Zvýšená citlivost na počasí

Na počasí reagují všichni lidé změnami tělesné teploty, svalového napětí, krevního tlaku, srážlivosti krve a sekrecí hormonů. Asi každý třetí člověk je na počasí vyloženě citlivý a jeho změny u něho vyvolávají podrážděnost, rozladění, případně migrénu, nespavost, poruchy srdečního rytmu, závratě. Typické jsou bolesti jizev a dříve zlomených kostí.

Na změny počasí jsou citlivější ženy a děti. S různými potížemi se potýká až sedmdesát procent žen. Existuje domněnka, že má citlivost na počasí souvislost s hladinou hormonů, která se u žen mění daleko více než u mužů, a to jak každý měsíc při menstruačním cyklu, tak hlavně v těhotenství a při menopauze. Reakce na klimatické změny rostou také s věkem. Čím je člověk starší, tím tyto změny více vnímá, až se u někoho může vypěstovat jakási alergie.

Čím je způsobena meteosenzitivita neboli citlivost na počasí?

Klima a počasí má na člověka vliv, ať už chce nebo nechce.

Náš organismus ovlivňuje horko, chlad, vlhkost vzduchu, tlak vzduchu, vítr, ale i elektrické impulsy, elektromagnetické pole a elektricky nabité částice v ovzduší. Díky posledně jmenovaným dochází při bouřce k zkysnutí mléka, elektrické impulsy mají vliv na hormonální hospodářství, a tím na naši náladu. Zcela zdravý člověk snáší změny počasí bez obtíží, citliví lidé naopak trpí, a nejvíce jsou ohroženi ti, kteří mají nějakou chorobu a každá změna počasí zesiluje její projevy.

Výrazně na počasí reagují revmatici, astmatici, lidé s poruchami oběhovými a srdečními. Nejvíce však trpí nepříznivým počasím lidé se sklony k depresím a psychickým nemocem. Obzvlášť vnímaví jedinci mohou trpět až dva dny před začátkem bouřky.

Co nám vadí

Potíže vyvolává příliš rychlý vzestup teplot, příliš vysoká teplota vzduchu pro dané roční období, zvýšení vlhkosti vzduchu proti předchozímu dni, malé teplotní rozdíly mezi dnem a nocí a zvýšení oblačnosti. Někteří jedinci špatně snášejí změny tlaku vzduchu při přechodech teplé a studené fronty. Při přechodu teplé fronty, když je v létě deštivo a v zimě sněží, dochází k poklesu kyslíku v atmosféře a přibývá náhlých příhod srdečních a infarktů myokardu. Někteří lidé jsou aktivnější, protože jim stoupne krevní tlak, ale zároveň mohou pociťovat vnitřní neklid. Při přechodu studené fronty mívají lidé zase potíže se spaním a ohroženi jsou ti s vysokým tlakem.

Poslem změn počasí je vítr. Silný vítr ještě ochladí zimu a také vedro je po něm méně snesitelné. Čím je silnější, tím se rychleji změní počasí. Jihozápadní, západní a severozápadní vítr přináší vlhké a deštivé počasí. Jihovýchodní, severovýchodní a východní vítr přináší sucho.

Biologické hodiny

V našem těle tikají biologické hodiny, které reagují na množství světla a další změny přicházející během celého roku. Tyto biologické hodiny jsou řízeny hormonem melatoninem, který je v mozku produkován epifýzou neboli šišinkou. Jeho produkce se zvyšuje za tmy a právě on způsobuje ospalost. Má však také vliv na produkci některých dalších hormonů a na činnost mozku. V zimě jsou dny krátké, světla je málo a melatoninu se ze šišinky vyplavuje více, což způsobuje únavu a ospalost. Nejjednodušší a zároveň nejúčinnější způsob jak s nedostatkem světla a melatoninem bojovat je dopřávat si zkrátka více světla - hned po ránu rozsvítit velké světlo v ložnici, a nespokojit se jen s malou lampičkou, podobným způsobem se chovat i přes den, a je-li to možné, i v práci. Ovšem pozor, abyste to s množstvím světla zase nepřeháněli a nestali se z vás nespavci. Organismus pravidelné střídání světla a tmy potřebuje a žádný z extrémů mu není prospěšný.

Když se začnou krátit dny, upadají někteří lidé do nevysvětlitelné deprese, jsou nevýkonní, špatně spí... Nejčastěji nastupují tyto příznaky v prosinci a ustupují s příchodem jara. Většinou tato deprese doléhá po třicátém roce věku a spíše u obyvatel oblastí s častými mlhami a oblačností. Denní světlo povzbuzuje tvorbu serotoninu, hormonu dobré nálady a naopak hormon melatonin, vylučovaný jen za tmy, je jakýmsi spouštěčem zimního spánku a jeho vyšší hladina v krvi může způsobovat dočasné psychické rozladění.

Naše zdraví a náladu ovlivňují fáze měsíce. Třeba když měsíc dorůstá, lidé se více hádají, mívají srdeční komplikace a infarkty. Za svitu úplňku řada lidí nezamhouří oči, má větší sexuální touhy, často jedná zkratovitě. Také náměsíčníci vycházejí na obchůzky - většinou to bývají děti.

Můžeme si pomoci?

Kvůli bláznivému počasí bojujeme na jaře se dny, kvůli kterým jsme vyčerpaní již od první minuty. Naštěstí existují jednoduchá cvičení, která nám pomáhají se rychle srovnat po tělesné i duševní stránce. Trik, který používají Číňané již 5 000 let, aby se nově motivovali: spojíte do sebe prsty na obou rukách a třete o sebe dlaněmi tak dlouho, než se na styčných místech zahřejí. Tím se podporuje energetický tok meridiánů, které se starají o vnitřní vitalitu.

Při přecitlivělosti na počasí mohou pomoci mírné homeopatické prostředky, například jasmín a rododendron. Homeopaticky zředěné výtažky příznivě ovlivňují bolesti hlavy a podráždění nervů a výkyvy krevního tlaku. Boj s citlivostí na počasí vyžaduje trpělivost, je třeba naučit tělo tyto stavu zvládat. Kdo dokáže naslouchat signálům vlastního těla, může se na případné problémy připravit, upravit dávkování léků, držet dietu, necestovat do oblastí, kde panuje nepříjemné klima. Přecitlivosti na počasí se nedá zbavit, spíše jí bránit.

Důležitý je pohyb na čerstvém vzduchu a vše, co aktivuje obranný systém: sauna, cvičení, Kneippovy střídavé koupele. Nezbytné je také naučit se zvládat stres. Někteří lidé s odchodem léta a postupným příchodem zimy zapomínají jíst dostatek ovoce a zeleniny. To se nepříznivě odráží na imunitní připravenosti organismu a ve chvíli, kdy je sychravo, snadno podléháme infekcím. Za špatnou náladou v zimě vězí nezřídka nedostatek vitaminu B6 a hořčíku. Vsaďte na lehkou stravu bohatou na beta-karoten, vitaminy C, B, E a stopové prvky. Vhodné je pít denně šálek třezalkového čaje. Při velkých výkyvech počasí je lepší se zříci silné kávy a čaje, tučných jídel a přijímat hodně tekutin.

Pouhým působením počasí nikdo neonemocní, zdravotní potíže se jeho působením jen aktivují, případně zhorší. Podléháte-li vlivům počasí, měli byste navštívit lékaře, který případně vyléčí primární onemocnění. Když se odstraní příčina, může zmizet i citlivost na počasí.

Zdraví a ovzduší

Podle statistik je dnes bezproblémové ovzduší jen na třetině území České republiky. Mezi hlavní znečišťující látky patří oxidy síry, oxidy dusíku, polétavý prach, těžké kovy, přízemní ozón a uhlovodíky. Nejčastějším důsledkem znečištěného ovzduší jsou chronické nemoci dýchacího ústrojí. I proto se neustále zvětšuje počet alergiků a astmatiků. Znečištěné ovzduší působí negativně i na ještě nenarozené děti. Děti matek, které byly v době těhotenství vystaveny vysokým koncentracím škodlivin, se rodí s nižší porodní váhou a často mají různé zdravotní poruchy.

Velkým problémem posledního období se stává topení uhlím, uhelnými kaly a odpadky. Nad českými vesnicemi se v zimě vznáší obrovský hnědavý mrak dýmu. Vzduch nepředstavitelně smrdí, pálí z něj oči, nutí kašlat a nedá se kvůli němu ani pořádně dýchat. Do plic obyvatel tak proniká při zatápění uhlím a odpadem například popílek, oxidy dusíku, oxid siřičitý či uhelnatý. A také těžké kovy nebo dioxiny. Vesnicím je tedy lepší se v zimě oklikou vyhnout, ale ani ve městech není situace o moc lepší. Hlavní příčinou jsou teplotní inverze. Vrstva relativně teplejšího vzduchu uzavírá v tomto případě město jako poklička, skrze kterou znečišťující látky neprorazí, a zůstávají tak v blízkosti zdroje. Inverze nejvíce postihují města, která se nalézají v kotlinách.

Znečištěné ovzduší není v České republice nic nového. V časech socialismu jsme v této oblasti patřili ke světovým rekordmanům. Hlavním problémem před rokem 1989 byly emise z velkých zdrojů znečištění ovzduší, hlavně ze severočeských elektráren, které ničily ovzduší nejen u nás, ale dokonce až ve Skandinávii. Až do roku 2001 se délka života Čechů neustále prodlužovala, na začátku nového tisíciletí ale růst přestala. A odborníci to dávají do přímé souvislosti právě se životním prostředím.