Vady páteře
Podle statistik má až třetina dětí vadné držení těla, ochablé zádové svalstvo nebo vychýlenou páteř. Nejčastější diagnózou je skolióza, tedy vybočení jinak rovné páteře. První odhalení učiní většinou pediatr při preventivní prohlídce. Je třeba zjistit, zda jde o skutečnou skoliózu. Při té nemizí vykřivení páteře ani v předklonu. Při klasické skolióze jsou také obě dolní končetiny stejně dlouhé, takže vykřivení páteře není jen kompenzací jejich nestejné délky. Většinou nezjistíme důvod, proč skolióza vznikla. Dítě by mělo být odesláno k ortopedovi, případně rehabilitačnímu lékaři, a měl by být zhotoven rentgenový snímek celé páteře.
Vadné držení těla
Kromě skoliózy je už v dětském věku běžné zakulacení zad nebo nesprávné postavení hlavy a krku. V některých případech se na zádech nebo ramenou vytvoří obávaný hrb. Velmi častá je takzvaná svalová nerovnováha. To je stav, kdy svaly ochabují a zkracují se. Důsledkem jsou problémy s pohyblivostí a bolesti zad, krku či hlavy. Vadné držení těla můžeme definovat jako asymetrické a nesprávné postavení těla v prostoru. Příčinu špatného držení těla se ve většině případů odhalit nepodaří. Svou roli může hrát genetika, ale také různé vývojové poruchy, například rozdílná délka dolních končetin nebo ploché nohy. Velmi často se ale za problémy skrývají chyby rodičů při výchově, kdy např. v batolecím věku děti násilně usazovali do chodítek nebo předčasně vodili za ručičku.a nutili chodit.
Máte podezření, že vaše dítě „nestojí správně"? Požádejte dítě, ať se postaví zády ke stěně, paty jsou asi sedm centimetrů od ní. Zkuste, zda lze mezi záda a zeď v místech kolem pasu volně vsunout ruku. Všímejte si, zda se ramena a šíje zcela nebo z větší části dotýkají zdi. Je-li tomu tak, pak vaše dítě s největší pravděpodobností problém s držením těla nemá.
Vznik ploché nožky u dětí
Tato získaná ortopedická vada vzniká oslabením svalstva nohy, které udržuje ve správném postavení všechny kosti klenby. Příčinou může být např. nesprávná obuv (používání zdravotně závadné obuvi, botiček nevhodné velikosti a šířky), chůze převážně po rovném terénu. Obuv a rovná podložka mohou způsobit nedostatek podnětů pro aktivní činnost svalů nohy, které zleniví.
Někdy se nám zdá, že je nožka plochá, ale nemusí tomu tak být. Pokud dítě umí chodit bez potíží na patách, špičkách, po zevní i vnitřní straně nohy, nemá vybočenou patu a netrpí bolestí a únavou nožek, pak asi plochou nohu nemá. Někdy může být vada kombinována se vtočením plosky dovnitř. Bolest nožek je horší po námaze a delší chůzi. Stav se řeší speciálně předepsanými vložkami. U lehce ploché nohy bez jiné vady je prvotní terapií cvičení svalů nohy. Dlouhodobé nošení cviček a textilních bačkor je u dětí s touto vadou nepřípustné.
Rozdílná délka končetin
Zjistí-li se měřením dolních končetin rozdíl nepřevažující jeden centimetr, a zároveň pozorujeme šikmé postavení pánve, můžeme mluvit o vadném držení těla. Následkem může být esovité nebo obloukovité zakřivení páteře, do nerovnováhy se dostávají lopatky i ramena. Páteř bývá většinou zcela pružná a po potřebném podložení kratší končetiny se vše dostává téměř do normálu. V tomto případě je důležité, aby malý pacient nosil podpatěnku a pravidelně cvičil. Zkrat končetiny se nekoriguje podle naměřeného rozdílu, ale vždy podle reakce celé páteře. Podložení je tedy vždy o něco menší a stačí podložit pouze patu. Například podložení o celý centimetr, při rozdílu délky dolních končetin jeden centimetr, by vedlo k opačné statické poruše, většinou doprovázené poruchami pocitu rovnováhy. Každý je totiž na své vadné držení trochu adaptován a k navození rovnováhy stačí podložení menší.. Délka dolních končetin se v průběhu dospívání většinou vyrovnává a úpravu je třeba včas odložit.
Cvičení a náprava
Opravdové vadné držení těla je sice poměrně častý jev, avšak při včasném rozpoznání a zavedení jednoduchých léčebných opatření je plně odstranitelný.
Pravidelný a vhodný pohyb je při problémech s páteří nevyhnutelný. Děti by měly docházet na speciální rehabilitační cvičení a pak cvičit i doma. Málokteré dítě však vytrvá a ani rodiče na to příliš nedbají.
Skolióza a kyfóza
Zdravá páteř není zcela rovná, ale má různá přirozená vyklenutí. Krční a bederní páteř jsou lehce vyklenuty směrem dozadu, hrudní a křížová páteř prohnuty naopak dopředu.
Pokud ovšem páteř vykazuje boční vychýlení, jedná se vždy o chorobný stav, který se nazývá zkřivená neboli skoliotická páteř. Existují dva druhy skoliózy: funkční a strukturální.
Funkční skolióza není samostatným onemocněním, ale vlastně příznakem jiné choroby, jako je například ischias. Tento druh zakřivení páteře se vyskytuje hlavně v oblasti hrudní a bederní páteře. Ohyb je téměř vždy ve tvaru písmene C. Funkční skolióza se může vytvořit při nestejné délce dolních končetin (vývojové vady, stav po špatně srostlých zlomeninách), při bolestech v kříži nebo při špatném postavení pánve. Strukturální skoliózu způsobují organické změny obratlů a jejich podpůrného aparátu. V důsledku toho jsou obratle a mezi nimi ležící meziobratlové ploténky klínovitě zdeformované. Tím dochází k zakřivení ve tvaru písmene S. tento typ skoliózy se vyskytuje poměrně často. Zkřivení páteře však bývá většinou tak malé, že ho postižený ani nepociťuje
Kyfóza (Scheuermannova nemoc) je opakem skoliózy. Zakřivení není v rovině zad, ale v rovině kolmé na záda. Výsledkem je tzv. „hrb" mezi lopatkami. Zatímco u skolióz mírně převažují dívky, je Scheuermannova nemoc téměř výhradně specialitou chlapců. Poměr onemocnění je sedm chlapců ku jedné dívce. Citlivému období, které trvá řádově 6-9 měsíců, se říká „zranitelné" období. Je to doba, kdy může vývoj jedince, jeho rychle se zvětšující hmotnost a výška postavy předstihnout vyzrávání obratlů hrudní páteře, které pak zareagují zahnutím a vývojem kyfózy. O tomto období, ve kterém se kyfóza vyvinula, není možné žádnou neoperační léčbou dosáhnout zmenšení křivky.
Diagnostika nemoci
Jakmile zpozorujeme vadné postavení nebo ohnutí páteře, doporučuje se ihned navštívit lékaře. Ortoped se ptá na dobu a okolnosti zpozorování nějaké odchylky, na problémy s tím spojené, bolesti atd. U dětí se ptá na okolnosti těhotenství, porodu, vývoje po porodu, ptá se na vyšetření kyčlí a sourozence. Většinou se nezapomene zeptat na výšku rodičů.
Na rentgenovém snímku si lékař všímá nejen zakřivení páteře, ale také stavu růstových štěrbin, podle kterých může usoudit, jak velký podíl celkového vzrůstu pacienta ještě čeká. Je to významný faktor ovlivňující riziko dalšího zhoršování skoliózy. Pokud odborník usoudí, že pacientovi zbývá méně než 5 % růstu, může skoliózu považovat za stabilizovanou. Ovšem je-li růstový potenciál větší než posledních 5 % a pacient ještě nedosáhl potřebného věku, existuje velké riziko dalšího zhoršování křivky, které v pozdější době již nejde napravit.
Skolióza u dětí
Vrozená dispozice ke skolióze se začíná projevovat již v předškolním věku. Asi mezi 5. a 7. rokem vzniká nejčastěji skolióza esovitého tvaru, která má dvě křivky". Jedno vybočení je v hrudní páteři, druhé v bederní. Na rentgenu může stav vypadat hůře než při pouhém pozorování pohledem. Na většinu skolióz zabírá léčba, zlepší se asi v 90 %. Jiné se mohou zhoršovat, zejména pokud se neléčí. Dítě může, ale nemusí mít bolesti zad.
Vrozená dispozice ke skolióze se začíná projevovat u dětí již v předškolním věku, v závislosti na typu vady, a stupňuje se ve fázích tzv. růstového sprutu, kdy kosti rostou rychleji než svaly a chybí jim tak potřebný svalový aparát. Jedná se o pátý až šestý rok a devátý až jedenáctý rok života dítěte. U děvčat je kritické i období mezi dvanáctým a čtrnáctým rokem, u chlapců mezi čtrnáctým a sedmnáctým rokem. Všeobecně se má za to, že nejcitlivější období pro vývoj deformity u dívek je doba těsně před objevením se měsíčků a první rok pravidelné menstruace. Špatným držením těla trpí mnohem častěji dívky než chlapci. Proč, to se zatím neví. Od pouhého vadného držení těla se skolióza liší tím, že je „pevná". Neustupuje podložením končetin.
Nenáviděný korzet
Při lehčích formách skoliózy stačí k úpravě stavu jen cvičení a nácvik správného držení těla a správné chůze. U druhého stupně už lékaři předepisují na míru vyrobený korzet, který dítě nosí prakticky nepřetržitě několik měsíců, či dokonce let. Na tuto ortopedickou pomůcku jsou ale různé názory. Jedni považují soustavné nošení korzetu za výborní řešení, podle jiných zle dítěti brání v dýchání a omezuje je při několikahodinovém sezení ve škole a doma. Mnoho pacientů bylo zbytečně nuceno užívat korzet až do jejich 18 let. „Kostní dospělosti" přitom dosáhli dříve a prodloužili si tak období nepříjemné a omezující léčby.
Třetí a čtvrtý stupeň skoliózy již vyžadují opakované rehabilitační pobyty a nakonec i operativní zákrok. Operace je nezbytná, pokud je křivka výrazně deformujícím činitelem ohrožujícím normální pohyb, samostatnost nemocného nebo normální funkci srdce a plic. Jedná se o operační zpevnění páteře tak, aby již nemohlo docházet k dalšímu zhoršování, někdy se při operaci křivka dá i částečně zkorigovat a zmenšit. Zpevnění může zahrnovat až 2/3 délky páteře.
Ohrožení plodnosti
Neléčená skolióza může být neštěstím pro dívky, které v budoucnu chtějí děti. Oslabená a nemocná záda totiž nemusí vydržet nápor těhotenských kil. V lepším případě bude mít žena bolesti zad, v horším dítě nedonosí. Pokud má navíc ochablé svaly pánevního dna, což se skoliózou také souvisí, může mít dokonce problémy s otěhotněním.
Skolióza malého rozsahu nebezpečná není. Při rozsáhlé skolióze může dojít až k potížím při pohybech. Kromě toho mohou být útlakem postiženy i srdce a plíce.
Sebevědomé děti
Málo sebevědomé, úzkostné a ustrašené děti trpí vadným držením těla mnohem častěji než sebevědomé a veselé děti. Vzpřímené a uvolněné držení těla dítěti výrazně zvedne sebevědomí a již po krátké době na ně jiné děti začnou pohlížet zcela jinak. Vadné držení těla velmi často vidíme u dospívajících dívek jako průvodní jev obtížení identifikace s pohlavním vyzráváním. Často je držení těla výrazem vnitřního rozpoložení dítěte. Může se jednat o provokaci, rezignaci a zmíněné pocity méněcennosti.
Pravidelné cvičení
Základem léčby je odborně vedená rehabilitace. Využívá se aktivní cvičení na míči, různě speciálně vypracované metody na léčbu skoliózy, lze využít i reflexní cvičení dle Vojty. Dítě musí cvičit denně doma a docházet na rehabilitaci a ortopedii na kontroly.
Při rehabilitaci je kromě protahování a uvolňování svalů důležité i jejich posilování. Jen silné zádové, ale i břišní svaly totiž udrží páteř ve správné poloze. Výborným sportem v tomto směru je plavání. Naopak nevhodný je tenis, gymnastika či jízda na kole, při které se tělo příliš předklání. Paradoxně cvičící skoliotiky bolí záda postupně méně než jejich šťastnější zdravé vrstevníky - a to i v pozdějších věkových obdobích.
Je nutné se poradit, zda dítě vhodně sportuje, protože některá zatížení při určitých sportech mohou stav páteře i zhoršit. Speciální situaci vidíme u mladých fotbalistů. Velmi často mají silně zkrácené ohybače kolenou a v důsledku svalových poruch se poněkud hrbí a nedokáží se dostatečně předklonit.
V žádném případě nestačí dítě jen neustále napomínat, aby se nehrbilo. Na chvíli se sice bude snažit, ale za chvíli zase nevědomky svěsí ramena. Mávnout nad problémem rukou se rozhodně nevyplácí. V dětství sice dítě opravdu nemusí pocítit žádné větší zdravotní problémy, ale již kolem dvaceti let je mohou překvapit silné bolesti svalů nebo zad. Někdy se začnou ozývat i klouby.
Zaměřte se na koupi správné židle.Ta by měla mít pevnou, anatomicky tvarovanou podpěru zad a kratší sedací plochu. Důležité je, aby se dítě mohlo chodidly pohodlně dotýkat země. Dítěti můžete pořídit i klekačku, tedy speciální židli, na které se klečí. To umožňuje, aby záda byla ve správné poloze. Nevýhodou je, že jen málokteré dítě vydrží klečet delší dobu. Výborný je také velký gymnastický míč - kvůli udržení rovnováhy se na něm totiž nedá sedět jinak než vzpřímeně. Aby se dítě nemuselo hrbit nad deskou pracovního stolu, pořiďte mu takový, který má desku mírně skloněnou.