Císařský řez není pohodlným porodem

Některé ženy se tolik bojí bolesti při porodu, že po lékaři žádají císařský řez. Zvláště v privátních zařízeních vycházejí pacientkám všemožně vstříc, o čemž svědčí větší počet porodů císařským řezem. Není to dobře, vždyť se jedná o operační zákrok, pro který musí být i důvod. A tím rozhodně není strach. Dnes je frekvence císařského řezu v České republice dost vysoká - okolo 18 procent ze všech porodů a v perinatologických centrech, kde soustřeďují rizikové těhotné, je to více než dvacet pět procent.

Porod císařským řezem je nutné udělat, když hrozí ohrožení života matky a plodu. Např. při nepoměru velikosti hlavičky a šíře pánve ženy, jizvách na děloze, uložení plodu v netypické poloze atd. Snahou českého porodnictví je, aby se četnost císařských řezů udržela co nejnižší. Jedná se o velkou břišní operaci a vždy by měla být její indikace zvážena. Proto většina porodníků odmítá tzv. císařský řez na přání pacientky. Císařský řez může být plánovaný, někdy je třeba k němu přistoupit až v průběhu vedení porodu. Je to zákrok bezpečný, který má napomoci úspěšnému ukončení těhotenství. Cena císařského řezu, tedy operace, je podstatně vyšší než porodu spontánního. A pokud je operace navíc spojena s komplikacemi, vyšplhá se hodně vysoko. Náklady u nás ovšem plně hradí zdravotní pojišťovny.

Průběh operace

Císařský řez se od jiných operací liší hlavně tím, že miminko musí dostat co nejmenší díl narkózy. Proto se všechny přípravy (to platí pro plánovaný i akutní císařský řez) musí udělat ještě předtím, než maminka usne. U ostatních operací se pacient uspí a pak teprve připraví k výkonu. Mezi základní přípravy patří:

  • Zacévkování. Močový měchýř totiž překrývá část dělohy a musí být zcela prázdný.
  • Potření bříška dezinfekcí. Ženě se natírá veliká plocha - od prsou až po kolena - proto je nutné na příjmu seznámit sestřičky s jakoukoli předchozí alergickou reakcí po dezinfekci.
  • Příprava operačního pole. Maminka se zakryje rouškami. Teprve pak se přistupuje k narkóze.

Den D

U plánovaného císařského řezu maminka v určený den nastoupí do porodnice. Žena přijde ráno nalačno. Pár dnů předem by si s ní měl pohovořit anesteziolog a probere s ní, jaký způsob anestezie by ráda zvolila. Obecně platí, že pro akutní i plánované výkony je k dispozici anestezie celková (při ní dochází k lepší relaxaci dělohy, snazšímu vybavení miminka, platí ale spíše u předčasných porodů). U ní je ale zřejmá nevýhoda, a to ta, že nutí porodníky do spěchu k vybavení miminka, aby nebylo „uspané". Pak by se muselo použít více analgetik k utlumení pooperačních bolestí a žena by měla horší rekonvalescenci. Proto je vhodnější takzvaná spinální  anestezie. To je jednorázová injekce do zad, která postačí asi na dvě hodiny a tlumí bolest jen během výkonu, pooperační už ne tolik. Je možné ji použít jako alternativu u akutních výkonů. Spinální anestezie nastupuje rychle.

Třetí možností je epidurální anestezie, která je vhodnou metodou u plánovaných výkonů. Určitou nevýhodou je to, že se aplikuje pomocí hadičky do páteře a musí se zhruba 20 minut počkat, než začne působit, takže ji nelze využít u akutních situací. Obrovskou výhodou ale je, že může tlumit bolest i pooperačně do stejné hadičky, do které se aplikovala anestetika, takže prvních asi 12 hodin po operaci je pro maminku zajištěno tlumení bolesti, což umožňuje rychlejší rekonvalescenci a kontakt s miminkem. Při této anestezii je také možné mamince dopřát jistý nadstandard, že po vybavení miminka z bříška si ho přiloží k prsu, prohlédne si ho a pak jí anesteziolog přidá narkózu, aby lehce usnula na dobu, kdy se rána šije. To totiž trvá různě dlouho, podle toho, zda se jedná o první či opakovaný císařský řez. Při odjezdu z operačního sálu jsou rodičky vždy při vědomí.

Císařský řez se většinou začíná vodorovným řezem v délce deset až patnáct centimetrů nad linií růstu ochlupení. Poté se nejčastěji podélně otevře děloha a vyjme se dítě i s celou placentou. Pak se děloha i břišní stěna zašije. Celá operace trvá 25 až 40 minut a dnes už je velmi šetrná. Po zákroku zůstane na podbřišku přibližně deseticentimetrová jizva, která časem vybledne. Ideální je, když chirurg zašije ránu takzvaným kožním stehem. Po půlroce vypadá skutečně jako tenká čára.

Rychle na sál

Když se miminku při porodu přestane dařit, pak jde vše velmi rychle. V tu chvíli se rodičům vysvětlí, že není jiné cesty, a tým pohotově připraví sál i rodičku k operaci. Tatínek počká na chodbě, a když je miminko v pořádku, může už asistovat u prvního ošetření (vážení, měření), může si potomka pochovat, vše zdokumentovat. Nikdo nikdy nenaplánuje ani neodhadne, co se může zadrhnout. I proto se neustále sleduje stav miminka v bříšku. Jeden ze způsobů je, že se na tvářičku miminka ještě v bříšku přiloží čidlo a monitor snímá množství kyslíku v obličejové části. Tento způsob vyšetření se jmenuje oxymetrie. Do bříška se v případě potřeby zavádí i speciální vnitřní monitor spojený s počítačem, který napíše všechny údaje o stavu miminka i jeho EKG.

Sledování miminka je nesmírně důležité. Někdy se může stát, že se plodu v děloze přestane dařit, a hrozí hypoxie - nedostatek kyslíku. Akutní hypoxie (miminku se přestane dařit v průběhu porodu) netrvá příliš dlouho (několik minut) a miminko je schopné se dočasně z vlastních zásob s nedostatkem kyslíku vyrovnat. Chronická hypoxie je velmi nebezpečná. Když plod nemá dost kyslíku po dobu celého porodu nebo třeba týden před porodem, má dítě v životě závažné zdravotní problémy, žádná maminka ale tento stav nemůže ovlivnit. Proto se plody v bříšku poslední týdny před porodem často monitorují, aby bylo jisté, že je dítě v pořádku. Záznam, který má výpovědní hodnotu, musí být dostatečně dlouhý, ale stojí to za to. Dá se snížit riziko na minimum, případně včas přistoupit k porodu.

Důvody k operaci

K provedení císařského řezu se lékaři rozhodnou tehdy, jestliže by normální porod představoval riziko pro matku nebo plod. To je např. v případech různých onemocnění těhotných (např. choroby srdce, astma, choroby střev). V těchto případech se lékaři pro císařský řez rozhodnou už v průběhu těhotenství a maminka je o tom dopředu informovaná. Dříve byla hlavní indikací zúžená pánev, dnes je indikací k císařskému řezu daleko více:

  • Hlavní podmínkou je, že hlavička nebo jiná velká část plodu nesmí být vstouplá v pánvi
  • Nepravidelnosti a patologické polohy plodu (šikmá a příčná poloha).
  • Často se provádí při vícečetném porodu, zejména pokud hrozí komplikace.
  • Císařský řez může být doporučen ženám kolem čtyřicítky, které rodí poprvé a které kromě věku splňují i další předpoklady.
  • Důvodem jsou i choroby nebo problémy, které vznikly během těhotenství (preeklampsie, eklampsie, závažné oční vady - nezáleží na počtu dioptrií, ale na tom, jestli jsou již v důsledku například krátkozrakosti patrné změny na očním pozadí).
  • Má-li matka vážně nemocné srdce a nemůže podstoupit námahu, kterou přirozený porod představuje. Lékaři mohou doporučit „císař" i ženám s epilepsií nebo cukrovkou.
  • Nesmíme zapomenout na situace, ke kterým dojde při porodu (akutní ohrožení plodu kyslíkem, anomální naléhání plodu, nepoměr mezi plodem a pánví, porucha děložní činnosti atd.)

Pro a proti „císaře"

Výhodou císařského řezu  je:

  • Snížená úmrtnost kojenců  a menší riziko poškození zdraví dítěte během porodu.
  • Žena nemá pozdější problémy s inkontinencí a žádné poškození pánevního dna.
  • Pokud vás jizva nebolí, můžete si milovat už přibližně po měsíci. Výhodou je, že vaše vagína nebude porodem roztažená, a tak budete mít ze sexu možná větši zážitek než ženy, které rodily přirozeně. Avšak vzhledem k jizvě se doporučuje styk vleže na boku.

Nevýhodou je zejména:

  • Méně uspokojivý zážitek než při přirozeném porodu. Maminka přijde o neopakovatelný zážitek, kdy si sama „vytlačí"vytoužené dítě.
  • Možné pooperační následky, problémy během narkózy, krvácení nebo infekce.
  • Po císařském řezu se mohou vyskytnout některé specifické komplikace, jako jsou teploty, záněty močových cest a dělohy (ty se poznají většinou už v porodnici), léčí se antibiotiky.
  • Zvýšené riziko komplikací při následujících porodech.

Mohu kojit?

Císařský řez není důvodem k tomu, abyste se  vzdala kojení. Sice to jde ze začátku hůře, protože po císařském řezu se tvorba mléka rozběhne později, ale když budete hodně chtít, podaří se to. Mléko se vám může začít tvořit až pátý den, snažte se ale od začátku stimulovat jeho tvorbu odsáváním. K tomu vám poslouží odsávačka mateřského mléka. Protože budete mít na břiše ránu, bude pro vás kojení zřejmě trochu komplikovanější. Dítě je nejlepší držet speciálním způsobem - pod paží.. Maminka se co nejpohodlněji posadí na lůžku, vedle sebe si položí polštář a na ten uloží miminko. Jeho nožičky by měly být přibližně v podpaží a hlavička u prsu. Při kojení tak matka jenom jemně podpírá hlavičku a ramínka dítěte.

Jak o sebe pečovat po operaci?

Vrátit se do původní kondice po císařském řezu většinou netrvá o moc déle než po porodu přirozenou cestou. Rozdíl je především v prvních dnech, kdy vás jako operovanou pacientku budou živit infuzemi. Ale až vás po třech čtyřech dnech zbaví hadiček, budete se o dítě starat jako jiné matky.

Prvních ještě několik dní se o ošetření jizvy po operaci postará zdravotní personál. Šev může zpočátku bolet nebo štípat. První dny zůstává v ráně tenká hadička spojená s odsávací lahví, která odvádí sekret z rány mimo prostor břicha. Když se rána dobře hojí, odstraní se stehy po šesti až osmi dnech.

  • Šití je vhodné sprchovat i s mýdlem asi za 2 týdny (žádná vana), pak teprve můžete začít bříško i masírovat.
  • Předčasné masírování by vedlo k možnému zanesení bakterií do jizvy a k riziku komplikovaného hojení.
  • Doporučuje se přibližně dva měsíce vyhnout větší fyzické zátěži, zejména zvedání těžkých břemen. Cvičit můžete, ale zatěžovat břišní stěnu je možné až za dva až tři měsíce.

Další dítě

Žena, u níž byl proveden císařský řez, může znovu otěhotnět a porodit další dítě normálním porodem, avšak u dalších porodů je již vyšší riziko opakování císařského řezu. Může nastat problém nebo dokonce zákaz podání některých léků, neboť hrozí, že by děloha mohla v jizvě prasknout. Je-li odhad, že dítě bude vážit 4000 g a více, pak se z těchto důvodů vždy ukončuje těhotenství opakovaným císařským řezem. Po předchozích dvou císařských řezech se další těhotenství ukončuje již povinně císařským řezem.

Uvažujete-li o dalším těhotenství, je nejlepší poradit se s lékařem. Nemělo by to však být dříve než za půl roku, lépe až za rok. To je zhruba doba, za kterou se jizva po operaci zahojí.