Budujeme dětskou imunitu

Obecně rozumíme pod pojmem imunita schopnost organismu rozeznat všechna možná nebezpečí, která číhají ze zevního okolí a pomocí bílých krvinek a obranných látek tato „nebezpečí" zneškodnit. V současné době stoupá v celém světě počet případů snížené imunitní odolnosti, a to nejvíce u dětí, jejíchž organismus je nejzranitelnější. O poklesu imunity  (dětí i dospělých) svědčí různá opakující se onemocnění (u žen dokonce i gynekologické výtoky). Stále více přibývá alergických dětí a nemocných s pohybovým aparátem. Pokud máme deficit důležitých minerálních látek nemůžeme mít hutné kosti ani dostatečnou imunitu. Mezi nejdůležitější patří vápník a hořčík. Tyto prvky se odbourávají zejména nadměrným požíváním cukrovinek, pitím sladkých šťáv, limonád a džusů. Hutnost kostí poškozuje zejména alkohol, kouření, drogy a zrádné jsou také antikoncepční pilulky.

Železo

Mezi další klíčové prvky patří dále železo a vitamin C. V běžných potravinách máme nedostatek železa. Jeho využití v doporučených potravinách a vzniku obranných látek brání mléko, mléčné diety. Z tohoto důvodu je vhodné především u snížené imunity konzumovat mléčné výrobky odděleně s cca hodinovým odstupem od normálního jídla. Nejbohatším zdrojem železa je melasa. Mezi další zdroje patří játra, hovězí maso, ryby, švestky, meruňky, rozinky, slunečnice, semena dýní, pšeničné klíčky a otruby.

Vitamin C

Tento vitamin představuje až 80% veškeré naší spotřeby vitaminů. V těle však přežívá pouze 24 - 48 hodin a nelze se jim tedy preventivně předzásobit. Je lepší užívat vitamin C denně, ale v menším množství. Významnými přírodními zdroji tohoto vitaminu jsou: šípky, rakytník, černý rybíz, křen, jahody, citron, pomeranč, paprika.

Mýt nebo nemýt?

Měly bychom nechat děti špinavé, aby si posílily imunitu? Jedna teorie tvrdí, že žít jako ve skleníku není správné. Přehnanou hygienou ničíme přirozené prostředí. Imunitní systém si nevytváří dostatečné množství protilátek proti běžným infekcím, protože děti jsou nestále chráněny očkováním, mytím rukou atd. I zvýšený nárůst alergií pak může být důsledkem přemrštěné hygieny. Někteří extrémní vyznavači zavrhují základní pravidla hygieny, zůstává však otázkou, zda tím vyřešíme problém s imunitou. Je však jisté, že důsledná hygiena pomohla vymítit některá smrtelná onemocnění. Díky osvětě a nácviku základních hygienických návyků již od mateřské školy vítězíme nad žloutenkou a jinými nemocemi. Také přísná hygienická opatření v potravinářství snížila výskyt průjmových onemocnění.

Základní standarty

Žijeme v moderním civilizovaném světě a nelze zastávat názor, že jakmile přestaneme respektovat a dodržovat hygienu, prospějeme tím vlastnímu zdraví nebo zdraví svých nejbližších. Měli bychom udržovat zlatou střední cestu a rovnováhu. Zavrhnout mytí rukou a uklízení by byl krok o mnoho let zpátky.

Očkování

Očkování je aktivní imunizace, při které se aplikují malé dávky usmrcených nebo oslabených choroboplodných zárodků za účelem vytvoření obranných protilátek a získání obranyschopnosti proti danému onemocnění.

Význam psychiky

Imunita člověka je ovlivněna z části geneticky a dále našim přístupem ke zdraví. Na stavu našeho imunitního systému se velmi významně podílí psychika. Když jsme v psychické pohodě, vydržíme mnohem více a jsme odolnější. Pokud jsme pod tíhou psychických a pracovních starostí a dostatečně neodpočíváme, je  naše imunita oslabena. Je prokázáno, že pozitivní myšlení ovlivňuje a stimuluje náš imunitní systém a je také účinnou prevencí proti nemocem.

Rizikovější období

V životě jedince přicházejí období, kdy je náchylnost k onemocněním daleko vyšší než jindy. Zde patří např. puberta, gravidita nebo období klimakteria. Všechna tato uvedená období mají jedno společné - hormonální změny. Z toho se dá také usuzovat, že pohlavní hormony ovlivňují obranyschopnost organismu.

Co brání imunitnímu systému v činnosti?

Veškeré tělesné funkce ohrožují především dlouhodobé nadměrné přetěžování a na druhé straně nedostatečné zatěžování a nedostatek tréninku. Tyto zákonitosti platí také pro imunitní systém. Žádný orgán ani skupina orgánů neplní pouze jednu funkci, ale musí jich vykonávat více. Výsledkem je, že určitou funkci zanedbává na úkor jiné, nebo ji musí okamžitě přerušit, protože jiná je za dané situace životně důležitá.

Teplo, chlad a imunitní systém

Mezi nejčastější infekce, které nás postihují patří nachlazení. Naše tělo je příliš citlivé na kolísání teplot a začne nás škrábat v krku nebo dostaneme rýmu. Nato se většinou rozkašleme a skončíme v posteli s chřipkovou infekcí. Imunitní systém a regulace tepla a chladu v našem těle závisejí na zdravém prokrvování kůže a sliznice, za které odpovídá  náš krevní oběh. Krev musí z osobovat nejen každou z biliónů našich buněk, ale podílí se také n a regulaci krevního tlaku.l Současně se musí starat také o to, aby si tělo  udržovalo stálou vnitřní teplotu. Dobře pracující „chladící a vytápěcí systém" se stará o to, aby organismus správně reagoval na každou změnu teploty. Jestliže venku klesne teplota pod 18 stupňů a ztráta tepla je tak větší než vyprodukovaný přebytek, tělo automaticky zmenší svou „chladící plochu „- kůži. Naskáče nám tzv. husí kůže. Navíc se nám zježí vlasy, takže unikající tělesné teplo se mezi nimi zachytí a vytvoří se izolační vrstva. Pokud toto opatření nestačí, začneme se třást zimou. Některé svalové partie se dají do pohybu a vytvářejí tak dostatek tepla. Jestliže nestačí ani to, miliony malých svalů ovinou ty nejjemnější cévy a krev se nemůže víc ochladit a překrvení se omezí na minimum.

Teplo od nohou

Již naše babičky říkaly: „hlavně ať máš nohy v teple". Takové bezvýznamné zábnutí nohou, když právě čekáme na tramvaj může mít pro nás zdravotní následky. Člověk má studené nohy, které se nemohou pořádně zahřát a chlad pronikne do spodní části těla, což může způsobit infekci močových cest nebo zánět vejcovodů. Prochladlá páteř, která se při pocení prokrví jako první má negativní dopad především na naše ledviny.

Osudná antibiotika

Náš imunitní systém likvidujeme nadměrným a častým používáním antibiotik, jejichž cílem je opět se brzy dostat do formy. Antibiotikům sice vděčíme za velmi mnoho, ale mnohdy neuváženým dopováním organizmu v konečném důsledku velice škodíme. Ten, kdo při každé maličkosti používá antibiotika, má imunitní systém zcela netrénovaný a oslabený.

Imunitní systém a dětství

Trénink imunitního systému začíná bezprostředně po narození. Naštěstí již mnohé maminky pochopily, že kojení je to nejlepší co mohou svému dítěti dopřát. Mateřské mléko je nejideálnější kojenecká výživa, protože obsahuje důležité obranné buňky a protilátky. Imunitní systém se formuje již v dětském věku a později bude reagovat tak, jak se to v tomto období naučil. Rodiče by proto neměli izolovat své dítě před nebezpečím infekce. Jeho imunita bude tím silnější, čím více původců chorob potká. Každé setkání s okolním světem znamená přirozené očkování tuto šanci bychom neměli odepírat žádnému dítěti. Měli bychom se snažit dítě uzdravit přirozenou cestou a ne ho ihned postavit na nohy pomocí léků. Velmi kritické období je pro děti věk mezi desátým až jedenáctým rokem, protože v té době je imunitní systém potlačován hormonálním vývojem. V tomto období by mělo dítě získat zdravé návyky.

Větrejte

Během vlhkých a studených měsíců (podzim, zima) by neměl být ve vytápěných místnostech suchý vzduch. Přetopené pokoje oslabují pohyblivost obranných buněk v dýchacích cestách.

Nepodceňujte rýmu

K rýmě u dětí bychom neměli přistupovat lehkomyslně a smířlivě. Jestliže rýma neodezní do tří týdnů, měli bychom podniknout rázná opatření. Léčivé síly musíme podpořit léčivými bylinami, inhalacemi  a cíleným tréninkem imunitního systému. Když se rýma projevuje pouze za určitých situací, vše nasvědčuje o alergii. Každá alergie představuje pro tělo obrovskou zátěž a má také tendenci se šířit z jednoho alergenu na další. Snažte se, aby strava vašeho dítěte byla dostatečně pestrá. Jestliže se děti nenaučí zdravě jíst a dodržovat pravidelnou dobu jídla, vyroste generace, která bude často nemocná.

Spánek

Nedovolte, aby dospívající děti vysedávaly celý večer před televizí. Meletonin je hormon, který se tvoří v epifýze. V noci se aktivizuje a ve dne se zase stáhne. Jeho produkce probíhá v cyklickém 24 hodinovém rytmu a jeho koncentrace se během života mění. U dětí a mladistvých jej produkce meletoninu v noci 12krát vyšší než ve dne, zatímco u starších jedinců je rozdíl mezi denní a noční produkcí tohoto hormonu trojnásobný. Nedostatek tohoto hormonu vede k bezesným nocím, poruchám spánku a tím také nabourává funkci imunitního systému.

Nervový systém a imunita

V minulosti převládal názor, ž neexistuje souvislost mezi imunitou a nervovým systémem. Postupně bal však tento názor překonán. Jednalo se především o výsledky pozorování, při kterých bylo zjištěno, zátěžové situace jako stres mohou zvyšovat vnímavost na některé infekce a mají zřejmě také i význam při vzniku nemocí z přecitlivělosti a nádorových onemocněních. Vědci také zjistili, že poškození nervového systému např. v důsledku chirurgického zákroku, výrazně změnilo imunitní reakce organismu. Komunikace mezi nervovým a imunitním systémem je oboustranná a uskutečňuje se převážně řečí hormonů.

Chřipka

Mezi nejtypičtější a nejvšeobecnější projev selhání imunity je chřipka, nebo jiná běžná infekční choroba. Kromě běžných infekcí se u jedinců s oslabenou imunitou projevit infekce, která je vyvolána tzv. oportuními patogeny, které se u osob s normální imunitou běžně nevyskytují. Typickou známkou oslabené imunity bývá často i špatná nebo vůbec žádná odpověď na léčbu antibiotika. Některé infekce zvláště virové,jsou schopné sami poškozovat imunitní systém. Proto bychom neměli podceňovat žádnou běžnou chřipku, protože den, dva strávené v pracovní neschopnosti nám kariéru nezničí.

Poznání nepřítele

Zázračná funkce imunitního systému byla objevena při transplantacích prvních orgánů. Bylo zjištěno, že organismus rozezná nejen nepřítele, který ho může poškodit, ale také i všechno, co je mu cizí. Odmítne každou tkáň, štěp, který nerozezná, jako svůj vlastní. Již před porodem se bílé krvinky naučí rozeznávat kód, který k tělu náleží a proto za normálních okolností nikdy nenapadají vlastní zdravé buňky tkáně.  Při oslabení této rozlišovací schopnosti některé z imunitních mechanismů mohou začít reagovat nepřiměřeně intenzivně, anebo dokonce působit proti vlastnímu organismu. Takové poruchy vytvářejí vhodné podmínky pro vznik různých onemocnění, které se všeobecně označují jako nemoci z přecitlivění. Chaos v imunitním systému vytváří také vhodné podmínky pro vznik nádorových onemocnění.

Chování přírody

K nejrůznějším nachlazením a chřipkám jsme náchylnější při změněn ročních období. Především s příchodem jara a při přechodu do podzimu. Naše energie by měla být v souladu s přírodou. Především podzim je vhodné období na úklid a očistu našeho těla.