Jak rozeznat šikanu?

Šikana představuje pro rodiče i dospívající dost závažný problém. Je také častým námětem a tématem diskusí v médiích a bývá příčinou sebevražd mezi dospívajícími. Za šikanou se skrývá potřeba někoho ovládat a potvrdit si vlastní moc. K takovému cíli se často používá násilí (skutečné nebo výhružky), slovní útoky, odepírání komunikace a mnoho dalších metod, (proto je šikana tak těžce odhalitelná). Šikana může svou oběť zasáhnout velice hluboko a postižený zakouší pocity méněcennosti a jeho schopnost obstát se snižuje. Je třeba mít se na pozoru, jestliže dítě:

  • schválně provokuje a upřeně pozoruje reakce okolí,
  • je škodolibé,
  • je agresivní a ničí cizí majetek,
  • vyhledává různé party,
  • ponižuje ostatní,
  • baví se omezováním ostatních,
  • krade,
  • nutí ostatní, aby se přidali k jeho skupině,
  • vyhrožuje nebo zastrašuje.

Disciplína

Disciplína v sobě zahrnuje přesná pravidla pro regulaci chování (přesný čas návratu domů, podmínky pořádku atd.). I u disciplíny by měl převažovat základní řád a smysl pro spravedlnost a neměla by být proměňována v touze po moci.

Spravedlnost

Mladí lidé jsou velmi citliví na fair play. Jejich časté výkřiky typu: „to není fér" bývají na denním pořádku, ale dospívající mají tendenci vidět všechno z jednostranného úhlu pohledu. Nejrůznější obvinění padají např. mezi sourozenci, kdy ti starší  mají vztek, že svobody, za které museli tak tvrdě bojovat, získávají mladší zcela bezpracně. Mladší sourozenci se zase zlobí, že ti starší dělají všechno první a lépe a nikdy se jim nemohou vyrovnat. Starší děti musí na sebe dříve převzít zodpovědnost, mladší nikdy plně nedospějí, jejich zdrobnělé přezdívky se drží nejdéle. Pohlaví dětí také hraje svou velkou roli. Od dívek se očekává, že už od útlého věku převezmou více povinností v domácnosti než jejich bratři.

Šikanuje vaše dítě ostatní?

Zda naše dítě šikanuje druhé, poznáme dost těžko, protože lze jen obtížně zformulovat rysy chování podle kterého bychom to poznali (podob šikany existuje celá řada - fyzické násilí, verbální útok, výsměch, výraz tváře atd.).  Můžeme si však všimnout několika důležitých rysů:

  • jak se naše dítě projevuje v přátelství (zda řídí konverzaci, diskutuje nebo jen pasivně přihlíží),
  • zda a často mění své přátele,
  • co dítě o svých kamarádech říká,
  • zda si dítě půjčuje peníze a pokud ano, zda je vrací,
  • co o vašem dítěti říkají ve škole ostatní učitelé.

Co dělat, když je dítě obětí šikany?

V případě, že vám dítě sdělí, že se stalo terčem šikany, musíme ihned jednat a být dítěti oporou. Se souhlasem dítěte promluvte o šikně s třídním učitelem. Zamyslete se také nad tím, zda přístup školy nějakým způsobem nepodporuje šikanu. Studenti výběrových škol, které posuzují mladé lidi podle specifických kritérií, mohou šikanovat ty, kteří nepatří mezi „vyvolené". Není právě tato situace ve škole, kterou navštěvuje vaše dítě? V každém případě, po prvotní informaci, kterou od svého dítěte uslyšíte:

  • své dítě vyslechněte a berte jeho pocity vážně,
  • spolu s dítětem proberte strategii chování, která  bude v mezích schopností dítěte,
  • v případě, že šikanování nadále pokračuje, domluvte si schůzku s ředitelem školy,
  • své dítě nejdříve ujistěte (bez ohledu na okolnost), že si takové chování nezaslouží.

Sportovně a asertivně založené děti bývají obětmi šikany jen zřídka. Agresoři totiž čekají na odezvu, a jestliže jejich oběti nereagují uspokojivě, obrátí svou agresi jinam.

V čem je šikana nebezpečná?

Tvrdý postih pachatele šikany může situaci těch, kteří šikanu oznámili ještě zhoršit. Šikana je zakořeněná velice hluboko, tudíž může být méně viditelná. Když si škola pozve rodiče obviněného dítěte, postižení velmi často protestují, že jejich potomci jsou v tom zcela nevinně. Děti, které šikanují druhé ve škole, často bývají sami obětmi takového chování doma. Násilnické vystupování, kterému se naučily doma, pak praktikují ve škole.

Co když starší dítě šikanuje mladší?

V takovém případě je potřeba podívat se na problém z obou stran a posoudit, jak by se daly jejich vztahy zlepšit. Oběti by měli říct, jak se cítí, když je jejich sourozenec šikanuje, popř. by si měli vyzkoušet podobné chování, aby viděl, jak je to nepříjemné. Taky je potřeba zamyslet se nad tím, zda staršímu sourozenci bezděky nenahráváme tím, že napomínáme mladší děti, aby se s ním nehádaly. Zkuste svým dětem vštípit tyto zásady:

  • nenutit dělat ostatní věci, které sami nechtějí,
  • jestliže mají děti dveře svého pokoje zavřené, respektujme jejich soukromí,
  • nechodit bez dovolení do pokoje sourozenců, když tam nejsou,
  • neshazovat ostatní před jejich kamarády.

Tyto zásady by však měly dodržovat všechny strany, a pokud dojde k jejich porušení, měl by mít viník odepřen všechna privilegia. Doma bychom se měli snažit udržovat přívětivé prostředí a harmonickou atmosféru, ale vzniklé konflikty bychom v žádném případě neměli podceňovat. Naučte děti, aby uměly říkat o druhém i pozitivní věci a měli bychom jim jít příkladem. Negativní myšlení si lidé osvojí v průběhu doby dost snadno. V případě, že je situace vyhrocená a vážná, musíme učinit radikální kroky, abychom zabránili situaci „odjištěného granátu".