Těžký boj s cigaretou

V České republice kouří zhruba 25 procent dospělých, tedy nad 18 let, ale počítáme-li obyvatele od 15 let, pak kouří ještě o čtyři procenta více. Rozdíl je způsoben vysokým počtem kouřících dospívajících. Mezi 15 až 18 lety kouří až polovina z nich a někde už dokonce převažují dívky nad chlapci.
Na následky kouření u nás umírá ročně na 18 tisíc lidí, v celé Evropské unii je to asi 660 tisíc.

Módní výstřelek?

Kouření se oddávali už naši předkové, počátky se datují do doby  5000 př.n.l., v této době tabák kouřili samozřejmě jen obyvatele jižní Ameriky. Obyvatelé Indie zase už čtyři tisíce let př.n.l. začali kouřit konopí. V polovině 17. století se tabák kouřil už všude. Do Evropy ho dostal Francouz Jean Nicot. Zatímco ve svých počátcích bývalo kouření spojeno s magickými rituály a vyhrazeno nejvyšším vrstvám společnosti, v době objevů ho po světě rozšiřovali námořníci. Ve druhé polovině 19. století se stalo módním doplňkem mužů a postupně i emancipovaných žen.

Proč saháme po cigaretě?

Důvodem lákavosti nikotinu je to, že může mít stimulující i sedativní účinek - takže lidé kouří ve stresu, úzkosti, aby se uklidnili, i při depresi. Oprávněné je i spojení kouření s hubnutím: kuřákům totiž jídlo zůstává v žaludku déle, navíc kouření potlačuje chuť k jídlu a urychluje metabolismus. Lidé sahají po cigaretě proto, že jsou na kouření závislí psychicky - mají ho spojené s nějakým pravidelným rituálem.

Většina kuřáků se dostává k cigaretám v dětství nebo v dospívání, takže jejich motivem bývá tlak kamarádů nebo touha vypadat mužně nebo nezávisle.

Cítím se jako dospělý

Děti jsou obecně náchylnější k závislosti. Mohou se stát závislými již během čtrnácti dní. Riziko, že dítě začne kouřit, je podle odborníků až trojnásobně vyšší v případě, že jeho rodiče kouří. Když se pak snaží dětem znechutit kouření tím, že jim začnou vysvětlovat, jak si poškozují zdraví, působí přinejmenším nedůvěryhodně.

Děti začínají kouřit především z nudy nebo proto, aby se neodlišovaly od ostatních a začlenily se do kolektivu. Většina dospívajících má snahu se přizpůsobovat svému okolí, napodobovat dospělé, a to nejen ve škole, ale i doma. Rodič podporuje své dítě v kouření už tím, že sám kouří.Znamená to tedy, že by rodiče - kuřáci měli kouřit potají? Raději by měli přiznat, že selhali a cigarety se zbavit nedokáží. Že jeden z důvodů, proč by nechtěl, aby kouřilo jeho dítě, je, aby nespadlo do stejné závislosti. Při podobném přístupu má dítě možnost si uvědomit, že cigareta je skutečně návykovou látkou. Když dospělý přizná své selhání, dítě mu odpustí, ale nikdy mu nepromine pokrytectví a lži.

Když rodiče zjistí, že jejich dítě kouří, bývají často hysteričtí. Mnozí se uchýlí k trestům, zákazům a ultimátům, někdy i k výprasku. Co dělat?

• Rodiče by si měli s dítětem otevřeně promluvit a jednat s ním jako s rovnocenným partnerem.
• Nevyplatí se děti příliš zdlouhavě poučovat, na to jsou dospívající přímo alergičtí. Jde spíš o to, vysvětlit jim jasně své stanovisko a domluvit se na dalším postupu..
• Důležité je dát dítěti najevo, že v této chvíli jste tady jenom pro něj a kvůli němu. Rodiče musí počítat s tím, že problém s kouřením nevyřeší jeden zásadní rozhovor. A už vůbec ne trest.

Pasivní kouření

Studie ukazují, že pasivní kouření způsobuje dětem vyšší riziko chronických dýchacích obtíží, zánětů středního ucha a infekcí dýchacích cest. Odnaučit se kouření není lehké, když to z nějakého důvodu nejde, měli by rodiče kouřit alespoň mimo byt. Nestačí však vyjít na balkon. Nikotin je totiž velice agresivní. Je dokázané, že i děti rodičů, kteří kouří na balkoně, mají v moči stopy nikotinu.

Pasivní kuřáci mají vyšší pravděpodobnost rakoviny plic a nosních dutin, tabákový dým přispívá ke vzniku a akutnímu propuknutí astmatu. Hrozí jim větší poškození zubů či řídnutí kostí, častěji je postihuje cukrovka či rakovina děložního čípku.
U pasivních kuřáků roste také riziko ischemické choroby srdeční, infarktu myokardu a mozkové mrtvice.

Těhotenství s cigaretou

Obzvlášť škodlivé je vdechování tabákového kouře v těhotenství. Děti kuřaček mají nižší porodní hmotnost přibližně o 200 gramů, což je způsobeno vlivem oxidu uhelnatého, který přidušuje plod v děloze a trpí tak více katary průdušek. Zpomaluje se rovněž vývoj plodu a mohou se projevit mnohem častěji infekce horních cest dýchacích, objevuje se zvýšený počet ekzémů a alergií u dětí.

Kuřačky méně často kojí. Kojí své děti kratší dobu, mají méně mateřského mléka, protože kouření má vliv na prolaktin. U dětí, jejichž matky kouří, je zvýšené riziko vzniku syndromu náhlého úmrtí (SIDS - až 50 % je přičítáno kouření, a to i během těhotenství). Při kojení poskytuje kouřící žena svému dítěti v mateřském mléce nikotin a další toxické látky, nehledě na to, že vystavuje své dítě tabákovému kouři. Děti kuřaček jsou častěji postiženy zhoubným nádorem v dětství. To platí i pro děti vystavené pasivnímu kouření, navíc mívají časté záněty uší a dýchacích cest.

Bohužel, podle výzkumů příliš nefunguje obava o zdraví dětí: jen dvě procenta rodičů se vzdají svého zlozvyku, i když je lékaři varují, že svým potomkům škodí. Účinnější je obava o vlastní zdraví, konkrétně o to sexuální - muže k odvyknutí motivuje strach, že by kouření mohlo narušit jejich potenci.

Alarmující údaje: 24 % žen kouří v těhotenství, 40 % těhotných kuřaček neví o negativním vlivu kouření, 7 % kouří až po porodu.

Nejhorší je, když se sejdou dva kuřáci a plánují děti. Kdy mají přestat? Stačí, když nekouří jen budoucí matka? Je svým kouřením zodpovědný za zdraví svých dětí i budoucí otec? Přestat s kouřením je jedna z nejdůležitějších věcí, které budoucí matka může udělat pro zdraví svého dítěte. V ideálním případě by to mělo být rok před plánovaným početím, a to jak u otce, tak u matky. Kouření totiž snižuje plodnost ženy. U mužů zase kouření snižuje potenci, schopnost erekce a narušuje kvalitu spermií. Po otěhotnění zvyšuje kouření pravděpodobnost mimoděložního těhotenství, vzniku vcestného lůžka, předčasného odlučování placenty, spontánních potratů, předčasných porodů a komplikací v době kolem porodu a zároveň narušuje tělesný vývoj plodu. Kouřící ženy, ale i nekuřačky vystavené pasivnímu kouření, rodí častěji děti s nižší porodní váhou a jejich děti mají častější problémové chování, které se projevuje až do puberty.

Cigareta - lék?

Podle některých studií může být kouření v některých případech zdraví prospěšné. Velmi často se mluví například o tom, že kuřáci mají snížené riziko onemocnění Alzheimerovou a Parkinsonovou chorobou. Zdravotní přínos však rozhodně nevyvažuje rizika, která jsou s kouřením spojená. Pokud vědci zjistí, že tabák v něčem pomáhá, zkoušejí využít jeho jednotlivé složky. Tímto způsobem byl například testován nikotin v náplastech, u kterého se ukázalo, že pomohl lidem s Downovým syndromem zlepšit kognitivní funkce.

Diagnóza - závislost

Kouření je závislost, která může být stejně silná jako návyk na kokain a které Mezinárodní klasifikace nemocí přiznává vlastní kód - jedná se o chorobu F17.2. Člověk si na pravidelný přísun nikotinu brzy zvykne. Látka v jeho mozku zvyšuje hladinu dopaminu a dalších přenašečů mozkových vzruchů, takže se cítí dobře. Účinek se přitom dostavuje během několika vteřin - rychleji, než kdyby si člověk píchal drogu do žíly.

V cigaretovém dýmu jsou obsaženy kromě nikotinu také čpavek, arzen, oxid uhelnatý, butan, kyanovodík, toluen, aceton, metanol či formaldehyd. Každá cigareta navíc znamená asi stovku rakovinotvorných látek, další stovky toxických alergizujících látek.

Odhaduje se, že každá vykouřená cigareta zkracuje život nejméně o pět minut. Podle dlouhodobé britské studie (trvala 50 let) žij nekuřáci o deset let déle než kuřáci. Každých osm vteřin někdo zemře v důsledku pasivního kouření. Podle celosvětových statistik mezi lety 1950 až 2000 způsobilo kouření smrt 60 milionů lidí.

Kromě nejčastěji připomínané rakoviny plic kouření způsobuje i rozedmu plic, astma, chronickou plicní obstrukci a rakovinu hrtanu. Zvyšuje i riziko dalších rakovin (močového měchýře, slinivky, jater, ledvin, tlustého střeva, děložního čípku). Kuřáci jsou více ohroženi i kardiovaskulárními chorobami, s tím souvisejí i problémy mužů s erekcí. Nesmíme zapomínat ani na estetický dopad kouření - urychluje stárnutí pokožky, způsobuje žloutnutí zubů, prstů a nehtů. Cigaretový dým otupuje smysly: kuřáci jsou méně vnímaví na vůně a chutě.

Bez silné vůle to nejde

U nás kouří asi 2,5 milionu lidí, z toho asi tři čtvrtiny by chtěly přestat, ale nedaří se jim to. Proč tedy lidé přestávají kouřit a s jakým úspěchem? Nejčastěji kuřáky přiměje přestat zdraví,  peníze, ale i společenské důvody. 98 % kuřáků skoncuje s kouřením samo, bez pomoci odborníků. Málokomu se to však podaří napoprvé, průměrný počet pokusů je pět.

Většina kuřáků je závislá na nikotinu. Začali kouřit jako čtrnáctiletí, a když jim došlo, co kouření znamená, a chtěli přestat, bylo pozdě. Odvykání se bohužel podobá klasickým závislostem, na alkoholu nebo heroinu.

Většinou nemá smysl při odvykání omezovat počet cigaret, protože mozek začne vysílat signály, že se mu dostává méně nikotinu než potřebuje. Tělo pak trápí silné abstinenční příznaky. Je tedy lepší přestat úplně, naráz a navždy. Zkuste odstranit popelníky a všechno, co vám bude kouření připomínat. Klinické studie dokazují, že šance přestat kouřit se dvojnásobně zvyšují při použití náhradní nikotinové terapie. Lékaři doporučují podpořit silnou vůli a odhodlání přestat kouřit náhradní nikotinovou léčbou. Nikotin je dodáván do těla bez vedlejších škodlivin. Můžete používat náplasti, které dodávají tělu nikotin po celých 24 hodin. Díky postupnému uvolňování se výrazně snižuje chuť na cigaretu a zabraňuje vzniku dalších abstinenčních příznaků. K dostání jsou i inhalátory, žvýkačky a tablety. Stačí si v lékárně vybrat podle míry závislosti.

Potřebujete-li radu, můžete zavolat na linku pro odvykání kouření 844 600 500, kde dostanete kontakt na konkrétní Centrum léčby závislosti na tabáku nebo odvykací poradnu - ty jsou skoro ve všech okresech. Tam vám pomohou vybrat vhodnou nikotinovou substituci a v případě potřeby i předepsat  léky, které mírní abstinenční příznaky.