Zvládáte život ve stresu?

Odborné studie prokazují, že stres má za následek vznik až devadesáti procent chorob. Podle posledních výzkumů EU pracuje 60 % lidí v napjatých termínech a ve stresu. To se projevuje na zdravotním stavu: 15 % pracujících si stěžuje na bolesti hlavy a migrény, 33 % na bolesti zad a 23 % na bolesti v oblasti krku a ramen.

Stres sám o sobě není škodlivý, ani nebezpečný, je součástí každodenního života, nelze se mu vyhnout a ani to není úplně žádoucí.  K nejspokojenějším a nejúspěšnějším lidem patří ti, kdo umějí reagovat i na silný stres. Naproti tomu „oběť" stresu se nedokáže s problémy a tlaky v rámci možností vyrovnat. Stres postihuje celého člověka - jeho tělo, mysl, pocity, chování - a příznaky mohou mít nejrůznější formu. Většina z nich vychází se zmíněného napětí ve svalech - např. bolest v šíji či kříži, bolest hlavy, pocit, že máme „knedlík v krku", mezi příznaky patří i neschopnost se soustředit, nedefinovatelná úzkost nebo strach bez zřejmého důvodu. Každý, kdo se musí vypořádat s důležitou změnou životního rytmu nebo s novými úkoly, se potenciálně vystavuje nebezpečí stresu a s tím souvisejícím zdravotním potížím.

Vzhůru do boje

V určitých reakcích je psychické napětí neboli stres naprosto přirozenou reakcí, tvrdí odborníci. Kanadský biochemik H. Seyle označil tímto slovem fyziologické reakce, kterými se organismus brání různým zátěžím. Adaptaci na ně provázejí tři fáze: poplachová reakce, kdy organismus mobilizuje obranné síly, přizpůsobení se a vyčerpání (při pokračující zátěži). Vyhodnotí-li naše tělo nějakou situaci  jako nebezpečnou, začne pracovat v jakémsi pohotovostním režimu. Nejprve začne vyrábět speciální stresové hormony. Nejdůležitější z nich jsou kortizon, adrenalin a katecholamin. Úkolem stresových hormonů je připravit člověka na boj nebo útěk.

Když rozpoznáte příznaky stresu, dalším krokem je uvědomit si jeho příčiny - lékaři je nazývají stresory. Stresorem může být všechno, co vás vyvede z rovnováhy, co na vás klade nároky, co vyvolává určitou změnu, a to i na krátký čas. Začátkem 70. let minulého století Thomas Holme a Richard Rahe zjistili, že stres vyvolaný důležitými změnami v životě je indikátorem budoucího onemocnění. Sestavili seznam 43 pravděpodobných změn a každou označili číslem udávajícím velikost stresu od 1 do 100. Ke zjištění své situace byste měli sečíst počet bodů těch událostí, které se v průběhu minulého roku týkaly vás. Vyjde-li vám součet vyšší než  150, je padesátiprocentní pravděpodobnost, že v blízké budoucnosti dojde ke změně vašeho zdravotního stavu. Při součtu vyšším 300 je tato pravděpodobnost 90procentní. Mezi největší stresory patří samozřejmě úmrtí partnera - 100, rozvod - 73, odpykávání trestu - 63, svatba - 50, ztráta zaměstnání  47. Mezi stresory patří také změna spánku či osobních návyků, odjezd na dovolenou či příprava Vánoc.

Silný stresor může vyvolávat u  různých lidí různé reakce, dokonce i týž člověk může v různou dobu reagovat různě. Stresu se dá čelit třemi základními postoji - říká se jim útok, útěk a pasivita. Každý je vhodný pro jinou situaci. Potíže nastanou, pokud se někdo spoléhá jen na jediný typ reakce na stres. Třebaže jiný vede k lepším výsledkům.

Útok má dvě formy - vnější a vnitřní. Vnější znamená, že se k problému stavíme čelem, a to někdy ještě dřív, než se problémem stane. Reagují tak obvykle lidé energičtí, velice úspěšní, perfekcionisté. Tito lidé neumí odpočívat a hrozí jim nebezpečí srdečních obtíží. Ti, kdo se uchylují k formě „vnitřního útoku", vypadají  nevzrušeně, dělají věci s přehledem, navenek neprojevují žádnou agresivitu. Mají sklon dělat věci jistým ustáleným způsobem a nebývají nakloněni ke změnám. Nevyrovnanost, která z toho plyne, může vést k poruchám zažívání.

Patříte mezi „utíkáčky"? Jak jen to je možné, problémům se vyhýbáte, jako by neexistovaly, a necháte někoho, aby je vyřešil za vás? V lepším případě si takovým postojem vypěstujete opatrnost, ale také se můžete stát závislými na druhých. Navíc vám hrozí, že nerozvinete všechny své schopnosti  a neustále budete v životě ustupovat.

Jste-li příliš pasivní, stresory přijímáte, aniž byste s nimi bojovali nebo před nimi utíkali. Okolí možná budete připadat nerozhodní. Lidé, kteří mají sklon k pasivitě, častěji postihují nehody a lehčí onemocnění.

Zatímco se snažíme situaci zvládnout, naše tělo začíná pracovat... A to doslova. Nejenže se začnou tvořit zmíněné stresové hormony, krev začíná rychleji proudit a přesouvá se z orgánů, které ji mohou postrádat, jako je kůže nebo střeva, do těch, které bychom mohli potřebovat v případě skutečného nebezpečí. Tedy do srdce, svalů a mozku. V krvi se zvedá hladina glukózy, aby mělo tělo dostatek energie. Srdce bije mnohem rychleji a zrychluje se také dýchání. Náhlý stres někdy vyvolá tak obrovský příliv adrenalinu, že bleskové přemístění krve způsobí člověku mdloby nebo srdeční příhodu. Častěji nám ale hrozí záchvaty hysterie nebo agrese. Obě situace způsobuje přetížený nervový systém, který si nedokáže poradit s velkými dávkami adrenalinu a katecholaminu.

Jak reagujete ve stresu?

Křičíte, jste agresivní nebo naopak pláčete a litujete se? Ať už reagujete ve stresu pláčem nebo křikem, v obou případech jde o přirozenou trakci. Pláčem reagují na stres především ženy. Už pět minut srdceryvného pláče zastaví produkci stresových hormonů, a dokonce neutralizuje účinky i těch, které se už dostaly do krevního oběhu.

Křik je podle vědců typická reakce bojovníka. Odborníci takovým typům radí, aby se místo namáhání hlasivek kousli do jazyka. Bolest jim pomůže vystřízlivět a uvědomit si, že křik zhoršuje jejich pozici při konfrontaci. Navíc mohou pod vlivem stresu říci něco, čeho budou později litovat. Potlačení reakcí na stres považují lékaři za nezdravé. Například křik funguje jako prevence žaludečních vředů a pláč prospívá pleti.

Zdraví nade vše

Našemu tělu nejvíce škodí dlouhotrvající stres. Jsme-li ve stresu  delší dobu, náš organismus si už se zátěží nedokáže poradit . První na řadě bývá psychika - dostavují se změny nálad, lekání, úzkost, poruchy koncentrace a spánku, nervozita, nebo dokonce deprese. Pak začne stávkovat tělo. Stále častěji se vyskytuje takzvaný metabolický syndrom. Projevuje se hromaděním břišního tuku, snížením citlivost na inzulin, zvýšenou hladinou cholesterolu a vyšším krevním tlakem. Tyto projevy mohou časem vyvolat srdeční choroby, cévní mozkové příhody a diabetes.

Pro stresové situace je charakteristické rychlé dýchání, které způsobuje takzvanou hyperventilaci. A narůstá nejen hladina cukru v krvi, ale zvětšuje se i množství špatného cholesterolu. Stres může vyvolat astmatický záchvat, srdeční infarkt nebo záchvat mrtvice. Permanentní stres také znamená, že máme dlouhodobě nadměrně prokrvený mozek, plíce a srdce. Řada orgánů v důsledku chronického nedostatku krve trpí. Stresem jsou tak ohroženy například trávicí orgány, ledviny nebo játra.

Lidem, kteří v důsledku stresu často mění nálady, odborníci doporučují, aby pečlivě hlídali svou hmotnost. Lidé pod vlivem dlouhodobého stresu nevědomky mění svůj jídelníček. Sahají mnohem více po nezdravých jídlech a navíc nekontrolují své porce.

Pracovní vypětí

Pracovní stres může být dobrým sluhou, protože dává našemu životu pravidelnost a podněcuje k činnosti. Umírněná tvorba stresových hormonů má i své pozitivní stránky. Aktivizuje činnost mozku. Je-li úroveň zátěže přiměřená, může přispívat k celkovému zvýšení výkonu, a to nejen psychického, ale i fyzického. V tomto případě se jedná o takzvaný eustres. Tento druh stresu znají například herci jako trému. Pokud však zátěž nebo tréma překoná určitou hranici, stává se z pozitivního eustresu takzvaný distres, který působí naprosto ochromujícím dojmem.

Lidé přespříliš orientovaní na vlastní kariéru neznají nic než práci. Všechno, co s ní bezprostředně nesouvisí, je pro ně nepodstatné. Takový člověk neumí relaxovat, časem začne být unavený a tudíž méně výkonný, což se snaží překonat zvýšeným úsilím. A výsledek? Právě stres z nezvládnutých úkolů, výčitky směřované nejen k sobě, ale zejména k okolí.

Neustálý tlak a chronická únava mají špatný vliv na naše zdraví. Extrémem je jev zvaný „karoši", který se v posledních letech vyskytuje v Japonsku - náhlé úmrtí či sebevražda z přepracování. Postihuje především ty, kteří kvůli udržení pracovního místa pracují sedm dní v týdnu 14 až 16  hodin denně.

Děti ve stresu

Rodinné starosti bývají pro dítě zdrojem stresu, i když přesně neví, co se ve skutečnosti děje. Je nejisté a může mít vedle psychosomatických potíží i problémy s koncentrací pozornosti a tím i zhoršení prospěchu. Podle profesora Matějíčka má rodina určité obranné mechanismy, které uvnitř vyrovnávají tlaky zvenčí. Stres má na rodinu větší nebo menší dopad vždycky, záleží však na tom, jak fungují vztahy v běžných nestresových situacích.

Z časově omezeného stresu se dítě vzpamatuje snáze než z takového, který se protahuje měsíce nebo celé dětství. V případě, že se situace v rodině zhoršuje, je dobré vyhledat odbornou pomoc. Zejména reakce dětí bychom neměli nikdy podceňovat.

Bylinky a strava

Doporučuje se zdravě jíst a na doplnění živin, které se při stresu spalují mnohem rychleji, je možno podávat doplňkové multivitaminy a minerály v tabletách. Značný význam má nedostatek hořčíku, který zvyšuje odolnost proti infekčním nemocem. Jeho nedostatek signalizuje lámavost nehtů, bušení srdce, únava, nervozita a svalové křeče. Nejlepší je přijímat hořčík v přirozeném stavu - na talíři si dopřejte celozrnné obiloviny, ořechy, luštěniny.

V případě nepříjemných projevů stresu dobře působí výtažky z rostlin, které mají anxiolytický, antidepresivní a mírně sedativní účinek. Léčitelé někdy předepisují např. šišák, kozlík lékařský a prvosenku jarní, nebo třezalku, bez černý či meduňku.

Nezapomeňte na odpočinek

Pokud se chcete odreagovat a zbavit napětí, není nic lepšího než masáž. Můžete se svěřit do péče salonu anebo poprosit o pomoc svého partnera. Důležité je dodržovat jedno pravidlo. Tlak rukou by měl být přiměřený, doteky rukou by měly být pevné, ale příjemné. Partnerská masáž navíc  ve více než třetině případů končí sexem a ten odbourává stres mnohem rychleji než cokoli jiného.

Masáž chodidel je prý účinnější než masáž hlavy nebo šíje. Na spodní části našich chodidel se nacházejí nervová zakončení, která odpovídají jednotlivým orgánům a procesům v těle. Správný tlak na ně neboli akupresura podle tradiční čínské medicíny pomáhá také mírnit stres. Stačí jen najít ten správný bod, který je v horní části chodidla mezi palcem a druhým prstem. Když na něj zatlačíte, měli byste pocítit úlevu. Napětí svalů v oblasti krku a šíje by se mělo snížit a přestane vás bolet hlava. Tlačte na tento bod alespoň tři minuty pokaždé, když na vás doléhá přílišná únava.

Meditace, jejímž základem je hluboké a pomalé dýchání, dokáže rychle uvolnit nejen psychické, ale i fyzické napětí. Při meditaci se totiž snižuje krevní tlak a mozek dostává větší dávku kyslíku. Přitom se pak uvolňují chemické látky, které mohou vyvolat pocit pohody. Aby se tak stalo, je ovšem třeba meditovat dlouho a správně. Vítaným pomocníkem je jóga, kdy se můžeme naučit různé pozice a způsoby dýchání, které podporují celkové uvolnění a vyvážený stav těla a mysli.

Vizualizace je založena na příjemných představách. Pokud si potřebujete rychle odpočinout, zkuste začít dýchat pomalu, zhluboka a v duchu si představujte cokoli pro vás příjemného. Stačí pouhé tři minuty tohoto snění a budete se cítit mnohem lépe.

Po dni plném stresů je často dobrou cestou k odreagování poslech hudby. Vždy byste si měli najít čas „vypnout". Stanovte si hranice, kolik čeho uděláte. Naučte se říkat „ne". Každou hodinu v práci si udělejte přestávku a pět minut odpočívejte. Nedávejte si laťku příliš vysoko. Cíle mají být realistické, dosažitelné.

Negativní důsledky stresu se mohou odrazit na stavu našich tělesných orgánů a jejich včasným odhalením lze zabránit vzniku vážných onemocnění. Proto lékaři doporučují lidem, kteří jsou v dlouhodobém napětí, aby si nechávali pravidelně vyšetřit:

• Krevní tlak
• Činnost srdce
• Hladinu cholesterolu a hladinu cukru.