Obezita je i nemoc duše

Fyzický vzhled má velice úzkou spojitost s našim sebevědomím. Pokud je člověk sám se sebou spokojený, vyzařuje  pozitivní energii a je okolím vnímán jako optimistický a příjemný. Daleko hůře se cítí lidé, kteří považují svoji hmotnost nebo postavu za zcela nepřijatelnou. Není nic ojedinělého, když se u lidí trpících  nadváhou objeví  pocit viny, nedostatek sebedůvěry, postupný pocit izolace, který může vyústit až do depresí. Problémy s postavou se mohou také odrazit ve společenských kontaktech, kdy se může objevit snaha se situacím jakými jsou oslavy, svátky, návštěvy restaurací  atd. vyhnout. Obézní lidé mohou mít sklon k unáhleným a extrémním snahám zhubnout, které jsou však většinou dlouhodobě neúčinné.

Ovlivnění psychiky

Mezi nejčastější psychické důsledky extrémního hladovění patří:

  • Změny nálady, emoční rozkolísanost až ztráta sebekontroly.
  • Zveličování problémů a zvýšená přecitlivělost, sklon vše dramatizovat.
  • Veškerý myšlenky se  koncentrují především na jídlo.
  • Ztráta regulačních funkcí.
  • Porucha koncentrace a narušené pracovní tempo.
  • Nárůst egocentričnosti.
  • Snížený sexuální zájem.

Přehnaná kritičnost

Ideál krásy se poplatný především době ve které žijeme. Současná společnost vytvořila mýtus dokonalého těla, kterého chceme dosáhnout stůj co stůj. V případě, že něco není podle našich představ, máme tendenci se stydět a podceňovat se. Tělo se pak stává našim nepřítelem a my máme na sebe velmi negativní pohled.

Poruchy příjmu potravy

Honba za štíhlostí dovedla jedince do velmi nebezpečného světa anomálií, které je způsobeno zvráceným postojem k jídlu. Jedinci trpící některou z poruch příjmů potravy soustřeďují svůj život pouze na jídlo - jedení, nejedení, vyprazdňování se, cvičení, aby se spálily kalorie. Jídlo se stává velkým nepřítelem, kterému se pokoušejí vyhnout. Léčení těchto poruch je dlouhodobé a svízelné a mnohdy je nutná hospitalizace postižených.

Emoční problém

Jedinci s poruchou přijímání potravy (převážně se tento problém týká žen) soustřeďují svou mysl většinou na jídlo - jak je seženou, kde je snědí atd.(týká se bulimie - chorobné žravosti) nebo kolik kilogramů musí ještě shodit (problém anorektiček). Zcela základní problém u jedinců mající problém se stravováním není samotné jídlo, ale jsou to nepřiznané emoce. Pod tou celou slupkou se ukrývá touha po fyzické dokonalosti, ovládání sebe i druhých a problém s ženstvím. Psychologové uvádějí, že příčina může být:

  • v nevyřešeném vztahu s matkou,
  • v reakci na trauma z dětství, popř. sexuální na  zneužívání,
  • ve strachu ze samoty, opuštění, ze života vůbec.

Jak již bylo řečeno tito jedinci touží ovládat a kontrolovat a volba jíst nebo nejíst je pro ně způsob, jak  takovou moc mohou získat.

Kde se ztratil rozum?

Rozumem možná chápeme, že posedlost vlastní hmotností není žádným kladem  a, že zdravá individuální váha je pro nás mnohem lepší než ideální váha světových modelek, ale nejspíš to nechceme ani slyšet natož akceptovat.Chceme být štíhlé a hotovo. Je v tom ukryta touha patřit do určité skupiny, ať to stojí, co to stojí.

Manipulace

I když naprosto přesně víme, že každý člověk je jedinečný, proč si myslíme, že všichni musí být zákonitě štíhlí? Proč se necháváme vtlačovat do vymezené image těla? Ženy by si měly začít samy sebe konečně vážit a odmítat jakoukoli manipulaci s pokřiveným názorem na krásu.

Výchova

V poslední době začínají být anorektické modelky odmítány. Bohužel tyto kroky jsou teprve na začátku a ještě bude mnoho mladých dívek trpět a hazardovat se svým zdravím, jen proto, aby se mohly předvádět pod světly reflektorů. Je velmi těžké bojovat s rozsáhlým dietním průmyslem, který dává lidem naději, že hubnout lze lehce  a bez námahy, když jsme líní přemýšlet o důsledcích na vlastním zdraví. Nějak stále nechceme pochopit, že zdraví je to nejcennější co máme a měli bychom si ho vážit. Pokud ho ztratíme, nemáme vůbec nic.