Zrak jako ostříž

Unavené oči bolí a pálí. Většinou je to důsledek jejich opakovaného zatěžování při činnostech, které vyžadují zvýšenou soustředěnost. Zatímco ve stavu uvolnění víčka zamrkají v průměru dvaadvacetkrát za minutu, při četbě knihy člověk za minutu mrkne jen desetkrát a u práce s počítačem dokonce pouze osmkrát.

O svůj zrak bychom se neměli přehnaně bát, ale je důležité zaměřit se na ochranu očí. Zrak nepoškozuje čtení, sledování televize, neexistují ani poznatky o tom, že by zrak poškozovalo sledování monitoru počítače. Může však způsobovat zrakovou únavu především u lidí, kteří nemají optimální zrakovou korekci. Pokud potřebujeme brýle, je třeba si je opatřit.

Ale kromě nadměrné námahy očím neprospívá ani delší pobyt v přetopených nebo klimatizovaných prostorech, místech, kde se kumulují výfukové plyny, a vadí jim i cigaretový dým nebo smog. Poškozuje je i provozování letních a zimních sportů bez sluneční ochrany a také přísná redukční dieta.

Syndrom suchého oka

Povrh lidského oka je pokryt zvláčňujícím slzným filmem, který udržuje v oku pocit dokonalého pohodlí a chrání citlivý povrch oka. Odpočinuté a správně zvlhčené oči nepálí, neřežou, nesvědí, nebolí a také neslzí. Stačí ale jen malá nerovnováha, způsobená nadměrným zatížením, a jemný slzný film přestane zvlhčovat povrch oka. Pokud jsou tyto potíže pouze dočasné, hovoříme obecně o tzv. unavených očích.Tyto problémy se ale mohou rozvinout v trvalejší a závažnější syndrom tzv. suchých očí, pro který je typický narušený slzný film na povrchu oka.

Oční rohovky i spojivky jsou v ideálním případě neustále pokryté tenkou vrstvou slz, která se obnovuje pokaždé, když mrkneme. A většina lidí mrká každých pět vteřin nebo dokonce častěji. Pokud však člověk delší čas něco soustředěně sleduje, mrká mnohem méně. Oční sliznice se tak mohou vysušit, což se projevuje svěděním nebo pálením. Nezřídka oči zčervenají nebo intenzivně bolí. Pokud tyto potíže máme delší dobu, mohou vést až k těžkým zánětlivým stavům.

Oční povrch musí být proto neustále zvlhčován, slzy jsou po něm roztírány pohyby víček a vytváří slzný film. Asi v osmdesáti procentech případů je základní příčinou syndromu suchého oka narušení zevní lipidové (tukové) vrstvy slzného filmu. Ta upravuje jeho povrchové napětí - slzy proto neskapávají a dokáží se udržet na povrchu oka - a zabraňuje odpařování vodní vrstvy, jejímž úkolem je oční povrch zvlhčovat.

Co můžeme udělat sami?

Syndrom suchého oka souvisí s dlouhodobým pobytem v suchých klimatizovaných prostorách, se soustředěným sledováním monitorů, které je spojeno se sníženou frekvencí mrkání a vyskytuje se také asi u poloviny uživatelů kontaktních čoček. Podle odborníků ale mohou způsobit přílišnou suchost očí i některé léky (hlavně ty, které se užívají při srdečních onemocněních) a těhotenství nebo přechod.

Pokud máte potíže s vlhkostí očních sliznic, noste u sebe neustále speciální preparát k jejich zvlhčení známý pod jménem umělé slzy. Na náš trh byl uveden přípravek, který zásadně ovlivňuje právě lipidovou vrstvu slzného filmu. Jedná se o lipozomální oční sprej s vitaminy A a E a je volně k dostání v lékárnách. Aplikuje se přes zavřená víčka. Sprej obsahuje malinké tukové částice (lipozomy), které po aplikaci velmi snadno pronikají štěrbinou mezi víčky až na povrch oka, zabudovávají se do lipidové vrstvy slzného filmu, stabilizují ji a umožňují tak zachování odpařování na přijatelné úrovni.

• Pracujete celý den s počítačem a máte unavené a zarudlé oči? Pořiďte si speciální nedioptrické brýle pro práci s počítačem. Jejich účelem není nic jiného než vytvořit fyzickou bariéru před elektromagnetickým zářením a částečkami prachu, které jsou střídavě přitahovány a odpuzovány monitorem.
• Nenastavujte proudění vzduchu z topení v autě do úrovně obličeje.
• Vyhýbejte se suchému, větrnému a zakouřenému prostředí.
• Aplikujte si oční kapky před činnostmi, které vyvolávají zhoršení příznaků suchých očí či bolestivost, jako je sledování televize, čtení, šití či psaní.
• Venku noste brýle s pokud možno co největší krycí plochou.
• Pokuste se pravidelně mrkat, především při soustředění se na práci nablízko.

Oční gymnastika

Bolavé oči nejvíc touží po uvolnění. Nejjednodušší způsob, jak jim ulevit, je zavřít je a přikrýt dlaněmi, při tom se jich ale nedotýkat. Vydržte tak asi půl minuty. Tma způsobuje, že se zřítelnice roztáhnou a oční svaly uvolní. Právě jejich dlouhodobé napětí způsobuje nejčastěji bolest očí. Představujte si příjemné barvy a takto relaxujte dvakrát denně několik minut. Podobně pomáhá i zavřít oči a natočit obličej ke slunci.

Dopřejte očím „trénink". Několikrát denně s nimi zakoulejte, podívejte se několikrát doleva a doprava, zaostřujte střídavě na blízké a vzdálené cíle. Očním tréninkem oddalujete chvíli, kdy vaše čočka začne ztrácet pružnost.

Očím musíte dopřát i dostatečný spánek. Pokud možno při zhasnutém světle a v temné místnosti. Právě ve tmě totiž oči nejlépe odpočívají a sítnice produkuje nejvíce rodopsinu. Jde o látku, která hraje roli prostředníka při přeměně světelné energie na nervový signál a tím vlastně umožňuje proces vidění.

Správný jídelníček

Ten, kdo má málo pohybu a nesprávné stravovací návyky, zvyšuje pravděpodobnost, že se u něj projeví větší rozvoj sklerotických změn na cévách, které jsou příčinou předčasného stárnutí cév a tkání.

Látky nezbytné pro dobré vidění se obecně nazývají karotenoidy. Svými účinky v této skupině nejvíce vynikají lutein a zeaxantin. Obě látky jsou přírodními antioxidanty  a nacházejí se v oční čočce a na sítnici v tzv. žlutém bodě, který je centrem ostrého vidění. Vlivem působení volných radikálů může dojít k degeneraci bodu, což má za následek neostrosti vidění a nezřídka i ztrátu zraku. Tato degenerace je také jedním nejčastějších důvodů slepoty ve vyšším věku. Lidský organismus si tyto látky nedokáže vyrobit sám, a proto je nutné je do stravy doplňovat.

Mezi potraviny bohaté na tyto látky patří špenát, Kapusta, brokolice, pórek, mango, pomeranče, dýně, broskve nebo hrášek. Očím prospívá i vitamin C, který snižuje riziko různých očních zánětů a infekcí. Jestliže máte zarudlé, unavené oči, zkuste zařadit do svého jídelníčku co nejčastěji právě špenát. Je skvělým zdrojem vitaminu C a pomáhá tělu tvořit i vitamin A.

Slunce očím škodí

Příliš velká dávka ultrafialového záření, která se k nám dostává prostřednictvím slunce, představuje pro oči obrovskou zátěž. Některé sluneční brýle zachytí až sto procent ultrafialového záření. Mimochodem, sluneční brýle je vhodné nosit i v zimě, zejména ve velkých nadmořských výškách, kde je ostré slunce nebo kde hrozí odraz slunečních paprsků .

Nejlepší barva po sluneční brýle je některý odstín šedé, protože ten  nejlépe zachovává kontrast a ostrost vidění. Zelené nebo červené brýlové čočky snižují kontrast a zhoršují vidění. Aby se oči příliš neunavily, je potřeba kromě UV filtru vybírat i intenzitu zatemnění brýlí. Brýle do města by neměly mít zatemnění větší než 40 až 50 procent, brýle na hory a k vodě mohou mít až 70 procent nebo více.

Luxus pro oči

• Tmavé kruhy pod očima signalizují únavu. Unavené oči potřebují víc kyslíku - cévy se proto roztáhnou, aby k nim přivedly více krve. Pomůže jedině vydatný spánek.
• Pytlíky pod očima krémem nezdoláte. Způsobují je tukové váčky, které chrání naše oči před nárazy. Když jemná kůžička kolem očí ztratí pružnost, tukové bochánky začnou být vidět. Pokud se jich opravdu chcete zbavit, bude nutná plastická operace.
• Odložili jste knížku až nad ránem a výsledkem jsou zarudlé oči? Lahvičku s přípravkem na odličování dejte na několik minut do mrazáku. Pak vychlazenou emulzi nakapejte na vatové tampony, přiložte na zavřené oči a nechte působit, dokud se neohřejí na teplotu těla. Účinek zesílíte, pokud si na to lehnete s mírně podloženýma nohama.

Proč přicházíme o zrak?

Příčinou ztráty zraku je takzvaná podmíněná makulární degenerace. Tato choroba je podmíněna věkem a postihuje pacienty starší 55 let. Dochází ke stárnutí středu sítnice - oblasti žluté skvrny - makuly. Projev tohoto onemocnění spočívá především v tom, že se pacientům výrazně sníží zraková ostrost a vnímají před očima centrální skotom - oblast v centru oka, kterou vlastně nevidí nebo mají rozmlženou. V počátcích jde o pokroucené linie, například sloup vidí křivě. Skotom se postupně zvětšuje, snižuje se čtecí vidění, pacient nevidí na televizi, na lidi okolo sebe. Bohužel makulární degenerace končí slepotou.

Toto onemocnění zcela jistě podporuje kouření. Dalším rizikovým faktorem je nadměrné světlo s krátkou vlnovou délkou. Měli bychom si tedy oči chránit brýlemi.

Jedním z onemocnění poškozujících zrak je cukrovka. Ve světě se za posledních deset let zdvojnásobil počet lidí, kteří touto chorobou trpí. Přitom cukrovka může způsobit kromě mnoha dalších komplikací trvalou ztrátu zraku. Člověk s cukrovkou by měl navštívit očního lékaře minimálně jednou ročně, a to i když nemá žádné potíže s viděním. Postižení oční sítnice u cukrovky je totiž úspěšně léčitelné jen v počátečních stadiích.

Šedý zákal už není strašákem

V přední části oka máme soustavu čoček, které obraz zaostřují. Patří mezi ně rohovka a vlastní čočka. U starších lidí poměrně často dochází k tomu, že se průhledná čočka zakalí a pacient přestává vidět - to nazýváme šedým zákalem.

Již před třemi tisíci lety existovali v Indii operatéři, kteří si uměli s šedým zákalem poradit. Pronikli do oka bronzovou jehlou a zkalenou čočku vysunuli z jejího místa. Ta spadla na dno sklivce a tím se obnovil průchod paprsku přes zornici na sítnici.

Dnes trvá operace šedého zákalu zhruba patnáct minut a provádí se v kapkové anestézii, kdy pacient dostane jen kapky na lokální umrtvení. Pokud pacient podstoupí operaci šedého zákalu, zrak se mu vrátí ve sto procentech

Kdy k lékaři?

I pokud nemá člověk žádné potíže s viděním, měl by navštívit očního lékaře nejpozději ve 40. roce věku. Oční lékař by měl změřit nitrooční tlak a prohlédnout oční pozadí. Jedná se o preventivní vyšetření, které slouží ke včasnému zjištění zeleného zákalu, což je plíživé    onemocnění, které může vést až k slepotě. Očního lékaře vyhledáme vždy, máme-li nějaké potíže, cítíme zhoršení zraku, bolest oka nebo jsme si na oku všimli něčeho neobvyklého.