Terapie hudbou

Účinky meditační a relaxační hudby jsou dnes už prokázány a dobře známy. Hudba zpomaluje a optimalizuje mozkové vlny. Podle výzkumů si v terapii získala dosud největší renomé hudba Mozarta. Chicagský neurochirurg Hughes zjistil, že se u pacientů s epilepsií osvědčila Mozartova sonáta pro dva klavíry. Nechal provést počítačovou analýzu, která ukázala, že v Mozartově hudbě se hlasitost zvyšuje ve velmi pravděpodobných odstupech a často se opakují melodie, a to mozku pomáhá.

Dobře vybraná hudba ovlivňuje srdeční tep, pulz, tlak krve, posiluje imunitní systém a zkvalitňuje dýchání. Redukuje svalové napětí a zlepšuje tělesnou koordinaci, optimalizuje teplotu těla. Hlasitá hudba vaši teplotu těla zvýší, tichá a pomalá hudba ji snižuje.

Hudba léčí

Už staří Řekové věděli, že lidské tělo je jen jakýsi orchestr, který hraje unikátní písničku. Ovšem jen pokud je vše, jak má být, tedy v harmonii. Pythagoras tvrdil, že „nemoc je jen špatná písnička", a své žáky léčil zpěvem. Výzkumy potvrdily, že každá buňka vibruje, tedy zní svým tónem. Když totiž v poslední době bylo možné měřit reakce samotných buněk na tu kterou hudbu, ukázalo se, že tak jako děti v děloze a novorozenci, i naše buňky nemají rády nejen techno nebo punk, ale vadí jim jakákoli příliš složitá, hlasitá a rychlá hudba, například tedy i většina popu, rocku nebo příliš intelektuální jazz a emočně nabité, složité a hlasité symfonie. Ukázalo se také, že naše hudba je příliš krátká. Běžná tříminutová písnička omezuje i naše buňky, tělo a mysl: aby hudba skutečně fungovala, aby se tedy např. v buňkách regenerovala membránová výměna iontů a zharmonizovaly se nitrobuněčné a tkáňové procesy, měla by trvat alespoň šest až osm minut. „Naše" hudba je příliš rychlá (aby se srdce zpomalilo a s ním i další tělesné procesy, musela by být hudba v tempu pod 60 úderů za minutu), příliš hlasitá a často i negativní (zpívá se v ní o neštěstích, tragédiích). Zatímco běžná hudba neregeneruje, neuvolňuje psychické napětí, ve světě existují a stále vznikají takové typy hudebních nahrávek a skladeb, které naopak spolehlivě nabízejí člověku to, co pomáhá. Tedy etnické nahrávky, world music, zvuky přírody a rozmanité styly hudby new age. Existuje jeden druh hudby, který by mohl a měl zklidnit každého člověka: jeho vlastní zpěv.

Zpívám jako ptáček

Jedním z největších objevů současnosti je zjištění, že když uvolníme hlasivky (mručením, zpěvem táhlých písní, manter), uvolníme i emoční bloky. Hlas každého člověka je neopakovatelný, unikátní a nabitý informacemi (např. o nedávných emočních příhodách nebo dokonce o budoucích nemocech). Zpěv uklidňuje, zlepšuje náladu a celkově posiluje imunitní systém.

Podle nejnovějších poznatků pomáhá rytmický zpěv při léčbě Parkinsonovy choroby, kdy mají nemocní potíže s pohybem. Stejně tak prospěšné je notování i pro starší lidi. Pomáhá snížit riziko demence, tlumí bolest a uvolňuje ztuhlé tělo. Zlepšuje stavy i při artritidě. Pravidelný zpěv zprůchodňuje dýchací cesty a posiluje horní partie hltanu. Proto se doporučuje těm, kdo mají potíže s chrápáním. Chrápání způsobuje nedostatečný přívod do plic během spánku.

Trylkování prospívá i za volantem. Poslech hudby snižuje agresivitu za volantem a nehodovost. Většina dotazovaných řidičů odpověděla, že jim hudba pomáhá relaxovat a zároveň zůstat ve střehu. Zpěv se ukázal jako skvělý prostředek proti mikrospánku a únavě. Změny dýchání a pohyb svalů vám totiž nedovolí usnout. Navíc zpěv neodpoutává pozornost jako hovor se spolujezdcem.

V domácnostech, kde si často notují, se mnohem méně hádají. Pokud se za svůj zpěv stydíte, nemáte k tomu důvod - příznivé účinky má totiž jakýkoli zpěv, i ten falešný.

Žádná novinka

Zpěv je nejdokonalejším dobíječem energie. Již dávní mudrci věděli, že člověk by si mohl a měl denně vlastním zpěvem ladit drobná rozladění, kterým se ani dnes nemůžeme vyhnout. Ukázalo se, že na rozdíl od operního či operetního zpěvu je onen hluboký mručivý hlas tibetského mnicha nebo hlas maminky (pro její dítě ještě v děloze) jedním z nejvíce využívaných terapeutických zvuků na světě. Hudba, dnes tedy spíše jen ta etnická, relaxační a speciální new age, rozvíjí mozek dítěte i dospělých (hudebníci mají více šedé kůry mozkové a některá centra mají abnormálně vyvinutá). Propojuje mozkové hemisféry. Ukázalo se například, že když mluví muž, zvýší se aktivita převážně jen v levé mozkové hemisféře. Když mluví žena, rozzáří se jí oblasti v obou mozkových hemisférách. Ženy mají navíc mezi jednotlivými hemisférami až o 30 % více propojení. Když ovšem muž aktivně provozuje hudbu - funguje také v obou mozkových hemisférách.. Proto byli šamani a hudebníci odedávna převážně muži. Ti totiž, na rozdíl od žen, které mají dost jiných činností, propojujících mozkové hemisféry, a tedy zefektivňujících práci mozku a mysli, potřebují hudbu ke svému životu mnohem více.

Víte, že lidé, kteří hrají na nějaký hudební nástroj, mají lepší zrakovou paměť? Tato schopnost zřejmě souvisí s četbou notového zápisu. Složité mechanické úkony včetně pohybu očí, navíc spojené s ovládáním nástroje, zajistí, že se jim informace lépe vryjí do paměti.

Čekáte miminko?

Podle indických filozofií je nejdokonalejším hudebním nástrojem lidský hlas, protože dokáže nejen léčit a harmonizovat, ale též proto, že souvisí s dobrým sluchem, umí stimulovat vestibulární aparát a nalézt duševní a tělesnou rovnováhu. Smysl pro hudbu má své počátky právě při pobytu děťátka v děloze. Nedávný výzkum potvrdil, že nenarozené dítě v děloze dává kromě relaxační a speciální hudby pro děti přednost matkou zpívaným ukolébavkám nebo pečlivě vybraným pomalým skladbám v tempu přibližně stejném jako je tep matčina zklidněného srdce. Akustická stimulace má za následek kratší dobu porodu a netraumatický příchod miminka na svět bez negativních zážitků z porodu. Mimo jiné hudba zvyšuje produkci endorfinů. Výzkum poslechu new age u těhotných žen potvrdil snížení potřeby podání anestetik při porodu až o 50 %.

 Zpěv v těhotenství je jednou z nejsnáze proveditelných záruk přirozeného vývoje děťátka i ženina zdraví. Zkuste to, i když si myslíte, že zpívat neumíte. Během zpívání dochází k uvolnění hlasivek, což působí na uvolnění emocionálních bloků a zároveň tak dochází k prenatální stimulaci dítěte. Tím, že se matčin hlas zklidní, navodí tak maminka aktivní kontakt s dítětem.

Prostřednictvím tance a hudby se maminka „ladí" na své dítě a nachází společný životní rytmus, který pak integruje do rytmu celé rodiny. Dnes už snadno seženete speciální relaxační hudbu pro ženy v těhotenství a pro miminka, která vás zklidní a navodí tu správnou atmosféru. Můžete chodit na speciální kurzy relaxační terapie s hudbou pro těhotné, kde se naučíte, jak se uvolnit a jak komunikovat se svým miminkem. Psychologové se domnívají, že prenatálně stimulované děti vnímají později nové podněty spíše jako výzvu k učení než jako hrozbu a převažuje jejich zvědavost.

Děti, které po narození poslouchají klidnou hudbu, častěji dříve mluví a jejich fyzický i psychický vývoj je posílený. Hudba typu Mozarta a pomalé jednoduché skladby skutečně pomáhají. Naopak rocková a hlasitá symfonická hudba dětem spíše škodí.

Hudební nástroj pro malého génia

Nedávné výsledky neurofyziologického výzkumu mozků mladých i dospělých hudebníků prokázaly, že výuka hře na hudební nástroj pozitivně ovlivňuje vývoj mozku. Vědci prokázali, že pětileté děti, které hrály půl roku na klavír, lépe řešily skládačkové úkoly typu puzzle. Žáci prvních tříd zvládali matematické úkoly a počítačové hry lépe než děti, které chodily místo na klavír do jazykových kurzů nebo se věnovaly jenom počítačovým dovednostem.

Děti, které hrají na hudební nástroje, mají harmoničtější chování ve společnosti než ty, které na nic nehrají. Přičemž klasická hudba snižuje agresivitu. Poslech hudby a hra na hudební nástroje podporují spojení a aktivitu mozku mezi oběma hemisférami mozku. Skladba je tvořena melodií a rytmem, přičemž melodie je zpracována pravou a rytmus levou hemisférou. Při hře jsou tedy obě hemisféry aktivizovány současně a to vede k jejich optimálnímu vyrovnávání.

Při hře jednoduchých hudebních skladeb se zapojují schopnosti jako intelekt, smysly a motorika. Koordinace rukou a prstů na strunách či klávesách vyžaduje perfektní zvládnutí jemné motoriky a prostorovou představivost. Při žádné jiné činnosti nemusí dítě dělat tolik rozhodnutí jako při hře na hudební nástroj.

Odborníci se shodují, že hra na hudební nástroje vytváří předpoklady uplatnitelné ve vrcholném managementu - například schopnost týmové spolupráce, psychickou vyrovnanost, svědomitost a kreativitu.