registrace 3Q 2018

Alergie dobývají svět

Alergie je choroba, která čeká na svou příležitost. Může vás přepadnout v každém věku. Jednoho dne se probudíte a bude z vás alergik. Přesný důvod, proč v poslední době alergiků tak významně přibývá, není zcela objasněn. Děti se u nás mnohem méně setkávají s infekcemi, které stimulovaly protiinfekční obranu organismu. Jsou očkovány, často až nadmíru se používají antibiotika a tato nedostatečná stimulace běžnými bakteriálními infekcemi, zejména v poporodním a časném dětském věku, vede k vyššímu výskytu alergických chorob.

S určitostí víme, že velkou roli hraje dědičnost. Pokud jeden z rodičů trpí některým alergickým onemocněním, má dítě tohoto rodiče 30% pravděpodobnost, že také onemocní některým z alergických onemocnění. Pokud jsou oba rodiče alergici, pravděpodobnost alergického onemocnění je 60 %. Může se ale stát, že tato dědičná informace přeskočí jednu generaci. Situace je ještě horší, pokud oba rodiče trpí alergií na stejný alergen - pak pravděpodobnost onemocnění potomků vzroste na 70-80 %. Netrpí-li rodiče žádnými příznaky, je pravděpodobnost jen 20 %. Tvrdí se, že prvorozené děti nebo jedináčci trpí alergií častěji než pozdější nebo početnější sourozenci - ti jsou vystaveni častějším infekcím než děti izolované, které přicházejí do styku s infekcí jen výjimečně. Alergická onemocnění jsou tedy dědičná, ale neznamená to, že je zákonitě musíte dostat. Velkou roli sehrává podle odborníků časný a častý kontakt s alergeny, který může alergii spustit. Může se tak stát už před narozením, ale stejně tak  kdykoliv později, včetně seniorského věku.

Zákonitosti alergické rekce

Během vývoje imunity od narození až po dospělost se buňky imunitního systému učí odpovídat obrannou reakcí na to, co by organismu mohlo škodit, a naopak tolerovat to, co je neškodné. Látky, na které imunitní systém odpovídá, se obecně nazývají antigeny (jsou většinou bílkovinné povahy) a ty, na které přecitlivělý organismus alergika reaguje alergickou reakcí, se označují jako alergeny. Alergická reakce vzniká, když imunitní systém označí chybně některou látku, která vnikla do těla, jako nebezpečnou. Objeví se reakce, která by byla na místě v případě vniknutí bakterií a virů. Současně začíná imunitní systém produkovat protilátky mající zničit útočníka. V normálním stavu je tato reakce součástí celkové obranné reakce chránící před onemocněním, ale při alergii se protilátky obrací jen proti fiktivnímu nepříteli, vlastnímu tělu. Alergen vyvolá reakci charakterizovanou produkcí histaminu, který zúží dýchací cesty a z krevního systému proniká tekutina do tkání. Vyplavují se prostagladiny, které zvyšují bolestivost, další příznaky jsou podobné jako u zánětu, včetně svědění a zvýšené citlivosti. Nejvíce bývají postiženy horní cesty dýchací, kůže a oči. Není shody v tom, který imunoglobulin odpovídá za alergickou reakci. Pravděpodobně jde o typ E (IgE), jiné teorie tvrdí, že je to IgA nebo IgG. V úvahu přichází také zvláštní aktivita bílých krvinek.

Lékaři častěji než o alergicích, mluví o atopicích. Atopik (atopos = jiný, odlišný) reaguje přecitlivěle na příslušné alergeny z okolí, proto mluvíme o přecitlivělosti neboli hypersenzitivitě časného typu. V imunitní reakci alergika dochází k přesmyku na tvorbu protilátek třídy IgE, což jsou protilátky hrající hlavní roli v alergických reakcích a jejich měření z krve pacienta se využívá v alergologické praxi.

Alergické choroby nejsou jen dobře známá rýma, průduškové astma či atopický ekzém. Časté jsou i reakce na hmyzí bodnutí, přecitlivělost na potraviny, léky, slunce, očkování a různé chemické látky.

Příznaky

Alergické reakce jsou velmi individuální, tentýž alergen může vyvolat u různých osob zcela různé podráždění. Nejčastějšími symptomy bývá senná rýma, astma, zčervenání kůže až kopřivka a ekzém. Někteří lékaři se domnívají, že každá tělesná reakce, která se běžně opakuje, se u osoby se skonem k alergii má považovat za alergickou.

Senzibilizace je děj, při němž se organismus stává na určitý podnět více přecitlivělým. Během prvního styku s alergenem reagoval imunitní systém na styk s alergenem, uložil si tuto informaci do paměti a začal vytvářet malé množství IgE protilátek. Při opakovaném kontaktu s týmž alergenem reaguje imunitní systém okamžitě zvýšenou tvorbou protilátek. Trvalý kontakt organismu s vyvolávajícím alergenem vede k trvalé produkci IgE protilátek a rozvoji alergického zánětu postižených tkání.

Vyšetření

Testů na alergii je několik. Nejčastěji se provádějí téměř bezbolestné kožní prick testy. Spočívají v označení bodů na předloktí, aplikování kapek alergenu a potom v jemném píchnutí do kůže. Pozitivní test se projevuje pupínkem, který vypadá jako štípnutí komárem. Prick  testy se provádějí v každém věku.. Zjistit alergii lze i pomocí krevního testu - s podezřelou látkou se mísí krevní vzorek. Měří se odpověď protilátek.

Co nás nejvíc alergizuje?

Nejhorší jsou škodliviny v ovzduší, život v interiérech, nové alergeny a stresový způsob  života. Znečišťující látky v ovzduší - zvláště oxidy dusíku a síry - dráždí povrchy sliznic a v jejich přítomnosti se zvyšuje uvolňování alergických proteinů z pylových zrn. Tabákový kouř, plynové spotřebiče, které jsou zdrojem oxidu dusičitého, formaldehyd používaný při výrobě a dýhování nábytku, to vše jsou látky, které dráždí sliznice alergika. Přibývají nové alergeny a spolu s tím ubývá lidí, kteří jsou alergičtí jen na jeden z nich. Až 40 % alergiků reaguje na pět příčinných alergenů. Děsivý je nástup potravinových alergií - způsobují šokové stavy, které mohou ohrozit život. Dokonce i astma může být navozeno potravinovou alergií. Alergie se stále více objevuje u starších lidí, kteří doposud žádnou neměli.

Můžeme ochránit své dítě před alergií?

Vývoj alergie u dítěte lze přibližně odhadnout. Pokud jsou oba rodiče alergiky, je u dítěte až 70 % riziko vzniku alergie. Budoucí rodiče by neměli kouřit a měli by vytvořit vhodné domácí prostředí.Vliv cigaret na vznik alergií je spolehlivě prokázán. Doporučuje se nedávat dítě do kolektivu předčasně a snažit se u něj omezit virové infekce. Při výrazné genetické dispozici se ale zabránit vzniku alergie často nepodaří.

Co můžeme udělat?

  • Kojit dítě co nejdéle.
  • Kravské mléko a vejce vyloučit do konce prvního života.
  • Nové potraviny přidávat do jídelníčku dítěte velmi opatrně.
  • Vybírat vhodné hračky.
  • Denně pořádně větrat, hlavně postýlku.
  • Při koupání nepoužívat parfémovaná mýdla.

Pylové alergie

Rozhodující příčinou sezónní pylové alergie je pyl větroprašných rostlin. Přenáší se na velké vzdálenosti, a tak lidé mohou reagovat alergicky na pyl rostlin a dřevin, které v blízkosti jejich obydlí vůbec nerostou.Pylové zrno se po zachycení na sliznici dýchacích cest chová krátkou dobu jako kdyby dopadlo na květní bliznu a přitom po styku s vlhkým povrchem   dochází k velmi rychlému uvolnění plazmatického obsahu s enzymy a alergizujícími bílkovinami.

Z pylových alergií jsou u nás nejčastější alergie na pyly trav a obilnin (50%), přibližně 30 % pacientů  je alergických na pyly dřevin, zbytek připadá na podzimní bylinné plevely. Mnozí pak reagují na více druhů pylů. To, jak moc budete na pyly reagovat, záleží na počasí - horko, sucho, vítr způsobuje, že se pyl šíří rychleji, déšť naopak snižuje riziko obtíží. V průměru pak stačí opravdu velice málo k tomu, aby se u alergika spustily alergické reakce - 10-20 pylových zrníček v 1m3.

První projevy pylové alergie se stále posouvají do nižších věkových kategorií, často se objevují už u batolat, výjimečně i u ještě mladších dětí. Na to, aby se rozvinul alergický zánět v těle alergika, stačí i nepatrné množství pylu. Zároveň záleží i na délce působení alergenu, na psychické i fyzické kondici.

Pylová rýma dokáže ovlivnit kvalitu života. Postihuje u nás více než 1,5 milionu lidí. Neléčená nebo špatně léčená však může vést k rozvoji astmatu, případně zánětu vedlejších dutin. Trpíte-li alergickou rýmou, průdušky se stávají stále dráždivější a probíhá v nich zánět podobně jako u astmatu. Až 80 % astmatiků má příznaky rýmy. Podle četnosti příznaků a délky trvání se alergická rýma dělí na občasnou (trvá méně než čtyři dny v týdnu a méně než čtyři týdny) a trvalou (trvá více než 4 dny v týdnu a současně déle než čtyři týdny). Nejčastěji ji spouštějí pyly rostlin - stromů, trav, bylin a plevelů. Proto se jí říká lidově „senná rýma".

Odborně se nazývá alergická rhinitis a projevuje se zvýšenou sekrecí řídké tekutiny z nosní sliznice. Nejčastěji se objevuje na jaře a v létě jako alergická odpověď na pyly květin, trav a stromů. Začíná prudkým kýcháním, kašlem a slzením, oči bývají zarudlé. Proti zvýšenému výtoku z nosu pomáhají nosní kapky obsahující látky snižující překrvení. To sice na přechodnou dobu pomáhá, ale při častém užívání se nejenže sliznice může odřít, ale kapky přestávají působit, takže se otok ještě zvětší. Také vysušují sliznici a zbavují ji ochranného hlenu. Proto není jejich dlouhodobé používání vhodné.

Vzhledem k velkému množství pylových zrn v sezóně a pohybů pylů na velkou vzdálenost nemůže pylový alergik pyly úplně eliminovat ze svého prostředí. Může však přizpůsobit své aktivity tak, aby se snažil omezovat  pohyb v době, kdy je v ovzduší pylových zrn nejvíce.

Dříve ve středoevropských podmínkách trvala pylová sezóna asi 9 měsíců z celého roku. V posledních dvou letech, především díky dlouhému teplému podzimu a mírné teplé zimě, se toto období prodlužuje. Informace o tom, jaké pylové alergeny jsou přítomny  v ovzduší, se k vám dostanou prostřednictvím médií na podkladě vyhodnocování situace v pylových stanicích (v České republice je asi 12 takových míst).

  • Pro pylové alergiky je dobré omezit pohyb v přírodě za suchého a větrného počasí.
  • V období největší koncentrace pylů zavírejte na noc okna. Větrejte pouze krátce po ránu nebo po dešti, kdy jsou pylové zrna vlhká a těžká a v ovzduší je jich méně.
  • Nejezte potraviny s obsahem pylových zrn, jako je med, bylinkové čaje a podobně. Alergikům mohou škodit ovocné čaje - jsou namíchané z různých druhů ovoce, mohou vyvolat alergické reakce.
  • Pro pobytu v přírodě se pečlivě umyjte, abyste smyli pylová zrna, která ulpěla ve vašem těle a oblečení.
  • Utěsněte si své sluneční brýle, aby pyly nemohly proniknout k vašim očím.
  • Zavírejte okna auta při jízdě krajinou.
  • Vyhněte se rozkvetlým stromům, čerstvě posekaným trávníkům. Pozor na neupravené a neobhospodařované plochy, jsou hlavním zdrojem alergizujícího pylu plevelených bylin.

Pylové zpravodajství

Pylová informační služba byla v České republice založena v roce 1992. Cílem této služby je poskytovat lékařům a pacientům údaje o koncentraci pylových zrn jednotlivých rostlin v ovzduší na základě kontinuálního sběru a vyhodnocování dat. Pylová informační služba poskytuje své informace médiím, aby pylové zpravodajství bylo přístupné co nejširší veřejnosti. Pylová sezona začíná kvetením stromů  (jívy a kočičky kvetou již od ledna, nejsilnějším alergenem je bříza), později to jsou pyly trav a obilnin, následují pyly plevelů (především pelyněk a ambrozie). Proto je vhodné, aby si každý alergik vedl tzv. pylový kalendář.

Léčba

Existuje celá řada volně prodejných prostředků, kterými lze některé projevy alergie zmírnit. Například pro pylové alergiky, kteří mají nejvíce potíží s ucpaným nosem a očima, jsou to takzvaná dekongestiva - do této skupiny patří léky, které snižují otok sliznic. Některé z nich mají i mírné protialergické účinky a lze je použít do nosu i do očí. Volně prodejná jsou i některá antihistaminika, která zmírňují alergické reakce.

Vhodná léčba zahrnuje v sezoně celkové podávání antihistaminik ve formě tablet či kapek pro děti, lokálních léků do očí a nosu, u astmatiků je pak nutná i inhalační léčba. Jedinou preventivní léčbou je pylová vakcína v injekční formě pro děti. Ta navozuje větší toleranci vůči danému alergenu a snižuje alergické projevy.

Moderní antihistaminika druhé generace mají minimum vedlejších účinků a dokáží úspěšně ztlumit alergický zánět. Ještě účinnější jsou léky třetí generace, které potlačují i příznaky, na které předchozí léky nestačily (např. neprůchodnost nosu u alergické rýmy). Dále se při léčbě užívají kortikosteroidy ve formě sprejů, kapek nebo mastí, protože užívání tablet má nežádoucí účinky. Další skupinou léků jsou kromoglykáty - předepisují se hlavně dětem. Nemají žádné nežádoucí účinky, a proto jsou velmi bezpečné. Jejich účinek proti alergickým příznakům je ale mnohdy nedostatečný.

Desenzibilizace je zatím jedinou léčebnou metodou, která neléčí jen příznaky, ale mění přirozený průběh alergického onemocnění a snižuje reakci imunitního systému na alergen. Pacientovi se podávají postupně se zvyšující dávky alergenové vakcíny. Léčba vede ke zmírnění alergických příznaků při opětném kontaktu s alergenem. Léčba je vhodná pro pacienty s jedním nebo jedním dominantním spouštěcím alergenem. Nevýhodou tohoto postupu je, že je nutno tyto kúry každý rok opakovat - a někdy mohou samy vyvolat těžký záchvat alergie. Existují i pokusy o přeprogramování imunitního systému tak, aby se blokovaly reakce vedoucí k alergiím.

Autor: - kš -

Facebook

Infocentrum
810 800 000, 597 089 205
(částečně hrazeno)

kód pojišťovny: 205