravské mléko, mají vyšší hladinu cholesterolu v krvi než děti živené mlékem mateřským. Děti alergické na mléko jsou náchylnější k zánětu mandlí a chronické rýmě.