První lžička

První příkrm by mělo nekojené dítě dostat po čtvrtém měsíci života, kojené dítě si počká ještě o dva měsíce déle. Mateřské mléko je do šesti měsíců věku dítěte ideální potravou. V prvních měsících mu zajišťuje všechny požadavky na růst a vývoj, a také je nejlépe stravitelné a snadno vstřebatelné. Obsahuje řadu obranných látek, které dítě chrání před infekcemi, alergiemi nebo cukrovkou. Mateřské mléko také obsahuje látky podporující imunitu, jako například prebiotickou vlákninu, která imunitu posiluje několika způsoby, a to podporou prospěšných bakterií ve střevech, snižováním počtu choroboplodných zárodků, udržováním správné kyselosti a tvorbou mastných kyselin nezbytných pro správný vývoj. Předčasné zavádění příkrmů není vhodné - zvyšuje se tak zátěž nezralých ledvin a hrozí vznik potravinových alergií.

Kdy začít?

Po 6. měsíci života začínají dítěti růst zoubky, tvoří se více slin a svaly jazyka a úst jsou dostatečně silné. Mateřské mléko sice pokrývá potřeby růstu dítěte a posiluje imunitu, ale nastává období, kdy je vhodné začít podávat i jinou stravu. Zažívací systém a jiné orgány, které se podílejí na využití stravy, jsou již schopny změny ve stravě. U dítěte se zvyšují požadavky na energii a potřebuje prostě víc. Nemléčný příkrm navíc obsahuje balastní vlákninu, která podporuje činnost střeva. Zhruba v této době maminky zjistí, že je dítě hladové i po 8-10 kojeních, kdy vypije skoro litr mléka. Krmíte-li dítě mléčnou kojeneckou výživou, můžete začít podávat nemléčné příkrmy od ukončeného 4. měsíce.

Nejvhodnější příkrm

Jako první příkrm je nejvhodnější jemné pyré z jednoho druhu  zeleniny (mrkev, brambory, brokolice). Na lžičce nabídněte dítěti trochu rozmělněné, v nesolené vodě vařené sladší zeleniny. Po několika dnech zkuste další druh zeleniny, dítě si tak snáze zvyká na nový způsob podávání i chutě, a vy snáze rozeznáte případnou alergii (vhodná je třídenní pauza). Není vhodné podávat víc než čtyři různé druhy. Zeleninu raději nemixujte, jen ji rozmačkejte vidličkou nebo propasírujte. Dítě by si totiž zvyklo na řídkou stravu a tužší by dlouho odmítalo. Po jídle dejte dítěti napít mléka. Další pokus o příkrm nechte opět na druhý den v čase oběda. Počítejte s tím, že dítě nebude změnou jídelníčku příliš nadšené a vyplivne vše, co mu nabídnete.

Postupně začnete přidávat příkrmy obsahující maso a 1x týdně přidejte do jídla vařený žloutek. Nikdy ne bílek, silně alergizuje. V 7. měsíci (pro kojené děti, pro nekojené děti v 5. měsíci) nahradíte druhou mléčnou dávku ovocným nebo ovocně-mléčným příkrmem, obvykle to bývá dopolední svačina. Postupujte podobně jako u oběda - jen nebudete přislazovat. Pokud už dítěti nestačí mléko, zkuste kaši. S prvními kašemi můžete začít od 4. měsíce, to vše v případě, že máte doma jedlíka - ne však klasickou lepkovou krupicovou.

Maso je důležitým zdrojem bílkovin, železa a mastných kyselin. Vhodné je libové, nejlépe drůbeží maso v denní dávce asi 20 gramů. Naopak rybí maso, jinak velmi zdravé, může vyvolat alergickou reakci. Ovocné pyré můžete smíchat s neslazeným jogurtem. Ten je chutným zpestřením pro děti kolem osmého měsíce věku. Smetánky, lipánky nebo tvarohy nejsou pro vysoký obsah bílkovin pro děti do jednoho roku vhodné. Organismus mohou pořádně zatížit a výsledkem je pak alergie. Solí a kořením ochucujte pouze své jídlo. Děti mají ještě nevyvinuté ledviny, a tak jim nadměrné používání těchto přísad může způsobit horečky a křeče.

Jako první není vhodné zavádět ovoce, dítě si na sladkou chuť zvykne a nesladké zeleninové příkrmy bude odmítat. Pozor i na sladké čaje, mohou být příčinou dětského zubního kazu. Čaj by neměl obsahovat žádný řepný cukr.

Denní jídelníček kojence se skládá ze sedmi porcí a postupně se počet jídel snižuje. V prvním půlroce života by mělo dítě přibývat na váze o 150 až 300 gramů za týden. Ve druhém půlroce života by přírůstky hmotnosti měly být zhruba poloviční. Přejedené dítě je neklidné, bolí ho bříško, někdy zvrací.

Vařit nebo koupit

Obojí má své výhody a nevýhody. Jisté je, že kojenecká výživa ve skleničkách podléhá nejpřísnějším hygienickým kontrolám, kromě toho obaly splňují i hygienické nároky na kojeneckou výživu. Víčko je speciální a poskytuje maminkám jistotu, že koupily neporušený výrobek. Výhodou je snadné připravování mimo domov, což oceníte zvláště o dovolené.

Výhodou vařeného příkrmu je, že víte, z jakých surovin se skládá. Použitá zelenina by neměla obsahovat větší množství dusíku a dusičnanů, než povolují normy. Zvýšené množství dusíku bývá ve špenátu, červené řepě, hlávkovém salátu nebo zelí. Při vaření zeleniny se vyplavují některé vitaminy a minerální látky. Vařte tedy v páře a v menším množství vody.

Pokud používáte příkrmy ve sklenkách, pak je ohřívejte ve vodní lázni. Snažte se ohřát jen takové množství, které dítě sní. Zbytek můžete skladovat dva dny v chladu. Opětným zahříváním pokrmů se mnoho vitaminů zničí. Jídlo také můžete nechat zamrazit. Hlubokým zamrazením po dobu jednoho měsíce se zachová v potravinách více vitaminů než po jednom dnu v lednici.

Při přípravě polévek přidejte maximálně dvě čajové lžičky slunečnicového nebo olivového oleje. Zajistí dítěti správné vstřebávání vitaminů rozpustných v tucích.

Do 6. měsíce používejte pro přípravu jakéhokoli kojeneckého jídla kojeneckou vodu, lepší je až do jednoho roku. Vodu musíte vždy převařit, převařením se zničí případné bakterie.

Malým dětem rozhodně nedávejte smažená jídla, párky, salámy, nejlépe ani šunku, která je příliš slaná na to, aby byla pravidelně na jejich jídelníčku. Do jednoho roku jsou naprosto nevhodné cukrovinky, čokoláda, šlehačka, zmrzlina, pudinky, uzeniny, tučné maso, sladké limonády, černé a zelené čaje, kravské mléko, ovocné džusy, kakao, sůl, ořechy a jiná semínka.