Sůl nad zlato?

Sůl patří k nejběžněji používaným potravinovým přísadám. Jedná se o kombinaci dvou prvků - sodíku a chloru, které se v přirozené podobě vyskytují ve všech potravinách. Sodík je stopový prvek, který zásadně ovlivňuje zdravotní stav našeho organismu. Denně potřebujeme získat z potravy pouze 50 mg sodíku. Jedna čajová lžička přidá více než dva gramy nadbytečného sodíku do naší stravy. Jedinci, kteří se stravují typickou zásadní stravou konzumují denně průměrně zhruba 5g sodíku.

Velká část tohoto množství je ukryta v balených a konzervovaných potravinách nebo v jídlech, která se podávají v restauracích.V průběhu vaření vědomě přidáváme do stravy pouze dva gramy kuchyňské soli. Sůl se přidává do potravin a pokrmů kvůli konzervaci chuti a slaná chuť je typickou charakteristikou nezdravé západní stravy.  Draslík a sodík se účastní v našem těle celé řady funkcí.

Nerovnováha sodíku a draslíku

Existuje celá řada negativních účinků stravy s vysokým obsahem sodíku a nízkým obsahem draslíku. Nepoměr v obsahu těchto dvou minerálů dokáže způsobit stav zvaný hypertenze. V bohatých západních zemích postihuje hypertenze zhruba dvacet pět procent dospělých a dvanáct procent dětí. Sodík je však pouze jedním z faktorů, který má vliv na hodnotu krevního tlaku.

Mezi další rizikové faktory patří tuky, vláknina, draslík, maso, kofein a okoukl. Nadbytek sodíku ve stravě může způsobit zadržování (retenci tekutin) a otékání tělesných tkání, což je stav, který se nazývá edém. Po konzumaci velmi slaného jídla může člověk snadno přibrat na váze v podobě vody až dva kilogramy. Nadbytek soli je škodlivý především pro ty, co mají problémy se srdcem, protože sodík vtahuje do oběhového systému nadbytek tekutin.

Ledviny

Lidé trpící nedostatečnou funkcí nadledvinek, onemocněním ledvin, při kterém dochází k úbytku sodíku často potřebují vyšší dávky sodíku, protože jejich tělo není schopno tento minerál skladovat. Ledviny nás do jisté míry chrání tím, že vylučují nadbytek sodíku z těla. Jakmile přestanou tuto úlohu zvládat, sodík spolu s tekutinami se začnou hromadit a způsobují vysoký krevní tlak, otoky a selhání. Strava s nízkým obsahem sodíku je roto zvláště důležitá pro lidi, kteří mají nemocné srdce a trpí onemocněním ledvin.

Chutě na slané

Chutě na slané je naučená a chuťové buňky se rychle přizpůsobí, když svůj příjem sodíku snížíme. Existuje také celá řada bylinek a koření, které jsou osvědčenými ochucovadly, aniž bychom museli solit. Mezi velice aromatické bylinky patří např.: bazalka, kmín, kopr, majoránka, paprika, šalvěj, tymián. Také citrónová šťáva spolu s vinným octem dodávají pokrmům lahodnou chuť. Slaná chuť patří k jedné ze čtyř základních chutí, které náš jazyk rozeznává. Malé množství soli může většinu lidi potěšit, aniž by způsobilo škodu na zdraví.

Náhražky soli

Náhražky soli se vyrábějí z chloridu draselného a namísto chloridu sodného. Lehká sůl je  směsicí obou. I koncentrované náhražky soli mohou dráždit výstelky žaludku a střev. Draselné soli nejsou běžnou součástí jídelníčku a účinky jejich dlouhodobého užívání nejsou doposud známy. Snažme se raději vychutnávat potravu s jejími přirozenými vůněmi.

Aditiva

Aditiva jsou umělé potravinové přísady, které se e přidávají do potravin s určitým úmyslem popř. se dostanou do potravin v důsledku její výroby. Mezi tyto látky řadíme herbicidy a pesticidy, které se používají při pěstování , barviva, živiny, příchutě, konzervační látky a stabilizátory, které jsou dodávány v průběhu výroby potravin. V současnosti existuje zhruba dva tisíce různých přísad včetně koření a chuťových přísad.

Účinky potravinových aditiva

Mezi běžné reakce na určitá aditiva patří kopřivka, otoky, rýma, bolesti hlavy, astma, krvácení. Mezi méně obvyklé patří hyperaktivita, podrážděnost, kožní potíže. Čínské restaurace jsou známy svým liberálním přístupem k používání chuťových přísad, a proto se také i následný reakcím říká „syndrom čínské restaurace". Siřičitanová činidla. Které se běžně dávají v restauracích do salátů, na sušené ovoce syrovou zeleninu a najdeme je také v pivě, víně a jinde mohou vyvolat u citlivých jedinců vážné reakce v podobě astmatického záchvatu, cyanózy, poruchy tlaku na hrudi, šokem nebo komatem.

Dlouhodobé účinky  

Dlouhodobé účinky potravinových adidiv mohou vyústit až ve vážné poškození některých orgánů, porodní defekty nebo rakovinu. Velké množství aditiv, která představují možná zdravotní rizika najdeme v rafinovaných tučných potravinách. Pokud nechceme experimentovat ani hazardovat se svým zdrvím, měli bychom se těmto látkám vyhýbat obloukem.